Preklady fanfiction Harryho Pottera

Tournament woes

Originál: https://www.fanfiction.net/s/8837107/ 

Autor: Bobmin356

Překlad: denice   Beta: Sevik99    Banner: Jacomo

Povolení k překladu: Žádost zaslána

Humor/horor

Albus, Aberforth

Rating: 16+  Kapitol: 1

Slov: 5 807 

Shrnutí: Tohle byl náš první pokus posunout turnaj novým směrem.

Éra/období: Bradavice

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Bobmin356. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

PP: Vzhledem k délce bude povídka rozdělená na dvě části.

Dveře se otevřely a do potemnělého domu vklouzl starý muž. „Torca Ignis,“ zamumlal.

Místnost se rozzářila, když se nástěnné lampy rozsvítily. Byla to magická verze plynového osvětlení. Stařec zamrkal ve žluté záři a zíral na postavu sedící na židli a upřeně sledující vyhaslý krb. V jedné ruce držela napůl plnou láhev ohnivé whisky.

„Albusi? Jsi to ty?“

„Ahoj, Abe, jaký byl tvůj výlet do Nepálu?“ zeptal se sedící muž.

Aberforth Brumbál přistoupil blíž. „Jsi opilý? A Nepál byl zábavný. Očividně tam stále žije volná láska.“

Albus Brumbál zvedl láhev k ústům a zhluboka se napil. „Na zdraví,“ zamumlal.

„Pro Merlina, Ale! Co se ti stalo? Proč jsi tady?“

Brumbál vzhlédl ke svému mladšímu bratrovi, oči měl podlité krví a unavený pohled. „Je po všem. Všechno se změnilo v popel.“

Abe se natáhl a jemně vzal láhev z bratrovy ruky, pak se posadil na židli vedle něj. „Vysvětli mi to! Proč nejsi ve škole?“ naléhal.

Albus se scvrkl pod bratrovým pohledem. „Nebyla to moje chyba. Věřil jsem Severusi Snapeovi!“ odpověděl tiše a pak potřásl hlavou. „Už je po všem. Vzal sis rok volna, aby sis hrál v Nepálu, zatímco já jsem zůstal doma a sledoval, jak všechno, na čem jsem tolik let pracoval, shořelo na prach.“

Abe na něj překvapeně zamrkal. „Co? Tvůj malý turnaj nevyšel? A připomínám ti, že to ty jsi mě požádal, abych bar na rok zavřel. Říkal jsi, že během turnaje nesmí dělat Prasinkám špatnou pověst. Ty jsi chtěl, abych si vzal dovolenou.“

Albus si unaveně třel spánky. „Tak jsem se zmýlil!“ odsekl. „Ale i kdybys tu byl, nemyslím si, že by to pomohlo!“

„Přestaneš už chodit kolem horké kaše a řekneš mi, co tak hrozného Snape provedl?“ odsekl Abe.

Albus si zhluboka povzdechl. „Severus je mrtvý,“ řekl tiše.

Abe zachmuřeně přikývl. „Muselo se to stát. Varoval jsem tě, že ten člověk je problém. Co se s ním stalo? Našel konečně Odbor pro dodržování kouzelnických zákonů důkaz, před kterým ho nedokážeš ochránit ani ty?“

Albus se na něj vyčítavě podíval, ale Aberforth na něj upřeně zíral. Nakonec Albus odvrátil zrak, což Aberfortha šokovalo až do morku kostí.

„Ne, nebyl to Odbor. Byl to Harry Potter!“ vyhrkl.

Abe překvapeně zamrkal. Nebyl překvapený zjištěním, že Potter něco takového udělal, čekal to už dlouho. Co ho šokovalo, byl hněv a nenávist, které slyšel v hlase svého bratra, když vyslovil jméno Harry Potter.

Abe zvedl láhev a dlouze se napil, pak gestem vyzval bratra, aby to vysvětlil. „Tak co se stalo?“

Albus se opřel v židli a dlouho apaticky zíral do krbu, než začal mluvit.

„Minulé léto jsem udělal velkou chybu. Poslal jsem Harryho zpět k jeho rodině s instrukcemi, aby ho nikdo nekontaktoval. Dokonce jsem odvolal naše stráže ze strachu, aby nepřilákaly pozornost druhé strany. Protože ho nikdo nehlídal,  nedozvěděli jsme se, že ho jeho rodina nechala téměř celé léto samotného. Odjeli na dovolenou a on si vyrazil na svou soukromou prázdninovou cestu po Británii. To by samo o sobě nebylo špatné. Ale Harry přes léto zjistil pár životně důležitých věcí.“

Odmlčel se a znovu si těžce povzdechl.

„Na copak přišel?“ zeptal se Abe.

Albus se otočil a podíval se na něj. „Říká ti něco jméno Samuel Abbot?“

Abe ostražitě přikývl. Věděl toho hodně, ale přiznat to nehodlal. „Je to léčitel na odpočinku, věnuje se nekromancii a několika dalším zřídka praktikovaným uměním.“

Albus zavrčel na souhlas. „Zřídka praktikovaná umění,“ zamumlal a na okamžik vzhlédl ke stropu. „Včetně nitrobrany.“

Otočil se a znovu se podíval na Abeho. „Harry na něj narazil, když Samuel navštívil svou pravnučku Hannah. Harry si zvykl používat mudlovskou poštu, aby psal lidem mimo svůj běžný okruh přátel, a navzdory mému přání si s tou dívkou vytvořil vztah.“

Abe se k němu naklonil. „No a? Je to dospívající kluk. Bude mít zájem o každou sukni, která mu věnuje nějakou pozornost.“

„Nebyla přijatelná!“ vyprskl Albus. „Byla příliš nezávislá a vůbec pro něj nebyla ta pravá. Už jsem mu někoho vybral!“

Abe se zamračil. „I když to může být zajímavé, co má Potterův milostný život společného se Snapeovou smrtí? Myslím, že měl být políben mozkomorem už dávno, ale to je jen můj názor.“

Albus si znovu hluboce povzdechl a promnul si spánky. „Při jedné ze svých návštěv u Abbotů se Harry setkal se Samuelem, kterému se nelíbilo, jak vypadá. Poté, co ho důkladně prohlédl a poradil si s řadou jeho potíží, se náhodou o něčem zmínil, což vedlo k rozhovoru o nitrobraně.

Harry se naučil základy a zjistil, že ministerstvo považuje za přijatelný jakýkoli prostředek, kterou odborník na nitrobranu použije proti útoku. Naučil se tedy jen jednu obrannou techniku, která je mimochodem téměř vždy smrtící. V těch několika vzácných případech, kdy někdo pokus o útok přežil, dotyčnému zůstalo jen o málo více osobnosti než někomu, koho políbili mozkomoři.“

„Teď už chápu, kam tohle směřuje,“ řekl Abe zachmuřeně. „Tvůj kluk zaútočil na tvého druhého kluka, a ten se bránil.“

Albus zachmuřeně přikývl a podíval se na podlahu. „A ze všech míst na světě si vybral zrovna Velkou síň,“ zamumlal naštvaně. „Harry na mě byl už rozzlobený, že jsem ho donutil soutěžit v turnaji.“

Vzhlédl k bratrovi. „Snape se ve Velké síni zhroutil a zemřel po téměř dvacetiminutových křečích. Když Harry oznámil, že to udělal on, a obvinil Snapea, že se mu snažil znásilnit mysl, vstal jsem, abych ho napomenul. Snažil jsem se vymyslet, jak se vyhnout zavolání Odboru pro dodržování kouzelnických zákonů, ale byli tam hosté z ministerstva! A jako by to nestačilo, Harryho reakcí bylo veřejné oznámení, že mezi Potterovými a mnou je teď vyhlášená krevní msta!“

Poněkud ohromený Abe se opřel v židli. „Řekl bych, že Samuel Harryho naučil víc než jen nitrobranu.“

„To bych potvrdil,“ odpověděl Albus kysele. „Harry se pak postavil na stůl a oznámil světu, že mě považuje za většího nepřítele než Voldemorta a viní mě z toho, že mu znemožňuji pobyt ve škole. Tisk to hltal a ministerstvo se nemohlo dočkat, až ho postaví ke svědecké myslánce.“

Albus se zabořil ještě hlouběji do židle.

„No, potkalo tě těžké období, ale už jsi je měl, Albusi. Přežiješ to. Zítra se vrátíš do práce, dáš si kocovinový lektvar a zase půjdeš dál. To děláš vždycky,“ řekl povzbudivě Abe.

„Nemám práci!“ zavrčel Albus. „Ten zatracený kluk všechno zničil a málem při tom zničil i školu!“

Abe na něj zíral v naprostém šoku. „Cože? Jak?“

Albus natáhl ruku, Abe se předklonil a podal mu láhev. Bývalý ředitel se z ní dlouze napil a pak se znovu uvelebil v židli.

„Šlo tu o úkoly v turnaji,“ řekl hořce. „Myslel jsem si, že si Harry dělá legraci, když mi řekl, že budu litovat, že jsem ho donutil soutěžit. Dva dny poté, co Snape zemřel a rozruch se začal uklidňovat, se pohár znovu zapálil a vychrlil další jména. Jenže tentokrát pro nové účastníky nebyl žádný organizační výbor turnaje, takže nebyl žádný rituál k jejich svolání. Všichni čtyři lidé zemřeli téměř okamžitě. Popletal, Malfoy, Peter Pettigrew a Tom Raddle.“

Abeovo obočí se zvedlo, až se dotklo linie vlasů. „Použil pohár k zabití Voldemorta?“

Albus unaveně přikývl. „Ale nemůžu to dokázat, i když jsem si docela jistý, že to byl Harry, kdo na pohár seslal matoucí kouzlo a znovu ten zatracený krám zapálil. On to samozřejmě popírá a s jeho schopnostmi nitrobrany jsem se neodvážil zjistit pravdu.“

„Co Veritasérum?“ navrhl Abe.

„Používání u nezletilých je protizákonné,“ namítl Albus.

Abe pomalu přikývl. „Dobře, takže Voldemort je mrtvý spolu s bandou smrtijedů a Popletalem. Kdo je nový ministr?“

„Mortimer Stillwell.“

Abe vypadal zmateně. „Kdo to sakra je?“

Albus se zamračeně podíval na Abeho. „Věřil bys, že byl jen nižším zaměstnancem ministerstva, dokud Harry Potter nenapsal Věštci dopis, ve kterém ho podpořil? Až později jsem zjistil, že je přítelem Samuela Abbota a Harrymu pomohl dozvědět se pár věcí o jeho rodině.“

„Připomenu ti, že jsem říkal, že zatajovat tu informaci před chlapcem je špatný nápad,“ řekl Abe povýšeně.

Albus se na svého mladšího bratra kysele zamračil. „No, mně to tehdy připadalo jako dobrý nápad. Jak jsem měl vědět, že se tak rozzlobí, až se dozví, že jsem to před ním zatajil? Kromě toho na to ještě nebyl připravený.“

„Dobře, takže se mu podařilo nechat zvolit do úřadu neznámého člověka poté, co údajně zavraždil ministra. Jak tě mohl stát tvou práci?“

„Už se k tomu dostávám!“

Albus se znovu napil z lahve a hlasitě si říhl. „První úkol byl jednoduchý: dostat se kolem hnízdící dračice a získat zlaté vejce, které jsme jí umístili do hnízda.“

„Zešílel jsi? Chtěl jsi, aby čtrnáctiletý kluk prošel kolem hnízdící dračice? Zabila by ho!“

Abe se odmlčel, když Albus smutně zavrtěl hlavou. „Ne, v nebezpečí byla ta dračice. Ostatní soutěžící byli se svou magií skvělí. Potter byl nemilosrdný. Přivolal si z hradu své koště a použil ho k tomu, aby tu nešťastnou bestii rozzuřil. Uvolnila se z řetězu a vznesla se do vzduchu, aby ho pronásledovala.“

Abe se naklonil dopředu na židli, plně zaujatý vyprávěním.

„Potter vedl to zvíře na docela dlouhou zábavnou honičku a pak se vrhl ke škole. Přesněji k Věštecké věži. Když mu bestie byla hned v patách, na poslední chvíli odbočil. Bohužel, maďarský trnoocasý není tak obratný jako špičkové závodní koště Kulový blesk. Ubohá bestie narazila do věže a rozbořila ji, přičemž zabila dva lidi.“

Abe zvedl obočí. „Jen dva?“

Albus na něj zazíral. „Moji učitelku věštění Sybilu Trelawneyovou a Igora Karkarova.“

„To se hodí, ne?“ řekl Abe a ze všech sil se snažil potlačit úšklebek.

„Cože?“

Abe si povzdechl. „Podívej, Albusi, tohle všechno vidíš ze špatného úhlu. Jasně, zabil tvého smrtijeda, tvého miláčka, ale podívej se na to dobro, které vykonal. Zlikvidoval Popletala, a ty víš, jak byl úplatný. Zabil Voldemorta a vykuchal všechny jeho nejlepší zbývající smrtijedy. Pak zabil věštkyni, která mu zničila život, a dalšího známého smrtijeda. Proč je to takový problém?“

Albus zamrkal. „Nemyslíš, že ví o proroctví, že ne?“

Abe pokrčil rameny. „Znáš ho líp než já. Co myslíš ty?“

Albus se znovu zachmuřeně podíval na své nohy. „Myslel jsem, že ho znám, ale pletl jsem se. Předpokládal jsem, že když ho pošlu k tetě a strýcovi, vyroste z něj milý, poddajný chlapec, kterého bude snadné vést k tomu, aby dělal správné věci. Tohle by se pravděpodobně nestalo, kdyby neodjeli na dovolenou.“

Abe si odfrkl. „Ale, k tomu by dříve nebo později došlo. Na světě není teenager, který by se alespoň jednou nevzbouřil. A co Potterovi přátelé? Nemohl jsi to zjistit od nich?“

Albus zavrtěl hlavou. „Potter s nimi přestal mluvit, když se jeho jméno objevilo v poháru. Odmítali uvěřit, že do něj své jméno nevpašoval. Většina školy se proti němu obrátila, a tak se rozhodl, že je bude ignorovat. Když dokončil první úkol, jeho přátelé se mu přišli omluvit a on je rázně odmítl. Řekl, že jedna zrada je to jediné, co komukoli dovolí. Prohlásil, že nemá v úmyslu opakovat omyly svých rodičů.

„Slečny Grangerová a Weasleyová byly z jeho reakce rozrušené nejvíc. Nepomohlo ani to, že se Harry dál stýkal s Hannah Abbotovou, přestože jsem mu říkal, že se pro něj nehodí.“

Abe natáhl ruku a Albus mu podal láhev. Po napití si otřel ústa a podíval se na svého staršího bratra. „Takže máte dva mrtvé a jednu zničenou věž? To není zdaleka tak hrozné jako ten incident s rozzuřeným muchlorohým chropotalem v Kruvalu během turnaje v roce 1707. Ten zabil dvě stě lidí a zpustošil krajinu v okruhu dvaceti kilometrů, pokud si vzpomínáš.“

Albus zavrtěl hlavou. „Ne, to byl jen první úkol. Bude hůř.“

„Pokračuj,“ naléhal Abe opatrně.

„Myslel jsem, že se věci s Potterem uklidňují, když se objevil na vánočním plese ve společnosti slečny Abbotové. Jasně, požádal ji, i když jsem mu přímo rozkázal, aby pozval slečnu Weasleyovou, ale aspoň nedělal žádné problémy. Nebo to jsem si tehdy myslel. Venku v růžové zahradě spatřil na rameni své společnice brouka. Setřásl ho a šlápl na něj. O dvě hodiny později se smrtelně zraněné Ritě Holoubkové podařilo vrátit do své normální podoby, než zemřela. Jinak bychom se nikdy nedozvěděli, co se s ní stalo. Odbor pro dodržování kouzelnických zákonů to opět vyšetřoval a zbavil Pottera jakékoli viny, ale jsem si jistý, že věděl, že to byla Holoubková, než na brouka šlápl. A během toho všeho se ostatní šampioni připravovali na druhý úkol, všichni kromě Pottera. Ne, najednou se začal zajímat o katalogy mudlovských průmyslových výrobků.“

Abe se zvědavě naklonil dopředu a znovu si lokl z láhve. „Jaký byl druhý úkol?“

„Šampioni museli někoho zachránit z jezera. Měli na to hodinu. Nikdo z lidí, které jsme do jezera umístili, nebyl ve skutečnosti v nebezpečí, ovšem šampionům se tvrdil opak.“

„A dál?“

Albus se zašklebil. „Dva dny před akcí jsem dostal od Abbotů oznámení, že mě zažalují, pokud do turnaje zapojím jejich dceru. Tak mi nezbývalo nic jiného, než jako rukojmí pro Pottera použít Ronalda Weasleyho. Mohu se jen domnívat, že Potter Abbotovy předem varoval, aby si mohli najmout právníka.“

Abe pozoroval, jak jeho bratr ztichl. Ticho se prodlužovalo a on se snažil vymyslet způsob, jak ho přimět k pokračování příběhu, když Albus začal mluvit bez pobízení.

„Ráno v den druhého úkolu jsme se všichni vydali k jezeru. Když se Potter dozvěděl, že musí zachránit Ronalda, zasmál se a řekl, že Weasley pro něj nic neznamená a že může zůstat dole v jezeře.

Dospělí v davu ztichli a několik studentů Potterova poznámka rozzlobila.  V té době s ním mluvili už jen mrzimorové, myslím, že hlavně díky vlivu slečny Abbotové. Potterovi jsem přikázal, aby se pokusil o Weasleyho záchranu. Zamračil se na mě a pak z hradu přivolal rozměrný pytel. Sáhl do něj a vytáhl velkou plechovku se žlutými a černými znaky. Hůlkou v plechovce prorazil díru a levitoval ji doprostřed jezera, než ji nechal spadnout do vody. Postup zopakoval ještě několikrát, zatímco ho všichni zmateně sledovali. Pak se vynořil náčelník jezerních lidí a něco na Pottera zaječel. Potter vzhlédl od rozbíjení další plechovky a zapištěl cosi v jezerštině.“

„Potter mluví jejich řečí?“ zvolal Abe.

„Zjevně,“ odpověděl Albus suše. „Moje znalost není tak dobrá, ale pochopil jsem, že Potter vyhrožuje náčelníkovi, a ten je čím dál zoufalejší. Nakonec náčelník přikývl a zmizel pod hladinou. Ani ne o tři minuty později byli všichni lidé, které jsme umístili do jezera, vytaženi na hladinu a předáni Potterovi. Zachránil svoje rukojmí i ta ostatní.“

„Jak to dokázal?“

Albus potřásl hlavou. „Později jsem zjistil, že náš kmen jezerních lidí měl kontakt se svými bratry na otevřeném moři a slyšel o tom, že mudlové dokážou otrávit vodu. Potter použil jednoduchou lest se žlutým barvivem a štítkem, který koupil u mudlovské firmy. Jezerní lidé si mysleli, že Harry vyhrožuje, že v jezeře zabije veškerý život. Z plechovek vytékal do vody žlutý oblak a na štítku stálo, že jsou něco jako rádio.

Když se Pottera ptali, řekl, že neumí plavat, a že jen hlupák se chodí koupat ve Skotsku v únoru.“

„No, v tom má pravdu, Ale,“ zamumlal Abe a při té myšlence se zachvěl. Mávl rukou a krb se rozhořel.

„Neměl právo mě zpochybňovat!“ odsekl Albus a udeřil do opěradla židle. „Byl jsem ředitel a ten, kdo měl vše pod kontrolou! Ale ne, dokonce i tisk se postavil na Potterovu stranu a šťoural se v mém výběru úkolů. Jeden bystrý reportér dokonce zašel tak daleko, že naznačil, že jsem Potterovi úmyslně dovolil zadat jeho jméno do poháru. A ten spratek tuto fámu vyvrátil a pak tvrdil, že jsem jeho jméno zadal proti jeho vůli!“

Abe zavrtěl hlavou a uvařil horký čaj, do kterého přidal lok ohnivé whisky.

„No, alespoň při tomhle úkolu nikdo nezemřel,“ poznamenal.

Albus zamručel a nešťastně se podíval na svého bratra. „Ne, bylo to horší. Rodiče naší mudlorozené nějak zjistili, že jsem slečnu Grangerovou uvedl do magického kómatu, aniž bych nejprve získal jejich souhlas. Tři dny po druhém úkolu dostala slečna Grangerová od rodičů oznámení, že ji z Bradavic odhlašují a umisťují do mudlovské školy.“

„Proti kterému jsi určitě protestoval.“

Albus smutně zavrtěl hlavou. „Jak bych mohl? I s novým ministrem je ve vládě málo náklonnosti k mudlorozeným. Během týdne odešli téměř všichni mudlorození studenti - třetina naší studentské populace! Grangerovi napsali do Proroka ostrý dopis, který byl zveřejněn na titulní straně, a stěžovali si na naši nedostatečnou péči. Nějak se tento dopis dostal do rukou ostatních rodičů. Naše rozpočty byly zničené a k tomuhle všemu se na mě Potter ušklíbl a připomněl mi své varování, že budu litovat, že jsem ho donutil k účasti v turnaji.“

Albus natáhl ruku a vzal láhev z bratrovy ruky. Zvedl ji ke rtům a dopil téměř všechen zbývající alkohol.