Preklady fanfiction Harryho Pottera

Turnajové strasti 2

„Po odchodu mudlorozených ministerstvo se správní radou zahájilo vyšetřování, jak to ve škole chodí. Nemohl jsi ujít ani dva metry, abys nezakopl o nějakého zaměstnance ministerstva, hledajícího jakoukoli chybu, na kterou by si mohli stěžovat.“

Albus se překvapeně podíval na plápolající oheň, jako by si ho právě všiml. „Během těch vyšetřování Potter prohodil pár poznámek o svém rodinném životě, což vyvolalo další šetření. Snažil jsem se zasáhnout a zastavit to, a tehdy jsem zjistil, že mi zbývá jen velmi málo politického vlivu.“

Svěsil hlavu a ramena mu poklesla. Bylo zřejmé, že je poražen.

„Zatkli mě a obvinili z maření vyšetřování,“ zašeptal. „Mě. Já jsem se jen snažil přesvědčit hlavního bystrozora, aby nechal určité zprávy proklouznout bez oficiálního upozornění.“

Abe se naklonil a plácl bratra do kolena. „Takže tě chytili! Teď jsi zločinec jako já!“ řekl s úsměvem. „Tak mi řekni, byl tvůj trest stejně hrozný jako to, co udělali mně?“

Albus potřásl hlavou. „Vykopli mě ze Starostolce, vystěhovali mě z rezidence Nejhlavnějšího hlavouna a dali mi pokutu deset tisíc galeonů. Školní rada mě podmínečně propustila a nařídila mi, abych s Potterem už nikdy nemluvil.“

Abe se na něj kysele podíval. „Snažil ses zastavit vyšetřování a sotva se tě dotkli. Já jsem si hrál s pár ochotnými kozami a dostal jsem rok v Azkabanu!“

 Albus vzhlédl a zamračil se na svého bratra. „Přicházel jsem o práci! A čím víc jsem se ji snažil udržet, tím víc mi proklouzávala mezi prsty!“

Prudce vstal a začal přecházet sem a tam. „Letos se všechno pokazilo. Nejdřív se Potter naučil fatální, ale zcela legální techniku nitrobrany, a použil ji na jednoho z mých profesorů. Pak se vzbouřil, když byl zařazen do turnaje. Jeho přátelé ho opustili a na rozdíl od předchozích let jim neodpustil. Dokonce i Sirius Black Potterovi odmítl nařídit, aby mě poslechl. Copak tihle lidé nevidí, že jsem měl na mysli jen jejich blaho?“

Abe si odfrkl. Když se Albus otočil a podíval se na něj, zavrtěl hlavou. „No tak, Ale, buďme k sobě upřímní. Potter se dozvěděl pár pravd o svém životě a věděl, že jsi jádrem většiny jeho problémů. Nebyl vychován k tomu, aby tě zbožňoval jako tolik jiných kouzelníků. Pro Pottera jsi nebyl nic víc než další dominantní dospělý, kterému nemohl věřit, jako jeho teta a strýc. A nekrm mě tou větou o tom, že potřebuje svou rodinu. Ti lidé pro něj nejsou rodina o nic víc, než jakýkoli cizinec z ulice.“

Abe se zhluboka nadechl a pak se na svého staršího bratra zamračil. „Taháš za nitky toho kluka ode dne, kdy mu zemřeli rodiče, a on si konečně uvědomil, že nemusí tančit, jak ty pískáš. Tak co se stalo s tvým třetím úkolem?“

Albus sklouzl zpět do křesla a zíral do ohně. „Potter se stal,“ zamumlal temně.

„Vysvětli mi to!“

Těžce si povzdechl. „Měli jsme bludiště plné nástrah všeho druhu: akromantule, sfingy, bubáci, bludníčci a pruhaté zubatice. Byly to vlastně jen ty obvyklé potvory. Všechno, co šampioni museli udělat, bylo dostat se do středu bludiště a sebrat trofejní pohár.“

Abe přikývl a pokynul mu, aby pokračoval.

„Potter vstoupil do bludiště první. Měl značný bodový náskok, což mu zajistilo o dvě minuty dřívější start.“

Albus se opřel v židli a unaveně si promnul obličej. „Nejdřív jsme slyšeli, jak se z bludiště nese těžký bzučivý zvuk. V tu chvíli jsem se začal bát, ale jakmile přišel jejich čas, rozhodčí tam poslali ostatní šampiony. Pět minut od začátku úkolu se z bludiště vyplazila žalostně sténající akromantule, které chyběly tři nohy. Protože jsme úkol pořádali na famfrpálovém hřišti, hlas zbědované bestie přilákal z blízkého lesa tucet nebo i více zdivočelých akromantulí. Bystrozoři s nimi museli téměř pět minut usilovně bojovat, než je porazili. Zranění byla vážná a kupodivu se omezila převážně na tiskovou lóži.“

Albus se zhluboka nadechl. „První soutěžící, která neuspěla, byla z Krásnohůlek; nějaká holka, co byla částečně víla. Narazila na kentaura, špatně odhadla situaci a pokusila se ho podmanit svým vílím kouzlem. Naneštěstí pro ni víly nedokážou kentaury omámit. Místo toho ho rozrušila do úplné říje. Vytáhli ji z bludiště poté, co deset zatracených minut poslouchali její ječení. Je tháák feliký! bylo jediné, co řekla, než ji odvezli ke svatému Mungovi.“

Abe skryl úšklebek a pozorně sledoval Albuse. Všiml si, jak mu pod pravým okem nervózně cukalo a občas se mu roztřásly ruce.

„A co Potter?“ pátral.

„Potter!“ vyprskl Albus. „Ten zatracený kluk prořezal bludiště kombinací vyčarovaných pil a ohnivých kouzel. Dorazil do středu a posadil se, aby si přečetl knihu!“

„Jak jsi to věděl?“

„Alastor Moody mi to ukázal poté, co jsme zkrotili kentaura. Jakmile byla holka vyvedena z bludiště, kentaur se vydal hledat někoho jiného. Našel šampiona Kruvalu. Ten ubožák už nikdy nebude to, co býval.

Ale Potter! Ne, sedí si ani ne tři metry od té jediné věci, která ukončí turnaj a nechá zmizet bludiště. Místo aby zvedl trofej, dřepěl tam a četl si! Věřil bys tomu? Čte knihu, zatímco se britský kouzelnický národ stává terčem posměchu celého světa!“

„Nasedli jsme na košťata a letěli do středu bludiště. Jakmile jsme přistáli, zeptal jsem se ho, proč si nevzal pohár na znamení svého vítězství. Velmi samolibě odpověděl, že nemá v úmyslu ten zatracený pohár zvednout, protože netouží vyhrát turnaj. Vysvětlil jsem mu, že kdyby ho prostě vzal, všichni by k němu vzhlíželi. Zašklebil se na mě tím svým slizkým úšklebkem, při kterém bych toho malého parchanta nejraději uškrtil, a řekl, že je mu to jedno a zbytek magického světa by si klidně mohl skočit do jezera. Věděl, že i kdyby dorazil Cedric Diggory, druhý bradavický šampion, všichni už by si navždycky pamatovali, že Potter tam byl první a pohár odmítl. Schválně se vysmíval turnaji i mně!

Přešel jsem k poháru s úmyslem ho zvednout a donutit Harryho, aby se ho dotkl, ale bylo to přenášedlo!“

Abe zalapal po dechu. „Ne! To není možné!“

Albus přikývl. „Bylo. Přistál jsem na malém hřbitově a vzápětí jsem se ocitl v souboji s Alastorem Moodym, který šíleně křičel, že jsem zničil plány jeho pána.“

Abe zvedl ruku. „Počkej chvíli! Alastor? Pracoval pro Voldemorta? Tomu nevěřím! A není Voldemort mrtvý?“

Albus si otřel obličej. „Ano, Voldemort je mrtvý. Potter se o to postaral. Až mnohem později jsem zjistil, že jsem nebojoval s Alastorem. Toho našli mrtvého, zamčeného v jeho kufru. Někdo používal jeho vlasy do mnoholičného lektvaru. Než jsem se to dozvěděl, myslel jsem si, že jsem zabil přítele.“

Abeovo huňaté obočí se zvedlo až k linii jeho vlasů. „Tys ho zabil?“ vykřikl.

Albus se na něj unaveně podíval. „Nechtěl jsem to. Snažil jsem se ho zajmout, ale spadl a narazil hlavou o okraj mramorového náhrobku. Kdokoli to byl, zemřel, když byl pod mnoholičným lektvarem. Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů to označil za nehodu, ale pro školní radu to byla poslední kapka. Odvolali mě z funkce a nařídili mi, abych se do školy už nikdy nevracel.“

Ztichl, sledoval oheň a přemýšlel, jak se to mohlo stát.

„A turnaj?“ zeptal se Abe.

„Byl prohlášen za remízu, protože žádný šampion se poháru nedotkl, ale tisk už se postaral, aby všichni věděli, kdo se k němu dostal první a kdo ho odmítl zvednout. Do letošního roku jsem vkládal tak velké naděje. Turnaj bude pro Harryho výzvou a donutí ho dospět. Byl jsem si jistý, že konečně ztratí i nenávist k Severusovi.“

Abe smutně zavrtěl hlavou. Věděl, že jeho bratr nikdy nepřizná, že události uplynulého roku byly z velké části jeho chyba.

„Takže, co se teď stane s Bradavicemi, když všichni mudlorození studenti odešli?“

Albus pokrčil rameny. „Kdo ví? Rada zvažuje nějaké možnosti. Vím jen, že Potter se do Bradavic nevrátí, a to je nejlepší zpráva, jakou jsem za dlouhou dobu slyšel. Odešel ze školy a přes Blacka si domluvil soukromé doučování. Andromeda se stala jeho oficiální opatrovnicí, ale slyšel jsem, že Sirius Potterovi pomáhá. Také se říká, že Blackovi se chystají za pár let nabídnout Abbotům zásnubní smlouvu. Jestli je to pravda, nebo ne, nemám tušení.“

Albus vstal a nejistě se otočil k Aberforthovi. „Myslím, že si půjdu lehnout.“

Abe přikývl. „Můžeš tu zůstat, Ale,“ odpověděl tiše.

Věděl, že Albus ve skutečnosti není špatný člověk, jen uvěřil ve svou vlastní legendu a ztratil ze zřetele důležitost lidí, kteří pro něj pracovali.

Sledoval, jak jeho bratr přikývl, pak se otočil a vypotácel se z místnosti. Mrzelo ho, že to zašlo tak daleko, ale Al se opravdu potřeboval vrátit nohama na zem.

xxx

Do místnosti se přemístil skřítek, rozhlédl se a o vteřinu později zase zmizel. Abe se usmál a pohlédl na oheň. Chvíli poté plameny zeleně vzplály a v krbu se objevila hlava. Na okamžik se nervózně rozhlédla, pak se její pohled zastavil na Abeovi, který se usmál.

„Abe! Jak bylo v Nepálu?“

„Výborně, Samueli,“ řekl Abe tiše. „Mimochodem, měl jsi pravdu s těmi kozami.“

Samuel se zasmál a potřásl hlavou. „Každému, co jeho jest, říkám já.“

„Jestli to dobře chápu, měl jsi velmi rušný rok.“

Abbot se ušklíbl. „Měl jsi pravdu. Harry se ukázal být skvělým studentem. Byl velmi dychtivý učit se a ochotný naslouchat. Rychle se uklidnil, když zjistil, že nechci nic víc, než mu upřímně pomoci.“

Abe přikývl. „Vždycky jsem si myslel, že to bude i jeho případ. Jeho otec byl stejný. Ale bylo nutné, aby zemřelo tolik lidí?“

Samuel se zamračil. „Upřímně řečeno, Abe, většina z toho byla náhoda. I když přiznávám, že mě Harry překvapil. Když přišel s nápadem znovu zapálit pohár a prostě do něj vložit pár jmen, uvědomil jsem si, že mluví o vyřešení většiny našich problémů jediným tahem. Byl to mistrovský nápad.

Všechna ostatní úmrtí byla čistě náhodná, kromě Snapea, a to byla jeho vlastní chyba. Zaútočil na mysl chráněnou štíty a zaplatil za to. Mistr toho umění by ustoupil a zvážil jiné možnosti, ale Snape byl v nejlepším případě jen skromně nadaný amatér. Hannah mi říkala, že Harry byl dost rozrušený poté, co překonal své počáteční rozhořčení z toho, že byl takhle zneužitý.

Jediné, co vím, že Harry ještě udělal, bylo, že poslal pár dopisů. Jeden byl s doporučením Mortyho na pozici ministra. Druhý napsal rodině té mudlorozené dívky, v něm vysvětloval, co Albus udělal. Odtud to už převzali její rodiče.“

Abe zamyšleně přikývl. Předpokládal, že to bude nějak tak, jak popsal jeho přítel. Turnaj se v minulosti ukázal jako nebezpečný a byl zrušen. Albus ve své nepatřičné moudrosti tradici obnovil, ale letos tomu nebylo jinak. Vzhledem ke škodám a špatné publicitě, nemluvě o počtu obětí, bylo rozhodnuto, že některé tradice by neměly pokračovat a turnaj by se už nikdy neměl konat.

„Takže Harry a Hannah?“ zeptal se s mrknutím.

Sam se rozesmál. „Tvoří hezký pár a mnohem lepší než s tou Weasleyovou holkou, kterou se mu Albus snažil vnutit. Je to druhá Molly a snažila by se ho ovládat.“

Abe zachmuřeně přikývl. Byl to výstižný popis toho děvčete. „Takže, poker ve čtvrtek?“

„Samozřejmě. Přines si peníze, starý kamaráde. Cítím, že budu mít štístko!“ odpověděl Sam.

O chvilku později zmizel z krbu a plameny se vrátily do normálu. Abe se znovu napil ze své láhve, pak vstal, protáhl se a zamířil ke dveřím. Skoro lituji, že jsem letos propásl všechnu tu zábavu, pomyslel si. Ale pak bych přišel o všechny radosti Nepálu.

S pohvizdováním zhasl světla a vyšel z místnosti. Už dlouho se necítil tak dobře. Harry Potter vyřešil problém s Voldemortem a svrhl zkorumpované ministerstvo. Nový ministr byl umírněný, přátelský muž, který měl rád poker, ale neuměl blafovat, ani kdyby si tím mohl zachránit život.

Potter se dostal z Albusových spárů a konečně začal žít svůj život podle svých představ. Vztah Harryho a Hannah byl dobrý a mohl by přežít i dospívání.

Zastavil se dole pod schody. Co udělat příště? přemýšlel. Možná je čas přivést Siriuse a očistit jeho jméno. Harry by si jistě přál zpět svého skutečného opatrovníka.

KONEC