Preklady fanfiction Harryho Pottera

Incestní plýtvači kyslíkem 2. část 

„Trochu xenofobní, že ano, pane Schultzi,“ poznamenal Harry.

Schultz se na Harryho zmateně podíval a zavrtěl hlavou. „Jsem kouzelník, pane Pottere, ne hudební nástroj.“

Harry se na Schultze na chvíli zadíval, než se obrátil k panu Hammondovi. „Myslíte si, že Voldemort je magický způsob, jak urychlit přirozený výběr?“ zeptal se ho.

Hammond pokrčil rameny. „Problém je v tom, že v tamním genetickém bazénu není moc z čeho vybírat.“

Harry přikývl. „Takže ten bazén je potřeba vyprázdnit, vydrhnout a pak znovu naplnit.“

Hammond pevně stiskl rty a řekl: „Dalo by se to takhle říct, ale je to něco, co většina magického světa nechce vidět. Pomalejší, ale efektivnější metoda, kterou kouzelnická komunita v Británii používá, zatím funguje.“

„Kdežto zbytek světa sklízí plody,“ řekl Harry s úsměvem.

„O čem to mluvíte? O výběru a bazénu? O čemkoliv, co Britové dělají?“ pátral Schultz zmateně a díval se střídavě na oba muže.

„Jste čistokrevný, pane Schultzi?“ zeptal se Harry.

„Samozřejmě že jsem,“ odpověděl Schultz nadutě. „Nečekal byste, že pošlou někoho, kdo není, na tak důležitou misi.“

„Samozřejmě, nic jiného by vás ani nenapadlo,“ poznamenal Harry. „Pane Schultzi, jak často se ve vaší zemi v čistokrevné rodině narodí dítě bez magie?“

„Moták?“ odpověděl Schultz s ošíváním. „To je pro mé lidi spíše soukromá záležitost, pane Pottere. Není však neobvyklé, že si některá čistokrevná rodina vyhledá manžele či manželky za hranicemi naší země. Moje žena pochází z čistokrevné rodiny z rumunského regionu.“

„Vaše rodina je chytřejší než rodiny na ostrovech, které to rády udržují v rámci jedné rodiny,“ odpověděl Harry. „Předpokládám, že se k mudlorozeným nechováte tak, jako se kouzelnická komunita na ostrově chová ke svým.“

„Aha, už chápu, o čem jste mluvil,“ odpověděl Schultz. „Britové prakticky vyhánějí své mudlorozené ze země, pokud chtějí být něčím víc než nižšími úředníky, a jsou to ostatní národy, které z toho sklízejí výhody. Nicméně se odchylujeme od důvodu, proč jsem tady. Britské ostrovy… svět potřebuje, abyste naplnil proroctví. Musíte zabít Pána zla.“

Harry zavrtěl hlavou. „Ne. Ať se zeptáte, kolikrát chcete, odpověď bude ne. Britská kouzelnická komunita se musí ujmout odpovědnosti za své vlastní životy. Musí se naučit vypořádat se se svými vlastními problémy, místo aby je svalovali na někoho jiného,“ domluvil a vstal ze svého místa.

„Ale to proroctví…“ namítl Schultz, když si uvědomil, že se Harry chystá odejít. „Musíte to proroctví naplnit. Nikdo jiný ho nemůže zastavit.“

Harry si odfrkl. „To proroctví, o kterém jste mluvil, víte, kdo ho pronesl?“

Schultz zavrtěl hlavou, když se na Hammondově tváři začal objevovat vědoucí úsměv.

„Sybila Trelawneyová,“ sdělil mu Harry.

Schultzovi se na tváři objevil zmatený výraz, než se rozplynul. „Nějaký vztah ke Cassandře Trelawneyové?“

„Pravnučka a naprostá podvodnice,“ odpověděl Harry. „To proroctví je falešné.“

„Ne. Ne, musíte se mýlit,“ naléhal Schultz a vrtěl hlavou. „Je to skutečné proroctví.“

„Je to podvod,“ vmísil se Hammond. „Když Potter a Black připluli k našemu břehu, Black nám řekl o proroctví, o tom, proč se Potterovi ukryli. Nechali jsme to prošetřit našimi věštci a šamany, kteří dokážou komunikovat s duchy, abychom mohli pana Pottera vycvičit k naplnění proroctví, ale všichni hlásili, že neexistuje žádné proroctví týkající se Harryho nebo Pána zla, bez ohledu na to, jaké jméno používal.“

„Ale britské ministerstvo…“ vyhrkl Schultz.

„Je to banda incestních plýtvačů kyslíkem. A v tom mě můžete citovat,“ řekl Harry. „Přeji vám hezký den, pane Schultzi. Pane Hammonde.“

Schultz seděl a díval se, jak Harry odchází od piknikového stolu, pryč od toho, co mu bylo řečeno, že je jeho zodpovědností, a pryč od britského kouzelnického světa.

„Co mám teď dělat?“ zasténal sám pro sebe.

„Vraťte se do MSK a řekněte jim, co jste se dozvěděl,“ navrhl mu Hammond. „S trochou štěstí britská kouzelnická komunita dospěje a postará se o své problémy sama.“

xxx

„Pane Schultzi, jste zde, abyste podal zprávu o své návštěvě Spojených států a pokusu kontaktovat pana Pottera,“ prohlásil Theo Larsson, předseda výboru zabývajícího se britským Pánem zla.

„Ano, děkuji,“ řekl Schultz a nervózně přehraboval papíry. „S pomocí Ministerstva kouzel Spojených států se mi podařilo domluvit si schůzku s panem Potterem na minulý čtvrtek.“

„A souhlasil pan Potter s návratem do Británie a jednáním s tímto Pánem zla?“ přerušila Schultzovu řeč starší čarodějka se silným italským přízvukem.

Schultz si nervózně odkašlal. „Ne, nesouhlasil.“

Členové výboru se rychle dali do tiché debaty.

„Pane Schultzi, opravte mě, pokud se mýlím, ale nebylo vaším úkolem přesvědčit pana Pottera, aby se vrátil, ať se děje cokoli?“ zeptal se De la Vega, nejmladší muž ve výboru s lehkým španělským přízvukem.

„Ne, pane. Nebylo,“ odpověděl Schultz. „Mým úkolem bylo kontaktovat pana Pottera, informovat ho o stavu Britských ostrovů a požádat ho, aby se vrátil do své rodné země, a přesně to jsem udělal.“

„Co doslova pan Potter řekl o těchto činech?“ zeptala se madam Bellecová, starší francouzská čarodějka.

„To jsem uvedl ve své zprávě, kterou máte před sebou. Abych shrnul, co pan Potter prohlásil, jedná se o britský problém, který byl vytvořen a bude i nadále vytvářen jejich zákony a systémem víry v hodnotu krevního statusu.“

Několik členů výboru si mezi sebou začalo šeptat.

„Zmínil se také, že britská komunita má řadu možností, které ignoruje, zatímco čeká na jeho návrat,“ prohlásil Schultz.

„Další možnosti? Jaké možnosti? Proroctví říká, že Pána zla může zabít pouze Potter,“ prohlásil Kowalski, člen výboru z Polska, perfektní angličtinou.

„Ve skutečnosti proroctví netvrdí, že současného Pána zla porazí pan Potter. Pouze to, že ho porazí někdo narozený ke konci sedmého měsíce,“ prohlásil Schultz a opatrně se vyhýbal skutečnosti, že Američané tvrdili, že proroctví je falešné.

„Ano, a také musí být Pánem zla označen za sobě rovného. Potter se narodil na konci července a má jizvu od toho, jak se ho Pán zla pokusil zabít,“ připomněl Kowalski.

„Jenže červenec není jediný sedmý měsíc,“ prohlásil Schultz.

„Promiňte,“ ozval se německý zástupce, který doposud mlčel. „Ale myslím, že je to leden, únor,“ zvedl prst, který ukazoval každý měsíc, když je vyslovoval, „a červenec. Domnívám se, že je to sedm, což znamená, že červenec je sedmý měsíc.“

„Zapomněl jste na latinský kalendář,“ ozval se italský člen. „V něm je sedmý měsíc září.“

Jeden z členů výboru zasténal. „Předpokládám, že pan Potter tvrdí, že on není osobou z proroctví a že jí je někdo narozený v září.“

Schultz znovu zamíchal svými papíry. „Pan Potter podal několik návrhů, jak nejlépe jednat s Pánem zla a jeho následovníky.“

„Vidím, že pan Potter navrhl nějaké mudlovské způsoby evakuace těch, kteří nemohou nebo nechtějí bojovat,“ řekl Theo Larsson, když si rychle přečetl zprávu.

Ostatní členové výboru chvatně obrátili na stránku, kterou se zabýval předseda výboru.

„To, co pan Potter navrhuje, sotva patří k slušným způsobům cestování pro obyvatele kouzelnického světa,“ namítl německý zástupce.

„Být mrtvý taky není nic slušného,“ podotkla madam Bellecová. „Raději byste se nechal znásilnit a zavraždit rukou následovníka Pána zla, nebo byste spolkl svou hrdost a dal přednost útěku do bezpečí mudlovským způsobem?“

„Myslím, že nás to odvádí od podstaty věci, a to od odmítnutí pana Pottera vrátit se do vlasti,“ poznamenal polský člen výboru.

„Pane Schultzi, hovořil jste s panem Potterem o proroctví týkající se Pána zla a jeho samotného?“

„Ano, pane, informoval jsem ho o něm.“

„A on to ignoruje?“ podivil se Kowalski.

„Pan Potter s tím má problém,“ připustil Schultz.

„Myslíte kromě otázky sedmého měsíce,“ ozvala se madam Bellecová.

„Ano, madam. Je možné, že se proroctví ve skutečnosti netýká jeho, ani současného Pána zla, jak Brumbál důrazně nadhodil,“ prohlásil Schultz.

„Pan Potter naznačuje, že se Brumbál mýlí?“ ujišťovala se madam Bellecová.

„Vzhledem k utajení, týkajícímu se proroctví, nemohu odpovědět na vaši otázku,“ objasnil Schultz.

„Ví vůbec někdo, co to proroctví říká?“ zeptal se De la Vega. Členové komise se po sobě dívali, jestli někdo zná odpověď.

Předseda komise zavrtěl hlavou. „I když mi není známé přesné znění, vím, že Brumbál naznačil, že pan Potter se musí postavit Pánu zla. Jizva na jeho čele je toho znamením.“

„Takže nikdo kromě Brumbála neví, co proroctví říká?“ shrnul to Kowalski.

„Jak se k tomu postavili Američané?“ zeptal se De la Vega. „Předpokládám, že jestli se o proroctví dozvěděli, vycvičili chlapce, když požádal o azyl.“

„Pokud vím, nenabídli panu Potterovi žádné školení mimo standardní magické vzdělání,“ odpověděl Schultz.

„Což znamená, že buď o proroctví nevědí, nebo zjistili, že se na pana Pottera nevztahuje,“ konstatovala madam Bellecová.

„Nebo že je to podvod,“ dodal německý člen. „Nebude to poprvé, co Brumbál nějak upravuje věci ve svůj prospěch.“

„Za cenu lidských životů?“ zalapal kdosi po dechu.

„Brumbál sotva může být druhým Merlinovým vtělením, jak by rád vnutil ostatním,“ prohlásila madam Bellecová.

Všichni na chvíli ztichli, aby si uvědomili, co se právě dozvěděli.

„Tak co budeme dělat? Myslím tím, že pokud proroctví ve skutečnosti neznamená to, na čem Brumbál trvá, nebo je opravdu podvod… co teď budeme dělat?“ zeptal se De la Vega, jeho španělský přízvuk zesílil.

„V době války nebo v jakékoli jiné obtížné situaci musíte nejprve neutralizovat cokoli, co vám brání v cestě k úspěchu,“ řekla madam Bellecová mrzutým tónem.

„Co to znamená?“

„Jestli se na to musíte ptát, tak raději nechtějte znát odpověď,“ opáčila madam Bellecová.

Kowalski si odfrkl. „Myslí tím, že se máme obrátit na mudly.“

„Na mudly?“ zalapal po dechu Schultz.

„Obrátíme se na naše spojence v mudlovské vládě, aby se kontaktovali s britskými vládními agenty a požádali je, aby promluvili s jejich královnou o rozpuštění Britského ministerstva kouzel,“ vysvětlil Kowalski. „Pokud panovnice bude souhlasit, nabídneme jim pomoc při obnovení práva a pořádku v komunitě.“

„Proč se musíme ptát monarchy?“ vyhrkl Schultz. „Proč o cokoli žádat mudly?“

Několik členů výboru se zavrtělo na svých židlích.

„Většina kouzelnických společenství v době svého vzniku přísahala poslušnost vládci a jeho rodu,“ vysvětlila madam Bellecová a pečlivě volila slova.

„Pro francouzskou kouzelnickou komunitu je králem španělský bankéř,“ vysvětlil De la Vega s lehkým úšklebkem na tváři.

„Britové byli chytří, protože přísahali koruně, a ne nějaké jedné rodové linii,“ prohlásil Kowalski. „Na světě je docela dost lidí, kteří nevědí, že ve skutečnosti jsou vládci řady kouzelnických komunit.“

„A oni se to taky nedozvědí,“ zavrčel Larsson. „Ani si netroufám pomyslet na chaos, který by nastal, kdyby někdo, obzvlášť někdo z mudlovské rodiny, zjistil, že je panovníkem. Došlo by k pokusům o atentát. K pokusům o krádež rodové linie. Naprostý chaos.“

„Myslím, že chápete, proč o ničem z toho nesmíte mluvit,“ řekl nejmenovaný italský zástupce.

„Samozřejmě,“ souhlasil Schultz. „Má přísaha ohledně Pottera a Pána zla by měla tuto záležitost pokrýt.“

„Dobře. Dobře,“ řekl Larsson s přikývnutím. „V tom případě si myslím, pane Schultzi, že už vaše služby nepotřebujeme. Než svrhneme britský kouzelnický svět, musíme toho hodně probrat.“

„Ano, pane,“ řekl Schultz a začal sbírat své listiny. „A dovolte mi popřát této radě hodně štěstí. Z toho, co jsem se dozvěděl, je britská kouzelnická komunita tvrdohlavá a ne příliš bystrá skupina.“

„Samozřejmě, že moc chytří nejsou. Nechali se od Brumbála vodit za nos,“ bručela madam Bellecová.

Schultz souhlasně přikývl. Když vycházel ze dveří, uslyšel: „Měli bychom se obrátit na své mudlovské kontakty všichni, nebo to nejdříve udělá jen několik z nás?“

KONEC