Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Její rozhodnutí (Her decision)

Kapitola 3. Nedorozumění, večeře a něco víc?

Její rozhodnutí (Her decision)
Vložené: Jimmi - 05.09. 2008 Téma: Její rozhodnutí (Her decision)
Leena nám napísal:

HER DECISION (Její rozhodnutí)

Preklad: Leena

Beta-read: Kapitola neprešla betovaním

Napísala: Majikat

Dramione  (Romantika)

Rating: PG-18

Prehlásenie:

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní
Majikat, ktorá napísala túto fanfiction.    

Poviedku v originálnom znení nájdete na adrese:

http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?psid=206863

Draco Malfoy. Smrťožrút? Stelesnenie diabla? Alebo stratená duša? Na šesť rokov zmizol bez stopy. Teraz je späť a po náhodnom stretnutí sa život Hermiony Grangerovej zvrtne neočakávaným smerom.

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. Author of original story: Majikat

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

3. kapitola: Nedorozumění, večeře a něco víc?

Harry Potter seděl s hlavou v rukách. Ginny, která seděla vedle něj, rudé vlasy svázané do ledabylého uzlu, si široce zívla. Oba už byli oblečení na spaní.

„Rone, nemůže to počkat do rána? Jsem opravdu unavený,“ řekl Harry a promnul si spánky. Černé vlasy mu trčely do všech stran neposlušněji, než bylo obvyklé.

Ron přecházel po Harryho a Ginnyině obývacím pokoji jako zvíře zavřené v kleci. „Hermiona měla schůzku,“ odplivl si mezi silnými nádechy.

Ginny zavrtěla hlavou. „Ztráta času,“ zamumlala.

„Rone,“ řekl Harry unaveně, „co to má s námi společného? Není to Hermiony věc?“

„Tys jí neviděl! Ty ne! Já jo! Seděla tam, usmívala se a... vypadala šťastně!“ křičel Ron a trhal si za konec trička.

„A co?“ zeptala se Ginny důrazně. „Upřímně, Rone, vy dva jste se rozešli před rokem.“

„Ale jak jen mohla... myslím jako... zrovna s ním! Ze všech lidí na světě!“ prskal Ron.

„S kým?“ zeptali se Harry a Ginny naráz.

„S Malfoyem,“ odvětil Ron.

Ginny zalapala po dechu. „Ne!“ řekla a zakryla si ústa rukou.

Harry se zamračil. „To jako s...“

„Jako s Dracem, špínou Země, neskonale-drzou-fretkou smrtijedem Malfoyem?“ řval Ron. Harry slabě přikývl.

Ron se zhroutil na pohovku. „Zabiju ho, to slibuju, já ho...“

Ginny si povzdechla. „Myslím, že předtím, než kohokoliv zabiješ“-dva velice rozzuření muži na ní stočili pohled-“běl by sis s Hermionou přinejmenším promluvit. Slyšet to od ní. A navíc, Rone, je to už kolik, šest let? Jsi si jistý, že to byl Draco Malfoy a ne někdo jiný?“

„Jo,“ odpověděl podrážděně Ron.

Ginny vstala. „Jdu do postele. Doporučovala bych ti jít domů a udělat to samé. Harry, pojď!“ Chytla Harryho za paži a táhla ho pryč. Pokrčil rameny Ronovým směrem.

„Promluvíme si později, hádám.“

Ron zkroušeně přikývl a s hlasitým PRÁSK! zmizel.

***

„Dobře, uvidíme se zítra.“

„Nashle, Hermiono!“

Práce byla spíš jednotvárná. Hermiona strávila většinu dne diskutováním s francouzským ministerstvem. Měli problémy s vyvážením nějakých koberců z Egypta. Od té doby vedli Britové obchodní jednání s Egypťany a Francouzi chtěli vědět, jak to jde.

Hermioně se v hlavě pravidelně celý den objevoval Dracův obličej. Viděla ho, jaký byl v Bradavicích - ten úšklebek, jeho ledové oči, pak se jeho tvář postupně měnila, dokud se nestal mužem s příjemnýma očima a smutným pohledem, který poznala minulou noc. Dělalo jí starosti, co na světě ho tolik změnilo.

Hermiona se přemístila domů, byla ráda, že tam je. Její byt nebyl obrovský, ale ani malý. Dvě ložnice - jedna používána jako knihovna a pracovna- a koupelna nahoře; a kuchyň, prádelna a obývák dole. Byt byl světlý a dobře provětraný a velikostně jako stvoření pro Hermionu a její kočku. Právě seděla s šálkem malinového čaje a Denním věštcem, když uslyšela hlas, který křičel její jméno. Pospíšila si do obýváku a nebyla překvapená, když našla velmi ušpiněného Rona, který právě vylézal z jejího krbu. Čím byla překvapená, byl výraz na jeho tváři. Vypadal, že je připravený jí uškrtit.

Hermiona se zarazila. Znala ten pohled. Ron byl zcela rozzuřený.

„Rone...“ začala, ale on jí přerušil.

„Měla si včera hezký večer, Hermiono?“

Svraštila čelo. „Cože? Rone nechápu co...“

„Řekni mi, co si dělala,“ požadoval Ron.

„Já... byla jsem doma,“ zalhala pohotově.

„Takže ty si nebyla venku? Ani na rychlý šálek kávy?“ zeptal se hlasitě.

Hermiona cítila, jak její srdce začíná bít rychleji. „Rone, co dělám, není tvoje věc,“ odpověděla pevně a její hlas se trochu zvýšil.

„Takže si šla ven?“

„Cože? Ne.“

„Nelži mi Hermiono! Viděl jsem tě!“ řval Ron a jeho obličej byl rudý jako plamen. Těžce dýchal a jeho pěsti byly zatnuté.

„Proč si tady, Rone?“ zeptala se Hermiona po chvíli.

„Jak si mohla? Jak si mi to mohla udělat?“ opět řval Ron.

„Já se ti nepotřebuji svěřovat, Rone. Rozešli jsme se, vzpomínáš? Můžeme si dát šálek kávy s kýmkoli chceme,“ opětovala mu Hermiona a její vztek se navyšoval.

Ron udělal krok blíž k ní. „Podrazila si mě! Podrazila si nás všechny!“ zasyčel.

Hermioně pokleslo srdce. „Rone...“ začala.

„Draco Malfoy,“ odplivl si a ona sebou trhla. Byl neuvěřitelně naštvaný. Nikdy ho neviděla takhle vyvádět. „Nemůžu ti věřit! To by nebylo dobrý!“ hulákal Ron.

„Zmlkni už a nech mě to vysvětlit!“ křičela Hermiona.

„Co je k vysvětlení? Viděl jsem vás dva, seděli jste tam, smáli jste se a usmívali se. Mě to dává dokonalý smysl. Jak dlouho ho vídáš Hermiono?“ zavrčel Ron.

Hermiona byla překvapená jeho silným vztekem. „Včera to bylo poprvé, co jsem po šesti letech Malfoye viděla, Rone!“

Nastalo ticho, když si Ron přebíral její výrok.

„Tak co si s nim teda měla?“ zeptal se nakonec.

Hermiona si povzdechla a praštila sebou na pohovku. Byla znechucená a točila se jí hlava. „Narazila jsem do něj včera ráno. Poslal mi pozvání po sově, abych se s ním později sešla. Přemýšlela jsem o tom dlouhou dobu, Rone, ale nakonec jsem se rozhodla tam jít a poslechnout si, co mi chce říct,“ vysvětlila tiše.

„Proč? Mohla to být past! Je to Smrtijed!“

Hermiona si odfrkla. „Nebuď idiot. On není Smrtijed.“

„Jsi si jistá?“

„Ano. Nemá smrtijedský symbol, myslím si, že ani nikdy neměl. Jinak, mluvili jsme spolu, myslím, že si jen chtěl s někým popovídat,“ odpověděla.

„Proč ne s Crabbem nebo s Goylem nebo někým jiným z jeho starých přátel?“ zeptal se Ron a posadil se vedle ní na pohovku. „Proč s tebou? Nesnášel tě.“

„Nevím,“ odpověděla upřímně Hermiona. „Zkoušela jsem si s ním promluvit na promoci, ale on odešel. Věděl si, že jsem byla poslední člověk, kterého tu noc viděl? Opustil Anglii na dva roky. Možná proto si vybral mě,“ řekla.

„Moc se mi to nelíbí, Mione. Kde potom byl poslední čtyři roky?“ zeptal se Ron.

Pokrčila rameny. „Říkal, že hledal odpovědi.“

„Odpovědi na co?“

„Nejsem si jistá. Ale Rone, muž, se kterým jsem minulou noc mluvila, nebyl stejný Malfoy jakého si pomatujeme. Je jiný,“ řekla Hermiona měkce.

Ron si odfrknul. „Jednou je smrtijed...“

„Sakra on není Smrtijed! Nikdy nebyl!“ řekla Hermiona neústupně.

„Co teda chce?“ zeptal se Ron.

„Nevím, ale cítila jsem, že nějak potřebuje mojí pomoc,“ odpověděla.

„Nepřeju si, aby si ho znova viděla,“ řekl Ron najednou.

Hermiona se zamračila. „To opravdu není tvoje rozhodování, Rone.“

„Přeci vážně neuvažuješ o tom, že ho znova uvidíš? Nepustím tě!“ Jeho hlas nabyl na zlosti. Hermiona se postavila.

„Je to moje rozhodnutí Rone!“ ztratila nervy a ukázala na krb. „Teď prosím jdi. Můžeme si o tom promluvit někdy jindy. Jsem unavená.“

„Mione...“ začal Ron, ale ona trhla hlavou.

„Neříkej mi, co mám dělat, Ronalde,“ řekla chladně.

„Fajn! Ať je po tvém! Choď si za ruku se svým smrtijedským kamarádem! Uvidíme, jestli jsem se zmýlil!“ křičel Ron. Hermiona se od něj odvrátila.

„Jdi už.“

O chvíli později uslyšela fičení plamenů, a když se ohlédla, Ron byl pryč. Hermiona si povzdechla, posadila se na pohovku a dala si hlavu do dlaní.

***

Draco přecházel po síni Malfoy Manor, jeho kroky se rozléhaly prázdnými pokoji. Povzdechnul si a prsty si projel vlasy.

„Co to se mnou sakra je? Kafe a debatování s Hermionou Grangerovou,“ ptal se stěn.

„Přátelíš se s mudlovskou šmejdkou! Zrádče! Zrádče!“ zaječel portrét na stěně za ním. Byl to jeho pra-pra-pra někdo nebo někdo jiný. O to se opravdu nestaral.

„Sklapni!“ zasyčel Draco na muže na obrazu a odpochodoval ze síně dolů do kuchyně. Nalil si sklenku Ohnivé whisky a hodil ji do sebe. Zatřásl se, když pocítil, jak si tekutina vypaluje cestu dolů jeho krkem a potom se usadila s příjemným pocitem tepla v jeho žaludku. Byl doma, jestli to tak mohl nazývat, čtyři roky. Stěží vycházel ven, až na prověřování nějakých známostí. Nemluvil s nikým kromě lidí z ministerstva kouzel, kteří si přišli pro věci jeho otce, a ujistil je, že nebude pokračovat v otcových temných šlápotách. Těžko promluvil s živou duší za čtyři roky. Až doteď.

'Proč Grangerová?' ptal se sám sebe. Ale už věděl odpověď. Protože celý ten čas pořád cítil potřebu se s ní usmířit... s nimi... s nimi se všemi. Bylo štěstí, že včera na Hermionu narazil. Málem jí nepoznal. Dlouhá hustá hříva, kterou si pomatoval ze školy, byla zkrácená kolem jejích ramen a byla uhlazená a lesklá. Byla vyšší, pořád štíhlá, ale nosila se jinak, víc s jistotou a sebedůvěrou.

Rovněž, hluboko v sobě, věděl, že by se od něj neodvrátila bez toho, aby ho prvně nevyslechla. Před šesti lety se s ním na promoci po tom všem snažila bavit. A on, přiznal si se šokem, byl osamělý. Bylo to tak dlouho od té doby, co se smál, co se někomu otevřel. Poslední osoba, se kterou opravdu debatoval, byla čarodějka, kterou poznal v Egyptě. Mezitím co seděl a pil kávu v malé kavárně, zapomínal, že se baví s mudlovskou šmejdkou Grangerovou. Byla jen člověk. Poprvé ve svém mizerném životě si přiznal, že v tom není rozdíl. Čistokrevní? Mudlovští šmejdi? Kouzelníci poloviční krve? Koho to ještě zajímá?

Draco se zasmál a zvuk se odrážel od stěn okolo něj. Měl další sklenku whisky. Měl by jí opět někam pozvat? Odpověď přišla vzápětí. Ano!

Řekla, že má poslat sovu, až si bude chtít znova promluvit. Ale, přiznal si, byla jen zdvořilá nebo ho opravdu chtěl znovu vidět? Vypadala šťastně a uvolněně, přinejmenším po jejich začáteční při. Byla na jejich schůzce stejně nervózní a zmatená jako on. Draco pokrčil rameny. Proč ne? Proč se s ní znovu nesetkat? Nebyl tu nikdo, kdo by mu řekl, že by neměl, nikdo, kdo by se o to snažil a obviňoval jeho mysl.

Draco se podíval na hodinky. Bylo půl desáté večer.

'Pravděpodobně spí,' pomyslel si. Bylo moc pozdě na to, aby dnes večer posílal sovu. Vstal a vypnul kuchyňské světlo. Může to počkat do rána. Vláčel se skrze tichou prázdnou síni, jeho tělo a mysl požadovali odpočinek.

***

Hermiona se následující ráno probudila s bolestí hlavy.

„Běž k čertu, Ronalde Weasley,“ zamumlala a škobrtala do koupelny. Rychlá sprcha jí neulevila od bušení ve spáncích. Přemýšlela, jestli by měla jít dnes do práce. Hermiona nechyběla žádný volný den v práci od té doby, co na Ministerstvo před třemi lety nastoupila. Obvykle pohrdala nedochvilností, ale opravdu se necítila na to, aby si s někým povídala a určitě se necítila na to, aby jednala s francouzským ministerstvem. Hermiona s povzdechem sešla dolů a pomocí letaxové sítě poslala do práce krátkou zprávu, že je nemocná a nemůže přijít.

Její bolest hlavy nabývala na síle, a tak si uvařila šálek heřmánkového čaje a vzala si dva mudlovské prášky proti bolesti. Nakrmila Imeldu a rozhodovala se, jestli má zavolat Ginny a říct jí o úžasném večeru, když v tom na římse jejího okna přistála stříbrná sova. Hermiona uslyšela ťapkání jejích nožek. Z jedné z nich jí odvázala pergamen a začala číst.

Grangerová,

večer jsem se cítil dobře. Jo, vím, byl jsem spíš překvapený. Bylo by pěkné, kdybychom si mohli opět promluvit. Bylo by to příjemné.

Zarazila se. Draco Malfoy používá slova jako 'pěkné' a 'příjemné' ve spojitosti s ní?

Jestli si to také myslíš, přemýšlel jsem, jestli bys nechtěla zase někam zajít? Pošli mi odpověď po sově (jmenuje se Tavi) a dej mi vědět, jaký čas si vybrala. Teda pokud budeš chtít.

Malfoy

Hermiona se posadila a hlava se jí motala dřív než předtím. Draco Malfoy je milý! A ne jednou, ale dvakrát?

'Opravdu se změnil,' pomyslela si. Povzdechla si a nebyla si jistá, co má dělat. Konflikt, který měla včera s Ronem, nebylo nic, co by si chtěla někdy zopakovat s Harrym ani s Ginny. Mohli by reagovat stejně jako on. Nepochybně už jim o tom řekl.

Hermiona si přiznala, že by chtěla Malfoye vidět. I kdyby pro nic víc, než aby nasytila svou zvědavost. Rozhodla se a naškrábala svou odpověď.

Malfoyi,

vlastně dnes nejdu do práce - potřebuji si trochu odpočinout. Dobře, cítila jsem se večer dobře, takže bych s tebou opět ráda mluvila. Pokud chceš, můžeš přijít ke mě do bytu - necítím se na to, abych šla ven. Použij letax - má adresa je 8B Botanická ulice, Surrey. Uvidíme se brzy (dej mi hodinu - právě vstávám)

Hermiona

Třesoucími se prsty přivázala pergamen k Taviho noze, potom běžela nahoru, aby se oblékla a na bolest hlavy a šálek čaje zapomněla.

O hodinu později přecházela Hermiona po obývacím pokoji.

'Co to dělám?' pomyslela si v náhlé panice. 'Pozvala jsem Draca Malfoye k sobě do bytu! Možná má Ron pravdu. Možná to není dobrý nápad.' Rychle došla do kuchyně, vzala svou hůlku a zastrčila si jí do zadní kapsy svých džínsů. Doufala, že ji nebude muset vytáhnout. Prosila Merlina, aby její rozhodnutí bylo správné. Měla to zjistit každou vteřinou.

Její ohniště zapraskalo, Hermiona se otočila a uviděla Malfoye, který vystupoval z jejího krbu a oprašoval si z košile saze a letax. Trochu se na ní usmál a ona mu úsměv váhavě vrátila.

„Tak... hmm... chceš něco? Čaj? Sušenky?“ zeptala se Hermiona pamatujíce na způsoby.

Malfoy zavrtěl hlavou. „Ne, díky, to je v pohodě.“

„Dobře, tak si sedni,“ Hermiona ukázala na pohovku. Malfoy přešel pokoj ladně jako kočka a posadil se. Jeho šedé oči se rozzářily, když se díval po pokoji a zkoumal každý detail.Hermiona byla napjatá, jak čekala, až o jejím bytu řekne něco urážlivého.

„Hezké místo, Grangerová,“ řekl nakonec a znovu jí překvapil.

„Hermiono,“ opravila ho automaticky. „Jestli se stáváme přáteli, tak mi říkej jménem.“

Pozvedl své dokonalé obočí. „My se stáváme přáteli?“ zeptal se a podíval se na ní.

„Možná, nevím. Je to to co chceš?“ zeptala se a posadila se do křesla proti němu.

Pokrčil rameny. „Domnívám se, že jo,“ řekl měkce. Blýskl po ní okouzlujícím pohledem. „Potom se domnívám, že bude lepší, když mi budeš říkat Draco,“ řekl a Hermiona přikývla. Imelda se po svých sametových packách připlížila do pokoje. Procházela se kolem Draca a pak se obtočila ve tvaru osmičky kolem jeho kotníků. Zasmál se.

„To je nádherná kočka. Copak se stalo té oranžové monstróznosti, co si měla předtím?“ zeptal se.

„Křivonožkovi? Zemřel před pár lety. A nebyl monstróznost, byl krásný,“ odpověděla Hermiona a byla překvapené, že si pomatuje jejího starého kocoura.

Seděli v tichosti a pozorovali jeden druhého, ani jeden z nich nevěděl kde začít nebo co říct. Imelda přerušila napětí, když vylezla po Dracově noze, stočila se na jeho hrudníku a hlasitě zapředla. Zasmál se, spustil jednu ruku a začal jí hladit.

„Myslím, že mě má ráda,“ řekl.

„Vždycky umí dobře odhalit charakter,“ odpověděla Hermiona bez přemýšlení. Draco si nervózně odkašlal.

„Pravděpodobně cítí mého psa,“ řekl. Hermiona se zarděla a zastyděla, ale zmínka o psovy znovu otevřela konverzaci. Dracův pes byl německý ovčák, jmenoval se Mellan, byl prý hodně velký, ale zato tichý a hravý.

„Je to dobrý přítel,“ řekl Draco jemně. Hermiona otevřela ústa, aby řekla to samé o Imeldě, ale zarazilo jí něčí volání jejího jména z kuchyně.

„Ale ne,“ zašeptala, rychle vstala a z obličeje se jí vytratila všechna krev.

„Co se děje?“ zeptal se šeptem Draco a taky se postavil. Všimla si jeho ruky na boku, která spočívala na hůlce vystrčené z jeho kapsy.

„To je Ginny!“ odpověděla Hermiona.

Draco svraštil čelo. „Malá Weslíková?“

„Neříkej jí tak,“ zavrčela Hermiona.

„Fajn, ale nebude asi moc šťastná, že mě tu uvidí,“ řekl rychle.

„Vím, možná by bylo lepší...“

„Hermiono? Si v pořádku? Harry říkal, že si dnes nepřišla do práce...“ Ginny přiběhla do obývacího pokoje a červené vlasy za ní vlály. „Oh! Tady jsi! Tak co...“ zarazila se, když uviděla Draca a ruka jí vylétla k ústům.

„Ne!“ vyjekla a očima těkala mezi jimi dvěmi. Hermioně to došlo, právě stála s Dracem vedle sebe a jejich ramena se lehce dotýkala. Škubla sebou a odskočila pryč

„Ginny, to není...“

Ginny zvedla hlavu a posadila se, jako by jí nohy už nemohly udržet. „Takže měl Ron pravdu,“ jen si povzdechla a zase se dívala z jednoho na druhého. Draco se zmateně podíval na Hermionu. Povzdechla si.

„Ne, Ronald měl jen špatnou domněnku, Ginny, jako vždy,“ odpověděla Hermiona. „Přišel minulý večer, křičel a vyčítal mi všechny možné věci.“

„Jaké...“ začal Draco, ale Ginny ho přerušila.

„Takže, co přesně tu děláš, Malfoyi, jestli se můžu ptát?“

„No, popravdě to není tvá věc, Weasleyová,“ odpověděl chladně a jeho obličej ztvrdl.

Ginny se zamračila. „Už nejsem Weasleyová, ale Potterová. Paní Potterová - pro tebe, Malfoyi,“ zavrčela.

Draco pozvedl obočí. „My neviděli, že někdo jde, že?“

„Oh, sklapni ty blbečku!“ zaprskala Ginny.

„Ginny! Prosím!“ zalapala po dechu Hermiona. Ginny jí ignorovala.

„Takže, Malfoyi, ty ses musel skrývat posledních šest let?“

Draco k ní přistoupil o krok blíž. Ginny vyskočila z pohovky a zabodávala se do něj pohledem.

„Jak jsem řekl, to není tvoje věc, Potterová!“odplivl si a zněl čím dál tím víc jako ten starý Malfoy.

Ginny k němu přistoupila a z očí jí sršely blesky. Tyčil se nad ní, ale ona nebyla zastrašená. Hermiona si mezi ně stoupla a hleděla na ně. Položila ruku na Dracův hrudník a trochu ho odstrčila zpět. Bránil se a ona zatlačila silněji.

„Prosím, nech toho,“ zašeptala k němu. Upřeně se na ni podíval. Jeho obličej změkl a on si povzdychl.

„Fajn. Myslím, že bych měl jít,“ řekl.

„Ano, jdi!“ rozčílila se Ginny.

„Ginny! Jdi prosím do kuchyně. Přijdu tam za chvíli. Prosím, Gin,“ prosila Hermiona.

Ginny po Dracovi hodila poslední vražedný pohled, otočila se a odkráčela do kuchyně. Hermiona se otočila na Draca.

„Já... omlouvám se,“ řekla tiše.

Pokrčil rameny. „Čekal jsem to, Myslím, že můžu očekávat návštěvu Pottyho a Weslíka.“

„Ne, nepřijdou. Zajistím to,“ řekla Hermiona, položila ruku na jeho rameno a v duchu si povzdechla nad jeho něžností. „Uvidíme se později, Draco. Slibuji,“ řekla a dívala se do jeho očí.

„Přijď do Malfoy Manor. Dnes večer. Na večeři,“ zašeptal. Překvapil ji.

Krátce přikývla. „Dobře. Dobře. Budu tam.“

Draco se na ní hřejivě usmál, než vstoupil do ohniště a zmizel. Hermiona se s povzdechem vydala do kuchyně.

Ginny vyskočila. „Seš blázen Mione? To je Draco Malfoy!“

„Jé, děkuju, Gin, já si nevšimla,“ zavrčela Hermiona.

Ginny se zamračila. „Co se děje? Ron vypadal, že si myslí, že ty a Malfoy jste, no víš.“

„Ron by měl přemýšlet, ne?“ zamumlala Hermiona před tím, než si povzdechla a řekla Ginny vše co řekla Ronovi.

„Takže ty mu věříš? Že je to vše co chce? Kamarádku?“ zeptala se rusovláska.

Hermiona přikývla.

„Doufám, že víš, co děláš.“

„Řekneš Harrymu a Ronovi, že tu byl?“ zeptala se Hermiona tiše.

Ginny zavrtěla hlavou. „Ne. Musíš to udělat sama. Kdy jim o tom řekneš? Ron blázní - nechce vypadnout z našeho domu, pořád k nám chodí a celé hodiny křičí na Harryho, který se k tomu zatím moc nevyjádřil. Myslím, že je v šoku,“ odpověděla Ginny.

„Já také,“přiznala Hermiona a sklopila hlavu. „Přijdu zítra večer, slibuji.

Ginny přikývla. „Zase se dnes večer uvidíte, že?“

„Pozval mě na večeři k sobě domů,“ odpověděla Hermiona.

„Do Malfoy Manor? Bože, Mione, musíš být první nečistokrevný kouzelník, co tam vkročí od... vlastně vůbec!“ řekla rozrušeně Ginny.

Hermiona smutně přikývla. Mohla by to být zajímavá zkušenost, být v jeho domu. V domu jeho otce. Hermiona se nepatrně zachvěla při vzpomínce na Luciuse Malfoye.

„Má tě rád,“ řekla náhle Ginny. Hermiona nadskočila.

„Cože? Ne, nemá.“

„Jo, má. Viděla jsem, jak se na tebe díval,“ odpověděla Ginny samolibě.

Hermiona protočila očima. „Je jen osamělý, Gin, to je vše.“

„Když to říkáš,“ zamručela Ginny. Postavila se. „Jen buď opatrná, dobře? Přes to všechno je to pořád Draco Malfoy. Už jdu. Takže uvidíme se zítra večer.“ S hlasitým PRÁSK! se přemístila.

Hermiona si hluboce povzdechla před tím, než vyšla nahoru, aby si odpočinula, Celá scéna s Ginny a Dracem jí vrátila výraznou bolest hlavy zpět.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hana - 07.03. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 11.03. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Moc se mi líbí, jak Ron řádí, sedí u Potterů a stěžuje si, jako by Hermioně bylo pět let a vyslýchá ji. Věřím tomu, že Ginny musí přivádět k šílenství...

Prehľad článkov k tejto téme:

. Pdf na stiahnutie: ( Beruška1 )08.07. 2010Pdf na stiahnutie
Majikat: ( Jimmi )06.01. 2009Epilóg
Majikat: ( Jimmi )06.01. 2009Kapitola 23. Oslobodenie
Majikat: ( Jimmi )05.01. 2009Kapitola 22. Uväznená
Majikat: ( Jimmi )04.01. 2009Kapitola 21. Obžalovaná
Majikat: ( Jimmi )03.01. 2009Kapitola 20. Fiasko
Majikat: ( Jimmi )03.12. 2008Kapitola 19. Stať sa Snapom
Majikat: ( Leena )30.11. 2008Kapitola 18. Vrať se zpátky
Majikat: ( Jimmi )19.10. 2008Kapitola 17. Nemá zmysel plakať...
Majikat: ( Leena )19.10. 2008Kapitola 16. Odhalení a protivná ženská
Majikat: ( Jimmi )12.10. 2008Kapitola 15. Dumbledorova armáda
Majikat: ( Jimmi )04.10. 2008Kapitola 14. Napätie
Majikat: ( Jimmi )18.09. 2008Kapitola 13. Panika a kúzelné znamenia
Majikat: ( Jimmi )15.09. 2008Kapitola 12. Dôsledky
Majikat: ( Jimmi )13.09. 2008Kapitola 11. Sú tu
Majikat: ( Jimmi )11.09. 2008Kapitola 10. Správny čas, nesprávne miesto
Majikat: ( Jimmi )08.09. 2008Kapitola 9. V úkryte
Majikat: ( Jimmi )06.09. 2008Kapitola 8. Odhalený Malfoy
Majikat: ( Jimmi )05.09. 2008Kapitola 7. Pravda
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 6. Zůstaň
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 5. Malfoyovo pobláznění
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 4. Něco vzplanulo
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 3. Nedorozumění, večeře a něco víc?
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 2. Překvapení
Majikat: ( Leena )05.09. 2008Kapitola 1. Vzpomínka
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )04.08. 2008Na úvod