Preklady fanfiction Harryho Pottera

NEJLEPŠÍ VÁNOCE

Autor: nitsrek0803

Původní název: Best Christmas

Link na originál: http://dramionedrabble.livejournal.com/368607.html?thread=3378911#t3378911

Překlad: larkinh

Souhlas k překladu: Ano (vlastní Jimmi)

Rating: 13+

ooOoo

„Moje nejhorší vánoce byly, když jsem měla pět let. Táta se oblékl jako Santa Claus a přinesl mi dárky, ale když šel ke stromečku, tak zakopl o jednu z mých hraček a zlomil si nohu.“

Draco se rozesmál a Hermiona ho praštila rukou do ramene.

„To není vůbec legrační! Myslela jsem si, že jsem ublížila Santovi! Máma ho pak musela vzít do nemocnice.“ Potřásla hlavou. „O těch Vánocích jsem se také zjistila, že Santa Claus neexistuje.“

Draco ji s úšklebkem pohladil po hlavě. „Chudinka Grangerová! To muselo být pro tebe opravdu trauma.“

„To opravdu bylo!“ odpověděla pobouřeně a pohodlně  se o něj opřela.

Seděli na měkké pohovce v jejich společenské místnosti a tiskli se k sobě. Byly Vánoce, a oni se rozhodli zůstat přes prázdniny v Bradavicích. To, že byli oba primusy, ukončilo jejich malicherné boje kvůli věcem, jež už dál nebyly důležité, protože Pán Zla byl mrtev. Kdo by si to byl pomyslel, že se jednoho dne stanou přáteli?

Draco ji objal. „Dobře, teď jsem na řadě já. Nejhorší Vánoce… v šestém ročníku, řekl bych. Tak strašně jsem se bál o matku, že na všem ostatním přestalo záležet.“

Hermiona o jeho odpovědi chvíli přemýšlela a pak si povzdechla. „Jsem ráda, že je po všem. A ty?“

Draco si odfrkl. „Děláš si legraci? Moje rodina je zpátky a mám konečně tebe…“

Hermiona otočila hlavu, aby mu viděla do obličeje.

„… jako svou nejlepší kamarádku,“ dodal rychle.

Zdálo se, že tahle odpověď ji z nějakého důvodu rozladila.

„Dobře, moje nejlepší Vánoce,“ změnila téma Hermiona. „Myslím, že to jsou tyhle Vánoce.“

Draco zdvihl tázavě obočí.

„No vážně. Nemusím už mít strach o lidi, které mám ráda. Nejsem už s Harrym a Ronem, ale stejně vím, že se jim daří dobře. Můžu si užívat čas, který tady trávím s tebou. Myslím, že takhle pohodlně jsem se necítila už hodně dlouho.“

Přisunula se k němu ještě blíž. Když si uvědomila, jak rychle mu buší srdce, znovu se na něj otočila. Tentokrát si už byla jistá.

„Pověz mi, Draco,“ zašeptala a dívala se mu přímo do očí, „jak dlouho ještě hodláš ignorovat všechny znamení?“

Draco polkl, a pak na svých rtech ucítil její. Byly jemné, měkké, sebevědomé. Po několika vteřinách přerušila Hermiona polibek a zčervenala. Když spatřila Dracův úsměv, oddechla si.

Draco jí zasunul pramen vlasů za ucho a usmíval se při tom jako idiot. „Chceš slyšet o mých nejlepších Vánocích?“

Hermiona přikývla.

„No, to bylo tenkrát, když jsem zůstal o zimních prázdninách v Bradavicích. Byl jsem tu jen já a taková pěkná holka, na kterou jsem si tajně myslil už asi rok a půl…“

S pobaveným leskem v očích se Hermiona rozhodla přerušit jeho vyprávění a pokračovat v polibku. Právě se nacházeli na začátku úplně nového příběhu…