Preklady fanfiction Harryho Pottera

Pět zlatých prstenů

FiveGoldenRings

Autor: Jenwryn

Souhlas: zde

Překlad: Valerie–Lupina

Beta: marci

Originál: http://www.fanfiction.net/s/3920614/1/Five-Golden-Rings

Odkaz na koledu: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Twelve_Days_of_Christmas_%28song%29

Shrnutí: Pět drabbles na vánoční téma. Nic nemůže stát v cestě Hermioně a jejímu studiu!

Prohlášení: Postavy obsažené v této povídce jsou majetkem JRK, autorky ságy o HarrymPotterovi.

Pět zlatých prstenů

„O pátém dnu Vánoc, má pravá láska dala mi…“

Hermiona s trhnutím vyskočila a leknutím málem převrhla šálek držící v ruce, když jí mužská ruka pevně zakryla ústa. Ach ne, Severus - cítila mátu z jeho dechu, který jí jako lehký vánek pohladil ucho. Zatraceně, ani si neuvědomila, že je někde poblíž, tak hluboce byla ponořená do téměř umělecké přípravy čaje. A Severus skutečně neměl rád, když zpívala koledy v komnatách, které sdíleli. To dal naprosto zřetelně najevo. Ale myslela si, že má ještě hodinu. Do zrezlého kotlíku, sakra.

Sundal ruku, ona se poté otočila a opatrně na něj pohlédla.

XXX

Nevypadal vůbec naštvaně. Ačkoli někdy tedy bývával rozlícený. Panečku, to vám pak ale byl vztek, když to na Mistra lektvarů přišlo.

„Pět zlatých prstenů,“ zabroukal jí do ucha.

„Co?“

„No, osm dojiček krav, nebo jedna koroptev na hrušni by bylo absurdní, tak jsem si vybral zlaté prsteny. I když ve skutečnosti jen jeden. A obávám se, že není ze stejného kovu. Kdysi patřil mé matce, abys věděla, a my Zmijozelové jsme byli vždy více nakloněni stříbru.“

„Co?“ opakovala, pak si uvědomila, že zírá. Tlakem ukazováčku jí jemně zavřel čelist, a pak roztáhl druhou ruku, aby odhalil prsten uhnízděný v dlani.

XXX

Prsten byl tvořený hadem zakousnutým do vlastního ocasu - starověký symbol nekonečna, jak Hermiona věděla - se zářícíma očičkama z blýskavého smaragdu. Vskutku zmijozelské barvy. Ne, že by jí to ještě nějak vadilo. Vypěstovala si zvyk oblékat se do zelené od té doby, co začala pracovat jako jeho odborná asistentka, a zjistila, že jí ta barva obdivuhodně sluší.

„Samozřejmě,“ pokračoval Severusse samolibým úsměvem, jako by se na něj nedívala široce rozevřenýma očima, „technicky se nemůžeme zasnoubit, dokud nebudou oficiálně známy tvé výsledky a neobdržíš titul profesorka Grangerová, ale ptáček mi zacvrlikal, že je to hotová věc. Všechny vynikající. "

XXX

„Všechny známky jsou vynikající!?“  zaječela, vrhla se mu kolem krku a s bujnou radostí skákala na místě.

„Slečno Grangerová,“ řekl suše; vrátil se zpět k oslovení příjmením jako vždycky, když měl pocit, že její pozornost není zaměřená správným směrem, „proč mám dojem, že jste více nadšená svými známkami, než tím, že jsem vás právě požádal o ruku?“ Hermiona se zasmála, zvedla se na špičky a letmo ho políbila. „To proto, ty hlupáčku, že za (a) technicky jsi mě ještě o ruku nepožádal a za (b) skutečnost, že to eventuálně uděláš, je hotová věc – ale naopak výsledky mých zkoušek ne. "

XXX

Teď byla řada na něm, aby zůstal zírat, pak mu rty zaškubalo a hrozilo, že se začne usmívat. „Jistě. Nuže, slečno Grangerová, až vašimi výsledky vyvolaná euforie pomine, bylo by mi ctí, kdybyste souhlasila a stala se mojí ženou.“

Šibalsky se na něj usmála. „Samozřejmě. Tak nějak jsem si myslela, že to je taky hotová věc." Nechala ho vsunout kroužek na její prst, a pak se lehce zeptala: „Takže... můžu už někomu říct o svých výsledcích, nebo musím čekat?“

Severus Snape vybuchl smíchy, a pak poklekl, aby se postarat o oheň. „O šestém dnu Vánoc má pravá láska dala mi..."