Someone Saved My Life Tonight
AUTOR: Jadeddragon4
ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/4840223/1/Someone_Saved_My_Life_Tonight
Někdo mi dnes v noci zachránil život
PŘEKLADATEL: Florence
Kapitola šestá, část druhá:
ZAKRYJU TĚ
Poznámka autorky: Děkuji, že jste byli tak trpělivý s mou pomalou aktualizací. Já upřímně nevím, proč mi to dalo tentokrát tolik práce … všechno to mám už v hlavě – jen to nemůžu dostat na papír. Ale jestli jste se dostali až sem, tak se konečně dočkáte toho, co jste vyhlíželi (a co jsem já slibovala). Dospělácké scény! Chtěli jste to… a víte, že já bych bez toho Dramione nemohla napsat… tak pracuji. Takže jestli na takové věci nejste, považujte se za varované. V téhle kapitole bude sex. Jestli jste na něco takového čekali, tady to je :) . Dobré věci přicházejí k těm, co si počkají. Všem vám moc děkuji a prosím, komentujte.
Poznámka překladatelky: Omlouvám se, že je tahle kapitola trochu opožděná. Příští bude snad zase za týden, ale mám teď zlomenou ruku, takže mi jde všechno o dost pomaleji…
oOo
Hermiona se náhle probudila a okamžitě pocítila, že jí něco chybí. Otevřela oči, ale chvíli trvalo, než se přizpůsobila šeru. Zamrkala a rozhlédla se po svém okolí.
Slunce zapadlo… nechalo jeskyni v inkoustové tmě.
Protáhla se a její tělo proti tomu pohybu zaprotestovalo. Byla unavená a rozbolavělá ze stálého ležení na zemi.
A byla jí zima.
Přitáhla si plášť blíž k tělu a v tu chvíli jí okamžitě došlo, co postrádá.
Draca.
Bolestivě se posadila. Hlava se jí motala, a tak musela zavřít oči, dokud se ta bolest neusadila.
Nakonec je mohla otevřít.
Draco seděl pár metrů od ní s rukama obtočenýma kolem břicha. Tvář měl bledou i ve slunečním světle. Hlavu si zabořil do dlaní a párkrát nasál vzduch nosem. Nakonec narovnal krk a - s pohledem upřeným do temnoty – se naposledy zhluboka nadechl, což vyznělo nakonec jen jako povzdech.
„Jsi v pořádku?“
Draco mírně nadskočil a otočil hlavu jejím směrem. Přikývl. „Nemohl jsem spát.“
Hermiona přikývla v pochopení. „Jo… ale měl by ses o to pokusit, víš? Šetřit energii.“
Draco si povzdechl, ale tiše přikývl. Opatrně se otočil a začal se plazit zpátky. Zuby měl zatnuté bolestí kvůli tomu, jak namáhal kotník.
Hermiona ho sledovala se záchvěvem paniky. „Jsi zraněný?“
Draco se na okamžik zastavil, aby si odpočinul. Jeho bledá kůže byla pokryta potem, který způsobila námaha. „Jsem v pořádku.“
Prudce zavrtěla hlavou. „Ne, nejsi.“
Dracovy oči vzplály zlostí. „Ano, jsem.“
Hermiona vstala. „Nech mě se ti podívat na kotník.“
Opřel se o jednu ruku a okamžitě si obraně přitáhl kolena k hrudi. „Ne.“
Ignorovala ho a zničila vzdálenost mezi nimi, aby se ho dotkla.
Draco ucukl. „Ne!“
Povzdechla si. „Ale no tak, přestaň se chovat jako dítě.“
Natáhla se, ale Draco uhnul. S lehkým podrážděním to zkusila znovu, ale se stejným výsledkem.
Chvilku jim to vydrželo – Hermiona se natahovala a Draco uhýbal – ale nakonec se jí zmocnila frustrace a vztekle ho popadla za kotník.
Draco zavyl bolestí a Hermiona okamžitě stáhla ruku. S těžkým dechem ho pozorovala široce rozevřenýma očima.
Draco vycenil zuby – tvář mu zbledla o další odstín. Zamumlal si pod nosem kletbu a snažil se soustředit na svůj dech, aby ho opět uvedl do rovnováhy.
Naklonila se k němu, ale on ucukl.
Pomalu se natáhla. „Nech mě se podívat,“ zašeptala. „Prosím.“
Draco se napjal, ale neuhnul.
Jemně mu vyhrnula kalhoty z oteklé nohy a prsty ho chytila za kotník. Draco zatnul pěsti, když se její chladné prsty dotkly té rozpálené kůže na poraněné části jeho těla.
Hermiona se zamračením opatrně zkoumala jeho kotník. Cítila pod pokožkou tekutinu, která roztahovala zranění do téměř nemožných rozměrů. Jemně na to přitiskla palec a Draco vykřikl bolestí.
Ten zvuk stačil na to, aby její srdce kleslo.
Spustila ruce a cítila, jak se jí v koutcích očí tvoří slzy z náhlého pocitu beznaděje, který ji naplnil.
Pusu si zakryla třesoucí se rukou. „Tohle je špatný.“ Slova tlumily její prsty.
Draco tvrdohlavě potřásl hlavou. „Ne, to není. Jsem v pořádku.“
Hermiona zopakovala třes hlavou. „Ne… ne, tohle je špatný“
Prudce se zvedla na nohy a začala přecházet po prostoru. „Tohle je špatný… ó, tohle je špatný, špatný, špatný…“
Slzy jí padaly volně z očí a pokrývaly obě její tváře. Téměř v transu si pro sebe mumlala, zatímco její podvědomí hořelo v plamenech paniky. „Tohle je špatný… my se odtud nedostaneme… zůstaneme tady trčet, a tady je taková zima a není tu žádné jídlo, už jsme tady hrozně dlouho. Já nemůžu… já nemůžu… já už prostě nemůžu.“
Ohnula se v pase a ruce si zapřela o kolena, když ji náhle přemohl pocit nevolnosti. „Bože… my tady zůstaneme. Uvědomuješ si to? My tady, kurva, zemřeme.“
„Nezemřeme tady.“ Dracův hlas byl chladný.
„Ano… zemřeme. Já se nemůžu vrátit zpátky do těch tunelů… nemůžu. A ty jsi zraněný… a už jsme tady dlouho…“
„Už jsem ti to řekl, jsem v pořádku.“
Hermiona na něj vzhlédla s očima plnýma slz. „V pořádku? V pořádku? Malfoyi, jsem si docela jistá, že máš ten kotník zlomený! Nemůžeš chodit!“
„To zvládnu. A navíc je jednoduché to uzdravit.“
Hermiona se bláznivě zasmála. Cítila, že se hysterie už blíží. „Jo, ale s hůlkou! My ale NEMÁME HŮLKY!!! A jsem si jistá, že i kdybychom je měli, tak už to zašlo příliš daleko, abych se o něco pokusila!“
Znovu začala roztržitě přecházet.
„Hele… budeme v pořádku. Jen si potřebujeme zachovat klid.“
Hermiona se znovu zasmála. Ten suchý zvuk se odrážel od stěn.
Draco ji ignoroval. „Potřebujeme zůstat v klidu a myslet racionálně, dokud pro nás někdo nepřijde.“
Hermiona se okamžitě zastavila a hodila po něm pohledem. Vyhodila ruce do vzduchu a nechala je s plesknutím dopadnout na své stehna. „Copak to nevidíš? Nikdo nepřijde!“
Draco zavrtěl hlavou. „To není pravda.“
„Je a ty to víš. Nikdo nepřijde. Nikdo nás nenajde!“
„Ne. Můj otec…“
„Tvůj otec… tvůj otec? Ježiši, Malfoyi! Kdy si konečně uvědomíš, že tvůj otec své SLIBY neplní? Nepřijde! Vsadím se, že vůbec netuší, že jsi zmizel.“
Draco zavřel pusu. Odtrhl od ní oči a s mírně svěšenými rameny se zadíval do tmy.
Hermiona se okamžitě zastyděla. Pomalu se její emoce uklidňovaly, až už zbyly jen nepatrné zbytky pulzující za jejíma očima. „Omlouvám se… neměla jsem to říkat.“
Cítila se hloupě.
Hloupě za to, že to řekla… hloupě za to, že ho zranila, i když jí neudělal nic špatného. Tak hloupě, že cítila, že se musí omluvit. „Já-já se prostě necítím moc dobře. Potřebuje si lehnout.“
Opatrně popošla o krok dopředu, ale oči se jí mátožně zachvěly. Zasténala a klopýtla – slepě hledala svoji rovnováhu.
Draco se k ní překvapivě natáhl. „Jsi v pořádku?“
Hermiona se uklidnila, než se k ní dostal, a odtáhla se od něj. „Mfpohodě… jen si potřebuje lehnout.“
Vědomě se vyhnula jeho natažené ruce, popošla pár kroků a bez rozmyslu se posadila na chladnou zem. Cítila, jak na ni znovu doléhají slzy, ale byla příliš unavená, aby s nimi znovu bojovala. Přitáhla si kolena k hrudi, položila si na ně hlavu a plakala – ramena se jí třásla.
Neslyšela, že by se Draco pohyboval, a tak když se jeho ruka jemně dotkla jejího ramene, nadskočila.
„Ššš, to je v pořádku,“ řekl jemným hlasem. „Jsi unavená… oba jsme. Potřebujeme se vyspat, všechno si rozmyslet můžeme až ráno… když budeme víc odpočatí a schopní přemýšlet jasně.“
Popotahující Hermiona přikývla, příliš unavená na to, aby se hádala. Taky byla příliš unavená, aby se hádala, když jí stiskl ramena. Místo toho mu dovolila, aby ji táhl dolů, dokud se neocitla ležící na zemi – mírně stočená na jeden bok.
Draco k ní sklouzl, přitiskl své tělo k jejímu a ruce jí pevně ovinul kolem pasu. Cítil, jak dýchá – hluboce a rovnoměrně – a snažil se ji napodobit.
Nemohl si pomoct, musel o tom přemýšlet – s rukama pevně omotanýma kolem ní – že vypadala tak neuvěřitelně malá a křehká v jeho sevření. A k jeho neprostému překvapení o ni měl starosti. Přitáhl si ji blíž a tím se mu do obličeje dostaly její vlasy. Byly cítit špínou a mastnotou, přesto ale stále neuvěřitelně žensky – s náznakem květin.
Cítil, jak mu vědomí začíná proklouzávat mezi prsty, jak se tiskl do jejího tepla.
„Vážně si myslíš, že pro nás někdo přijde?“
V Hermionině hlasu byl stále slyšet po slzách.
Draco proti její hlavě přikývl. „Vážně ano.“
„Ale co když nás nenajdou?“
„Najdou… můj otec přijde.“
Hermiona otočila hlavou, čímž se snažila vidět přes své vlastní rameno. „Proč to pořád říkáš?“
Vytáhl čelist. „Protože to udělá.“
„Ale jak to můžeš vědět?“
„Musí… celý život mě zklamával… a má dost zatracených peněz… jestli je v něm alespoň nejmenší špetka slušnosti, je právě teď někde venku… šílený strachy a nevzdá to, dokud mě nenajde.“
Hermiona ztichla. Dracovy pravé myšlenky – prosycené strachem a bolestí – nebyly zas tak příjemné. Tiše od něho znovu odvrátila hlavu.
Draco to vycítil.
Rychle si odkašlal. „Nemysli na to. Mysli na později. Co bude první věc, kterou uděláš, až se odsud dostaneme?“
„Kromě toho, že tě budu ignorovat?“
Draco se zasmál – ten upřímný zvuk Hermionu překvapil. „Jo, kromě toho.“
S povzdechem se zasnila. „Jídlo… teplé, výborné jídlo.“
„Jako pečené hovězí a smažené klobásky?“
„Mmmm a cornwallské paštičky, pečené brambory, jorkširský puding…“
„Pudinkové koláčky a lívance…“
„Sklenice dýňového džusu…“
„A horký máslový ležák…“
Hermionin žaludek bolestivě zavrčel, až zalapala po dechu. „Dobře… už žádné mluvení o jídle.“
Dracův žaludek napodobil ten její. „Souhlasím,“ povzdechl si. „Takže hádám, že rozhovory o teplé sprše, suchém čistém oblečení nebo posteli jsou taky ze hry, že?“
Hermiona převrátila očima, ale na rtech jí pohrával úsměv. „Naprosto.“
Ztichli.
Hermiona se snažila soustředit na to, jak je její tělo přitisknuté na to jeho – na jeho pevné paže. Cítila jeho dech na svém krku – horký dech – a nemohla si pomoct a vzpomněla si, jak jeho tělo vypadalo v ranním brzkém světle… na jeho pevnou hruď… na jeho břišní svaly.
Byla tím jako posedlá, otrávená – uchycená v jeho síle.
Draco si povzdechl a pohnul rukou na jejích žebrech, čímž jí vyvolal na rukou husí kůži. Víc se k němu přitiskla, přičemž i on zpevnil stisk svých rukou.
Nebyla si přesně jistá, co se jí odehrává v mysli, ani nebyla moc schopna ovládat své pohyby, ale najednou zjistila, že prsty její ruky stoupají po Dracově paži.
Trochu se napjal. „Co to děláš?“
Líně mapovala jeho předloktí, uchvácena svaly pod svými prsty. „Nevím.“
Zvedl obočí, ale nijak ji nezastavil. „Nevíš?“
Pomalu zavrtěla hlavou. „Já už jen nechci cítit tu bolest. Žádný hlad… žádná zima… jen na pár minut se chci cítit dobře. Ty se nechceš cítit dobře?“
Dracovo srdce začala bít rychleji.
Hermionin hlas přešel do sotva slyšitelného šepotu. „Můžu zařídit, aby ses cítil dobře… chceš, abych to udělala?“
Dracovo tělo se zpevnilo. Hermiona si povzdechla a otočila své boky zpátky do jeho klína.
Dracův intenzivní dech zůstal na jejím krku, i když se mu ruce začaly pohybovat po jejím trupu. Zavřela oči a zaklonila hlavu, čímž dovolila jeho rtům, aby se dostaly k její citlivé pokožce.
Jeho rty našly její ucho, zuby jí jemně zkousl ušní lalůček. Zachvěla se.
Otočila ještě jednou hlavu a jeho rty začaly cestovat po její bradě.
Najednou bylo těžké popadnout dech.
Rty mu cestovaly z její brady přes tváře, až se nebezpečně přiblížily k jejím rtům. Přitiskla se k němu, její tělo se pod tím jeho prohnulo. Chtěla víc… potřebovala víc.
Zastavil se a Hermioniny oči se prudce rozevřely. Lapala po dechu a zadívala se do jeho očí, touha mu změnila barvu do roztaveného olova.
„Uvědomuješ si, že se nic nezmění? Teď ani později?“ Hlas měl zastřený a ona mohla dobře cítit jeho erekci, která ji tlačila do dolní části zad.
Nenašla dostatek dechu, aby mu odpověděla slovy, tak jen přikývla.
To bylo vše, co Draco potřeboval.
Zmocnil se jejích úst a zasténal. Hermiona díky jeho zuřivosti zalapala po dechu.
Jeho rty – popraskané a suché – pracovaly na jejích ústech. Hermiona se v jeho sevření otočila a obtočila mu ruce kolem krku, čímž mu umožnila lepší přístup. Tvrdě si ji přitáhl ke svému tělu a vplazil se svým jazykem do jejích teplých úst Hermiony. Neprotestovala, zasténala, když kolem sebe jejich jazyky kroužily a tančily.
Chytla ho za plášť a přitáhla si ho k sobě ještě o něco blíž. Její ruce putovaly po jeho pažích a po jeho hrudníku, fascinovala ji stavba jeho těla.
Draco jí přejel palcem přes bradavku, díky čemuž se začala chvět. Aniž by přerušil jejich polibek, rukou ji hladil přes košili – mačkal a mnul její nateklá prsa.
Hermiona mu zasténala do rtů a boky se jí pohnuly proti němu.
Draco nízce zavrčel a začal rozepínat knoflíky její košile.
Když jeho rty opustily její, objevila se v ní hrůza. Ale ten pocit neměl dlouhé trvání – cítila ho jen dokud nesklonil hlavu a nezačal líbat odhalenou kůži na jejím krku a hrudníku. Úplně rozepnul košili a vzal jednu z jejích citlivých bradavek mezi zuby – kousal ji přes látku podprsenky.
Zalapala po dechu a prohnula záda. Obratně se nadzvedla a shodila ze sebe omezující košili.
Draco se bez váhání natáhl k jejímu tělu, rozepnul jí podprsenku a vzápětí ji odhodil přes jeskyni, čímž Hermionu osvobodil. Třásla se, když studený vzduch ovanul její vzrušená ňadra, ale Draco se jí okamžitě začal znovu věnovat. Hodoval na jejím těle, sál její bradavky hluboko ve svých ústech. Otočila se pod ním, snažila se dostat… snažila se dostat blíž.
Hermioniny prsty si najednou hledaly cestu ke knoflíkům Dracovy košile. Potřebovala cítit jeho hruď na té své.
Sundala látku z jeho trupu. Draco pokrčil ruce tak, že košile přistála na zemi vedle nich. Jeho plášť – stále uvázaný kolem jeho krku – zahaloval jejich těla, ale Hermiona byla příliš zaujata jeho bledou kůží v tom šeru. Pomalu mu přejela rukama po hrudníku a ovinula je kolem jeho pasu.
Draco zvedl hlavu a posunul své tělo nad její a znovu se vrhnul na její rty.
Hermiona si ho přitáhla blíž. Chtěla mít jeho teplé, tvrdé tělo proti tomu svému. Zaryla mu nehty do širokých, hladkých zad, škádlila ho jazykem a sledovala jeho rty, než je pevně spojil s těmi jejími.
Zasténal, když ho přemohl pocit jejího jazyku v jeho ústech a jejích zvětšených bradavek přitisknutých na jeho hrudi.
Ostýchavě mu přejela chodidlem po noze. Roztáhla kolena a Draco se usadil mezi nimi. Mohla cítit jeho mužství – pevné a nepolevující – jak tlačilo na vnitřní stranu jejích stehen. Sjela mu rukou po břiše a našla bouli snažící se dostat přes zip ven, masírovala ho přes vrstvu kalhot.
Draco sklonil hlavu a vzdychl. Lapal po dechu. Když Hermioniny prsty na něm přes látku pracovaly, oči měl zavřené. Opřel se do její ruky, chtěl víc, ale ona ovládala tempo.
Cítil, že ztrácí kontrolu a, skoro když začal skuhrat, Hermiona prsty našla jeho pásek. Otevřela přezku a ruka jí vklouzla pod kalhoty. Její malé prsty se ho dotkly a Draco se roztřeseně nadechl. Pevně chytla jeho erekci a začala ho úmyslně dráždit.
Draco na ni shlédl, jejich oči se spojily. Její byly naplněné tmavou touhou – zářily zpod ztěžklých víček, když ho hladila. Olízla si rty.
Draco zatnul zuby, sám měl problém popadnout dech. „Dost.“
V mžiku strhl Hermioně vlhké kalhotky z boků a odstrčil je na stranu, zatímco mu Hermiona stahovala kalhoty. Popadl ji za boky, sukni jí vyhrnul a přitiskl se k její vlhkému místu.
Jeho tvrdá délka jemně zavadila o Hermioninu vnitřní stranu stehen – hladká pokožka se mu zduřila a zvětšila – předtím, než Draco najednou vstoupil do jejích citlivých svalů.
Zalapala po dechu, když ji náhle naplnil.
Draco přikryl její tělo svým, pohyboval se nahoru a dolů po její postavě hnán silou, které způsobila energii mezi jejich těly.
Sevřela jeho záda a přitáhla si ho blíž k sobě, nohy pevně obtočila kolem jeho boků. Zasténala a zaklonila hlavu. Šla mu vstříc náraz po nárazu – boky se jim proti sobě houpaly.
Draco zrychlil, pohyboval se v ní v pomalém, silném rytmu. Mírně se pohnul a narazil hluboko do jejích svalů. Cítila, jak se v jejím podbřišku něco formuje, a přitáhla si ho blíž – prsty mu zajela do stříbrně hedvábných vlasů, nehty mu zaryla do hlavy, její lokny se ocitly na jeho krku – povzbuzovala ho, aby pokračoval a nadále dorážel na to místo.
Draco se sklonil a přisál se na její krk, zatímco jeho boky pokračovaly ve stejném tempu. Na hrudi se mu objevila kapka potu, která mu pomalu skápla na její prsa. Z pohybu jejich těl vzniklo teplo, které Hermioně vehnalo do tváří červeň.
Nízce a hrozivě zavrčel. Hermiona přivedla jeho rty na své a spojila je. Když se její jazyk dostal k tomu jeho, Draco se do ní vtlačil hlouběji, tvrději a také nepravidelněji než předtím. Odtrhl jejich ústa, zatnul čelist a snažil se ovládnout. Hermiona mu rukama prohrábla hlasy a přitáhla si zpět jeho rty k sobě. Cítila se úplně pod jeho vlivem… její orgasmus v ní neúprosně rostl.
Draco se uvnitř ní ještě zvětšil, natahoval její svaly téměř do nemožného stupně. Sevřela se kolem něho a on zasténal. Vytáhla mu ruce z vlasů a sevřela mu zadek, táhla ho blíž k sobě, vyzívala ho, aby se dostal hlouběji do ní. Jejich těla se spojila a Hermiona vykřikla Dracovo jméno. Náhle se ale zastavila a slova se smíchala s jedním dlouhým stenem, když ji zalily vlny orgasmu.
Draco cítil, jak se její stěny kolem něj stahují, přesto ho ale pevně držela. Povolil čelist a vrazil do ní s pocitem svého vlastního uvolnění. S posledním přírazem se mu penis uvnitř ní prudce zaškubal. Jeho tělo se vyčerpalo a on se zhroutil na Hermionu, čímž na ni tlačil celou svou vahou.
Hermiona, která stále pevně svírala jeho ramena, cítila, jak se jeho hruď zvedá a klesá na té její. Vzhlédla nahoru na oblohu a spatřila, že mraky nad nimi se začaly lámat. Vydechla bílou páru, když uviděla tisíce hvězd visících na noční obloze.
Lapala po dechu a v úžasu zírala nahoru, zatímco se chvěla pod Dracovým tělem, ale tentokrát to nebylo zimou.
Jadeddragon4: ( Florence ) | 13.04. 2013 | Kapitola dvanáctá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 05.04. 2013 | Kapitola jedenáctá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 29.03. 2013 | Kapitola desátá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 22.03. 2013 | Kapitola devátá, část druhá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 15.03. 2013 | Kapitola devátá, část první | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 08.03. 2013 | Kapitola osmá, část druhá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 01.03. 2013 | Kapitola osmá, část první | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 22.02. 2013 | Kapitola sedmá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 15.02. 2013 | Kapitola šestá, část druhá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 08.02. 2013 | Kapitola šestá, část první | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 01.02. 2013 | Kapitola pátá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 25.01. 2013 | Kapitola čtvrtá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 18.01. 2013 | Kapitola třetí | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 11.01. 2013 | Kapitola druhá | |
Jadeddragon4: ( Florence ) | 04.01. 2013 | Kapitola první | |
. Úvod k poviedkam: ( Florence ) | 29.12. 2012 | Někdo mi dnes v noci zachránil život - úvod | |