Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Had mistra lektvarů

Had mistra lektvarů 10 1/3

Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 06.08. 2013 Téma: Had mistra lektvarů
Patolozka nám napísal:
Ano, je to tady, vážně. Jenže... na každé rande je taky třeba se náležitě připravit, no ne? A pak už hurá do toho...
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Kapitola 10 1/3

Harryho poslední vyučovací hodina dne právě skončila, a tak i on, stejně jako zbytek jeho spolužáků, vyrazil od svého místa k východu. Stále si ještě zastrkával věci do tašky, zatímco spěchal chodbou s Hermionou a Ronem.

„Odcházíte hned teď?“ vyptávala se Hermiona, když společně procházeli chodbou.

„Jakmile si skočím dát věci do ložnice,“ odpověděl Harry a trochu s taškou zatřásl, než si ji přehodil přes rameno. Zašklebil se nad její váhou a rozhodl se, že by nějaké to odlehčovací kouzlo možná neškodilo. Přestože neměl času nazbyt.

Ron zakoulel očima a zavrtěl hlavou nad chováním svého nejlepšího přítele. „Pokud necháš toho zavšiveného parchanta pár minut čekat a dáš si s námi oběd, tak to nebude tak hrozné.“

„To říkáš jen proto, že to nebudeš ty, na koho namíří své kletby,“ podotkl Harry, a když se dostali na první schody, zamával jim. „Uvidíme se, lidi, pozdě večer.“

„Měj se, Harry,“ usmála se za ním Hermiona.

Ron mu krátce mávl na oplátku. „Nezapomeň na můj suvenýr.“

Harry se zasmál a upaloval po schodech, které mu pomohou dostat se rychle zpět na jeho kolej. Ano, mohl by Ronovi vyhovět alespoň tak, že mu přiveze jídelní lístek. A Snapeova následná reakce bude zaručeně přinejmenším zábavná.

Když se dostal do společenské místnosti, byl jen trochu zadýchaný, a tak vyběhl ještě i schody do ložnice. Nedbale mrsknul svou tašku na postel, než jeho pozornost upoutal nepovědomý béžový kousek pergamenu ležící na jeho nočním stolku. Ze zvědavosti ho zvedl a otevřel v přehybu, který ukrýval vzkaz.

Neuvádějte se do rozpaků, vím, že to bude těžké. Vezměte si takový typ oblečení, který jste měl na sobě na večírku, na který jste nebyl pozván. Víte, který myslím.

Harry se uchechtl nad tou připomínkou. Pravda, věděl, který Snape myslel. Nebyl na ten večírek pozván, ale to ho jen těžko odradilo, aby se tam vecpal. Ačkoliv, aby byl zcela spravedlivý, neměl v úmyslu ten večírek zničit, a ještě méně tam jít. Nechal to na Georgeovi. Ten ho bez jeho vědomí poslal přenášedlem na loučení se svobodou profesorky Vectorové, kterého byl Snape zdráhavě přítomen. Málem se mu podařilo vyklouznout nepovšimnut a užuž Georgeovi plánoval řádnou odvetu, když ho dopadli striptérští bystrozoři, kteří tam měli v plánu zatknout pár návštěvníků. A od té chvíle se vše vymklo kontrole a Snape ho následně bez dlouhých cavyků vykopl z hradu předními dveřmi.

Zdálo se, že ať už jdou kamkoliv, společenské hábity nebudou třeba. Ačkoliv to znělo, jako by Snape rovněž nechtěl, aby se tam ukázal v tričku a vybledlých džínech. Jakkoliv bylo lákavé si vzít právě ty, Harry se rozhodl, že přece dokáže dodržet základní pravidla oblékání. Takže se sehnul ke svému kufru a ponořil se až na dno.

V duchu poděkoval Hermioně za její neočekávaný nápad vytáhnout ho jednoho dne na nákupy. Jak dostatečně jednoduché bylo schovat lepší oblečení na dně kufru, pod vším tím kouzelnickým náčiním. Vsadil na logiku a obecný úsudek, když si uvědomil, že jeho strýc Vernon nebude hledat v hloubkách jeho zavazadla, jestli vůbec. Někdy mohlo být totiž velmi pošetilé spoléhat na něčí paranoiu. Konečně se dostal až na dno a vytáhl igelitku z obchodu, která udržovala jeho oblečení v bezpečí.

„Tak se na to podívejte… Ten den jsem měl na sobě zelenou,“ zauvažoval Harry v duchu, zatímco vzpomínal na minulost. Pak přikročil k procházení složeného oblečení, dokud nenarazil na tmavou, tuhově šedivou košili, kterou Hermiona prosadila nad černou. Podle ní už se černé nanosili až dost, a protože Harrymu černá slušela, tohle byla akceptovatelná náhrada. V tomto jí muset důvěřovat. Odložil košili bokem a vylovil ještě černé volné kalhoty. Nedovolila mu koupit si jinou barvu, a když ho v létě navštívil Draco, bezvýhradně s ní ten namyšlený blonďák souhlasil.

Takže se Harry vysvlékl ze současného oblečení a naházel na sebe nové svršky, které budou na výlet vhodnější. Dva horní knoflíčky nechal rozepnuté a pohrával si s dlouhými rukávy tak dlouho, dokud mu správně neseděly na pažích. Pak ještě popadl hůlku a změnil své boty, aby vypadaly dostatečně reprezentativně, než si hůlku strčil do jednoho rukávu. Ten trik se tehdy učil několik dní, ale nyní jej už zvládal levou zadní.

S pocitem, že je konečně připraven, Harry kvapně vyrazil z ložnice.

Trvalo mu dobrý deset minut, než se dostal z hradu, protože musel cestou odrážet některé dospívající příslušnice ženského pohlaví. Nakonec se mu podařilo prodrat se skrz, a tak se s vděčným povzdechem vydal venkovnímu vzduchu vstříc. S rukama zastrčenýma v kapsách začal rázovat směrem k bráně.

„Tohle jste měl v ten den taky na sobě?“ Harry pozvedl obočí, když dorazil na místo a připojil se k učiteli Lektvarů, který už okouněl u brány.

Severus obrátil oči v sloup. „Nebuďte směšný. Striptéři vám zřejmě dali moc šampaňského, když si nevybavujete, že jsme měli všichni společenské hábity. Já náhodou totiž vím, kdy mám změnit své způsoby oblékání, aby to vyhovovalo dané situaci.“

Harry se zašklebil poměrně vlčím způsobem. „Striptéři nebyli ve společenském.“

„Sdělování takových informací si nechte výhradně pro svou nedospělou mysl.“

Harry se zasmál a využil šance, aby protočil oči. Pak si založil ruce na hrudi a velice srozumitelně dal najevo, že si Snapea prohlíží od hlavy až k patě. „Vyšvihl jste se docela dobře. Snažíte se tu snad na někoho zapůsobit?“ zeptal se, bez možnosti potlačit nestoudný úsměv.

„Och, držte prostě klapačku,“ zavrčel Snape, ačkoliv se na jeho bledých lících objevil nádech růžové.

No, ale byla to pravda, Harry si toho nemohl nevšimnout. Neskládal by nějaké nezasloužené poklony. Ale když jistý profesor Lektvarů pověsí na hřebík své obvyklé šaty a dá přednost černé smokingové košili a dlouhým kalhotám, prostě vás to musí upoutat. I kdyby to bylo všechno stále černé, někdy musíte ocenit tu největší změnu ze všech. „Dobře, takže pro vás už žádné poklony,“ usoudil Harry s předstíranou neústupností.

Severus zíral na toho mladého muže zlostně, ačkoliv zdaleka nebyl tak podrážděný. Tahle forma interakce pro ně byla typická, avšak právě teď se nějak stalo, že se scénář změnil. Nikdy předtím jejich den neskončil tím, že vzal toho nestydatého spratka ven na večeři. Myslel si, že něčeho takové prostě nikdy nebude schopen. „Pojďte sem. Nevíte, kam jdeme.“

Harry spustil ruce dolů. „Můžete mi to říct.“

„Ještě stále nevím, jak se vám podařilo projít přes zkoušky z Přemisťování, a nehodlám strávit celé odpoledne snahou najít vaše části, abych je pak musel skládat dohromady,“ prohlásil Severus chladně. „Takže ke mně.“

Harry se ušklíbl a následoval toho muže za bránu, kde se už ocitli mimo ochrany. „Chcete jen záminku, abyste mě mohl obejmout.“

„Stěžujete si, Pottere?“

„Har-„

Severus rychle přerušil jeho námitku tím, že k tomu teenagerovi přistoupil, ovinul kolem něj paže a téměř bezhlučně s ním zmizel.

Když se znovu objevili v prostoru, nacházeli se v opuštěné budově blízko místa schůzky. Ale jakkoliv to bylo bezpečné místo na zjevování, byl to naprostý protiklad k uličkám, které měli tak často sklony navštěvovat opilci.

„To nebylo fér,“ řekl mu Harry, jeho hlas byl utlumený Snapeovou košilí.

Severus se ušklíbl do neuspořádaných, černých vlasů, udržuje paže kolem Harryho dostatečně volně natolik, aby se od něj mohl mladší muž bez problému odpoutat. „Nezdálo se, že byste si stěžoval,“ podotkl škádlivě, nemohl si pomoci.

Harry briskně ustoupil, cítíce, že ho ta zpropadená nervozita znovu začala pošimrávat. Rychle a statečně se pokusil potlačit ty zatracené motýlky v jeho nitru, než se rozmnoží, a tak se rozhlédl. „Kde to jsme? Tohle místo vypadá jako potenciální vražedná scenérie.“

Na některých místech té opuštěné budovy chyběly stěny a omítka se odlupovala a byla vybledlá věkem. Ve vchodu, kde chyběly dveře, visely tlusté archy igelitu. Byly roztřepené, na spodu roztrhané a občasně rozdělené. Podlahu pokrýval prach a vyskytovaly se tam kusy stavebních sutin. Přes okna se rozprostíraly barevné šmouhy a samotná skla byly špinavá a rozbitá.

„Mohu vás ujistit, že v pekle nejsme,“ prohlásil Severus, a pak pokračoval svým neochvějným hlasem, „ale v dějišti vraždy ano.“

Harry na toho muže civěl s otevřenými ústy. „Cože?“

„Nemohu za to, že si Ministerstvo vybírá pro neobeznámené cestovatele, jakým jste vy, takovou podivnou lokaci přemisťovacího bodu,“ pokrčil rameny Severus. „Ale pojďme, než se ukáže někdo další a přistane vám na hlavě.“

„Vy byste mě nezachránil?“ škádlil ho Harry, když kráčel se Severusem k jednomu igelitem zakrytému vchodu.

„Ne.“

Harry si odfrkl. „Jak jsem si dnes vedl?“

„Předvídatelně stejně chabě jako vždy,“ odvětil Severus, jako by pro něj odpověď nebyla žádným překvapením. Což také nebyla.

„Na mou obranu, můj výkon byl lepší než Dracův,“ řekl Harry a kývl při tom pevně hlavou.

„Jen vy můžete cítit potřebu se pokoušet vypadat lépe než Draco,“ odpověděl Severus s úšklebkem.

Harry na muže zazíral bočním pohledem. „Pokračujte s tím a tohle strašidelné místo se stane dějištěm další vraždy.“

Opustili budovu bez krveprolití. Harry vystavoval na odiv svůj úsměv a Severus se zdál pobavený. Budova je vyplivla na úplně prázdnou ulici, ač na další přilehlé cestě probíhal celkem čilý dopravní ruch.

„Takže, kde se máme s tou osobou sejít?“ zeptal se Harry, když srovnal se Snapem krok a vložil si ruce do kapes poté, co si odstrčil pár vlasů z očí. Ne že by to snad bylo něco platné.

Stočili se do té rušnější ulice. „V čínské restauraci na konci tohoto bloku, zřejmě,“ dodal Severus jakoby dodatečně.

„Zřejmě?“ zeptal se Harry ozvěnou a v dobrém rozmaru se zasmál. „Ztratíme se.“

Severus do něj zabodl pohled. „Neztratíme se. A i kdyby ano, prostě vás pošlu koupit mapu.“

„Smutné je, že bych si to o vás nikdy neodvážil myslet,“ přiznal Harry a došlo mu, že doufá, že je ten směr opravdu správný. „Takže tento chovatel je někdo… koho znáte?“

„Nejsem s tímto druhem lidí obeznámen,“ odpověděl Severus mírně.

Harry se jeho směrem zamračil. „Je jako my?“

„Je spíše jako pan Filch, pokud chápete, co tím myslím. Ale jako chovateli hadů se mu vede dobře,“ vysvětlil Severus a počastoval skupinku loudalů na straně chodníku hlasitým odkašláním a ledovým pohledem.

Harry si rychle pospíšil skrz nervózně vypadající chodce. „Nevadí, jsem si jistý, že bude i tak zajímavý.“

Dostali se k čínské restauraci. Severusův orientační smysl je navedl dokonale. Podnik nebyl tak oslnivě osvícený, ale zato vyzdobený hřejivými zemitými tóny, typickými orientálními malbami a na poličkách ohromným množstvím rukodělných výrobků. Uvnitř to vonělo po rýži, zázvoru a sojové omáčce, mimo jiné pachy. Pro Harryho žaludek to byla dráždivá směs, poněvadž čas, kdy obvykle obědval, už dávno minul.

„Vítejte,“ pozdravila je postarší Číňanka, která nesla jídelní lístky. „Pouze vy dva?“

„Ve skutečnosti máme schůzku s panem Carsonem,“ upřesnil Severus.

Žena se usmála a, rozpomínajíc se, přikývla. „Ano, dorazil před několika minutami. Tudy, prosím.“

Harry následoval Severuse, který šel za ženou. Byli odvedeni ke stolu relativně vzdálenějšímu od ostatních a ponechání osudu s dvěma jídelními lístky. Žena se rychle vzdálila. Severus napřáhl ruku, aby si potřásl s panem Carsonem, který zdvořile vstal, aby přijal své obědové hosty.

„Pane profesore, musím říct, že vás velmi rád znovu vidím. Jak je Sorai?“ zeptal se pan Carson s elegantním úsměvem.

Severus pokrčil rameny. „Začala být velmi umíněná.“

Na to se Harry přidušeně zasmál.

„Toto je pan Potter,“ prohlásil Severus, mávaje rukou směrem k Harrymu, „troufám si tvrdit, že vás bude nepřetržitě zahrnovat otázkami ohledně chovu hadů, pokud jej necháte.“

Pan Carson pohlédl na Harryho zaujatě, ale nebyl to ten typ zájmu, na který Harry myslel, když muž promluvil. „Odpusťte,“ řekl a natáhl k Harrymu ruku, „jsem tak trochu ohromen, že s sebou profesor Snape skutečně někoho přivedl. Jsem Barry Carson.“

„Harry Potter,“ prohlásil Harry na oplátku s úsměvem, když stiskl nabízenou ruku.

Barry se usmál zpět, a pak pokynul k sedadlům. „Můžeme začít? Ještě jsem si neobjednal ani pití, takže by se měl někdo brzy objevit.“

Harry si sedl na stranu stolu, aby se Severus mohl usadit naproti tomu muži. Koneckonců, to oni dva tady měli schůzku, ne on. Byl tu jen proto, aby trochu vypadl na vzduch a také se třeba něco dozvěděl, když už tu byl.

„Takže Sorai se chová umíněně? Byla z celé snůšky nejčilejší.“ Barry se při té vzpomínce něžně usmál a ujistil se, že mluví stejnou měrou k Severusovi i Harrymu.

Severusův výraz vypadal jako vytesaný z kamene - ještě si nebyl jist, jestli Sorai odpustí, že na něj u Harryho žalovala. Jen čas ukáže, jestli jí poskytne dlouhý několikanásobně plodný život nebo jestli ji jednou stáhne z kůže a dá si ji k večeři. „Ano, doufejme, že by ji samec trochu usadil.“

„To proto jí chcete nějakého najít?“ prohodil Harry se zamračením.

Severus se setkal se Harryho pohledem. „Chtěl jsem to už dříve. Tohle setkání bylo v plánu dlouho předtím, než se to stalo.“

Harry přikývl a Severusův rozhovor s Barrym pokračoval. Harry to všechno zaujatě poslouchal a dával velký pozor, zejména na Severuse. Vlastně bylo dosti poučné, vidět Snapea v situaci, ve které ho nikdy nezažil. Byl to stále ten stejný muž, ale zdál se méně… nepřístupný. Pod všemi těmi vrstvami arogantní inteligence, schránkou sarkasmu, slupkami pohrdání a chladné fasády, kterými se běžně obklopoval, bylo něco téměř přátelského

Natáhl se pro sklenici vody, kterou mu před několika minutami přinesli, a zamyšleně z ní upil. Teď už alespoň věděl, že na tom něco bylo… a jeho zájem vzrostl. Netušil, jak se bude cítit, až bude mít šanci s mužem strávit trochu času po obědě, kdy to bude už jen o nich. Budou se prostě chovat přirozeně. A Harry nebyl až dosud ničím odrazen.

Severus si byl vědom toho, že ho Harry sleduje, a i když ho to znervózňovalo, tak jen trochu. Důvěřoval si a nehodlal v žádném případě jednat tak, že by Harryho nějak nutil ke spěchu, jen aby ho pak později zasáhla realita, cítil se provinile a byl obviněn tím mladým mužem, že mu klamal. „Zatímco si to projdu, můžete si promluvit,“ navrhl Severus, když přebíral složky potenciálních kobřích partnerů.

Harry se vytrhl ze zamyšlení a usmál se na Barryho. „Nevadí vám to? Ve skutečnosti nemám nějaké určité otázky… Jen mě to zajímalo. Cítím s hady jistou spřízněnost.“

Severus si nemohl pomoci, aby si nepomyslel, že to bylo to nejzdrženlivější vyjádření, jaké kdy slyšel. Tento mladý muž, sedící vedle něj, nebyl s hady jen spřízněný. Byl něčím jako jejich vládce už jen tím, čím byl, ač viděl v hadech sobě rovné, přátele. Lidí jako Harry bylo málo, takových, kteří ani nepostřehli, jak byli výjimeční. A s takovými se hadi zřejmě velmi rádi přátelili.

„…a Sorainy rodiče? Jací byli?“ zeptal se Harry, opravdu zvědavý na to, odkud jeho nejnovější plazí kamarádka pochází.

„Linie předků sahá až ke kobrám z Pakistánu,“ informoval ho Barry. „Moje rodina v tomto odvětví podniká už po generace a Sorainy rodiče vzešli z nejcennější dvojice mého otce.“

„Jak daleko můžete vysledovat krevní linie?“

„Téměř dvě stě let nazpět. Moje rodina vlastnila mnoho hadů,“ usmál se laskavě Barry. „Sorainy rodiče už stárnou, takže už tady moc dlouho nebudou. Ale oba jsou to inteligentní a velmi chytří hadi. Takže je mi zcela jasné, že je Sorai umíněná.“

„Omlouvám se za přerušení,“ promluvil Severus, „ale co mi ještě můžete říct o tomto jedinci?“

Harry je sledoval a se zájmem poslouchal, jak si ti dva muži povídají o konkrétním hadovi. Pak jim donesli jídlo a Harry pokračoval v naslouchání, zatímco si do úst hůlkami házel rýži a kousky kuřete s medem a sezamem, které si objednal. Ani jeden z mužů mu nyní nevěnoval pozornost, takže jedl rychle, aby překonal ten vytrvalý hlad.

„Co si o něm myslíte?“ zeptal se Severus náhle Harryho, ukazuje mu pohyblivý obrázek mladého kobřího samce, který se zdál být stejného druhu jako Sorai. Vedle obrázku byl stručný odstavec s textem, který čitateli sděloval informace obecného charakteru a o krevní linii.

„Mohu?“ zeptal se Harry, odložil hůlky a napřáhl nyní již volnou ruku. Když se k němu papíry dostaly, zvedl je tak, aby si mohl přečíst řádky, než očima ohodnotí toho hada. „Vypadá a zní pěkně, ale jakou má osobnost? Pokud se se Sorai bude snažit tento had spářit poté, co se k ní nebude chovat s respektem a starostlivostí, pak ho pokouše a nedovolí mu se už nikdy přiblížit.“

Severus se usmál, Harry jeho hada každopádně znal.

„Je v mnoha směrech trochu jako ona,“ připustil Barry.

Harry pokrčil rameny a podal složku Snapeovi zpět. „Pak na tom nevidím nic špatného.“ A poté je nechal, ať si své plány utříbí do příštího setkání, zatímco dojídali jídlo. Celý ten oběd byl velmi poučný. Dozvěděl se hodně o hadech a pečlivých praktikách, které se užívaly v chovu, aby se příbuzenská plemenitba nestala problémem. Docela si Barryho oblíbil a opravdu doufal, že bude přizván i na další schůzku. Barry s sebou příště přinese toho samce.

„Jako vždy, pane profesore, bylo mi potěšením,“ prohlásil Barry Carson, když opouštěli restauraci a potřásal muži rukou. „A pane Pottere, doufám, že se jednoho dne opět setkáme.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Had mistra lektvarů 10 1/3 Od: Gmajlcz - 18.09. 2022
Co se týká imbreedingu u plazů, názory se různí, ale pribuzenstvi u nich obecně nebývá takovým problémem, pokud mají tak dobrý chov, bylo by z genetického hlediska výhodnější ji sparit se strýcem než s cizí kobrou. Ale to jen pro upřesnění.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Had mistra lektvarů 10 1/3 Od: bacil - 11.08. 2013
Velmi hezká kapča.Harry se dozvěděl jak se Severus chová mimo školu a bylo to zajímavé. Začínám mít trochu chaos kde tuhle povídku vlastně čtu jestli zde nebo na lady-corten. No ale vždy po sobě zanechám komentář tak snad nevadí, že jednou je to tam jindy zase tady Budu se moc těšit na pokračování

Re: Had mistra lektvarů 10 1/3 Od: Nade - 07.08. 2013
Povůdně jsem si myslela, že si Harry bude moct s hady pokecat. Ne, že budou Sorai hnát do chomoutu.  Už se těším, jak bude rande pokračovato.

Re: Had mistra lektvarů 10 1/3 Od: denice - 06.08. 2013
Severus se na schůzku nastrojil - a Harry si samozřejmě všiml. A myslí si, že samec by Sorai trochu usadil? Jen aby se nespletl, nakonec bude mít doma dva hady, co se mu budou s chutí plést do života. Díky.

Re: Had mistra lektvarů 10 1/3 Od: Zuzana - 06.08. 2013
Ach, tak máme za sebou poučnú časť rande. Ale ja som sa tešila na tú časť, keď budú sami dvaja. Myslela som si, že večerať budú len oni.  Ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie a potom aj na stretnutie so Sorainým prípadným partnerom.  

Prehľad článkov k tejto téme:

Winds of Water: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Winds of Water: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Winds of Water: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Winds of Water: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Winds of Water: ( Patolozka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Winds of Water: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Winds of Water: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Winds of Water: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Winds of Water: ( Patolozka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Winds of Water: ( Patolozka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Winds of Water: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Winds of Water: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Winds of Water: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Winds of Water: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Winds of Water: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Winds of Water: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Winds of Water: ( Patolozka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Winds of Water: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Winds of Water: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Winds of Water: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Winds of Water: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Winds of Water: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Winds of Water: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Winds of Water: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Winds of Water: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Winds of Water: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Winds of Water: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
. Úvod k poviedkam: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce