Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Loten bonusové povídky k Honbě za sl.

Dovolím si nesouhlasit

Loten bonusové povídky k Honbě za sl.
Vložené: marci - 21.08. 2013 Téma: Loten bonusové povídky k Honbě za sl.
Lupina nám napísal:

Dovolím si nesouhlasit

 I Beg To Differ

 Autor: Loten

Překlad: Lupina

Beta: marci

Shrnutí: Odměna za 2000-tý komentář u povídky Honba za sluncem: Severus zaslechne Hermioninu spekulaci o jeho osobním životě, shledá její názor docela urážejícím a rozhodne se dát jí najevo, jak se mýlí.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Originál: http://www.fanfiction.net/s/8516955/1/I-Beg-To-Differ

Prohlášení autorky: Pořád žádného z nich nevlastním.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorkou této fanfikce je Loten. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Romance / Humor

Severus S. & Hermiona G.

Rating: 16+ (minimálně)

Kapitol: 1

 Slov: 9,231

Poznámka autorky: A dostáváme se tímto k 2000. komentáři Honby za sluncem (Chasing the Sun), který náleží komentující s nickem KellyJoy. Dala mi několik možností a já šla do této: „Několik měsíců po RS: Severus zaslechne Hermionin soukromý rozhovor, během kterého Hermiona vyjeví své přesvědčení, že Snape je jistojistě panic kvůli jeho neochvějné oddanosti Lily Evansové. Mužská pýcha uražena, Severus si dá za cíl dokázat Hermioně, jak se mýlí.“

 

Varování autorky: Obšírnější sexuální scény, protože o to jsem byla požádána!

 

Varování překladatelky: Toto bude prostě žhavé! Nikdy mě nenapadlo, že budu překládat povídku takového ražení. Ale taky mě nikdy nenapadlo, že budu mít co do činění se slashovými příběhy, že Marci? (Významné mrknutí se zacukáním obočí na milovanou betu.) Svět ff je plný překvapení. Při překladu jsem se zapotila, tak snad i vám bude trochu… horko.

 

Připomínám, že příběh se nedotýká děje Honby za sluncem.

 

XXX

„Darkness is more productive of sublime ideas than light.“

„V temnotě se zrodí mnohem víc úžasných nápadů, nežli za světla.“

Edmund Burke.

XXX

Grimmauldovo náměstí se od konce války nestalo nijak výrazně méně skličujícím, zaznamenal Severus mimoděk, když sestupoval po schodech. Podle něj byla jediná pozitivní změna to, že odstranili to děsivé kouzlo, které Moody nastražil za dveře. Poprvé, když se sem vplížil, málem zkolaboval při konfrontaci s prašným modelem Brumbálova ducha. Tato konkrétní vzpomínka byla spolu s mnoha dalšími pohřbená za zdí s nápisem ‚Nemysli Na To‘.

Takže zde v hlavním štábu stále všichni pobývali, schovávali se před pozorností a neměli nic na práci. Minervin nápad. Chtěla je mít všechny více či méně na jednom místě po dobu prací na opravách Bradavic a jejich znovuotevření. A vzhledem k tomu, že dosti rozpadající se Severusův dům se během posledního roku války dostal do havarijního stavu, rozhodl se, že by tu rovněž mohl zůstat. Ještě nevěděl, jestli se vrátí do školy, až ji znovu otevřou; nijak zvlášť po tom netoužil, protože byla plná špatných vzpomínek, a žádný z vracejících se studentů ho tam nebude chtít, ale mohl by být užitečný a ve skutečnosti nic jiného dělat ani nechtěl.

Plánoval tento večer strávit v knihovně, tak jako to dělával docela často, ale k jeho nelibosti byla obsazená nikým jiným, než třikrát prokletým Zlatým triem. V Severusovi vždy vzrostlo přímo fyzické nepohodlí, kdykoliv byl ve stejné místnosti jako ti tři – jeden z nich by mu nebyl soupeřem, se dvěma by se mohl vypořádat, ale všichni tři dohromady byli bodavou připomínkou toho, že věděli vše. Bohudík si Potter nechal hodně podrobností pro sebe, ale jeho malí kumpáni toho i tak viděli zatraceně hodně. Ne poprvé, ale ani naposledy, se Severus proklínal; kdyby věděl, že přežije, nedal by tomu spratkovi většinu z oněch vzpomínek.

Přesto se tak stalo a on to zatlačil do největších hlubin své mysli, když vkráčel do místnosti. Okamžité provinilé ticho mu velice jasně vyjevilo, že mluvili o něm. Všechny tři je co nejpohrdavěji ignoroval, vykročil k nejbližší polici a popadl první knihu, která se zdála, že by si mohla udržet jeho pozornost déle než jen pár stránek. Poté se otočil na patě a zamířil zase pryč. Mimo dohled dveří se okamžitě zastavil, opřel se o zeď a už z obecných principů nastražil uši.

„Víte, myslel jsem, že se teď změní,“ ozval se Weasley. „Válka skončila.“

„To nebyla válka, co z něho udělalo takového odporného mizeru,“ odvětil Potter. „Vždycky takový byl, už dlouho před tím, než jsme nastoupili do školy. Bráchové tě přece před ním varovali, ne?“

„Jo, já vím, ale… teď víme proč. Nemělo by ho to změnit na – no, ne přímo přátelštějšího, ale… nevím, na trochu méně hnusného?“

„Rone, na jaké planetě to žiješ?“ zeptala se ho Grangerová poněkud pobaveně. „Je to Snape. Ten bude vždycky hnusný. Tak svět funguje.“

Severus nevzrušeně poslouchal, jak se ti tři spolu zasmáli. Nebylo to nic nového. Znuděný se chystal odejít, když Potter nadhodil: „Pak by si měl najít něco, co ho krapet té hnusoty zbaví, ne?“

„Jako co?“ zeptal se Weasley.

„Třeba šukačku.“

„Ou, Merline, ty mentální obrazy! Děkuju ti, Harry, tu představu jsem nepotřeboval!“

Severus protočil očima a vykročil k odchodu, když Grangerová poznamenala: „Možná přesně v tomhle je ten problém.“

„No jo, můžu ti těch problémů dát malý seznam!“

„Sklapni, Rone. Přemýšlej o tom. Od doby, co byl kluk, se vždycky soustředil na jedinou ženu. Pochybuju, že by se podíval na jinou, i kdyby měl příležitost.“

Potter vybuchl smíchem. „Chceš říct, že je Snape panic?“ zeptal se se vší domýšlivostí kluka, který se konečně jen před několika měsíci dokázal na dost dlouhou dobu vyhnout matce své přítelkyně, aby zakusil sexu. Weasley se taky smál, což Severuse lehce podráždilo. Byl si jistý, že ani jeden z nich by se nemohl označit za zkušeného. Nicméně, ačkoliv tuto teorii neslyšel poprvé, od lidí, kteří věděli o Lily, ho to popichovalo. Znělo to nepříjemně věrohodně.

„Nejspíš ano,“ souhlasila Grangerová; přes Weasleyho hysterii neslyšel, jestli se směje, ale zcela jistě zněla pobaveně. Jeho vztek vzplanul. Stálo ho hodně sebeovládání, aby tam nevtrhl a nepostavil se jim čelem, ale vztek by jim potvrdil, že mají pravdu, a ať se propadne, jestli udělá chybu. Nicméně byl odhodlaný dokázat opak a se zuřivostí a plánováním věcí budoucích odkráčel zpět do svého pokoje.

Kopnutím za sebou zavřel dveře a vážně uražený zíral na zeď. Nevadilo mu, co si mysleli o jeho nátuře, vzhledu či osobnosti, ale být označený za panice v jeho věku a navíc třemi samolibými arogantními puberťáky bylo prostě ubohé. Problém byl v tom, že jejich tvrzení neměl jak skutečně vyvrátit, protože všechny jeho milenky byly mudly a stejně pochyboval, že by si vzpomněl na celá jejich jména; zcela jistě s žádnou nebyl v kontaktu.

Z nějakého důvodu ho nejvíce zlobil postoj Grangerové. Kluci byli oba tupouni, ale měl pocit, že ta holka by měla být trochu chytřejší, nebo přinejmenším mu poskytnout výhodu důvodné pochybnosti. Nevzpomínal si, že by ji v poslední době nějak aktivně urazil, takže útok nebyl nutný. Dobrá tedy, rozhodl se vztekle. Není panic, a pokud si to ta nesnesitelná vševědka myslí, musí jí dokázat, že se mýlí.

XXX

Trvalo tři dny, než Severus skutečně začal jednat v otázce svého bezprostředního plánu. Částečně potřeboval sebrat odvahu, protože jeden chybný krok by zvrátil jeho dobrou pověst, kterou od Řádu získal oním doznáním na smrtelné posteli, a zase by ho vyhnali na mráz. Částečně potřeboval čas, aby trochu vychladl, protože naprosto a zcela neexistovala absolutně žádná možnost, že by chtěl spojit hněv a sex, rozhodně ne. A částečně to bylo tím, jak ho překvapilo, že ten podnět nebyl tak absurdní a že se mu Hermiona vlastně líbí. Teď, když si jí všímal a pohlížel na ni jako na mladou ženu, a ne otravnou bývalou studentku, zjistil, že se Hermiona Grangerová za dobu, kdy jí nevěnoval pozornost, docela hezky vyloupla. A z nějakého důvodu mu hrála na správné struny. To bylo velice zajímavé a slibovalo to udělat celý úskok zábavnějším. Kromě toho neměl teď nic lepšího na práci nebo na přemýšlení.

Jako obvykle se ve večerních hodinách většina z obyvatel shromáždila dole v kuchyni a obývacím pokoji, a v obou místnostech se chovali hlučně a lezli na nervy. Severus se většinou schovával ve svém pokoji, nebo v knihovně. Stejně jako Grangerová – zdálo se, že toho mají dost společného; teď už se díval pozorně. V této chvíli se ovšem jako duch plížil dolů chodbami, automaticky se vyhýbaje šlápnutí na skřípající prkna v podlaze – lidé často komentovali jeho zakrádání, ale nebylo to víc, než opatrnost a pozorování – dokud neviděl skrz pootevřené dveře od jejího pokoje; seděla na posteli se zkříženýma nohama, opírala se o zeď a četla. Možná nemá moc času, než zjistí, že se na ni někdo dívá, takže si ukradl ještě chvilku, aby ji sledoval, dokud je ještě nespatřen.

Po pravdě, na první pohled toho nebylo moc k vidění. Měla na sobě džíny a staré tričko, nic zvláštního, explozi kučeravých vlasů si svázala do volného ohonu, jen aby si je udržela z tváře. Určitě ne vzhled mladé ženy, která chce vypadat atraktivně, ale jaksi zvráceně se mu to líbilo; takhle bylo snazší vidět skutečnou ženu a ne pozlátko. Tři dny – a tři noci – přemýšlení o její osobě zvýšilo očekávání do bodu, kdy začal uvažovat o správnosti své paměti, ale ne, postavu měla, jak si pamatoval, s příslibem jistých sladkých křivek pod ležérním oblečením – ačkoli ona si bez pochyb myslela, že má nadváhu. Opravdu už nevypadala jako děvče, které si pamatoval. Na druhou stranu jí bylo devatenáct, a kdyby šly věci správně, už by měla dokončenou školu. Byla teď dospělá, což bylo nějak úlevné; část z něj nebyla spokojená s tímto plánem jednoduše proto, že byla o tolik mladší. Ale takto neviděl nic, kvůli čemu by se měl cítit provinile, a dost ho to zaujalo.

Příjemné pozorování mu přerušil pohyb uvnitř místnosti; její ošklivý zázvorový kocour spící v nohách postele se teď narovnal a pomalu protahoval, načež seskočil na podlahu a líně přešel ke dveřím. Grangerová ani nevzhlédla, zřejmě přivyklá na příchody a odchody svého důvěrníka. Poté, co zvíře šťouchlo do dveří, aby je víc pootevřelo, vloudalo se na chodbu; šelma se pak posadila, ovinula načechraný ocas kolem tlapek a podrobila Severuse nejpronikavějšímu pohledu, jaký kdy zažil, pokud nepočítal nitrozpyt. Severus po docela dlouhou dobu zíral zpět na kocoura, než si k jeho překvapení zvíře odfrklo, vstalo, prošlo kolem něj se svým pomačkaným čumákem ve vzduchu a ocasem vysoko vztyčeným a nevšímavě ho nechalo být. To bylo velice zajímavé vzhledem k tomu málu, co věděl o maguárech a jejich křížencích; ušklíbl se a rozhodoval se, jestli to má brát jako dobré znamení, a pak obrátil svoji pozornost do ložnice.

Vykročil vpřed, šťouchl do dveří špičkou boty, otevřel je dovnitř, a když se opřel o rám dveří, se spolknutím úšklebku si založil ruce na prsou. „Dobrý večer,“ poznamenal chladně, načež Grangerová vzhlédla. V jejím obličeji si přečetl záblesk emocí – překvapení, zmatek a chvilkový záblesk viny, který rychle potlačila.

„Dobrý večer,“ pomalu odpověděla, naklonila se a položila knihu na noční stolek – měla na sobě tričko s hlubokým výstřihem, díky němuž se mu dostalo velice pěkného výhledu; škoda – hned na to se napřímila a ostražitě se na něj podívala. „Mohu vám nějak pomoci?“

S jistým pobavením zaslechl malé zaváhání na konci věty, nevyslovené ‚pane‘ nebo ‚profesore Snape‘. Mladší členové Řádu nevěděli, jak jej dále oslovovat. Teď jejich učitelem nebyl, ale nikomu nebylo příjemné mu říkat prostě Snape, a nikdo nebyl tak statečný či přátelský, aby používal jeho křestní jméno. Takže se uchylovali k tomu jej neoslovovat vůbec – alespoň ne přímo. Věkový rozdíl jako takový mu nevadil, ale opravdu nepotřeboval, aby mu bylo připomínáno jejich bývalé rozdílné postavení. Hrát si na profesora a zlobivou školačku nepatřilo mezi jeho úchylky.

„Napadlo mě, že byste mne mohla poučit,“ zavrčel tiše a sledoval její oči, „o detailech jistého fascinujícího rozhovoru, který jsem náhodou před pár dny zaslechl.“

Snažila se potlačit ruměnec, ale jen s malým úspěchem. Nato se na něj nevinně podívala. „Který rozhovor by to měl být?“

Severus se temně zasmál, pobavilo ho její následné zachvění; od chvíle, kdy přestal mutovat, ho nikdy neunavilo sledovat, jak na jeho hlas lidé reagují, a už se jej naučil dokonale používat. „Ale no tak, Grangerová; jsme dva nejchytřejší lidé v této budově se značným náskokem před ostatními,“ zapředl. „Neurážejme se navzájem předstíráním, že jsme hloupí. Víte přesně, jaký rozhovor mám na mysli.“

Nádech rozpaků spolu s vinou proplouvající očima – teď, když byl blízko, byly výmluvné – ale zbytek výrazu ovládla a podařilo se jí zůstat v klidu, když odpověděla jen se slabým zachvěním v hlase: „Ano? Ale nemůžete být překvapený.“

„Překvapený, ne; zklamaný, ano. Čekal jsem od vás víc, slečno Grangerová – desetiletí jsem poslouchal omílané urážky od lidí mnohem méně inteligentních, než jste vy.“

„Pak jste s tím měl něco udělat už dříve,“ odsekla se znatelnějším zaváháním v hlase – tento druh vzdoru jí nebyl vlastní, ne pokud už nebyla vzteky bez sebe. Ušklíbl se a ocenil záblesk kuráže v jejích očích; toto skutečně slibovalo být velkou zábavou, pokud přemění ten oheň na něco jiného.

„Prosím,“ odpověděl sžíravě. „Proč, proboha, bych měl být ještě panic? Nemusím být ten nejvíc citově vyvinutý muž, to je pravda, ale jsem dost chytrý na to, abych věděl, že láska a sex jsou naprosto oddělené pojmy. Kromě toho Lily je mrtvá již téměř dvacet let a nikdy jsem nebyl tak naivní, abych se pro ni pro každý případ uchoval.“ Ta zmínka ho mohla zranit víc, kdyby v této chvíli nepřemýšlel hlavně svým dolním mozkem.

„I když jste jen sotva odháněl ženy holí, že?“ odsekla a začala vypadat vzteklejší, když se červenání šířilo. Zajímalo by mě, kam až to rudnutí dole zasahuje? přemítal a zkoumavě ji sledoval, načež poněkud trefně odpověděl:

„Ne v Bradavicích, ne. Není divu – jak jsem si jistý, že budete souhlasit – vzhledem k tamní nabídce.“

„Jste skutečně arogantní, že?“ vyštěkla. „Podíval jste se v poslední době do zrcadla?“

„Každé ráno,“ s úšklebkem odvětil klidně. „Nevěřím, že jste natolik povrchní, abyste si myslela, že tohle vše je jen o vzhledu, Grangerová. Pokud se budete snažit znít jako idiot, přestanu s tímto hovorem. Má sexuální zkušenost není vaše starost, ale ujišťuji vás, že nejsem nezkušený – ani vzdáleně.“ Uvědomil si, že ve skutečnosti o nevinnost přišel o pár let dřív, než se narodila. Ale její tváře se zabarvily do vskutku šarlatové a jeho myšlenky náhle nabraly nový směr. „Ale můžete říct vy to samé?“

Co?

Severus se tiše zasmál, potěšen tímto možným novým zvratem – zkomplikuje to jeho plán, ale stále to bude nádherně zábavné. „Existuje několik důvodů, proč se mladá, devatenáctiletá žena červená a koktá, když někdo uvede slovo sex, Grangerová, a pokud si vzpomínám, vyjadřovala jste se velmi opatrně během onoho rozhovoru, který jsem zmínil. Panejo… zdá se, že jste poslední osoba, která by mohla spekulovat o něčí sexuální zkušenosti.“

Stále se červenající vyskočila z postele a zírala na něj pobouřeně, oči plné hnědého ohně, ohně, který bylo zábavné objevovat, k jeho poměrně velkému potěšení. „Ty hajzle,“ zasyčela. „Já nejsem – nejsem…“

Uchechtl se. „Ani to nedokážete vyslovit. Věděl jsem, že ty drby v novinách musí být nesmysly. Malá slečna Knihomolka aby se změnila v couru století? Na to jste příliš nevinná. Ve skutečnosti se zdá, že jste naprosto nevinná…“

Grangerová se na něj zamračila a skrz zatnuté zuby tichým hlasem zavrčela: „Nejsem panna.“ Tak teď víš, jak jsem se cítil, když jsi to říkala o mně. Také mu právě nahrála, což potřeboval.

„Dokažte to,“ vyzval ji hlasem zeslabeným do tichého předení, mimoděk si všiml dopadu poškození jeho krku – zněl o hodně chraplavěji, než měl v úmyslu. Později by to mohlo být užitečné, ale právě teď sledoval její reakci, když se jí oči rozšířily šokem.

„… Co?“

„Řekl jsem, dokažte to,“ tiše zopakoval a přikročil blíž. Překvapilo ho, jak se najednou její zorničky rozšířily. Tuto odpověď nečekal tak brzy – předpokládal, že tento plán zabere týdny, nebo dokonce měsíce nadhánění, než ji svleče, ale zřejmě špatně vyhodnotil to, co zaslechl… Najednou se zasmál, ne pro efekt, ale skutečným nelíčeným smíchem. „Nuže, tohle situaci trochu mění… Jsem ohromen, slečno Grangerová. To bylo od vás téměř zmijozelské.“

„O čem to mluvíte?“

„Věděla jste, že jsem poslouchal.“

Zčervenání již pobledlo, ale teď se vrátilo v plné síle. Snažila se působit zmateně, ale v očích to nebylo. Věděla přesně, co myslí, a on se znovu zasmál, když se při protestu snažila nekoktat: „Ne, nevěděla!“

„Ach, ano, věděla,“ zamumlal, potěšený tímto neočekávaným obratem událostí. „Vy jste chtěla, abych to zaslechl. Chtěla jste, aby se tohle stalo, že ano? Doufala jste, že vás budu konfrontovat.“ Pozoroval ji přimhouřenýma očima, na rysech její tváře sledoval rozpaky měnící se ve hněv, zatímco oči jí lehce potemněly. Ach, ano, pomyslel si, když si nevědomky olízla rty. Proč ho, sakra, Grangerová chtěla, skutečně neuměl říct, ale chtěla; což jistě záležitost zjednodušovalo. Nebyl tak pyšný, aby odmítl soulož ze soucitu, pokud šlo o toto. Ale jestli se ukáže, že je to ze zvědavosti nebo slabostí pro špatné hochy, tím lépe. „Nuže, zdá se, že se vám vaše přání splní…“ přistoupil k ní znovu blíž, dost blízko, aby se jí teď dotkl. Hlas ještě ztišil. „Dávejte si pozor na svá přání.“

Zírajíc na něj, ztěžka polkla. Jestli jí dá čas na to, aby začala být nervózní, nebo aby příliš přemýšlela, bude to katastrofa. Zmenšil vzdálenost mezi nimi a obtočil jí paži kolem pasu, aby si ji přitáhl, a druhou rukou jí vklouzl do vlasů, načež přitiskl svá ústa na její.

„Jsi bastard,“ vydechla mu do úst. Navzdory hněvu v hlase se vůbec nepokusila odtáhnout a málem ani nedomluvila a políbila ho zpět. Naklonila trochu hlavu, když se mu rty pohnuly proti jejím.

„Vím,“ zamumlal proti jejím rtům a sledoval jazykem okraj jejích úst. „A tobě se to líbí.“ Byl to jen odhad, ale něco na něm se jí muselo líbit a evidentně to nebyl jeho vzhled. Otevřela ústa k odpovědi, ale dřív prohloubil polibek. Zavřel oči a sevřel ruku v jejích vlasech, aby nehýbala hlavou, když jí zkoumal ústa. Bezděčně zaznamenal, že kudrny měla mnohem měkčí, než se díky krepatosti zdály. Spíše se zaměřil na pokus vycítit, zda se napjala – jestli to neodhadl a ona se pokusí utéct, musí dávat pozor, aby si toho okamžiku všiml a nechal ji odejít. Ukázalo se, že je to zbytečné; trošku rozzlobeně zabručela, načež roztála, obtočila mu paže kolem krku a její jazyk našel jeho. Alespoň uměla líbat; pokud by skutečně byla panna, musel by se teď zastavit a to on opravdu, ale opravdu nechtěl.

Nechal ji převzít kontrolu nad polibkem a couval k její posteli; oba se zakymáceli a málem ztratili rovnováhu. Přesunul dolů paži, která objímala pas, popadl její zadeček a trošku se do polibku uculil; co se týká oněch křivek, měl pravdu. Stáhnutím stužky z culíku jí nechal kadeře spadnout na záda. Odtáhl se, aby se podíval do velice rozšířených hnědých očí, a cítil, jak mu srdce bije rychleji a začíná se mu zvyšovat teplota. Pohled do její tváře mu poslal šok přímo do rozkroku, a tak se pomalu usmál, načež se sklonil, aby ji znovu políbil. Zatlačil ji na postel a oba se na ni svalili.

Severus neměl žádné definitivní plány na to, jak by chtěl v této akci pokračovat – nemyslel, že se to stane tak brzy, a nebyl si ani jistý, že se to vůbec stane – ale chtěl si udržet alespoň trochu důstojnosti a, ksakru, racionality. Což byla marná naděje, jak se zdálo, protože jeho podvědomí si plně uvědomovalo, že nikdy nespal s nikým, kdo by měl sebemenší tušení, kdo – a co – Severus Snape je; všechny své předchozí schůzky měl s mudlovskými ženami, protože nikdy netoužil po někom, kdo chtěl souložit se Smrtijedem. A on si neuvědomil, jak mocný to bude na něj mít vliv. Také podcenil sílu svého libida; bylo to dávno, co měl sex nezahrnující jeho vlastní ruku. Tímto tempem, když ji tak hladově líbal, byl v nebezpečí naprosté ztráty rozumu.

S oždibováním jejího spodního rtu jí vklouzl rukou pod triko a trochu se přetočil, aby skopal boty z nohou a zároveň se pokusil zmírnit tlak erekce. Když si do dlaně nechal vklouznout její ňadro ukryté v podprsence, zalapala po dechu a svíjela se, což nakonec vystřídala tenze v celém jejím těle a na okamžik mu zaryla prsty do ramenou. Ukončil polibek, aby svá ústa posunul na jiné místo. Oždiboval jí a okusoval hrdlo a ucho, naslouchal, jak sotva popadá dech, když začala zápolit s knoflíky jeho kabátu. Kdyby si byl vědom toho, co se bude dít, neoblékl by si jej, protože ten zatracený kus oblečení nebyl určený k rychlému svléknutí. Takto musel zanechat svých objevitelských činností, aby byl nápomocný; netrpělivě se oděvu snažil zbavit, jen aby se vrátil ke své zteči.

Když jí přetáhnul tričko přes hlavu, nemohl si pomoci a znovu se uculil nad tím výhledem; každý kousíček byl tak dobrý, jak doufal. Nezaměnitelné třpytivé mihotání maskovacího kouzla dvou jizev – jedna vedla přes hrudní kost ve výstřihu, druhá na vnitřní straně předloktí – ho na chvilku zastavilo, ale v této chvíli u něj mnohem větší zájem vyvolávala její ňadra; začal tedy okamžitě zkoumat nově odhalené tělo. Dodatečně neverbálně zrušil svá vlastní maskovací kouzla; zcela jistě věděla o uštknutí a Znamení zla. A vzhledem k jejím jizvám neviděl důvod, proč skrývat ty ostatní, obzvláště když se jí dech zadrhával při každém jeho pohybu. Kňourala a trhala sebou, když jí rty přes látku podprsenky sevřel bradavku.

Když se přestěhoval k druhé, ocitl se v nebezpečné situaci, že mu vytrhne nějaké vlasy. Nadskakovala, trhala sebou a třásla se pod ním. Se snahou popadnout dech Severus zvedl hlavu a znovu se na ni podíval. „Grangerová,“ zaskřehotal, jistý, že chrapot nemá co do činění s hadím kousnutím, „jsi si jistá, že nejsi panna?“

„Cože?“ Zcela bez dechu na něj zírala s překvapením, které hrozilo opět se obrátit ve hněv. „Samozřejmě, že jsem si jistá!“

Pozvedl obočí, natáhl ruku a jemně jí uchopil ňadro. Přejel palcem přes tvrdou bradavku, načež ona na moment pevně zavřela oči a spolkla zaúpění. „Třeseš se, jako bys seděla na drátu pod proudem,“ zamumlal. „Chováš se, jako bys ještě nikdy nezažila předehru. S kým jsi, u všech všudy, tedy spala?“ Odmlčel se, když ho zasáhla zřejmá odpověď a odfrkl si pobavením. „Kriste. Byl to jen Weasley, že ano?"

Ukázalo se, že zčervenání vede opravdu hodně dolů. Měl podezření, že trochu zkazil náladu, ale to nebyl nezbytně problém. Ani na něj nemohla pohlédnout, když přikývla s hněvem ustupujícím rozpakům; spolkl další posměšky, opřel se o loket a zvedl se nad ni. Odčísl jí vlasy z tváře a natočil hlavu, aby ji jemně políbil. „Nikdo si nezaslouží tohle při jeho poprvé.“

„Nebylo to, že by,“ protestovala s odvrácenou tváří, „byl – špatný, jen to… bylo to vždy…“

„Příliš brzo,“ hádal, „a nic moc co se týče přípravy?“

Teď již karmínově rudá přikývla, ale stále se na něj nedívala. „Snažil se,“ zamumlala, „ale…“

Severus jí přes rty položil prsty. „Tohle opravdu nechci vědět. Je mladý. Naučí se. Buď vděčná, Hermiono,“ dodal, záměrně použil její jméno namísto omluvy za nepříjemný rozhovor. „Stejně jsi s ním ztrácela čas. Teď,“ natočila k němu pevněji hlavu, ale než mohla odpovědět, pokračoval, „bys měla být velice vděčná, že ve skutečnosti nejsem panic, a že já vím, co dělám.“ Co nejarogantněji se na ni ušklíbl a viděl podrážděné pobavení v jejích očích, načež se podvolila a nechala se políbit. „Uvolni se,“ zamumlal jí do rtů, změnil pozici a uvelebil se na boku, když se situace uklidnila. Stejně dával přednost postupnému přístupu.

Když jeho ruka začala putovat, byla Hermiona pod těmito dotyky ještě trochu nervózní a nesvá. Ale byla už klidnější poté, co se k němu přitiskla. Zavřela oči a znovu se políbili. Nevznesl žádné námitky, když mu začala svlékat košili. Přejel jí rukou po zádech a přes zadek ke stehnu, aby si přitáhl její boky blíž ke svým. Přerušil polibek, aby se pomazlil a pooždiboval citlivé místečko na jejím krku, které objevil již dříve. Tiše zasyčela, když její ruce narazily na první jizvu, ale on zcela ignoroval její reakci, odmítaje sebou cuknout, nebo ztuhnout, a namísto toho se zaměřil na její kůži.

Opatrně mu položila dlaň na vystouplé jizvy na krku, stále ještě trochu citlivé; uběhlo jen pár měsíců od chvíle, kdy byl pokousán. Významně se přesunuje zpod jejího doteku – v současnosti opravdu neměl rád, když se něco dotýkalo jeho krku; i oblečení, které zakrývalo jizvu, ho trápilo – Severus jí olíznul kraj ucha, než zamumlal: „Tahle kouzla mohou oklamat dospívajícího kluka, ale na mě neplatí.“

„Já…“

„Ššš,“ konejšil ji a líbal jí na krku. „Nestarám se o ně, takže ani ty bys neměla.“ Bylo to od něj pokrytecké, protože on ty své nenáviděl, ale on si své mindráky zasloužil. Posadil se a rozepnul posledních pár knoflíků u košile. Setřepal ji ze svých úzkých ramen, a pak se sklonil, postrčením ji položil na záda a přesunul se nad ni. Ještě jednou nalezl její ústa. Pocit rukou přejíždějících mu po zjizvených zádech byl naprosto cizí, ale ne nepříjemný – právě naopak, když se jejich polibky staly hladovějšími, poněkud překvapeně si uvědomil, že se pod jejími doteky prohýbá.

„Takže,“ zamumlal jí do klíční kosti, zatímco konečky prstů putoval vzhůru po páteři až k zapínání podprsenky, kde se snažil i bez dívání přijít, jak na ni, „proč ses rozhodla zkusit mě nalákat do své postele, hm?“

Její zrudnutí ho hřálo na kůži. Tiše se zasmála, jak se stále víc uvolňovala, a zároveň se zvyšovalo její nadšení. „Nemusíš to formulovat tak…“

„Samozřejmě nemusím,“ suše odvětil, přitisknul své boky proti jejím a třel svojí erekcí proti jejím stehnům, když začal rozepínat háčky podprsenky. „Nicméně jsem zjistil, že mě baví způsobovat ti ruměnec na tváři. A je to překvapivě snadné. Ale ještě jsi mi neodpověděla na otázku,“ dodal. „Prosím, řekni, že sis opravdu nemyslela, že jsem panic?“

„Ne.“ S příjemným svíjením se proti němu ho Hermiona pohladila po zádech. „Nejsem si jistá,“ nakonec pronesla a dech se jí na chvilku zasekl, když se poslední háček odepnul. „Uvědomila jsem si, jak málo toho o tobě opravdu vím, kolik jsem toho nikdy neviděla… o všem jsem přemýšlela, když jsi byl v nemocnici. A byl jsi pak – jiný. Méně rozzlobený, méně… děsivý,“ připustila, usmívajíc se, načež umlkla, když se nadzvedl na lokty, aby z ní jemně stáhl podprsenku.

„Mluv dál,“ zamumlal, oči mu pomalu sledovaly křivky jejích ňader, zatímco si začal rozepínat kalhoty, aby ulevil tlaku své erekce. Nebyla její věc, jak mu bylo od konce války, ne v tuto chvíli, a jeho psychické šrámy a způsoby jejich zvládání tu neměly místo. Právě teď mu mysl okupovaly mnohem důležitější věci – sledování, jak se jí prsa každým nádechem a výdechem zvedají a klesají.

„Není toho moc, co víc říct,“ zadýchaně odpověděla. „Byla jsem – zvědavá, chtěla jsem o tobě víc zjistit, myslím, a… byl jsi tak sám…“

Možná stejně jako ty, doplnil v duchu Severus. Rozhodl se, že ho to ,proč‘ víc už opravdu nezajímá, a ukončil další rozhovor skloněním hlavy a uchopením jedné z jejích bradavek do úst; tento krok vyvolal překvapené vypísknutí, které se změnilo ve zvuk čirého potěšení. Usmál se, když ji se zavřenýma očima jemně sál a druhé ňadro popadl do dlaně. Weasley, jsi blázen, že jsi toto zahodil. A zajistím, aby ses to dozvěděl ve chvíli, kdy tady skončím.

Nepřítomně líbal skrytou jizvu, načež změnil strany a trochu ho překvapilo, když se natáhla, aby dlaní přejela po jeho napůl rozepnutých kalhotách. Boky se mu chvíli trhaly, jak popadal dech. Ten její zněl téměř překvapeně, tedy zvedl hlavu, jen aby se ujistil, zda její výraz opravdu znamená, že je větší než Weasley. Snažil se, bezvýsledně, zadržet úsměv.

„Ty domýšlivý, arogantní zmetku,“ řekla mu, zase se červenala, ale i usmívala.

„Ano,“ souhlasil, načež se její úsměv změnil na potměšilý úsměšek; tiše zalapal po dechu, když jej sevřela a on pod tím pevným stiskem prohnul záda, aby natlačil boky proti její ruce. Možná to nebyla tak úplně Weasleyho vina, že zřejmě nevydržel dlouho; pokud si něco usmyslela, stala se Hermiona Grangerová velice nebezpečně odhodlanou mladou ženou. A Severusovi se to líbilo, hodně. „Ty necudo,“ zamumlal, líbal ji a zamířil přímo dolů, aby sundal její ruku. „Chovej se slušně.“ Propletl své prsty s jejími, zatímco jí jazykem opět vstoupil do úst. Druhou rukou našel knoflík džínů, rozepnul jej a pracoval na zipu, když se proti němu vzepřela.

Opět sebou trhala, vrtěla a kroutila se pod ním a beze slov kňourala povzbuzení, když jí pomalu rukou zamířil pod džíny a začal jí je stahovat přes boky. Cítil její vzrušení, z čehož se mu tělo napnulo a poslalo mráz po zádech; bože, jak dlouho to bylo, kdy ho někdo chtěl? Nechal ji odkopnout džíny, jakmile byly dostatečně nízko, a prsty pomalu přejel po celé délce stehna. Miloval, když se chvěla a objevila se viditelná husí kůže. Spočinul prsty na pulsujícím vrcholku mezi stehny, cítil horkou vlhkost a usmál se, když se naklonil, aby jí zašeptal do ucha: „Doufám, že alespoň toto znáš?“

Hermiona už teď nechala rozpaky daleko za sebou a zarývala my nehty do ramenou, když se pod ním kroutila a zvedala boky, ztěžka dýchajíc. „Ano,“ vydechla, viditelně vzrušená natolik, že byla z pomalejšího tempa netrpělivá.

„Dobře.“ Vklouzl dvěma prsty pod okraj kalhotek, téměř polekaný tím, jak moc byla mokrá a nepřítomně dumal, kdy se s Weasleym rozešli a kolik ne moc dobrých sexuálních zkušeností měla. Byla mnohem víc rozohněná a napnutá, než kterákoliv žena, se kterou kdy byl, pokud tedy ten kňouravý zvuk, který následoval po i letmém dotyku, byl nějakým ukazatelem, a znovu se zazubil. Přiměju tě křičet, Grangerová.

Posadil se; začal dýchat trochu přerývaně a byl teď rád za nitrobranu, protože jinak by už dávno byla jeho sebekontrola na cucky. Pomalu jí svlékal kalhotky, zatímco ona se pod ním svíjela a její snaha mu pomoci vyšla naprázdno. Teď už lapala po dechu a kňučela, mnohem hlasitější a dychtivější, než by mnozí očekávali od tiché knihomolky, vždy zvedající ruku ve vyučování – nicméně to bylo přesně to, co by Severus očekával od děvčete, které mu v prvním ročníku zapálilo nohavici. Toto byla skutečná Hermiona, ta, která se ukázala, jen když neměla čas moc přemýšlet, nebo když už na ni byla příliš snaha držet se zpátky. Šest let jej přiváděla k šílenství a rok zachraňovala svět před zmatkem, za který byl částečně zodpovědný. A teď ho přiváděla k šílenství jinak, a on to sakra miloval.

Když byla zcela nahá, odtáhl se, jen aby si ji prohlédl. Světlou pleť měla pořád pihovatou a místy lehce opálenou z léta, začínala se lesknout potem a ňadra se jí zvedala; ty nemožné vlasy už nebyly zvlněné, ale kudrnaté a vypadaly navlhle; tváře měla zarudlé, oči veliké a zorničky rozšířené, rty lehce pootevřené a nohy od sebe. Připadala mu naprosto neuvěřitelná a najednou ho udeřila naprostá neskutečnost této situace, protože ženy jako ona nekončily před ním nahé a dychtivé. Ani ty opilé.

Ale Severus se teď o to vůbec nestaral. To byl jeho starý život, a ten byl celkem celý na prd, a bylo načase, aby ten nový začal vypadat trochu nadějněji. Přesunul se, aby své tělo zase držel nad jejím, sklonil se a opět ji políbil. Prsty přejížděl nahoře po vnitřní straně stehna a záměrně zastavil těsně před dotykem toho správného místa, jen aby se pod ním začala kroutit. Do úst mu zavrčela kletbu, kterou by mladá žena opravdu neměla znát, zaryla mu prsty pořádně do zad, aby ucítil i její nehty, a vzepřela boky proti jeho ruce. Zakňučela: „Prosím…“

Na okamžik byl v pokušení přimět ji, aby to řekla, ale poslouchat tyhle čuňačinky ho nikdy nijak zvlášť nevzrušovalo, a pokud by byla příliš zoufalá, mohla by ho uřknout; kromě toho ze všeho očekávání a škádlení se začal příliš potit a musel se snažit ovládnout svůj dech. Vše, co v této chvíli opravdu chtěl udělat, bylo sundat si kalhoty a vzít si ji. Ale přes všechno její svíjení a lapání po dechu ještě nebyla připravená; no a pokud zase přijde k rozumu, tohle se těžko stane znovu, a on chtěl, aby to bylo pro oba nezapomenutelné. Ještě jednou přesunul svá ústa na její krk a ruku trochu výš, nakonec obkreslil její lůno špičkami prstů a usmál se jí do pokožky, když vycítil její zoufalství v napůl přidušeném výkřiku.

Jemně jí oždiboval kůži na krku a sál citlivé místečko pod uchem, začal hladit a dráždit, nejdříve pomalu, její reakce mu ukazovaly, co se jí líbí, a jak se jí to líbí, protože nebyla ve stavu mu to říct sama. Kriste, byla sevřená, napnutá a třásla se a trhala sebou; tišil jím vytvořenou modřinku jazykem, zavíraje oči a zaměřuje smysly na dotek, když začal zvyšovat svůj tlak a důraznost. Po několika okamžicích stočil tělo na bok a přitiskl se k ní, držel ji, mumlaje beze slov do její kůže. Sklonil hlavu a ještě jednou jí zlíbal prsa.

Postupně se Hermionino kňourání bez dechu změnilo na tiché sténání, když se pod jeho dotyky začala uvolňovat. Boky se jí teď pohybovaly v pravidelném rytmu, protože už si na sebe zvykali a Severus se naučil, jak Hermiona odpovídá. Nečekal, že bude takto hlasitá, ale rozhodně si nehodlal stěžovat. Opožděně si uvědomil, že nezakouzlil dveře, ani je nezavřel, ale neexistoval způsob, aby se teď zastavil a postaral se o to, teď když jemně vzal mezi zuby její bradavku a olizoval ji, když ji velice jemně kousl, až vykřikla, ztěžka mu dýchajíc do ucha a vzpínajíc se pod ním.

Nakonec zase našel její ústa, hluboce ji líbal a natočil ruku, aby do ní pomalu vklouzl nejprve jedním prstem, a pak dvěma. Ach, Merline, je úzká… Opravdu bude muset být opatrný. A půl bitvy možná bude udržet Hermionu v klidu, když se celé její tělo prohnulo a vykřikla hlasitěji, než doposud. Boky sebou škubaly a nehty mu zarývala hlouběji do zad. Napnul prsty, pomalu jimi pohyboval, hledal ta zvláštní nervová zakončení; teď už to nebude dlouho trvat, je blízko. Zatlačil prsty hlouběji, pootočil jimi, palcem ji zároveň hladil a cítil, jak se začíná třást. „To je ono,“ zamumlal a zvedl hlavu, aby se na ni díval. „Pokračuj… do toho…“

Fascinován sledoval, jak přesně to udělala; minulých několik let ji naučilo, aby se hlídala a kontrolovala, ale to teď bylo pryč a on viděl každičký záchvěv emocí, který jí přelétl po tváři, viděl, jak se jí oči rozšířily a jak zaklonila hlavu a celé tělo se jí zkroutilo a vzepjalo. Když vykřikla, hlas vzrostl téměř do ječení, naprosto nespoutaného. Tělo se jí napnulo kolem prstů uvnitř a cítil křeče probíhající ve vlnách jejím tělem. Severuse trochu překvapilo, když zaslechl sám sebe tiše sténat uchvácením nad tím pohledem, kdy se mu v rukou rozpadala.

Hermiona se zhroutila zpět na polštář se zavřenýma očima, lapajíc po dechu a Severus se opřel, aby ji nechal trochu vzpamatovat. Pro sebe se culil, když ji přimhouřenýma očima sledoval. ‚Panic‘, vskutku. Hmpf. Když se jí zachvěly řasy a omámeně na něj zamrkala, vložil prsty do úst a předvedl sání, aby je očistil. Pobavily ho její doširoka otevřené oči, načež ztěžka polkla. Chutnala sladce a vsadil by hůlku, že tam dole nikdy neměla chlapa; obvykle si toto nechával na později, obzvláště když byl tak tvrdý, až to bolelo, ale smyslem tohoto bylo předvést skutečnost, že naprosto není nezkušený. Alespoň původně to záměr byl, ale teď už si tím nebyl jistý. Zahnal tu myšlenku, divoce se na ni usmál, významně si olízl rty a sledoval její zachvění.

Naklonil se a políbil ji mnohem jemněji, než dříve, nechal ji popadnout dech a sestoupit z výšin vyvrcholení. Potlačil tichý smích, když rukou putovala dolů po jeho břiše, pobavený svým zachvěním v odpověď, a jemně ji chytil prsty, když dosáhla jeho napůl rozepnutých kalhot. „Buď trpělivá,“ zamumlal, zabořený v jejím krku, a pevně její ruku odsunul. „Ještě jsem neskončil.“

„Ale…“

„Trpělivost, říkal jsem,“ zopakoval s úsměvem, když viděl zmatek v její tváři. „Vše ve správný čas.“ Miluji nitrobranu. Bez této duševní kontroly svého těla by se už pravděpodobně udělal jako puberťák. Pravda, bylo to v této chvíli poněkud nepohodlné, ale stálo to víc než za to. Políbil modřinku, kterou jí nechal na krku, oždiboval klíční kost, přenesl váhu na kolena a lokty a začal se sunout dolů po posteli. Málem se rozesmál při jejím tichém zalapání po dechu, když si uvědomila, na co se chystá.

Pomalu se propracovával jejím tělem dolů, chvíli setrval na jejích ňadrech a mazlil se s jemnou pokožkou na jejím břiše, než se pohodlně usadil mezi jejími stehny. Natočil se tak, aby zůstal údy na posteli, a pak jí jemně roztáhl nohy. Hermiona se teď třásla trošku vylekaně, a když vzhlédl podél jejího těla, uviděl v jejích očích téměř zoufalé očekávání podbarvené nádechem nervozity; neměl tušení, co vyjadřuje jeho tvář, když studoval její tělo, nyní zcela otevřené jeho pohledu, ale ona ještě jednou zčervenala, než pomalu sklonil hlavu.

Severus měl sex po celá léta, než se mu někdo obtěžoval říct, že by si tohle neměl užívat. Od té doby slyšel všechny vtipy a došel k závěru, že většina pocházela od mužů, kteří to ani nezkusili a zbytek od těch, kteří byli s opravdu odpornými ženami. Nebylo to zvlášť náročné a jistě ne nepříjemné, alespoň dle jeho zkušeností, ale kupodivu nespočet žen udiveně přiznalo, že nikdo jiný to s nimi nezkoušel, ne bez týdnů přemlouvání.

Měl v plánu přivést ji znovu na vrchol, pokud bude moci, ale ona zjevně nikdy dřív necítila nic podobného, a první dotek jazyka v ní vyvolal téměř křeče; byla příliš vylekaná. Možná později bude mít čas a udělá to pořádně; teď se spokojí se sledováním zvuků, které vyluzuje. Zubil se pro sebe, když vypískla a téměř bolestivě ho popadla za vlasy. Uvelebil se pohodlněji na loktech, když jednu její nohu skrčil až ke svému rameni; začal experimentovat, olizoval a jemně sál, zatímco poslouchal její tiché výkřiky, které postupně sílily – zdálo se, že byla opravdu trochu hlučná. Bože, reagovala nádherně – po chvíli musel zvednout ruku, aby ji udržel stehna od sebe, jinak by ho uškrtila – a chutnala báječně.

Netrvalo dlouho a Hermioniny výkřiky vystřídaly nesouvislé prosící zvuky, když ho její ruce bolestivě škubaly a silou mu táhly hlavu nahoru. Nechal ji, následoval její vedení a přesunul se zpět v odpověď na její škubání. Olízl si rty, než se sklonil, aby ji políbil a nechal ji tak ochutnat její vlastní chuť. Vydala přiškrcený zvuk, když jej líbala na oplátku, rozpletla prsty z vlasů, a pak zalapala po dechu, když rukou zase vklouzl mezi její nohy. Ten dotek v ní vyvolal hrdelní sténání, z čehož mu přeběhl mráz po zádech; Severusova trpělivost byla naprosto u konce. Právě teď v ní potřeboval být naléhavěji, než cokoli chtěl po velmi dlouhou dobu. Spěšně sklouzl z postele a postavil se, aby dokončil svlékání kalhot a sundal poslední kousky oblečení. Byl tak soustředěný, že si stěží všiml jejího pohledu, když se svlékal – po pravdě to nechtěl vidět; už věděl, jak vypadá, děkuji velmi pěkně.

Vklouzl zpět na postel, natáhl se vedle ní a přitáhl si ji do náruče. Líbal ji hladově a doufal, že nebude mít čas se zastavit a přemýšlet – teď by se mohlo všechno pokazit, kdyby k tomu došlo. Byl rád, když ucítil její paže kolem svého krku, když mu vrátila polibek, a dovolil si uvolnit se, přitisknul své tělo na její a na chvíli si liboval nad pocitem holé hedvábné kůže na jeho vlastní; bylo to opravdu příliš dávno, kdy se s někým takto dotýkal. Při polibcích se otočila na záda, vtáhla jej nad sebe a prsa přitlačila proti jeho hrudi, když se svůdně prohnula. Chvěl se potěšením, na chvilku zavřel oči a uvelebil se na ní, ačkoli váhu těla držel na loktech.

Na chvilku se zastavil, aby si ji prohlédl, a pohyboval pánví proti její, až roztáhla nohy; vydala tichý zvuk, když jej sledovala, rukama mu přejela dolů po zádech a netrpělivě se pod ním zavrtěla. Neschopný potlačit úsměv sáhl mezi jejich těla, aby se navedl do správné polohy, a pomalu pohnul boky. Zavřel oči, když do ní vstoupil, a třásl se snahou ostře nepřirazit. Celý uvnitř jejího těla vydechl a nadechl a otevřel oči, aby zjistil, že ona je má zavřené, ve tváři vepsán malátný pocit potěšení, když se napnula a zachvěla.

Severus byl na sebe docela pyšný, že udržel jakési zdání kontroly i ve chvíli, kdy se začal pohybovat. Teď již ztěžka dýchal, a ačkoliv to plánoval protáhnout, aby ji zase přivedl k vrcholu, nemyslel, že je to možné; jen snaha být pomalý a jemný, dokud se mu nepřizpůsobí, ho stála značné úsilí. Zejména proto, že byla stále citlivá po jejím vrcholu a všech jeho hrátkách, a sténala a vrtěla se pod ním, snažíc se přimět ho k rychlejšímu pohybu. Nakonec už se nemohl držet zpátky a provedl výpad, vysloužil si hlasitější výkřik, načež se její boky vzepřely a kousla ho do ramene. Nehádal by, že bude z těch kousajících, ale když mu zaryla nehty do zadku, nemohl si pomoci a zazubil se; malá slečna knihomolka slibovala být báječně nevázanou, až nabere trochu zkušeností. Při troše snahy by mohl být u toho.

Brzy bylo nemožné myslet a svět se mu zúžil, dokud se vše nesoustředilo jen na ně dva. Chvilku trvalo, než se sjednotili na rytmu, neobratně do sebe narážejíce, dokud na něj najednou nepřišli. Zatímco přirážel, rukou sáhl po jejím boku, zalapal po dechu a každé nervové zakončení zahořelo, když mu zasténala do ucha a začala zrychleně dýchat, odpovídajíc na každý jeho pohyb boků. Roky se necítil tak živý jako teď, když potěšení rostlo a pot mu stékal po zádech. Přenesl váhu, jednu ruku osvobodil a hladil jí ňadra, načež přejel dolů po břiše, aby ji polaskal mezi nohama. Ne, nevydrží dost dlouho, aby to na ni zase přišlo, nebyla k tomu dost blízko, ale když opět zasténala, zapletla mu ruce do vlasů a přitáhla si ho k hladovému polibku, nemyslel, že na tom záleží.

V určité chvíli čas zmizel a Severus se naprosto ztratil v jejich milování, v pocitu jejího těla pod jeho, v hnědých rozšířených očích plných ohně a vášně, v jejich vzdychání a sténání a ve vrzání staré postele, na které se společně pohybovali. Severus byl právě teď na hraně, tělo napnuté a vidění ztemnělé po okrajích, byl odhodlaný vydržet o pár okamžiků déle; nikdy to nechtěl skončit. Pak Hermiona chraplavě zašeptala jeho jméno, jeho křestní jméno, protahujíc slabiky, a on byl naprosto ztracen. Trhl hlavou dozadu, vykřikl beze slov, zatřásl se, když cosi prasklo a spalujícími vlnami rozkoše jím projela extáze.

Měl jen tolik duchapřítomnosti, aby sklouzl na bok, když se zhroutil, sesunul se ke zdi a natáhl se podél jejího boku a zabořil tvář do jejích vlhkých zkudrnacených vlasů a, lapaje chraptivě po dechu, snažil se vzpomenout, jak se dýchá. Hrdlo ho bolelo, všiml si mimoděk; vnitřní jizvy byly zjevně podrážděné zvuky, obzvláště tím, který ze sebe vydal na konci, což mu nebylo podobné. Dokonce ho pálil pot na několika místech na zádech, což naznačovalo, že mu způsobila mezi jizvami krvácející ranky, kromě té, co cítil jako modřinu tvořící se na rameni, kde ho kousla. Něco takového se mu obvykle nelíbilo, ale právě teď to bylo zatraceně dobré. Jen doufal, že nepřijde k rozumu a nepokusí se jej vykopnout, protože si nebyl jistý, zda se právě teď může hýbat.

„No,“ zachraptěl, jakmile se mu vrátil dech, aby se mohl tvářit, že je nad věcí; hlas měl teď tichý a nakřáplý, „ne tak špatné na mé poprvé, že?“

„Och, sklapni,“ zamumlala Hermiona. Byla naprosto bezvládná a zněla, jako by skoro spala, s líným, naplněným zapředením, ze kterého se cítil značně samolibě. „Zmetku.“ Spokojeně si povzdechla. „Připouštím, že to bylo docela dobré.“

Odfrkl si drsným pokusem o smích. „Docela dobré, říká.“

„Tvé ego je už tak dost nabubřelé. A kromě toho, jak mám vědět, že to nebyla jen náhoda?“

Peklo budiž posvěceno, ženská, pokoušíš se mě zabít? Severus se slabě zazubil do polštáře; s ohledem na způsob, jakým před pár měsíci málem zemřel, byl spíš celkem šťastný, že uprostřed toho atletického a nadšeného sexuálního výkonu neodpadl. „Normálně bych řekl, že když mi dáš asi tak patnáct minut, abych popadl dech, rád bych ti dokázal, že to náhoda nebyla,“ zamumlal, „ale myslím, že by mi to tentokrát trvalo trochu déle.“

„Jestli to máš v plánu, tak se jdi vycpat,“ odvětila ospale. „Po dalším kole bych nemohla chodit.“

„Říkal jsem ti, abys byla opatrná na svá přání,“ odsekl samolibě, nepřítomně přehodil ruku přes její pas a přitáhl si ji blíž s pocitem zřetelné úlevy, že ho nic dalšího nečeká; byl vyřízený.

„Mimochodem, protože ses neobtěžoval zeptat, ano, beru antikoncepci.“

„Nechoď na mě se vší tou povýšeností, Nebelvírko, ne teď, když jsem skoro zapomněl, jak otravná dokážeš být,“ zamumlal jí do krku. „Neptal jsem se, protože jsem bezpečný. Můžu být mizera, ale jsem zodpovědný mizera.“

Jedinou její odpovědí bylo unavené: „Hmpf.“ Leželi tiše několik minut, až získal dost energie a schopnost myslet, aby zvládl váhavé čistící kouzlo. Téměř spal, když ucítil, jak zvedla hlavu. „Kruci.“ Strčila mu do ramene. „Severusi?“

„Mmm?“ zamumlal nejasně tázavým tónem, příliš unavený, aby zvládl víc. Bylo pěkné zase slyšet své jméno. Dokonce ani jeho staří kolegové jej nepoužívali.

„Proč jsou otevřené dveře?“

„Jejda,“ zcela nestydatě odpověděl.

„Ty mizero. Tys je nezakouzlil?“

„Ne.“

„Sakra, Snape!“

„Jsi stejně tak schopná tišících kouzel jako já, a taky jsi je nezakouzlila,“ poznamenal ospale, odmítaje se pohnout, když cítil, že se chce posadit. Jen přitáhl pevněji ruku kolem jejího pasu. „Nebylo to schválně. Když jsem si vzpomněl, zrovna jsme byli uprostřed. A teď už je pozdě se stydět,“ dodal na okraj nakřáplým hlasem. Přesně tuto reakci očekával, ale to neznamenalo, že se mu musí líbit.

„Tak to není,“ odpověděla unaveně. „Jsem dospělá a nemyslím, že bych udělala něco, zač bych se měla stydět. Ale není to ničí věc, s kým spím, a opravdu jsem nechtěla, aby to někdo věděl.“

„Pak jsi neměla tak hlasitě křičet,“ odsekl, trochu se uvolnil. „Není pravděpodobné, že by to někdo slyšel, pokud nebyl tady nahoře. A i kdyby, nikdo se neodváží nic říct.“ Zašklebil se jí do vlasů; nikdo nebude chtít potvrzení toho, že to byl opravdu ten umaštěný zmetek, kdo z ní dostal všechny ty zvuky, a kdo poškodil čelem postele zeď.

„Ale…“

„Hermiono, zmlkni. Oba se po tomhle potřebujeme vyspat a já se nemůžu obtěžovat pohybem. Myslel jsem, že ses už naučila nedělat si starosti s každou maličkostí,“ zamumlal ospale. Mávnul rukou někam směrem ke dveřím a šťouchnutím je téměř zavřel, ponechal jen mezírku pro jejího kocoura, aby viděl, že jsou otevřené, kdyby se zvíře před ránem rozhodlo se vrátit. „Když budeš tak hodná a půjdeš spát bez reptání, až se probudíme, dokážu, že to nebyla náhoda. Mám v rukávu pár dalších kousků, které jsi ještě neviděla.“

„Proč si jsi tak jistý, že se to bude opakovat?“ odsekla, uvolnila se a zavrtěla, aby se, poněkud k jeho překvapení, u něj uhnízdila.

Unaveně si odfrkl. „Dej mi vědět, až přijdeš s něčím lepším. Do té doby mlč a spi.“
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 26.09. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: MasterFlu - 18.02. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: sisi - 13.11. 2015
Sev se totiž vůbec nezdá,on je naprosto neskutečný. Možná je to příliš abstraktní pojem, ovšem velkéé děkuji za příjemné čtení po půlnoci. čtení pod lampou? :::))))))
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 14.11. 2015
No, čtení pod lampou :-D A kdybys tušila, jeké problémy jsem s tím měla. Teď se vyhýbám povídkám se sexem. Loten stačila :-D Děkuji za odezvu, sisi :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: denice - 01.05. 2014
Tak si představuji, jak zbytek osazenstva sedí o patro níž a podle své nátury se buď snaží předstírat, že nic neslyší, závidí, krvavě rudne až na zadku, nebo je ve stavu těsně před nutností resuscitace. Díky, takhle s odstupem je to zase znovu báječné čtení.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 01.05. 2014
Merline, tys to shrnula nádherně. :-D Až by ta představa těch dole stála za další povídku :-D Díky, denice :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Julie - 07.03. 2014
Juj to bylo skvělé, já čtu tyhlety žhavé scény ráda a tato patřila k těm z nej. Perfektní vkusný peklad. Díky moc dámy.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 08.03. 2014
Tak to mě nesmírně těší, protože jsem se s tímto bonusem docela natrápila :-) Díky, Julie :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Julie - 16.02. 2014
Dobře jsem se bavila, bylo to nejen žhavé, ale fakt dobré. Loten zjevně umí napsat i tyhle scény. A perfektní překlad. Není asi lehké tohle překládat.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 16.02. 2014
Toto byla má první erotická povídka a nebýt to Lotenin bonus, ani bych nepřekládala. :-) Ale jsem moc ráda, že se líbilo:-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: elbi - 19.01. 2014
No ano, bylo to výbušné, hořlavé a ohnivé. Nabité myšlenkami, akcí i reakcí.  Jste vážně báječné obě dvě   Díky 
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 19.01. 2014
A zase jiný Severus. Díky za komentář, elbi

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: JSark - 10.10. 2013
Zlatá vsuvka. Nie úplne moja šálka kávy, tak detailné opisy nemusím, ale vcelku sa dalo a preklad veľmi vydarený. :D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 10.10. 2013
Ehm, tak to jsem zvědavá, co budeš říkat na pokračování Honby A mezi námi, já to takto detailně taky nemusím. Ale dala jsem se na vojnu... Děkuji za komentář, JSark

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: tiberia - 02.09. 2013
Ta ženská ho normálně přelstila, použila jeho ego proti němu a svedla ho! To bylo dokonalé! Když se do budoucna ještě naučí, aby její manipulace neprokouknul a vypadalo to čistě jako jeho nápad, bude to mezi nimi skvěle fungovat...
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 02.09. 2013
Že jo? Mazaně ho dostala do postele a mám v ní důvěru, že časem zvládne i to, aby manipulaci nepoznal :-) Díky za komentář, tiberio :-)

Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Barb - 27.08. 2013
Sakra, já nechci ten bonus teď! Proč to nemohlo počkat a přijít po 31! Chjjo, to mi udělalo škrt přes rozpočet. Ale co, alespoň že ten bonus stál za to! Proč je jen většina chlapů jako Ron Weasley a jen pár unikátů jako Severus Snape? Stejně mi ty povídky, nebo spíše čekání na ně udělalo pěkný denní režim: Zapnu počítač, zkontrolulu, jestli přibyla další Lvice od MagicLady (i když vím že má čtrnáct dní čas), pak se mrknu na Chasing the sun od tebe, kterou mám jako druhou v záložkách (i když vím, že jsi včera přidala kapitolu, kterou mám už přečtenou) a teprve potom zbytek věcí
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 02.09. 2013
Bonus musel někdy přijít Ale už jsem zmínila, že další budou vycházet mimo naše středy Máme napřekládáno a, i když jsem se pustila do dalšího projektu, měla bych to zvládnout v týdenních intervalech až do konce. No, víc Severusů. Dovedeš si představit, jaká by to byla mela? Takhle si o něm sníme všechny stejně Taky jsem mívala stejný režim. Naprosto chápu A díky za komentář

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: solace - 26.08. 2013
Bolo to skvelé! Bolo tam všetko, čo správna poviedka tohto ratingu má mať, vrátane humoru. Ďakujem za preklad, myslím, že sa veľmi vydaril:-)
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 27.08. 2013
Děkuji :-) Měla jsem docela obavy, jestli se mi to podaří přeložit tak, aby to nepohoršovalo. Ale mám Marci, ta to učesala :-) Jsem moc ráda, že se líbilo :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: kakostka - 23.08. 2013
Hm, to je opravdu pěkně žhavý bonus:-))) a slečna Grangerová je Zmijozelem šmrnclá, když to tak pěkně navlíkla, díky za skvělý překlad, smekám. Sice se to trošku tluče se skutečným příběhem, ale parádní letní oddechovka. Díky
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 23.08. 2013
Jojo, čtenářka se musí oprostit od Honby Taky mi přišlo, že se tento bonus hodí na léto a prázdniny Děkuji za komentář, kakostko

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Snapea - 22.08. 2013
Přiznávám bez mučení a zcela otevřeně, že žhavé scény nebyly, nejsou a nebudou můj šálek kávy. Ale překlad byl moc hezký, nebyl vulgární a Hermiona se Severusem, byla vážně dvojka k pohledání Nevím kdo byl více zmijozelský a kdo měl více nebelvírské odvahy Takže v Honbě je podstatně hodně žhavých scén?? No, tak to protáčím oči já Jsem vskutku asexuální jedinec, takže mi sex zcela nic neříká Těším se na další středu a musím si pomalu zvykat, že se v Honbě techtlím a mechtlím očividně nevyhnu... Dnes jsem byla s přáteli a jejich dětmi v Ostravské ZOO. Přijela jsem tam sama a skončila se čtyřmi pijavičkami, děťátka se ode mne nehnula, takže jsem umačkaná a upusinkovaná Ale co, stejně mám ty potvůrky ráda Okolí mne pozorovalo, nevím zda nenabylo dojmu, že jsem ty nebohé chuděry někde ukradla a hodlám je použít jako oběti při nějakém nechutném rituálu...idioti! Děkuji za tento žhavý bonus, je to příprava do budoucna pro Honbu Jako vždy profesionální překlad a Loten, je hold klasa!
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 22.08. 2013
Tomu se říká telepatie. Zrovna jsem na Tebe myslela Nu, s tím sexem to až tak žhavé nebude. Ale bude ho dosti. Hlavně nám se to zdá hodně, když to překládáme Ale Loten tyto scény umí, takže to není nakonec tak špatné Zoo? Mohla jsem ti přihodit svoje robátka. Dokonce jsou zvyklá na bručení (moje ) A stačí je uplatit ledňákem... Chystáme povídku Svérázný famfrpálový zápas na Adama (pracovní název, jinak pirátský překlad první kapitoly existuje pod názvem Bradavické emaily) - tam sex není Takže si snad užiješ Děkuji moc za komentář a přežij s námi techtle mechtle
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Snapea - 22.08. 2013
Tak dej vědět a ratolesti pohlídám, budou jako beránci Tak na Bradavické emaily se těším, ale u Honby překousnu i ten sex Telepatie? Že by nějaká forma nitrozpytu? Hlavně, že to překládáte, těším se, Honba je moje vskutku srdeční záležitost! Bylo by zajímavé se sejít v ZOO V davu mne nelze přehlédnout, ale v takovém pavilonu hrochů, by i má matka váhala, co je její dítě Jediné, co mne naštvalo, tak to, že mne z toho rachotu, lidí a pachů chytla parádní migréna, ale tři Ibalginy 400mg a je mi o.k. Hold, jeden Ibalgin400mg mi zcela nezabírá... Chudák můj žaludek a játra  Tak hodně zdaru u překladu, holky jste super, víte to, že??
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 22.08. 2013
Nejsme o tom přesvědčené, ale je hezké to číst A víš, že dnes máme s Marci první výročí spolupráce? Už to i zapíjím Ty jo, 3x400mg? Pane jo, z toho bych byla zfetovaná Ale davy nesnáším, takže bych taky skončila na patákách Překládám už kapitolu 48!
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Snapea - 24.08. 2013
Gratuluji vám i nám, že již rok spolu perfektně spolupracujete a nám tím zpříjemňujete život holky, vážně velké díky a můj obdiv!! Děláte nám vskutku radost
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 24.08. 2013
A to my rády :-) Spokojené čtenářstvo nás neobyčejně těší :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: bludicka - 22.08. 2013
Jeeee... nechce se Severus stavit i ve Zbýšově než poletí na to Slovensko. A nepohrdnu jen třeba přitulením a společným klidným spánkem, protože to je pak ve finále stejně nejhezčí. Holky, klobouk dolů. Díky vaší květnaté češtině a krásnému a vtipnému překladu se asi nevyspím. Jdu číst znova Moc Vám děkuju. ♥
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 22.08. 2013
Jak říkám, turné bude mít, chudák jeden Děkuji moc za milý komentář, jsem moc ráda, že se líbilo

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Eily - 21.08. 2013
Já dneska úplně zapomněla, že bude Honba (a že teda je) Takže je pozdě, sedím u TOHOHLE a čistím si zuby. Mně Severus nic dokazovat nemusí, nasadil by laťku moc vysoko Báječně jsi to přeložila Lupino, četlo se to samo bez zádrhelů. Jen tedy nevím, jakou má Severus povědomost o rozléhajících se zvucích, ale tohle muselo být slyšet minimálně dvě patra nahoru i dolů. V paneláku je slyšet, když někdo nahlas kýchne (soused zní, jako by mu u toho měla rupat žebra). A teď zase návrat do reality hledání Slunce a příští týden u pokračování TÉ veledůležité kapitoly. Díky za překlad a betování, holky
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Jedině, že by počítal s tím, že zbytek osazenstva bude v jedné místnosti, asi o čtyři patra níž, hodně hlučet, popřípadě k tomu i chlastat. I když možná, že když slyšeli tohle, šli raději chlastat Ale máš pravdu. Bydlíme v domku a stejně mám obavy a dvoje zavřené dveře mi nestačí, nejlépe, když jsou děti u babičky. Myslím, že u většiny z nás by Severus nasadil laťku příliš vysoko A počkej, co bude dělat s Hermionou v Honbě Jsem ráda, že Ti nezaskočil kartáček na zuby! Díky moc za komentář, Eily

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Zuzana - 21.08. 2013
Aj jaj. Bonus jak bič. Super preklad bude ešte pokračovanie? Predsa len by bolo treba ten dôkaz, že to nebola náhoda:D Ďakujem za tento horúci dychberúci kúsok.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Nene, pokračování je na naší fantazii Jsem ráda, že se líbilo Díky za komentář, Zuzano

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: denice - 21.08. 2013
Musela jsem se smát Hermionině mazanosti, na svých devatenáct let má tu mužskou ješitnost pěkně prokouknutou, ulovila Severuse jedna báseň! A on je zase naprosto dokonale severusovský.„Proč jsou otevřené dveře?“„Jejda,“ zcela nestydatě odpověděl.To je pro mě vrchol kapitoly. Teen chlap je vážně jedinečný.Velice děkuji za úžasný překlad, povedl se dokonale, ten popis není trapný, otravný, nudný ani vulgární, Loten je vážně jediná a před vámi se hluboce skláním.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Že je všemi mastmi mazaná? Neexistuje nic lepšího, jak dostat Severuse do lože. Tohle muselo zabrat, o tom žádná :-) Děkuji za milý a povzbuzující komentář - už se nebudu tolik bát těchto scén :-) Jsem moc ráda, že se líbilo, denice :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: zuzule - 21.08. 2013
A já čekala, že až bude po akci, tak bude ve dveřích přikovaná půlka baráku s pusou na podlaze a vyvalenýma očima... A ono nic. :D :D Nemělo chybu, díky moc za překlad. 
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
A všichni jako pod patrificem :-D Já myslím, že neměli odvahu se přiblížit. :-) Severus by NEBYL potěšený a vsadím boty, že by padlo i nějaké bezhůlkové kouzlíčko :-) Jsem ráda, že se líbilo. :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: wixie - 21.08. 2013
Mno, tak jsem si decentně setřela slinu z koutku úst a jediné co bych snad dodala, aby si Severus připsal na svůj letový plán i Pardubice :-D Lupino, děkuji za překlad. Honbu nečtu, nemám čas na pravidelné čtení a hlavně se obávám, že bych v souvisti s biflováním skript pravděpodobně ztrácela nit, ale když jsem se dočetla, že to s dějem v Honbě nijak nesouvisí, pustila jsem se do toho. A nestačila zírat! Troufám si tvrdit, že je to jedna z nejlepších postelových scén těch dvou, jaké jsem kdy četla. A moc se mi líbilo, že to bylo z pohledu Severuse i s jeho věcnými komentáři, které tomu dodávaly to něco, co u většiny těchto scén chybí. Prostě pecka, díky moc!
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Tak bych řekla, že z jednonočního výletu směr Česko-Slovensko bude minimálně týdenní turné :-D Pokud se teď bifluješ, ani se do Honby nepouštěj! Je to návykové, je to rozsáhlé, doporučuji nejdříve zkoušky, pak až Lotenina Severuse :-) Však on neuteče, jsme teprve v polovině :-) Jsem moc ráda, že se líbilo. Měla jsem před pblikováním docela nervy. Přeci jen je to moje premiéra (něco kratšího jsem překládala do Adventu, ale s tímhle se to nedá srovnávat). Severus je prostě jednička :-) Děkuji moc za komentář, wixie, a třeba někdy, časem, u Honby nashledanou :-)
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: wixie - 21.08. 2013
Turné bych se nebránila, obzvláště, pokud by dával i přídavky :-D Já děkuji tobě za to, že překládáš tak krásné kousky a hlavně moje milované snamionky :-) Na Honbu se těším, mám spoustu restů, dokonce jsem nečetla ještě ani Učednici. Jsem ostuda, že pravidelně nečtu a nekomentuju, ale neznamená to, že bych si vaší překladatelské práce vážila o to míň! :-) Děkuji za ni a jsem za ni vděčná... že bude mít člověk třeba v důchodu (který mít pravděpodobně stejně nebudu) co číst :-)
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: wixie - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: elbi - 19.01. 2014
's upadla, ne??? Jako, že by za týden stihl všechny tyhle děvčata, jo? To přitlač, děvče, a přidej mu pár týdnů, evidentně bude potřebovat i trošku oddechu...   Miluju tyhle komentáře 

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Sargo - 21.08. 2013
První dojem: bééé, bonus, kdo stojí o nějaký bonus, jsem tu proto, abych věděla, jak to bude dál! Druhý dojem: sákva, pwp, to mě neba... Třetí dojem: no ale překládají krásně, holky, přečíst si to musím, to je jasná věc. Finální dojem: ono to bylo zatraceně skvělý! Měla jsem co dělat, abych se tu nepochechtávala nahlas (jsem v kavárně ) a Severusovy myšlénky byl k nezaplacení. Vážně jsi to přeložila krásně, velmi přirozeně, sranda to byla, perfektní práce. Na zabití oba, vážně - myslím, že jim to spolu bude pěkně klapat.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Děkuji :-) Příští tři bonusy už vyjdou mimo naše středy. Teď už je jasné, že to stihnem dopřekládat pěkně v termínu, tak jsme bonusy naplánovaly na extra dny :-) Jsem moc ráda, že se Ti líbilo, i když se tato povídka netýká Honby. Severus je tady krásně Severusovský, byla by škoda o něj přijít :-) Děkuji za milý komentář, ach, jsem tak šťastná, když jste spokojené :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Sierra - 21.08. 2013
Baví mě Severusovi úvahy před vykonáním jeho plánu - uvědomování si, že vlasně není tak otravná jak si myslel. Zbožňuji Křivonožku Jeho hlas netřeba komentovat „Dokažte to,“ Dokonalé! „Věděla jste, že jsem poslouchal.“ Jasně, že věděla. Hermiona je chytrá holka, škoda aby nevyužila takové příležitosti ) Kdo by ostatně nebyl zvědavý? Trocha takového holčičího zatahání za cop:-) Hermiona má v sobě kus zmijozela. Nitrobrana má mnohé užitečné využití. „Proč jsou otevřené dveře?“ „Jejda,“ zcela nestydatě odpověděl. )   Děkuji
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Rádo se stalo Vtip, erotika a Severus... Loten nám nadělila Díky za komentář, Sierro

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Ilian - 21.08. 2013
Ááá, "Severus je panic!"  Tohle zažít by bylo úžasné, hmmm a klobouk dolu před Hermionou, která to zmijozelsky navlíkla    
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Že ano. Severus se svým hlasem a charisma... Nemohl být panic :-D

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Jacomo - 21.08. 2013
Hluboký kloboukosmek (já už tu hučku ani nenasazuju, to nemá cenu) za vynikající překlad, popasovala jsi se s tím na jedničku. A veliké díky patří rovněž i marci. Taktéž nemiluji překlady milostných scén, ale číst v tvém podání Loteniny mistrovské věty bylo skvělé. A hlavně oceňuji ten příběh v pozadí, nejde jen o sex, ale také úžasně popsaný posun v Severusově smýšlení. Fakt jsem si to užila. Díky. P.S.: Čistě mezi námi děvčaty, už mám další kapitolu Honby, na jejíž překlad se budu těšit. Asi tak... 38? )
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Jé, děkuju. První takovéto překlady jsou vždy nejhorší. Ty obavy, jak to vyzní, jak to přijmou čtenářky... Přiznám se, že jsem šťastná, jak Loten dokáže i erotiku zabalit do pěkného příběhu. Jinak nevím, zda bych se do toho pouštěla. Další bonus bude taky muchlovačka, ale zase jinak laděná. Taky moc pěkný příběh. Takže děkuji za pochvalu Vlastně děkujeme, ale já to poděkování vždy myslím i za Marci. PS: A pak si budem užívat!

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: scully - 21.08. 2013
Krásná jednorázovka, vtipně napsaná. Kdo by to do Hermiony řekl,že je takový zmijozel. No i když mít Severuse v posteli,kdo by odmítnul že? Moc krásně přeloženo,holky děkuju a bude se těšit,až nás to zopakují v honbě.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
To jsem ráda, že se líbilo. Přeci jen to pro mě byla premiéra :-) Bylo to od ní fakt amijozelské, že? Vlastně ani nemohl zareagovat jinak :-D Díky za komentář, scully :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Jenny - 21.08. 2013
Ak im to bude takto klapať v posteli aj v Honbe, máme sa na čo tešiť. Na to, že išlo hlavne o sex, poviedka mala aj normálny dej, teda hlavu aj patu /čo sa v takýchto prípadoch občas stráca/. Vedela by som si to predstaviť aj ako úvod novej Snamione. Preklad si zvládla skvele Lupino a vďaka zaň.
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Bude. Máte. V Honbě jim Loten dopřává Až tak, že s Marci převracíme oči, že už zase souloží No tak zase tolik ne Ale nebaví nás to překládat. Loten zvládá tyhle scény bravurně. Ale nejvíc z jejích bonusů se mi líbí ten poslední. Půjde Severusovi k narozeninám Mohl by to být úvod, to je fakt. Bylo by zajímevé, jak by tihle dva spolu vycházeli. Byli by docela výbušná dvojka Děkuji za komentář, Jenny

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: teriisek - 21.08. 2013
Krásný bonus, nevím, kdo z nich byl víc Zmijozel, ale stálo to za to! Díky za překlad!
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Hlavně, že vyhráli oba :-) Díky za komentář :-)

Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013
:D Severus, sadaj na metlu, kašli na šprtku a tryskom do Trenčína! Ja si tiež myslím, že si panic !!!! áááááá
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013
Ešte by som dopnila ráno s čistou hlavou môj nočný komentár :) V noci na viac sila nebola :D  Prišlo mi to veľmi reálne, mala  ho len jeden, nebola panna, on ho nemal nadpriemerne vyvinutého  (porovnanie s Ronom vidím len ako vtipnú ukážku chlapského ega)a preklad bol fajn čitateľný :) Ako vytrestanie neposlušnej  a neveriacej Hermiony mi to prišlo fakt dosť dobre napísané, nebolo to vulgárne, možno len, tento bonus mohol ísť neskôr. Kto má teraz o týždeň rozmýšľať v ďaľšej kapitole nad tým, čo sa tvária obidvaja, keď už majú totok za sebou :)) Inak Lupina, nestresuj sa, bolo to parádne preložené a marci určite pomáha, že :D Dík
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Tak jsem si to přečetla s odstupem a je to lepší Jen tak mít po ruce manžela a barák bez dětí Tenhle bonus vyšel docela nevhodně vzhledem k ději Honby, ale zase na druhou stranu mi to připadlo jako dobrá letní povídka na žhavé vlahé noci. Ehm, i když my tu máme pršavo a chladno. Jsem ráda, že se líbilo. Nechtěly jsme to mít vulgární, tak snad se i povedlo. A ano, Marci pomáhá, hodně Ale vzhledem k počtu erotických scén v Honbě si už pomalu začínám zvykat Ještě Post Tenebras a budu odbornicí na tyto záležitosti Díky za komentář, arkamo:-)
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
:-D Cestou se zastav ve Valmezu, manžela pošlu na kolo :-D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Jacomo - 21.08. 2013
)))))))) Arkamo, nedá mi to a musím reagovat: tvůj komentář mě složil! Poprskala jsem si monitor a momentálně nejsem mocna smysluplné činnosti )) Ty jsi číslo! (Severusi, jestli poletíš z Anglie, tak máš Plzeň při cestě. Mávám ti z okna. Na tvé panictví sice nevěřím, ale nejsem si jistá, jestli o tvých výkonech Loten nekecá. Přesvědčíš mě? ))
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013
No tak počkať!! a ja ho dostanem až tretia v poradí? Plzeň, Valmez a Trenčín? Takto ho chudáka zoderieme
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
A to, milé dámy, já už vím - dle děje pozdějších kapitol - jak na něj! Takže ve Valmezu se stopro zdrží. Kdyby se cukal, tak si ho přinejhorším svážu! :-D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013
Ako myslíte zostanem vo vedomí, že zlatý klinec na koniec
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Merline, teď jsem si málem učurla :-D :-D :-D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: michelle13 - 21.08. 2013
v noci som chcela napísať komentár, ale zrušilo mi to signál :D no jo proste bývam v zapadákove :D ale chcela som dodať toto: Severus a potom keď skončíš u arkamy, zastav sa aj u mňa ;-) však 20 km od Trenčína na metle nie je moc ;-) :D a v noci mám aj prázdny dom :D :D :D .... inak báječný bonus :D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013
Takže, Severusi, na cestu si přibal pořádnou flašku povzbuzovacího lektvaru! :-D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: MIRA - 22.08. 2013
Severus, myslím, že by ti nezaškodila aj nejaká hojivá masť, tie baby ťi ho zoderú. :D Teda ťa zoderú. :D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 23.08. 2013
To určitě! :-D
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Ganlum - 10.09. 2016
A mezi Valmezem a Trenčínem je ještě Vsetín!!! :-) Tak šup,šup, Seve!
Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: arkama - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Lupina - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: Jacomo - 21.08. 2013Re: Chasing The Sun - bonus č. 3 Od: elbi - 19.01. 2014
Po takovémto komentáři nemám já už co dodat, a po následných reakcích.... ...můžu říct už jen jediné - Severusi, je mi tě předem líto, jsou to všechno dračice .  Teď si nejsem jistá, zda je lepší povídka nebo reakce na ni, bez urážky, holky.  Spustila se tady tsunami, a líbí se mi oboje.  Všem vám fandím, aby se stihl zastavit.  Krásné Díky 

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )08.01. 2014Zde nejsem
Loten: ( Lupina )01.01. 2014Dokonalý obraz
Loten: ( Lupina )30.11. 2013Zticha
Loten: ( Lupina )21.08. 2013Dovolím si nesouhlasit
Loten: ( Lupina )05.06. 2013Čas krmení
Loten: ( Lupina )20.03. 2013Druhý ročník