Preklady fanfiction Harryho Pottera

Disclaimer: Všechna práva patří JKR, já nevlastním zcela nic. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

Poznámka překladatelky: V minulé povídce jsem se omlouvala za svůj nedostatek času, a tudíž i lehké zanedbání mých překladů. Přestože jsem tomu v té době nevěřila, ten den nadešel - je to za mnou!! Teď už minimálně jeden měsíc nemůžu (ne)udělat nic, co by ovlivnilo mé známky. Jej!! :-D A tak tedy na oslavu a hlavně coby „odměnu“ za vaše čekání a povzbuzování jsem si pro vás připravila pár příběhů, které jsou sice drabblaty, ale za to budou přidávány vždy v intervalu tří dnů. Dnes tedy weasleyovic jednohubka ;-).

Ron, Harry, Hermiona, Fred a George seděli u stolu v Doupěti. Mezitím, co se kluci bavili o famfrpálu, si Hermiona četla poslední politické výroky Kingsleyho Pastorka, Ministra kouzel. Z ničeho nic ji někdo kopl do nohy. Vzhlédla a zachytila pohledem Freda, který se na ni díval. Vyklenula jeho směrem obočí.

Fred pokynul hlavou směrem ke dvoru.

Rozhlédla se kolem sebe, jestli to neviděl i někdo jiný, pak se na něj zamračila a pomalu odmítavě zavrtěla hlavou.

Fred uraženě našpulil spodní ret.

Hermiona protočila panenky a pak se vrátila zpět ke své četbě.

Jen několik vteřin na to ucítila, jak ji Fred kopl znova.

Tentokrát jeho směrem vyklenula obě obočí.

Trhl hlavou ke dvorku.

„Ne,“ naznačila bezhlesně rty.

Kousl se do spodního rtu a zadíval se na ni smutným štěněčím pohledem.

Hermiona se jemně zakřenila. Ale i přesto odmítavě zakroutila hlavou.

Fred si překřížil paže na hrudi, zaklonil se v křesle a natáhl nohy před sebe tak, že se těsně otíraly o Hermioniny.

Když se od něj pokusila odtáhnout, jednoduše se posunul v křesle a stále se jí dotýkal. Odsunula se od stolu, aby na ni nedosáhl a hodila jeho směrem přísný pohled.

Oplatil jí ho nevinným úsměvem a pak našpulil rty, jako by jí posílal polibek.

Hermioně doširoka rozevřela oči. Jen málokdy s ní flirtoval tak otevřeně a rozhodně ne před svými bratry. Potom, co zkontrolovala, že jim nikdo u stolu nevěnuje pozornost, si navlhčila vrchní ret, přičemž doufala, že působí svůdně, a pak na něj mrkla.

Dramaticky si položil ruku na hruď a zhluboka nabral dech. Pak opět hodil jeden nadějný pohled směr dvorek.

Hermiona mu věnovala pobavený úsměv, krátce přikývla a rychle vyšla ven. Prošla kolem zadní strany domu a opřela se o zeď.

Ani ne o minutu později před ní stál Fred s připitomělým výrazem nalepeným na obličeji. Naklonil se k ní pro polibek a zašeptal. „Merline, miluju, když si s tebou můžu povídat.“