Preklady fanfiction Harryho Pottera

Disclaimer: Všechna práva patří JKR, já nevlastním zcela nic. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

Poznámka překladatelky: Leží mi to v šuplíku už nějaký pátek a když jsem jednou navečer seděla v knihovně, hlavu vygumovanou ale přesto rozjetou natolik, že jsem se jednoduše nemohla zastavit, chtěla jsem se odreagovat u nečeho vtipného, nekomplikovaného a přesto milého. Tento díl je tedy jedno velké, doslova vypocené a někdy i lehce zoufalé dílko, sešroubované a po kouscích poskládané v dobách, kdy Gift často alibisticky utíkala realitě ke světu fanfiction. Ještě že ho máme :-).

Stalo se to někdy během jedné z hodin Dějin čar a kouzel profesora Binnse, kdy Sirius dovedl své předstírání bdělosti k dokonalosti. Od té doby se mu to hodilo hned několikrát a za ta léta nepotkal nikoho, kdo by jeho předstírání prokoukl. Dokud nenarazil na Hermionu Grangerovou.

Ta na nervy jdoucí ženská žila v jeho domě- se zbytkem doprovodu jeho synovce už přes rok a hned na začátku mu dala jasně najevo, že ona se ignorovat rozhodně nenechá. Dokonce i uprostřed noci, kdy všichni počestní lidé spali, trvala na tom, že bude mít jeho plnou pozornost. Posledních pět minut trpělivě čekala, dokud ji nevezme zcela na vědomí.

„Tudíž jsem nad tím přemýšlela...“

„Ano, o tom nepochybuji...“ zamumlal a zavrtal se do polštářů. Pokoušel se opět ponořit do spánku a prospat to, co bude jistě jedna z jejích klasických přednášek.

Hermiona se ovšem nehodlala nechat přerušit. „... A myslím, že bychom mohli být velmi kompatibilní sexuální partneři.“

Sirius pootevřel jedno oko a zamžoural na čarodějku sedící na jeho posteli, nohu přehozenou přes nohu a měřicí si ho pohledem. „Co že jsi?“

Protočila oči a věnovala mu něco, co by popsal jako dlouhý, trpitelský povzdech. „Z mého pohledu jsme oba svolní, nezadaní dospělí lidé se základními potřebami, mezi které patří i lidský kontakt v širším slova smyslu…“

Nemohl jinak a opět ji přerušil: „Něco mi uniklo?“

„Ne, a dovol mi, abych tě ubezpečila, že se nejedná ani o sen,“ odpověděla a netrpělivost zabarvila její jinak vlídný tón. „Je to zcela jednoduchá nabídka. Stačí, když odpovíš ano nebo ne.“

„A na co že to mám vlastně odpovědět?“ chtěl vědět a pootevřel i druhé oko. Nádech spánku jako by vyletěl oknem.

„Ty a já,“ Odpověděla věcně a plná očekávání se na něj zadívala.

Sirius dvakrát zamrkal a nadzvedl se na loktech. „Nejsem si jistý, jestli rozumím,“ řekl pomalu.

„Mám ti to vyhláskovat?“ zabručela, překřížila ruce na prsou a věnovala mu pohled, který ji viděl už několikrát použít na své přátele. Byl to pohled, pod nímž se cítil lehce natvrdle a zároveň i překvapivě vzrušený.

Zaostřil a sdělil svému malému kamarádovi, který se probral mnohem rychleji než jeho druhý, výše postavený kamarád, aby se zklidnil. S touhle čarodějkou nikdy nebyly věci takové, jaké se na první pohled zdály. „Ano, myslím, že v tomto případě nechci, aby mezi námi vznikla nějaká nedorozumění.“

Sledoval Hermionu, jak se kouše do svého plného spodního rtu, mezitím co její mozek běžel na plné obrátky. Ne, neulehčí jí to tak, jak pravděpodobně očekávala. „Dlouho jsem nad tím uvažovala a dospěla jsem k závěru, že bychom oba mohli profitovat ze společného sexuálního vztahu.“

„Definuj sexuální vztah,“ zašklebil se na ni. Jeho mozek a malý kamarád byli najednou na stejné vlně.

„Siriusi!“ vykřikla s věnovala mu frustrovaný pohled.

„Co je? Jen chci, aby mezi námi bylo zcela jasno. Říkáš, že bys chtěla sexuální vztah, ale co to vlastně znamená? Chceš jednu noc? Chceš mít výhradní právo, být diskrétní, anebo toužíš jen po jednom zemí otřásajícím šoustání, které nebude moct ignorovat žádná živoucí duše v tomto domě nezávisle na tom, jak účinnými tlumícími kouzly se chvástáš?“

Hermiona se opět kousla do spodního rtu. Její nervózní tik ho na chvíli vyhodil z kontextu. „Já… já nevím.“

„Nevíš? A kvůli čemu jsi tedy přišla? Proč jsi v mé posteli?“ chtěl vědět. Pro jednou si taky chtěl užít, že dokázal zvrátit situaci ve svůj prospěch a položit tuhle vševědku na lopatky. „Ale no tak, Grangerová. Vím, že sis to promyslela.“

Rozpletla nohy, přitáhla si kolena pod bradu a objala je. „Samozřejmě, že ano. Vždyť jsem ti to říkala, nebo snad ne? Víš, vlastně by mě ta myšlenka ani nenapadala, kdybys mě včera nepolíbil.“

Tentokrát se Sirius posadil vzpřímeně. „To jsem neudělal!“

„Ale ano, udělal,“ odpověděla, do hlasu se jí vrátila trocha její klasické rozhodnosti. „Minulou noc. Pil jsi.“

„Tudíž mě to nech shrnout,“ začal pomalu. „Minulou noc jsem tě políbil a ty z toho teď usuzuješ, že bychom byli pod peřinou kompatibilní?“

Mozek se mu protáčel už jen při myšlence na to, že ve svém podnapilém stavu udělal něco, o čem doteď pouze snil. Ta žena, která teď seděla na jeho posteli, byla do této chvíle tak mimo dosah, že to poslední, co by si kdy dokázal představit, byla právě tato konverzace.

Krátce kývla. „Ano.“

Sirius zavrtěl hlavou. „Ne.“ Šokovaně se na něj zadívala. „Grangerová, jsi si jistá, že jsi v dětství nebyla praštěná do hlavy darebným potloukem?“ Přes všechno, co řekla, si byl teď zcela jistý, že se mu to všechno jen zdá. Zajímalo by ho, jestli se v momentě, kdy se jí dotkne, promění v dým.

Netrvalo jí dlouho, než se vzpamatovala z prchavého pocitu odmítnutí. „Samozřejmě, že mě žádný potlouk nepraštil. Ale ty teď odbíhaš od  původního hlavního důvodu naší rozpravy. Oba jsme svolní a zdraví dospělí jedinci se zcela normálními potřebami. Když jsi mě včera políbil, začala jsem o tom uvažovat a dospěla jsem k závěru, že jsme téměř perfektně kompatibilní.“

„Chápu. Vlastně se mi tím, Grangerová, snažíš říct, že jsem tě minulou noc pomuchloval a ty jsi teď na mě nadržená.“

Ta malá, dobře vyvinutá čarodějka se zhluboka nadechla a pak překvapivě souhlasila. „Mám dojem, že ano. Pokud tedy doopravdy musíš být vulgární.“

„Tak to tedy ne. Mazej zpět do své postele.“

Sirius dopadl zpátky na matraci, otočil se k ní zády a čekal, až se jí vrátí rozum a ona odejde, než by mohla udělat něco, čeho by pak litovala.