20. december 2014
Veselé Vánoce, Rose
Autor: draco-severus-mmm
Překlad: Jacomo Betaread: Calwen
Originál najdete na https://www.fanfiction.net/s/9962306/1/Merry-Christmas-Rose
Shrnutí: Rose Weasleyová se na výročním vánočním bále, pořádaném ministerstvem kouzel, setkává se svým kamarádem Scorpiusem Malfoyem, který jí dá nezapomenutelný vánoční dárek.
* * *
Rose sledovala dav lidí, kteří vesele tančili po místnosti. Stála stranou, v ruce skleničku s pitím a chtě nechtě přemítala o svém prvním roce na ministerstvu.
Rozhodně neprobíhal tak, jak si představovala, ale byl jednou velkou šňůrou získávání zkušeností. Ona a malá skupinka stážistů se staly součástí nového projektu, který umožňoval kouzelníkům či čarodějkám trávit čas v mudlovském světě, aby tak měly příležitost dozvědět se víc o tom, jak mudlové žijí. V oblasti snahy kouzelnické komunity o porozumění to představovalo velkou inovaci, která byla mnohem úspěšnější, než kdokoliv z nich doufal. Její nadřízený, Graham Potts měl pozoruhodný vliv na získávání některých nepružně smýšlejících lidí a přiměl je strávit v mudlovském světě alespoň trochu času během dne, popřípadě i déle, pokud měli zájem. Sama Rose bydlela dva týdny v malém londýnském bytě s výhledem na Hyde Park a pracovala jako servírka v nedaleké kavárně. Měla nespravedlivou výhodu, o tom nebylo pochyb, ale pořád si vychutnávala čas strávený ve světě, ve kterém nebude příliš často pobývat.
Během přemýšlení ji cosi zaujalo, a tak vzhlédla a uviděla blond vlasy Scorpiuse Malfoye, kráčejícího přímo k ní. Když se jejich oči setkaly, usmála se.
„Scorpe," řekla místo pozdravu.
„Rosie," odpověděl a dal jí rychlou pusu na tvář. „Ještě stále sedáváš v koutě?"
Stiskla mu ruku. „Znáš mě, ve velkém davu netančím."
Obrátil oči v sloup. „Jak bych mohl zapomenout? Závěrečná slavnost v šestém ročníku. Náš předposlední rok v Bradavicích, pro jednou jsem tě konečně požádal o tanec a ty jsi kategoricky odmítla!"
„Ale, Scorpe, nevypadal jsi příliš ztrápeně, když jsi mě pak se Sarah Longbottomovou míjel."
Scorpius se toužebně odvrátil „Ach, Sarah," zamumlal. „Nejlepší pusa, co jsem kdy dostal. Samozřejmě to vůbec nebylo v plánu."
Teď byla řada na Rose, aby protočila oči. „Ne? Vsadím se, že vůbec ne. Všichni známe tvou pověst svůdníka, Scorpe. Vypadalo to, že jsi na udržené této své reputace po celou dobu studia docela pracoval."
„A přesto jsi mě, Rosie, ani jednou nepolíbila."
„Proč bych měla? Byli jsme nejlepší kamarádi už od dětství! Líbat tě by bylo jako líbat Huga."
Scorpius se usmál. „Možná." Víc už neřekl a místo toho změnil téma. „Takže viděla jsi dneska večer svoji matku? Musím říct, že vypadá nádherně."
Rose se usmála. Její matka vždycky měla schopnost zaujmout okolí svojí neokázalou krásou a půvabem; vánoční bál ministerstva nebyl výjimkou.
„Vím, že jsi měl pro moji mamku vždycky slabost, Scorpiusi. Kvůli tomu sis vybral profesi, kterou děláš?"
Scorpius předstíral rozhořčení: „Ne! Navíc jsem nebyl jediný, kdo ji vnímal tímhle způsobem."
Rose se uculila. „Jo, to je pravda. Ty a polovina ročníku."
Scorpius pozvedl obočí. „A divíš se? Nechtěně se zasloužila o to, že všichni kluci zjistili, na co ty svoje ptáky mají." Při spatření Rosina úleku své prohlášení rychle pozměnil. „Nemyslím, že se o to zasloužila přímo ona, ale vzpomínáš si, když se objevila jako hostující lektorka dějin čar a kouzel? Něco takového si třída zapamatovala!"
„Jak bych mohla zapomenout?" zamumlala Rose. „Měla jsem co dělat, abych unikla všudypřítomné klučičí šeptandě ´Páni, Rose, tvoje máma je kočka!´"
Scorpius se zasmál: „Vidíš? Teď už chápeš, co tím myslím?"
„Fajn!" zabručela Rose rezignovaně. „Stejně si pořád přeju, aby ji takhle vnímal i táta."
V kouzelnickém světě nebylo žádným tajemstvím, že krátce po narození Huga Weasleye se Ronovo a Hermionino manželství rozpadlo. Je možné, že šlo o manželství z nutnosti a potřeby, ve kterém se nakonec Ronova žárlivost stala nesnesitelnou. Jeho neustálé srážení Hermioniných úspěchů ji nakonec dohnalo ke sbalení věcí a odstěhování se pryč. Děti si vzala s sebou. Díky tomu zpřetrhala všechna pouta s rodinou Weasleyových. Zůstali s ní v kontaktu jen Ginny a George, samozřejmě kromě období, kdy měl děti na starosti Ron. Molly neviděla důvod, proč se s Hermionou bavit, ačkoliv zabránila Ronovi, aby vzal děti od matky, za což jí, jak Rose věděla, byla Hermiona neskonale vděčná.
Scorpius na to nic neřekl. Věděl, jak bylo pro Rose tohle odloučení bolestivé; prošel si tím samým se svými rodiči. Sblížilo je to; ono vědomí, že ten druhý chápe bolest a trápení, které člověku působí pohled na rozhádané rodiče. Ve Scorpiusově případě šlo o otcovu neochotu mluvit o tom, co se stalo během války. Věděl, že se jeho rodiče velice milovali, ale nakonec matku veškerá snaha přimět otce, aby se zbavil své viny, vyčerpala. Když ho časem její rozhodnutí opustit ho konečně přimělo k otevřenosti, bylo už příliš pozdě.
„Hele!" ukázala Rose na druhou stranu místnosti. „Je tu Albus. Chceš ho jít pozdravit?"
Scorpius koutkem oka zahlédl něco jiného, něco, co nenacházelo tak daleko od Albuse. „Jasně," odpověděl. „Proč ne?"
Když přešli místnost, Scorpius si dal záležet, aby se postavil přímo vedle Albuse. „Ale," řekl místo pozdravu.
Albus mu potřásl rukou. „Scorpe, veselé Vánoce."
„Nápodobně. Spousta plánů pro letošek? Je na programu velká Weasleyovská slezina?"
Albus protočil oči. „Máma a táta se letos rozhodli tomu blázinci vyhnout. Chtějí mít možnost strávit nějaký čas jen spolu a upřímně řečeno, nedivím se jim. Viktorie a Louis spolu neustále mluví francouzsky, jen aby všechny, kteří jim nerozumí, naštvali, Teddy se k nim přidá, protože strávil s Viktorií rok v Krásnohůlkách, a Roxana s Fredem přišli s nějakým ztřeštěným, ale nepochybně geniálním plánem na vybuchující hůlky, což náramně rozčiluje strýčka Percyho. Je toho prostě až nad hlavu."
Scorpius, který nikdy neprožil takhle divoké Vánoce, vypadal užasle. „Ale určitě to bude s tolika lidmi pohromadě zábava."
Albus ho probodl pohledem. „Chápu, proč to říkáš, ale když nikdy nemáš ticho a klid, je to trochu moc. Co takhle si na rok vyměnit místa a pak se uvidí?"
Scorpius věděl, že jsou to jen plané sliby, ale bez ohledu na to si potřásl s Albusem rukou. „Platí."
Všichni tři ještě chvíli pokračovali v rozhovoru, dokud Albuse nakonec jeho otec neodvolal, aby ho představil nějakému pracovníkovi ministerstva. Rozloučil se s nimi a Scorpius a Rose opět osaměli.
„Tak co si myslíš, že budeš příští rok dělat, Scorpe?" zeptala se Rose.
Scorpius se na chvíli zamyslel. „Popravdě nevím. Tvoje matka rozbíhá docela nabitý program v právnickém oddělení. I když mě to fakt baví, doufám, že dostaneme ke zpracování i pár dalších případů z praxe."
„Určitě dostanete. Vím, že ji baví pracovat zároveň na aktuálních soudních případech a na výuce pokročilé historie magie. Vlastně to spolu souvisí."
„Jo, já vím. Přinejmenším u tak úžasné učitelky a ne, neříkám to proto, že se kamarádím s její dcerou."
Rose se na něj usmála: „Chápu. Obojí."
V té chvíli zaznamenali, že předmět jejich hovoru míří ke stolku s nápoji. Krátce poté nasměrovala svoje kroky ke stejnému cíli také další osoba, což přimělo oba kamarády zalapat po dechu a podívat se na sebe.
„Tvoje máma a můj táta!" vyhrkl Scorpius.
„Vidím!" řekla stejně vyjeveně Rose. „Nemyslela jsem si, že by někdy nechali svoji minulost za sebou."
„Myslíš, že to dokážou?"
„Nevím, ale zdá se, že právě teď se jim to daří."
Vypadalo to, že se nemýlili. Hermiona Grangerová (jelikož se vrátila ke svému rodnému příjmení) a Draco Malfoy si povídali. Jedna věc byla kývnutí na pozdrav, když se míjeli na ulici, ale mluvit spolu tak, že to vypadalo, jako že je to těší, znamenalo něco zcela jiného.
Rose i Scorpius dobře věděli, jak velký krok to představuje v jejich usmíření. Netvářili se příliš spokojeně, ale ani se nechtěli vypařit. Jejich děti byly rády, že vidí rodiče při snaze nechat minulost za sebou. Zejména Scorpiuse. Jeho otec se nechoval otevřeně k mnoha lidem, ale zdálo se, že Hermiona je ochotná mu naslouchat. Jestli slabý úsměv, který jí jeho otec věnoval, něco znamenal, nemohla být jejich konverzace zas až tak špatná. Scorpius by se vsadil, že mluvili o něm, jelikož byl jedním z Hermioniných učňů prvního ročníku, ale nevadilo mu to. Otec byl ochotný udělat krok správným směrem. Matka mu jednoznačně zanechala nějaká témata k přemýšlení, když odešla.
„Jsem tak rád, když vidím, jak se snaží," řekl Scorpius tiše.
Rose mu lehce stiskla ruku. „Vím, jak jsi na něj pyšný."
Scorpius se zahleděl dolů na jejich spojené ruce. „Tohle se mi na tobě líbí, Rose."
Rose vzhlédla, aniž si uvědomila, že stále ještě svírá Scorpiusovu ruku.
Plaše se na ni usmál. „Vzpomínáš si na náš předchozí rozhovor, když jsi řekla, že líbat mě ti připadá jako líbat Huga?"
Rose přikývla, zaražená náhlou změnou tónu Scorpiusova hlasu.
„Podívej."
Rose překvapeně vzhlédla a uviděla přímo nad svojí hlavou zavěšenou větvičku jmelí. Šokovaně sklopila zrak ke Scorpiusovi.
„Můžeme tu teorii vyzkoušet?"
Když Rose konečně našla svůj hlas, zašeptala: „Ale mě by nikdy nenapadlo, že jsi to myslel vážně!"
Scorpius k ní vyslal vroucí pohled. „Vždycky jsem to myslel vážně, Rosie."
Dívce se překvapením rozšířily zorničky: „Vždycky?"
„Vždycky."
Scorpius jí nedopřál čas na odpověď a místo toho přitiskl svoje ústa na její. Rose, stále ještě příliš ohromená, než aby ho odstrčila, si uvědomila, že když se jejich rty dotýkají, rozhodně jí to nepřipadá, jako kdyby líbala Huga. Popravdě řečeno to byl ten nejlepší polibek, který kdy dostala.
Nakonec se opět vzpamatovala a snažila se Scorpiuse odstrčit, aby se mezi nimi vytvořila mezera. Mladík k jejímu údivu vůbec nevypadal naštvaně.
„Ale ty jsi můj kamarád, Scorpe!" vykřikla. „A navíc, co všechny ty ostatní?"
Pozvedl obočí: „Jaké ostatní?"
„Všechny ty dívky v Bradavicích a ty, se kterými jsi chodil."
„Nemám zájem o žádnou jinou."
Rose zmateně svraštila obočí. „Ale máš zájem o mě?"
Scorpius si ji opět přitáhl blíž, ale tentokrát ho Rose neodstrčila. „Zpočátku jsem si nebyl jistý, co cítím. Pak jsem si uvědomil, že chci tebe, Rose. Vždycky jsem chtěl tebe."
„Ale my jsme spolu vyrůstali, Scorpe," namitla Rose, ale okamžitě si uvědomila, jak je její argument nedostatečný.
Scorpius si ji přitáhl ještě blíž. „Známe se líp, než nás zná kdokoliv jiný."
Na to už Rose nedokázala nic dalšího namítnout. Nemohla popřít, že Scorpius byl vždycky při ní, byl její nejlepší kamarád, znal ji víc než všichni ostatní, včetně jejího bratra, sestřenic a bratranců. Popravdě řečeno, nikdy by ji nenapadlo, že by mohla splňovat jeho požadavky. Ale asi ho měla znát lépe.
Udělala jedinou logickou věc, na kterou dokázal její mozek přijít. Naklonila se k němu a dala mu další polibek.
Scorpius se zasmál a polibek opětoval. Když se konečně oddělili, vtiskl jí ještě lehkou pusu na čelo.
„Veselé Vánoce, Rosie."
„Veselé Vánoce, Scorpe."
* * *
Aniž by to oba mladí lidé tušili, zpovzdálí celou scénu sledovali dva o něco starší dospělí.
Hermiona se otočila k Dracovi. „Musím říct, že jsem nečekala, že nakonec podlehnou svým citům tak brzy."
Draco se slabě usmál. „Věřím, že s tím má co do činění to jmelí."
„Mimochodem, tvůj syn je úžasný."
„Děkuju," pronesl upřímně. „Obávám se, že o tvé dceři toho nevím o moc víc, než co mi o ní pověděl můj syn. Podle jeho slov se k němu chová jako výborná kamarádka. Jsem vděčný za to, že má vedle sebe někoho takového."
Hermiona se usmála. „Myslím, že budeš mít spoustu příležitostí ji poznat. Můžu jen doufat, že na tebe udělá stejně dobrý dojem, jako tvůj syn na mě. Dělá ti čest, Draco."
Draco otevřel ústa, aby odpověděl, ale nenašel vhodná slova. Rychle odvrátil hlavu.
„Válka nám všem způsobila množství hrozných věcí, ale není třeba prodlévat v minulosti. Tvůj syn je důkazem, že jsi dobrý člověk."
Hermiona mluvila tak tiše, že si Draco nebyl jistý, jestli dobře slyšel. Nakonec se na ni podíval.
„Hermiono..." Víc toho říct nedokázal.
Naklonila se a dala mu pusu na tvář. „Veselé Vánoce, Draco," zamumlala a odtáhla se.
Draco na ni dál upřeně hleděl. „Veselé Vánoce, Hermiono."
Když ukročila stranou, natáhl ruku a uchopil ji za předloktí. Otočila se, lehce překvapená jeho otevřeností.
„Chtěla bys jít někdy na čaj?"
Hermiona se usmála: „Samozřejmě. Budu očekávat tvoji sovu."
Když odcházela, Draco jí věnoval upřímný úsměv. Poté se pomalu otočil a vrátil se ke skupince lidí, se kterými přišel. Dva mladí lidé, kteří stáli na druhé straně místnosti, byli šokovaní, ale i potěšení tím, čeho se právě stali mezi svými rodiči svědky.
dollfaced: ( tigy ) | 31.12. 2014 | Sviatočné sladkosti | |
MiHnn: ( arabeska ) | 25.12. 2014 | Za ztracený čas | |
Musyc: ( Lupina ) | 24.12. 2014 | Tady a teď | |
sunnyjune46: ( Spoločný ) | 23.12. 2014 | Fotku, jinak nevěřím | |
MiHnn: ( arabeska ) | 21.12. 2014 | Plán se zvrtnul | |
draco-severus-mmm: ( Jacomo ) | 20.12. 2014 | Veselé Vánoce, Rose | |
draco-severus-mmm: ( Jacomo ) | 19.12. 2014 | Veselé Vánoce, Draco | |
spadul: ( arabeska ) | 18.12. 2014 | Paříž v plamenech | |
Ningloreth: ( holloway ) | 16.12. 2014 | Dobře připravené Plány | |
Futilement moi: ( arabeska ) | 15.12. 2014 | To nejsou Vánoce | |
Darkrivertempest: ( Lupina ) | 14.12. 2014 | Viscum amor | |
eevilalice: ( denice ) | 13.12. 2014 | Kdy nastane zítřek? | |
scarlettcat: ( Jacomo ) | 11.12. 2014 | Perníčková patálie | |
lorcalon: ( tigy ) | 10.12. 2014 | Tradícia | |
floorcoaster: ( arabeska ) | 07.12. 2014 | Nezbytnosti zimy 3/3 | |
floorcoaster: ( arabeska ) | 06.12. 2014 | Nezbytnosti zimy 2/3 | |
floorcoaster: ( arabeska ) | 05.12. 2014 | Nezbytnosti zimy 1/3 | |
Rumaan: ( larkinh ) | 03.12. 2014 | Něco navíc | |