Preklady fanfiction Harryho Pottera

Home For Christmas

Je čas smiechu, je čas radosti a je čas... na pravdu?

Séria spolu nesúvisiacich jednorazoviek a drabblíkov ako darček k Vianociam 2012/13

SE ZÁHADNÝMI DARY PŘICHÁZÍ VELKÉ PODEZŘENÍ

 Autor: MiHnn

Preklad: denice

 Originál: http://dramione.org/viewstory.php?sid=2035&chapter=14

Prístupnosť: K

Výzva:  Riziko povolania prefekta - bozk hore nohami

Se záhadnými dary přichází velké podezření

Draco Malfoy nebyl jemný typ primuse, takže když mu bylo řečeno, že došlo k nepokoji na hlavní chodbě, obrátil oči v sloup a poručil Crabbemu a Goyleovi, ať odstrčí ostatní studenty stranou, aby mu nepřekáželi.

„Co myslíš, že to je?“ zeptal se uctivě Crabbe.

„Nebuď pitomec.“ Draco mu sebral jablko a napřímil se v zádech, aby svému okolí poskytl iluzi, že ví, co dělá. „Je to dárek.“

Goyle se k němu naklonil a zašeptal: „A pro koho?“

Draco se rozhlédl. Obklopovaly jej zvědavé tváře. Bylo tam jen několik sedmáků, kteří zírali na velmi velkou – a také velmi působivou - krabici, převážně tam stály děti z třetích a nižších ročníků.

„Ty tam!“ ukázal na mrzimorského druháka. „Víš, kdo tady nechal tento dárek?“

Chlapec vyjekl, když ho jeho spolužáci strkali dopředu. „N-ne, pane.“ Zakoktal se. „Ch-chci říct, mo- možn-„

„Tak ven s tím.“

„Je tam jméno, myslím.“

Dracovy oči se zúžily, když přistoupil k velké, dárkově zabalené krabici. „Kde? Žádné jméno nevidím.“

Chlapec na něj zíral s vytřeštěnýma očima, než se náhle otočil, rozrazil své spolužáky a utíkal pryč.

Draco se ušklíbl a vyměnil si významné pohledy s Crabbem a Goylem. „Mrzimoři.“ Všichni tři se uchechtli.  Draco si klidně uhryzl další kus jablka a začal obcházet okolo dárku. Velmi si užíval, že se studenti ihned rozestoupili, aby mohl projít.

„Žádné jméno nevidím. Co vy, Crabbe, Goyle?“

Samozřejmě lhal. Pod stuhou, kterou byl dárek ovázaný, byla zastrčený lístek s vánočním motivem. Stačilo jej zvednout, rozložit, a hned by bylo jasné, komu se má balík doručit.

Crabbe a Goyle na sebe zmateně pohlédli a Crabbe nepřítomně ukázal na dárek. „Ehm…“

„Tady je vizitka, Draco,“ řekl Goyle úslužně, když přistoupil a vytáhl ji zpod mašle. „Vidíš?“

Draco zaťal zuby, než naprosto bezelstně odhodil nesnědenou půlku jablka Goyleovi přímo na hlavu. „Ne, ty idiote.“

Goyle ucouvl, jako by byl zraněn, ale to Draca nezastavilo. Popošel k němu a vytrhl mu kartu z ruky.

„Jaká vizitka?“ zeptal se s významným pohledem. Nacpal ji do kapsy a rozhlédl se po ostatních studentech. „Ještě někdo viděl nějakou vizitku?“

Všichni na něj znepokojeně hleděli, ale jen velmi málo starších studentů si šeptalo za dlaněmi, kterými si přikrývali ústa. Draco se rozhodl využít tuhle jedinečnou příležitost.

„To jsem si myslel. A teď se vraťte do svých společenských místností, pokud nechcete na další měsíc dostat trest.“

Studenti se hemžili jeden přes druhého ve snaze rychle se dostat co nejdál od nejpřísnějšího primuse, jakého kdy zažili.

Crabbe počkal, až poslední z nich zmizí, než se obrátil k Dracovi: „Jaký máš plán?“

„Plán?“ ušklíbl se Draco. „Podívám se, čí to je.“ Vytáhl lístek, obrátil se tak, aby na něj viděl jen on a rozložil ho. Jeho úšklebek vypadal přímo ďábelsky. „No, tak tohle mění situaci.“

„Co říkáš?“ ptal se zvědavě Goyle a snažil se nahlédnout Dracovi přes rameno.

Draco ho odstrčil, když se obrátil k velké krabici, nápadně umístěné v popředí Velké síně. „Píše se tam Veselé Vánoce, Hermiono,“ řekl nadšeně.

Crabbe a Goyle si vyměnili rychlý pohled, kterého si Draco sotva všiml, protože byl příliš zaneprázdněn prohlídkou krabice. „Není pochyb, že je to od toho nemotorného hňupa Weasleyho, nebo dokonce Pottera.“

Crabbe nervózně přešlápl z nohy na nohu. „Možná, že bychom to neměli otvírat.“

Draco na něj pohlédl zúženýma očima. „Proč ne?“

„Je to primuska!“ Goyle rychle přispěchal příteli na pomoc. „Nebude ráda.“

„Je to Grangerová,“ řekl Draco výsměšně. „Ta není ráda nikdy.“ Obrátil se k dárku s tím nejširším úsměvem. „Kromě toho, co nejhoršího se mi může stát?“

***

Hermiona se těžce soustředila na svůj úkol do lektvarů, když náhlý rozruch, šířící se z chodby před  Velkou síní, konečně dosáhl k jejím uším. Odstrčila esej a vystydlé jídlo, vstala a s dalšími studenty došla k jásajícímu davu. To, co spatřila, byl jistý Malfoy, visící hlavou dolů na neviditelném laně a chrlící urážky na všechny, kdo odmítali pomoci mu dolů.

Hermiona se stěží ovládla, aby se nerozesmála nahlas.

„Ty!“ Draco přimhouřil oči, což se ovšem zdálo víc komické než nebezpečné, když přitom visel vzhůru nohama obklopen chichotajícími se studenty. „Tys to udělala.“

Studenti se rozestoupili, aby mohla projít, což Hermiona přivítala s velkou radostí. „Netuším, o čem to mluvíš, Draco.“

Ještě víc přimhouřil oči, když ji slyšel vyslovit jeho křestní jméno. „Ty nevíš, Hermiono?“

Její úsměv se vytrácel, jeho naopak rostl.

„To jsi byla samozřejmě ty.“

„Ale ne, samozřejmě že ty. Otvírals dárky jiných lidí, že ano, Malfoy?“

„To budeš těžko dokazovat.“  Směšně mával rukama, jak se snažil vyprostit z neviditelného pouta. „Okamžitě mě dostaň dolů.“

„Ach, ráda bych, Malfoy,“ řekla škádlivě a popošla blíž, „Ale nemůžu pomáhat zloději.“

Nepřestala si z něj utahovat, ani když byla dost blízko na dotek, a Draca úplnou náhodou napadlo, že je dost blízko na to, aby ji políbil. Protože nic by ji nenaštvalo víc, bez ohledu na to, jak odporné mu bylo jen pomyšlení na něco takového.

A když ho začala obcházet, udělal nemyslitelné. Popadl ji oběma rukama, pevně přidržel, zhoupl se k ní a vší silou ji políbil. Nosem vrazil do její tváře, její nos vrazil do jeho, ale on věnoval veškerou pozornost faktu, že mu Grangerová polibek vrací.

Kolem nich zazněl hromadný vzdech, a ten ji přiměl, aby se stáhla zpět a nevěřícně pohlédla na Draca. Ten si toho sotva všiml, protože ve své zavěšené poloze měl nerušený výhled do Hermionina výstřihu.

Střelila mu facku, až sebou trhl palčivou bolestí. Úder ho zasáhl tak tvrdě, že se otočil na stranu. Rychle zamrkal, zatímco ona se otočila a s vysoko vztyčenou hlavou odpochodovala pryč. A aby k urážce přidala i poranění, zamumlala osvobozující zaklínadlo, takže se sesypal na podlahu s velmi nedůstojným vyjeknutím.

Goyle s Crabbem se k němu vrhli, zatímco ostatní studenti se rozprchli. Ať už na ně zahlížel nebo ne, pořád je v této škole primusem a hrozbou, o níž všichni věděli, že by ji měli brát vážně.

„Jsi v pořádku?“

Draco sebou škubl, když se posadil a držel se za hlavu. Fakt je, že viděl hvězdičky. Takže to, co teď musel zjistit, bylo, jestli viděl hvězdičky proto, že ho Grangerová praštila, nebo že ho políbila.

Pokud to byla druhá možnost,  lítal ve fakt těžkém maléru.