Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Of Kings and Queens

14. kapitola

Of Kings and Queens
Vložené: Jacomo - 07.02. 2015 Téma: Of Kings and Queens
Jacomo nám napísal:

Of Kings and Queens - 14. kapitola 

 Napsala: galfoy

Překlad: Jacomo                Betaread: Ivet

 

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera. Skličující, leč pravdivé.

Poznámka autorky: (…) K téhle kapitole – LIDI! KECY JDOU DO KYTEK! OMFG!

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

* * *

Když Hermiona vkročila na dlážděnou cestu vedoucí k Manoru, zachvěla se. Bylo to tady vždycky tak chladné a zlověstné? Ne, že by byla odborník na staré budovy, to zrovna ne, ale z nějakého důvodu se jí tahle zdála konstantně ponurá. Draco šel vedle ní, tichý a ztracený v myšlenkách, ve tváři výraz hlubokého soustředění. Poznala, že se zaobírá něčím velice vážným. Bylo lepší to ticho nepřerušovat. Navíc mohla ten čas využít k tomu, aby se na onen bizarní oběd připravila.

Přiblížili se k černé bráně a Draco zvedl ruku, aniž by zpomalil. Brána se před nimi s vrzáním nakrátko otevřela, a pak jako kdyby změnila názor, zase se rychle zavřela. Draco položil Hermioně dlaň na kříž a provedl ji dovnitř.

"Ta brána má někdy svůj vlastní rozum," dodal na vysvětlenou a otočil se k ní. Usmála se na oplátku, přičemž si v skrytu vychutnávala vzájemný kontakt. Bylo to zvláštní, ale zjistila, že ji teď jeho dotek uklidňuje. V šestnácti by něčemu takovému nikdy neuvěřila.

"Neboj se," zašeptal. "Tohle místo není tak špatné, jak se zdá."

A jakoby na povel pronikl mezi mraky paprsek slunce, vzápětí následovaný dalším. Hermiona překvapeně vzhlédla.

"Myslela jsem, že bude jen pršet," řekla. "Rozhodně jsem nečekala, že uvidím slunce!"

"Dá se celkem s jistotou říct, že dnes můžeš očekávat neočekávané věci," zamumlal, když se přiblížili k vchodovým dveřím. Luskl prsty a Hermiona zaslechla, jak se něco odemklo. Draco, rytířský za všech okolností, jí otevřel dveře a nechal ji vejít první. Jeho ruka se téměř ihned zase vrátila na ono místo na jejích zádech, jako kdyby ji chtěl ujistit, že je jí stále nablízku.

"Moje matka si libuje v detailech," zašeptal jí do ucha. "Je to jen její zvyk, není důvod, aby ses tím znepokojovala. Můj otec má v oblibě chovat se chladně a odmítavě. Pro něj platí totéž."

"Dobře," řekla. "A co když mě prostě opravdu nenávidí?"

"To nebude problém, drahoušku," ozval se hlas.

Hermiona vzhlédla, tváře zrudlé studem, protože se cítila hloupě, že ji musela zaslechnout zrovna Narcisa. Ona i Lucius stáli u paty schodiště a vypadali navlas stejně, jak si je pamatovala z války.

Až na jednu věc. Narcisa se usmívala. Ženiny oči putovaly od Hermioniny tváře k jejím vlasům a pak dolů po těle až k pasu, kde odpočívala Dracova ruka. Její úsměv se nepatrně prohloubil.

"Jsem opravdu potěšena, že se s vámi setkávám za příjemnějších okolností, slečno Grangerová," pronesla Narcisa.

"Nápodobně," odvětila Hermiona a snažila se, aby se jí nezachvěl hlas. Nenechá se jimi zastrašit. Ne že by to vypadalo jako velký problém - široký úsměv Dracovy matky byl pro ni sice záhadou, ale také povzbuzením. Zato Lucius měl tvář naopak vytrvale zachmuřenou. Všiml si, že se na něj dívá, a krátce na ni kývl.

"Slečno Grangerová," řekl.

"Pane," odpověděla stroze a přikývla s tím nejmenším respektem, který dokázala posbírat.

Dracův palec jí jemně pohladil po páteři a ona bojovala s touhou přivřít slastně oči. Díky Kirké, že tam byl, jinak by se z ní stal jenom uzlíček nervů.

Bylo by hezké, kdyby znovu udělal tu věc s palcem. Čistě kvůli uklidnění, samozřejmě.

"Oběd už je skoro hotový," řekla Narcisa. "Mohla bych navrhnout, abychom si předtím dali v zahradě čaj?"

"Jistě, matko," řekl Draco a spolu s Hermionou se vydal za Luciusem a Narcisou. Hermiona během chůze zachytila jeho pohled a snažila se nedat najevo své znepokojení nad tím, že je znovu v tomto starém domě. Mrkl na ni, i když zbytek obličeje zůstal netečný. Na oplátku se na něj usmála.

"Takže, slečno Grangerová," začala Narcisa, když došli k bílému zahradnímu stolu obklopenému stejnými židlemi. Čaj už byl přichystaný. "Lucius a já vám dlužíme velké díky za to, že jste Dracovi tak pomohla s jeho firmou. Už jsem ztrácela naději, že společnost bude jméno Malfoy někdy zase akceptovat."

"Není třeba mi děkovat," odpověděla Hermiona a přijala od Narcisy nabízený šálek. "Draco mi zachránil život. Vždycky budu připravená mu s čímkoliv pomoct."

"Draco se k vám nikdy dřív nechoval zrovna moc přátelsky, slečno Grangerová," podotkl Lucius chladně. "Není spíše pravděpodobné, že brzy začnete uvažovat o tom, že je váš dluh splacený a necháte ho, aby řídil firmu bez vás?"

Hermiona se naježila. "Odmítám nařčení, že bych mohla vzít do zaječích. Životní dluh je přece právě o tomhle: je na celý život. Nemám v úmyslu Draca opustit, pokud mě o to sám nepožádá, a upřímně, pravděpodobně bych ho neposlechla, ani kdyby to udělal."

Narcisa si zakryla ústa dlaní, aby schovala úsměv. Lucius ji probodl očima.

"Chápu," kývl. "Zdá se, že jste si tím velice jistá."

"Jsem si velice jistá, že dělám správnou věc. Jako vždy," odpověděla. "Možná si o mně tohle pamatujete, pane."

Lucius přimhouřil oči a Hermiona by přísahala, že ucítila, jak teplota okolí poklesla. "To vskutku ano," procedil mezi zuby.

"To by stačilo, Luciusi," zakročila Narcisa, teď už bez úsměvu a známek pobavení. "Slečna Grangerová je náš host a podle toho s ní bude zacházeno."

"Omlouvám se," řekl Lucius s nuceným úsměvem. "Takže, slečno Grangerová, Draco nám řekl, že jste firmu zbavila dluhů a napravila téměř všechny ostatní potíže. To je velmi působivé."

"Myslím, že to prostě potřebovalo pohled zvenčí," odvětila Hermiona a v duchu si připomněla, ať svůj hněv krotí. "Měla jsem několik cenných kontaktů a použila jsem je. Nebyla v tom žádná magie."

Náhle se všichni tři Malfoyové zachvěli a Narcisa se zamračila.

"Čekáme někoho, drahý?" obrátila se na Luciuse. "Někdo právě prošel našimi ochranami."

"Pokud vím, tak ne," odpověděl Lucius znepokojeně. "Ale bez našeho svolení nebude schopný dostat se do domu." Draco po Hermionině boku se napjal a všichni se ohlédli směrem k budově.

Narcisa zavřela oči a soustředila se. Hermiona ji se zájmem sledovala. Bylo možné, že by Narcisa měla něco jako vnitřní zrak? Rozhodně věděla, jak pracovat se svou intuicí. "Jde zadem. Za chvíli tu bude," řekla Narcisa. Hermiona si v duchu udělala poznámku, ať se jí později zeptá, jak to, že může sledovat pohyb osob. Taková fascinující schopnost. V blízkosti se ozvaly kroky a Hermioniny prsty pro všechny případy raději sklouzly k rukojeti hůlky. Soudě podle toho, jak byli Malfoyovi napjatí, asi v minulých letech neměli moc přátelských návštěvníků.

"Vím, že tu jsi, Hermiono Grangerová," ozval se rozzlobený ženský hlas. Hermiona si vyměnila s Dracem zmatený pohled. Někdo přišel za ní? Zpoza živého plotu vystoupila postava s očima planoucíma vztekem.

"Stacey McLorrowová," řekla Hermiona a v její hrudi došlo ke zvláštnímu posunu. Úzkost, kterou z pobytu na Manoru cítila, nejistota, nervozita, všechno to bylo pryč. Teď cítila jen tupou zuřivost vůči osobě, která sem vnikla. Skutečnost, že Stacey zaťala své drápy do Rona, ale nebyla tím, co Hermionu dráždilo... Šlo o to, že té výhody využila, aby zničila Draca. To bylo naprosto nepřijatelné. "Co tě sem přivádí?"

"Ty víš zatraceně dobře, co mě se přivádí, ty záludná mrcho," vyhrkla Stacey a vzduch okolo ní jiskřil vzteky. "Právě jsem obdržela ty tvoje nesmyslné oficiální papíry."

"Oficiální papíry?" řekl Draco a otočil se na Hermionu.

"Nehraj si na hloupého, Draco," ušklíbla se Stacey. "Nepochybuju, že jsi to byl ty, kdo jí řekl, aby to udělala."

"Udělala co, ty blbá krávo?" zeptal se rozzlobeně. "A co si sakra myslíš? Že si sem můžeš jen tak přiskotačit a urážet Hermionu?"

"Draco s tím nemá nic společného, Stacey," řekla Hermiona klidně. "Shromáždila jsem dokumenty, zaplatila právníka, napsala pár dopisů a budu tě jménem Trebaxu podle zákona žalovat."

"Můžu prosím dostat vysvětlení?" těkal Draco pohledem mezi oběma ženami.

"Ano, myslím, že jsme na to všichni zvědaví," řekl Lucius. Vypadal, že je situací, která se před ním odehrávala, podivně zaujatý.

"Je to ve skutečnosti jednoduché. Stacey použila nelegálně získané informace, které obsahovaly Dracovo a Blaisovo duševní vlastnictví," sdělila jim Hermiona věcně. "Byla jsem schopná vysledovat data zaznamenaná v té hračce a spojit je přímo s plány, které ukradla. Ron za svoji roli v tomhle všem zaplatí samostatně, ale pokud jde o Stacey, Trebax ji žaluje za každý cent, který na flexibilních košťatech vydělala, a ještě za další škody."

"My ji žalujeme?" hlesl Draco v úžasu.

"Ano, žalujeme. A vyhrajeme. Existuje spousta případů, které už pro tento druh krádeže vytvořily precedent. Jsme zcela v právu."

"Brilantní," kývla pochvalně Narcisa.

"Nejste a nevyhrajete!" vykřikla Stacey. "Jak se opovažuješ pokoušet se mě trestat za to, že jsem dobrá v podnikání. Jen jsi na mě naštvaná, že tvůj bývalý snoubenec teď patří mně!"

"Dobrá v podnikání?" zasmála se Hermiona suše. "Můj průzkum mi říká, že flexibilní košťata byla tvým jediným zdrojem příjmů v posledních dvou letech. Ty nejsi dobrá v podnikání - ty nejsi dobrá ani v krádežích." Stacey nad Hermioninou upřímností poklesla čelist. "A pokud jde o Rona, Stacey, je mi líto, že tě připravím o iluze, ale nejsem smutná, že jsi s ním. Myslím, že si jeden druhého zasloužíte. Byla doba, kdy jsem si myslela, že bychom se oba mohli navzájem udělat šťastnými, a nikdy jsem se víc nemýlila. Asi se všechno děje z nějakého důvodu."

"Ach, ty máš ale pozitivní zenový přístup!" protočila Stacey oči. "Myslíš si, že jsi něco extra jen proto, že jsi sbalila svého smrtijedského šéfa."

"Co? Že jsem sbalila Draca? Jak jsi na to přišla?" zamračila se Hermiona.

"Ale no tak," ušklíbla se Stacey. "Opravdu mi chceš tvrdit, že jste se spolu nezapletli? Všichni v Anglii o tom mluví. Viděla jsem fotku v novinách."

"Já jsem ji držel!" protestoval Draco, naštvaný že se musí znovu obhajovat, a rozzuřený, že byl nazvaný Smrtijedem. "Nebylo jí dobře!"

"Blbost!" odsekla Stacey, která se začala znovu vzpamatovávat. "Já jsem ty vaše lži prokoukla. Nedostanete to, co jsem tak těžce vybudovala. Trebax měl už dávno padnout. Styď se, že pomáháš Smrtijedům, Hermiono! Měla bys být chytřejší!"

"Draco přestal být Smrtijed, když válka skončila!" odsekla Hermiona. "Styď se, že jsi mu jeho opětovné zapojení do společnosti tak ztížila! Nebo nechceš podpořit ty, kteří změnili názor?"

"Ty si myslíš, že změnil názor? Nenech se vysmát! Máš pěkně zamlženo! Copak nevidíš, co se děje? Ron mi řekl, jak o tobě tenhle mluvil předtím, než ho zmlátil na kaši. Řekl, že jestli ti Ron ještě někdy ublíží, spáchá vraždu. Tohle ty bráníš? Násilnického čuráka s vlastnickými sklony?"

"Je to pravda?" vykulila Hermiona oči na Draca a po těle se jí začal šířit pocit horka.

"Ano," hlesl nejistě. "Nechtěl jsem tě naštvat, tak jsem o tom nemluvil."

"Chápu," řekla tiše. "A to gesto oceňuji."

"Vážně?" vydechl s úlevou.

"Vždyť se na sebe podívejte!" vykřikla Stacey. "Nemůžete mě přesvědčit, že nejste spolu. A posezení s dvěma staršími Smrtijedy? Copak je v plánu dál... pozve tě Lucius na oběd?"

"Pozor na tón, mladá dámo," upozornil ji Lucius příliš klidným tónem, než aby se to nedalo brát jako výhružka. "Slečna Grangerová je náš host."

"Jdi do prdele," odplivla si Stacey. "A tvá rodina taky. Vím dobře, co jste zač. Říkáš, že nejsi s Dracem, Hermiono? Pak ti nejspíš nebude vadit, když udělám tohle!"

Stacey pozvedla hůlku a otevřela pusu, ale dál se nedostala. Hermiona se pohnula tak rychle, že ani Draco, Narcisa nebo Lucius nebyli schopni během té doby sáhnout po hůlce. Hermiona v mžiku odzbrojila Stacey, srazila ji k zemi a tyčila se nad ní s nohou na dívčině krku. Výraz Hermioniny tváře byl nezvykle temný a její hůlka mířila na Staceyino srdce.

"Jakou kletbu jsi na něj chtěla použít?" zeptala se s rukou třesoucí se hněvem. "Plánovala jsi zábavu nebo bolest? Odpověz mi!"

Stacey neodpověděla, oči měla vykulené strachem a z úst se jí díky tlaku, který Hermiona vyvíjela na její krk, ozývaly jen přidušené zvuky. Snažila se vykroutit, ale Hermiona ji držela příliš pevně.

"Přišla jsi, kam tě nezvali, chrlíš tu na mě hrozby, urážíš Malfoyovy, vyslovuješ obvinění, která nejsou pravdivá, a pak zkoušíš ublížit Dracovi? Co přesně jsi doufala, že ti to přinese?"

"Seru na tebe," zachroptěla Stacey.

"Já budu srát na tebe, až se budeš vypořádávat s následky svých činů," řekla Hermiona." Příště se uvidíme u soudu. A pokud se na Draca znovu byť jen špatně podíváš, najdu si tě. Rozumíš?"

Stacey přikývla, nakolik jí to Hermionina bota zabodnutá v krku dovolila.

"Dobře," řekla Hermiona a sundala nohu. "A teď zmiz."

Dívka se vyškrábala na nohy a utíkala pryč, až za ní vlály vlasy. Tichou zahradou se rozléhalo drsné kašlání.

Hermiona pozorovala, jak utíká. Tělem se jí rozléval adrenalin, až se jí trochu roztřásly ruce. Co... co to bylo? Kde se to v ní vzalo? Otočila se zpět ke stolu a najednou jí naplno došlo, že na ni Draco, Narcisa a Lucius zírají. Do prdele. Jak má tohle vysvětlit? Nutkání ochránit Draca před útokem Stacey převzalo kontrolu nad všemi jejími ostatními instinkty a ona jednala bez přemýšlení. Musí vypadat jako úplně pomatená. Oči jí těkaly z tváře na tvář. Draco vypadal naprosto v šoku. Lucius měl typický výraz zamyšleného zamračení. Narcisa se zdála... ohromená?

"Sakra," zašeptal Lucius.

"Omluvte mě," řekla Hermiona, v hlase se jí ozvalo zaváhání. "Potřebuji jen chvilku."

Rychle se otočila na podpatku a rozběhla se do domu, rozhodnutá najít si klidné místo, aby si utřídila myšlenky. Co to proboha udělala? Jistě, Stacey byla výjimečně odporný druh mrchy, ale Hermiona se nikdy k nikomu nechovala takhle agresivně. Byla nemocná? Něco bylo rozhodně jinak. Nedokázala svou novou osobnost udržet v patřičných mezích. Něco s ní bylo moc moc špatně.

Draco pozoroval její obrat a útěk, a pak náhle prudce vstal, rozhodnutý ji následovat. Narcisa ho zastavila.

"Posaď se, Draco," řekla. "Potřebuje být chvíli sama."

"Potřebuje mě," řekl a vzápětí sebou trhl, když mu došlo, jaká slova mu vyšla z úst. "Potřebuje mou pomoc," objasnil.

"Právě teď potřebuje hodně věcí," prohlásila Narcisa pevně. "Jednou z nich je čas na přemýšlení."

"Vím o tom lektvaru," vyčetl jí. "Vím, co jsi udělala."

"Pak musíš také vědět, že nemám v úmyslu jí nijak ublížit," odpověděla se zdvižením obočí. "Prostě jsem její závislost odstranila z cesty. Neměl bys být naštvaný kvůli tomu, že jsem udělala něco užitečného."

"Ale proč jsi to udělala?" zeptal se frustrovaně. "Proč ses pustila do pomoci osobě, kterou jsme všichni dovolili při minulé návštěvě tady mučit? To nedává smysl!"

Narcisa pohlédla na Draca poněkud káravě, aby dala jasně najevo, že tohle je pro ni bolavá záležitost. "Myslím, že víš proč, Draco. Protože mám podezření, že ona už pro nás není cizí člověk. A teď si sedni."

Naštvaně poslechl, protože jednoznačně zápasil se skutečností, že Hermiona je v domě sama.

"Ten lektvar mohl být cokoliv," odsekl. "Mohla zemřít. Nemáš ani tolik slušnosti, abys mi řekla, co jsi udělala."

"Neřekla jsem ti to, protože bys mi přednášel o vměšování. A co se týče toho lektvaru, proč ho tedy vypila? Je to chytré děvče," opáčila Narcisa.

"Protože si myslela, že je ode mě," zamumlal Draco.

"Tušila jsem to," odpověděla Narcisa spokojeně. "Bezvýhradně ti důvěřuje."

Lucius těkal pohledem mezi svou ženou a synem, pak si povzdechl a zamíchal si čaj. Nejprve se zmýlil v té dívce a teď se jeho syn a manželka hádali. Takhle to zkrátka nepůjde. Vzhledem k závažnosti situace mají k prodiskutování důležitější věci. Zřejmě bude muset někdo tu propast překlenout.

"Takže mi řekni, synu," pronesl konverzačním tónem, předstíraje, že tato debata je naprosto normální. "Už ses do té dívky zamiloval?"

Draco neodpověděl, jen stočil zrak zpět k domu. Lucius si jeho mlčení vyložil jako souhlas.

"Cítí ona k tobě to samé?" zeptal se a sáhl po kostce cukru.

"Ne."

"Určitě?"

"Naprosto."

"Ta dnešní malá ukázka by mohla naznačovat něco jiného," poznamenal Lucius a ostražitě na syna pohlédl.

"Ráno mluvila o randění s muži," řekl Draco. Znělo to sklíčeně. "S muži, ne se mnou."

"Nemožné!" zatvářila se Narcisa uraženě.

"Drahá, prosím," přerušil ji netrpělivě Lucius. "Myslím, že je jasné, že i když je slečna Grangerová ovlivněna gregalesovským rysem, ještě není ve stejné fázi jako Draco."

Dracovi poklesla čelist a vyvalil na svého otce oči. "Ty víš o tom rysu?"

"Draco," pohoršil se Lucius, "proč si myslíš, že jsme se s matkou brali tak mladí? V jednu chvíli jsem byl čistokrevný kultivovaný mladík a vzápětí jsem byl připravený vyrvat střeva jakémukoliv kouzelníkovi, který by se dotkl byť jen jediného vlasu na hlavě tvé matky."

"Ale... ale..."

"Ano, ano, je to velmi vzácné," mávl Lucius odmítavě rukou. "Když mi tvoje matka řekla o svém podezření ohledně vás dvou, měl jsem značné pochybnosti, ale obávám se, že nemohu popřít, že ty a slečna Grangerová vykazujete tytéž příznaky."

"Ha!" zachechtala se Narcisa pyšně. Lucius obrátil oči v sloup.

"Dneska ráno se jí začaly měnit vlasy," přiznal Draco tiše. Narcisa zalapala vzrušeně po dechu.

"Synku, synku," zvedl Lucius obočí. "Opravdu ses jí dostal pod kůži. To bylo rychlé."

"Na tom nezáleží," řekl Draco a složil hlavu do dlaní. "Nikdy to nebude akceptovat. Nikdy nebude akceptovat tuhle... tuhle záležitost."

"Jak to?" zamračil se Lucius.

"Ty ji neznáš tak jako já. Je tvrdohlavá - pořádně tvrdohlavá. Nikdy se mnou nebude chtít být jen proto, že nás spojuje nějaký podivný magický rys. Nesnáší, když nemá situaci pod kontrolou."

"Myslím, že nechápeš, jak Gregales funguje," řekl Lucius. "To není jen záležitost volby. Vezme dva lidi, kteří už jeví tendenci zamilovat se jeden do druhého, a spojí jejich osudy. Ty by ses do slečny Grangerové stejně zamiloval, Draco. Ten rys jen věci urychluje."

"Ona to tak vidět nebude," řekl Draco. "A k tomu, co jsi zmínil - jak by to vůbec bylo možné? Hermiona a já jsme se ve škole navzájem nenáviděli. Po válce jsme se ignorovali. Co je to za nesmysl s tou tendencí zamilovat se do sebe? Až donedávna jsme měli pouze tendenci na sebe kašlat."

"Tvoje matka a já jsme se ve škole také nenáviděli," řekl Lucius a napil se čaje. "Myslela si, že jsem vyhlášený egoistický maniak."

"No, taky jsi byl, drahý," poznamenala Narcisa s pohledem sklopeným ke svým nehtům.

"A já jsem si myslel, že je to rozmazlená, svéhlavá, nerozvážná..." - Narcisa vyslala směrem k Luciusovi jedovatý pohled - "královna."

"Roztomilé," podotkl Draco, kterého to navzdory jeho starostem pobavilo.

"Stačí, když řeknu - aniž bych se pouštěl do nějakých sentimentálních detailů - že ten rys měl naprostou pravdu ohledně naší kompatibility. Tvá matka a já jsme, navzdory tomu, co jsme si dřív mysleli, náramně sehraný pár."

Narcisa poslala Luciusovi láskyplný úsměv, jednoznačně potěšená změnou v konverzaci.

Draco se zamračil. To, co jeho otec popisoval, vlastně znělo hodně jako to, co se dělo mezi ním a Hermionou.

"Snažím se říct, synu, že nezáleží na tom, jaký jsi měl dřív se slečnou Grangerovou vztah, z nějakého důvodu jsi teď objevil její skutečný potenciál. Uvědomuji si, že ty jsi mnohem dál, ale ona jen potřebuje trochu víc času. Mít kontrolu je v pořádku, ale někdy osud směřuje k nevyhnutelnému závěru."

"Ale to je právě ten problém," zavrtěl hlavou Draco. "Hermiona nechce nevyhnutelný závěr. Dovede ji to k šílenství. Potřebuje mít pocit, že do toho má co mluvit."

"Celá tahle posedlost kontrolou souvisí s jejím problémem s drogami, Draco?" zeptala se Narcisa.

"Matko!" rozzlobil se Draco. "No tak! Tohle bylo důvěrné!"

"Nezvedej na mě hlas," obořila se. "Navíc to není až tak velké tajemství. Otec to ví."

"Ale Cisso, je přirozené, že Draco cítí nutnost ochraňovat tajemství své životní družky," řekl Lucius. "Je rovněž přirozené, že slečna Grangerová touží mít nějaký vliv na svůj vlastní život."

"Prosím, neříkejte jí to," zaprosil Draco. "Podívejte, mám plán, dobře? Nemusí to zjistit. Budu se jí normálně dvořit. Pozvu ji na večeři, dopřeju nám možnost znovu se beze spěchu poznat. To se jí bude líbit. Jestli se do mě zamiluje, musí to být její rozhodnutí. V opačném případě propadne panice."

"To je ztráta času," odfrkla si Narcisa. "Když jsem se dozvěděla o gregalesovském rysu, nemohla jsem se dočkat svatby s tvým otcem. Bez působení závislosti na její systém jí nic nezabrání v rychlém postupu a snaze vzít si to, co je po právu její."

"Ale Hermiona se od tebe hodně liší," namítl vážně a modlil se, aby ho rodiče pochopili. "Potřebuje, aby věci jednou proběhly normálně. Všechno, co se od války stalo, probíhalo ve stresu. Její rodiče zmizeli a nebyli nikdy nalezeni. Její nejlepší kamarád se odstěhoval. Její snoubenec ji podváděl. Nic nešlo správně. Zatraceně, potřebuje pauzu. Poslední věc, kterou chce slyšet, je to, že nemá pro zbytek své romantické budoucnosti na výběr."

"Je silná, Draco," řekla Narcissa přezíravě. "Jsem si jistá, že je víc než schopná to zvládnout."

"Možná jsi promeškala posledních pět let jejího života, matko, ale její schopnosti zvládání situace poněkud utrpěly," zavrčel Draco. "Vím, co potřebuje, a říkám vám... Nesmí se o tom rysu dozvědět. Zatím ještě ne. Nebudeme o tom debatovat, pokud ji nechcete vystrašit a zahnat na útěk. To byste chtěli? Chtěli byste vyzkoušet odhodlání téhle konkrétní nebelvírky? Všichni bychom ji ztratili. Nemáte ponětí, s čím se potýkáte."

"Drahá," oslovil Lucius Narcisu, která se začala tvářit znepokojeně. "Možná má Draco pravdu. Není na škodu nechat věci probíhat trochu pomaleji, i když známe výsledek. Ta dívka toho hodně prodělala. Jestli potřebuje určitou kontrolu, měli bychom věřit Dracově intuici a nechat ho, ať si to udělá po svém. To znamená neříkat jí o tom rysu, nespěchat, netlačit na ni."

Narcisa sklouzla pohledem k domu a kousla se zevnitř do tváře.

"Co se děje?" zeptal se Draco, který si všiml náhlé matčiny nervozity.

"Pokud je všechno, co říkáš, pravda, pak ji musíš co nejrychleji najít, Draco," prohlásila Narcisa.

"Proč?" Draco vyskočil na nohy, připravený dát se do běhu. "Je v nebezpečí?"

"Ne, ale právě jsem si uvědomila, kam se zatoulala. Mluví s mým portrétem."

* * *


Ukázka z další kapitoly:

"Dobrou zprávou je, že závislost je pryč a vaše tělo a mysl se může stoprocentně zaměřit na Draca," spustil portrét vesele a přetrhl tak Hermioniny myšlenky. "Když budete chtít, můžete se klidně vzít už příští týden. Zanedlouho nebudete schopná bez něj být. Samozřejmě zůstanete tady na Manoru jako všichni Malfoyové. Svatba se může konat v zahradě. Vaše děti budou kouzelné. Ach, to bude prostě nádherné..."


Poznámka překladatelky:

Omlouvám se, ale příštích několik dní jsem bez internetu, takže další kapitola zřejmě nebude přesně za týden. Ale v "čekárně" vidím takové pěkné volné okénko 17.2., takže...

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 15.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 14. kapitola Od: martian - 26.05. 2015
Ačkoli to tak u JKR nevypadá, mám za to, že Nebelvíři a Zmijozelové se svými vlastnostmi velmi dobře doplňují a nepřekvapilo by mě, kdyby v kouzelnickém světě existovalo mnohem více takto smíšených párů…

Re: 14. kapitola Od: mami - 03.03. 2015
Načo pozvolné spoznávanie, keď na to môžu ísť hopom. ...vlastne nemôžu, prečo by mala Hermiona padnúť do mdlôb z predstavy, že či chce alebo nechce bude Malfoyovou... Veď komu by sa páčila taká trápne smiešna predstava.... Xixi

Re: 14. kapitola Od: mami - 17.02. 2015
Heslo dňa: nedráždi tigra/levicu a inú zver... Obed u potencionálnych svokrovcov je vždy riadna skúška nervov....aj bez vonkajšieho pričinenia... Super reakcia, to musel byť pohľad na Luciusa, ktorý si isté hněď uvedomil, že prehral stávku.

Re: 14. kapitola Od: Julie - 13.02. 2015
To bylo opravdu dobré, jen aby ten portrét Hermionu moc nešokoval. Díky!

Re: 14. kapitola Od: Jimmi - 08.02. 2015
Waw, to bolo parádné. Hermiona sa nezdá. Nepochopila som ako sa Stacey dostala cez bránu... Draco má bohužiaľ pravdu a jeho slová mi pripomenuli, že Hermiona ešte nenašla svojich rodičov. Ďakujem, som tak rada, že to prekladáš. 

Re: 14. kapitola Od: denice - 08.02. 2015
Malfoyovi jsou tady bezvadná rodina, opravdu je miluji. A myslím, že Hermiona k nim moc dobře zapadne - tedy až se vyřeší všechny ty zmatky. Nesmírně se mi líbí, jak zatočila se Stacey, a tím nemyslím jen to, jak na ni vystartovala v obraně Draca, ale i tu žalobu. Šikovné děvče, Stacey zřejmě přijde o poslední svrček. Navíc ta ostuda! A strašně moc jsem zvědavá, jak se Hermiona pomstí Ronovi, aspoň doufám, že to měla na mysli, když se zmínila, že i on dostane svůj díl. Bohužel je tu ten zádrhel s Narcisiným portrétem, ale nemám pochyb o tom, že by živá Narcisa nezvládla i toto levou zadní I když to asi bude chvíli trvat... Díky za tradičně nádhernou kapitolu, číst tvůj překlad, to je blaho. A užij si hory!

Re: 14. kapitola Od: arabeska - 08.02. 2015
Ach ano, jako obvykle naprosto kouzelné. Lucius a Narcisa jsou tady tak... boží! A roztomilí! Jako obvykle nevím, jak dostatečně tě vychválit, Jacomo. Perfektně zvolená ukázka z další kapitoly, teď si budu nedočkavostí nad přísunem dalšího ňamózního překladu tak akorát hryzat nehty. Nevím, jak to děláš, ale je to geniální. Tolik jsem toho v originále přehlédla, až se teď stydím. Děkuji! 

Re: 14. kapitola Od: kakostka - 08.02. 2015
Teda to byla jízda:-))))) Navíc mám dojem, že touto ukázkou by mohla Mione získat plusové body hlavně u Luciuse. Než se všichni tři probrali, byla už Stacey na lopatkách a ještě chtěla zranit Draca, grrrr. Také mám ale dojem, že Draco se trefil, na to, že se Hermioně v podstatě vyhýbal od války, ha ha, tak to dost sedí. Od 11 let to měla celkem nalinkované  a teď ji to bude diktovat dokonce portrét...to bude maso. Ale pro by mohla hrát vášeň a přitažlivost, s tím ani Hermiona nic neudělá. Což je možná ten problém, že? Nedá se to řídit, ani ovládat... sakwa! To se ji nebude líbit. Abych byla upřímná, já bych reagovala asi taky dost nevlídně, kdybych zjistila, že "nemám na výběr", že nějaké kouzlo rozhodlo, taky bych zuřila a kopala kolem sebe. Ale moc se mi líbilo, jak se Stacey zametla a ještě jsem zvědavá, co čeká Rona.  Abych nezapomněla, děkuju za famozní překlad, prostě dokonalý, tak vybroušený jazyk, to je báseň, včetně namyšlené fifleny a egoistického maniaka..

Re: 14. kapitola Od: Zuzana - 07.02. 2015
Strašne sa mi páči Lucius s Narcisou. Sú perfektní rodičia a Hermionu prijali zdá sa úplne prirodzene. Žiadna veľká vzbura. Aj Lucius sa s tým zmieril. Musela vyzerať ako dračica keď bránila Draca:) Som zvedavá ako sa vysporiada s tým gregalesovským rysom. Lebo z ukážky je zrejmé, že to Narcissa na obraze už vykecala:) Ďakujem za skvelý preklad.

Re: 14. kapitola Od: luisakralickova - 07.02. 2015
Paráda, souhra Malfoyových nemá chybu. A Hermiona hezky zapadá. Už nedočkavě vyhlížím další dílek, nějaké ty komplikace určitě nenaruší takhle krásně rozjetý vztah.

Re: 14. kapitola Od: TaraFaith - 07.02. 2015
 Já nemám slov. To byla parádní kapitola!!!! A ukázka z další???? Jak to tak vypadá, ten Dracův plán asi nevyjde. Moc díky za překlad. Moc se těším na pokračování.

Re: 14. kapitola Od: Folwarczna - 07.02. 2015
Prosím, aby byl do příštího pokračování odstraněn ten BLBÝ portrét z ukázky. Děkluji:-)

Re: 14. kapitola Od: MIRA - 07.02. 2015
Ja som bola stále v tom, že ten rys je len Narcissin výmyseľ, aby Draca prinútila verejne (myslím tým, nech tie city nepotlačuje) sa dvoriť Hermione. Ale Draco má pravdu. Posledné roky bola Hemiona nútená sa stále prispôsobovať rôznym situáciam a potrebuje si konečne upratať svoj život a prevziať nad ním kontrolu. A teraz toto, portrét na ňu vyhrkne ďalšie prispôsobenie sa. Počítam z tým, že Hermiona teraz bude bojovať.®) Veľmi pekne ďakujem za preklad a uži si voľno.:) Nech ti hovorí kto chce, čo chce, my vydržíme.:D

Re: 14. kapitola Od: Gift - 07.02. 2015
Ajajaj, Hermiono, drahousku, s tebou to taky pekne mava . Myslim, ze Hermiona je na tom ted s Narcissou 1:1. Hmm, to nemelo chybu. Snidane, kava, kousek cokolady a nova kapitola. Tohle bych mela praktikovat casteji. Moc a moc diky, ze jsi me tak krasne nakopla do noveho dne.

Re: 14. kapitola Od: Lupina - 07.02. 2015
Nemohla bych Ti poslat trochu svého přístupu na internet? Protože, upřímně, čekat na další kapitolu budou dost muka! Lucius s Narcisou jsou prostě boží. On byl egoistický maniak, ona rozmazlení fiflena a jak se milují :-D Jacomo, krása, která se nedá ani slovy popsat. Moc, moc děkuji za další úžasný kousek. Nemůžu se dočkat, jak Hermiona zareaguje na odhalení portrétu. Obávám se, Draco má pravdu. No, ale o to víc se těším na pokračování. Díky :-)
Re: 14. kapitola Od: Jacomo - 07.02. 2015
A pošleš mi s tím přístupem i středeční kapitolku Krve?  Vzhledem k tomu, že budu v Jeseníkách, možná by to šlo, to není z Valmezu zas až tak daleko ) Já tady tu Malfoyovic famílii prostě zbožňuju. (Fiflena - to je slovo! To si musím uložit do aktivního překladatelského slovníku a někde to použít!) My, co Hermionu známe (tj. čtenáři a Draco), vidíme situaci dost realisticky. Ale autorka už ukázala, že umí překvapit, takže... Kdo ví Veliké díky, Lupinko!

Re: 14. kapitola Od: Sally - 07.02. 2015
Fuha, táto akčná Hermiona ma vydesila A naopak, veľmi ma bavia tie malé náznaky a príznaky rysu. Len mám neodbytný pocit, že sa to pekne podeláá. Celkoom ma zaujali Narcisine vlastnosti, ako aj jej možnosť vnímať vlastný portrét. Zaujímalo by ma, ako vlastne fungujú portrérty žijúcich čarodejníkov Vďaka za preklad, číranie tejto poviedky ma ohromne teší! (Takže žiadne neškanie )
Re: 14. kapitola Od: Jacomo - 07.02. 2015
Hermiona byla vždycky akční - vzpomeň si na druhý ročník a mnoholičný lektvar, třetí ročník a facka Dracovi atd. atd. A tady se ještě navíc projevuje vliv rysu, takže lvice jde na to Pokud jde o Narcisinu magii a vztah k portrétu (eventuálně k Manoru), moje beta to označila za totéž jako Brumbálovu "komunikaci" s bradavickým hradem - nějaké spojení tam je. Třídenní zdržení snad vydržíte. Já se teď budu muset obejít bez pravidelné dávky kapitol celý týden! Hrůza!

Prehľad článkov k tejto téme:

galfoy: ( Jacomo )25.04. 201525. kapitola - závěr
galfoy: ( Jacomo )18.04. 201524. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.04. 201523. kapitola
galfoy: ( Jacomo )04.04. 201522. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.03. 201521. kapitola
galfoy: ( Jacomo )21.03. 201520. kapitola
galfoy: ( Jacomo )14.03. 201519. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.03. 201518. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.02. 201517. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.02. 201516. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.02. 201515. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.02. 201514. kapitola
galfoy: ( Jacomo )31.01. 201513. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.01. 201512. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.01. 201511. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.01. 201510. kapitola
galfoy: ( Jacomo )29.11. 20149. kapitola
galfoy: ( Jacomo )22.11. 20148. kapitola
galfoy: ( Jacomo )15.11. 20147. kapitola
galfoy: ( Jacomo )08.11. 20146. kapitola
galfoy: ( Jacomo )01.11. 20145. kapitola
galfoy: ( Baska92 )17.07. 20144. kapitola
galfoy: ( Baska92 )16.07. 20143. kapitola
galfoy: ( Baska92 )14.03. 20142. kapitola
galfoy: ( Baska92 )04.03. 20141. kapitola
galfoy: ( Baska92 )25.02. 2014Prológ
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )23.02. 2014Of Kings and Queens