Chapter 4 - Fighting and Notes
originál: https://www.fanfiction.net/s/5168945/4/Diary-of-a-Weasley-Kid
autor: ChocolateRosePetals; překlad: arabeska; beta: ladyF
1. září, 11:30
Prázdné kupé
Milý Deníčku,
vsadím se, že uvažuješ, proč tady sedím sám a proč to tady tak smrdí.
Tak předně, to jsem nebyl já. Myslím, že sem něco vlezlo a pošlo. A k tomu prvnímu, už jsem nedokázal snést hádky Škorpa a Rose.
Škorpovi někdo zřejmě prásknul to o tom Rosině svatebčanském dobrodružství. Rose obvinila mě, ale Škorp se za mě postavil. Vlastně nemám ani ponětí, kdo to mohl vyzvonit. Nakonec jsem odešel, protože jejich konverzace se zvrhla do přístupnosti nad patnáct let.
Hmm, před vlakem se odehrála docela vtipná scénka. Taťka zakopl o moje koště a padl na nos přímo k nohám pana Malfoye. Nikdy mě ani nenapadlo, že má taťka tak barvitý slovník.
Tak jo, kecám, svůj slovník na mně demonstruje dost často.
Pan Malfoy se ušklíbl nad taťkovou objemností, a tak se taťka pokusil zatáhnout břicho.
Docela se zvětšuje, jestli chcete znát můj názor. Mamka se ho po svatbě pokusila přimět k dietě, ale krutě selhala.
Táta: Snažíš se mi naznačit, že jsem tlustý?
Máma: Ne, lásko! Já jen, že je dobré stravovat se zdravě, ale pár kilo dolů by ti neuškodilo…
Táta: Takže se mi snažíš naznačit, že jsem tlustý?
Já: ANO!
Za to jsem si vysloužil pár barvitých slov. Ale to jsem odbočil. Vážně mám rád Škorpova tátu, složil mi moc milý kompliment.
Pan M.: Hugo, vypadáš méně rozcuchaně, než když jsme se viděli naposledy. O prázdninách musíš přijít na večeři!
Taťka to ale docela zazdil tím, že zalapal po dechu, když o mě zavadil pohledem. Poprvé si všiml, že tam jsem. Tlustoprd. Potom pan M. odešel a taťka konečně vypustil dech.
Knoflík u jeho kalhot vystřelil do dáli a trefil pana Malfoye do hlavy.
Pan M. se kupodivu nerozčílil. Jen knoflík zvedl a zasmál se. Taťka nabyl velmi nebezpečný odstín červené.
Bam! Někdo je u dveří. Musím tě rychle schovat.
Stejný den, o deset minut později
Stejné místo, stejný puch
Milý Deníčku,
byl to jen Scorpius. Vešel a usmál se na mě. Sedl si naproti a začal mluvit. Po chvíli jsem se ho zeptal, jestli můžu náš rozhovor zvěčnit.
Škorp: Sorry za tu záležitost s Rose. Věděl jsem, že mi nebude věrná, tak jsem jí dal kopačky.
Já: Al říká, že si prochází divočejším obdobím.
Škorp: Jo, no, její chování není jediný důvod, proč jsem ji nechal. Jde o to, no, to je fuk. Co máš s tím deníkem?
Já: Je to můj přítel. Koupil jsem si ho, abych měl do čeho psát.
Škorp: No neke, kámo! Ale co ta barva?
Já: Je mužně růžová, děkuju pěkně.
Se Škorpem jsme se svorně zasmáli, a pak jen tak seděli a kecali o létě.
Po chvíli Škorp navrhl, že bychom se měli vrátit. Když jsme procházeli vlakem, řekl: Sorry, že jsem s tebou minulý rok a léto nemluvil. Rose nechtěla, abych trávil čas s jejím mladším bráchou.
A já na to: V pohodě, hlavní je to, že se mi vrátil kamarád. =) (Nevím, proč jsem tam napsal tu značku.)
12. září, pátek
Dějiny čar a kouzel
Milý Deníčku,
prófa Binns je monstrózně nudný! Zní jako auto, které někdo nastartoval a pak nechal běžet. Měl by zemřít.
Počkat, zapomněl jsem, že už mrtvý je. No, já ne, povstání skřetů započalo ze čtyř hlavních příčin –
Ups, zapsal jsem si sem poznámky. Jenom to rychle vyměním.
No, takže sedím v zadní lavici. To usoplené děcko vedle mě je nechutné, ale neodvážím se mu říct, aby si utřel nos. Když jsem to zkusil naposledy, kýchl mi přímo do tváře.
Bál jsem se, že jsem od něj chytil dračí spalničky.
Počkej, někdo na mě syčí. Zasyčím taky.
To je Škorp. Sedl si vedle mě a naznačil, že se chce podívat na tebe, Deníčku.
Aha, chce si psát vzkazy.
Zdar Hugane.
Ahoj Škorpe, nemáš být na hodině?
Ne. Teda mám, ale prófa mě vyrazil, protože jsem vyhodil kotlík do povětří.
=D Ale vždyť jsi tam byl jenom pár minut!
Co ta značka? Ne, počkej, to je fuk. Nemám ponětí, jak se mi to povedlo, ale co už. Můžu ti říct tajemství?
Jasně. Jenom jestli to není o plánování něčí vraždy.
A do háje =(
Co ta značka?
A co, to je můžeš používat jenom ty? Ale ne, dělám si srandu, žádné vraždy se to netýká…
Tak to je fajn, protože bych si vážně nerad špinil ruce!
Hugo, nevím, jak ti to říct, ale
Jsi v tom? Můžou mít vůbec chlapi děti?
Zmlkni =) Ne, chodím s Alem.
=0
Hugo, řekni něco.
=0
Zavři pusu, je to vulgární.
=0
Praštím tě tím tvým holčičkovským deníčkem!
Nojo fajn, uch, zaprvé je mužný. Zadruhé, uch, páni. Éhm… blahopřeju. Ví to ještě někdo?
Ne, chtěl jsem to říct tobě. A Al souhlasil, že to ty vědět můžeš. Ale nikomu jinému to zatím říkat nebudeme.
No, tak to je mi ctí. =) Nevadí mi, že jste spolu. Vlastně, dokud nebudeš s Rose, je mi to putna. Ale mám dvě podmínky.
První: Nebudete se přede mnou ocucávat.
Druhá: Nezapomeň na mě. I když je to snadné =(
Hugo, byl jsem kus vola, ale na obojí máš moje slovo.
Jo, tak se uvidíme později, jdu do kuchyně pro něco k snedku. Taky ti něco přinesu, chceš?
Díky =)
Ty značky jsou docela praštěné, ale =)
Škorp odešel. A ne, teď to komentovat nebudu.
Fajn, tak dobře, budu. Cituju výrok sestřenky Lily poté, co načapala svoje rodiče:
Tý brďo!
16. září, 17:37
Společenská místnost
Milý Deníčku,
vážně je mi nepříjemné poslouchat Jamesovy kecy! Sedím tady u ohně a poslouchám, jak James vypráví Alovi o své poslední souloži. Je vážně těžké soustředit se na úkol z formulí, když se s vámi bratránek dělí o živé detaily
Al jen přikyvuje, ale řekl bych, že myslí na Scorpiuse. Jsou spolu docela rozkošní!
Vážně jsem právě řekl rozkošní? Páni, fakt bych měl přestat trávit tolik času s Lily.
16. září, 17:45
Společenská místnost
Milý Deníčku,
dobře, už toho mám tak akorát dost. James nadává na Škorpa za to, že se rozešel s Rose. Sleduju Ala, jak bratrovi v tichosti přikyvuje, ale řekl bych, že si přeje, aby James sklapnul.
Dost se stydím, že se ho Al nezastane. Teď o něm James mluví vážně sprostě, to ani nebudu psát, nechci ti pošpinit stránky.
Fajn, tak jedna z nadávek, které použil, byla prdelpich.
Teď jsem se tak vytočil, že mám chuť Jamese praštit. Jak se opovažuje takhle mluvit o jednom z mých přátel? Jdu ho usadit.
16. září, 18:00
Nemocniční křídlo
Milý Deníčku,
pamatuješ, jak jsem ti říkal, že bych Jamese praštil? Jo no, takže, stalo se to takhle.
Já: Nech Škorpa na pokoji! To Rose ho podvedla.
James: Takže ty se zastáváš Škorpa, jo? Hmm, že by se nám Hugoušek zabouchnul?
Já: Ne, je to můj kámoš! Hmm, zajímalo by tvoji holku, co jsi minulý týden dělal s tou druhou buchtou?
James se napřáhl k ráně.
Tak jsem ho praštil do nosu.
Jo, takže asi uvažuješ, proč mám zkrvavený nos, monokl kolem oka a chybí mi zub.
No, Jamese jsem minul a on se na mě vrhnul. Mlátil mě, až dokud ho ode mě Al neodtrhl.
Myslím, že si na chvíli lehnu, madam Pomfreyová se vrací s kostirostem.
16.září, 23:33
Nemocniční křídlo
Milý Deníčku,
proč nemocnice páchnou jako smrt? To moc nepomáhá, abych se cítil bezpečně!
16. září, 23:59
Nemocniční křídlo
Milý Deníčku,
fuj, naproti pod postelí je chcíplá krysa. Brr, a to má být hygienické prostředí!