Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Of Kings and Queens

21. kapitola

Of Kings and Queens
Vložené: Jacomo - 28.03. 2015 Téma: Of Kings and Queens
Jacomo nám napísal:

Of Kings and Queens - 21. Kapitola

Autor: galfoy

Překlad: Jacomo                Betaread: Ivet

Originál najdete na https://www.fanfiction.net/s/8227894/22/Of-Kings-and-Queens


Varování: tato kapitola má rozhodně omezení 18+, pro puritány možná i 21+ (ano, po krásné mnohoslibné poslední větě minulé kapitoly se bohužel kamera odmítla jen dívat do zdi...)

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera. Skličující, leč pravdivé.

Poznámka autorky: (...) Kdyby kapitoly měly názvy, tahle by se jmenovala: Někdo to zapomněl říct Malfoyovým.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

* * *

Narcisa seděla a hleděla na lahvičku, kterou měla před sebou.

Rodolfusovy vzpomínky byly zapečetěny a připraveny i s vysvětlujícím vzkazem k odeslání Ronovi Weasleymu. Sděloval mu pravdu o jeho sestře, sděloval mu, že pokud se rozhodne ji otevřít, v lahvičce je důkaz. Sděloval mu, proč to především dělala: zaprvé, že si zaslouží dozvědět se, co se opravdu stalo, a zadruhé, že je jen fér poskytnout mu částečnou úlevu, protože toho v poslední době tolik ztratil. Včetně Hermionina srdce.

Za předpokladu, že se ta dívka přece jen vrátí.

Všechno bylo na svém místě, napsané a pečlivě připravené, ale Narcisa přesto váhala. Nebylo pochyb o tom, že jde o správnou věc, ale otvíralo to dveře k tomu, že by se situace mohla značně zvrtnout.

Skutečnost, že Ron jednal pod vlivem silného lektvaru, všechno komplikovala. Bylo možné, dokonce pravděpodobné, že by se bez jeho vlivu choval jinak. Byli by on a Hermiona ještě stále spolu, kdyby ten lektvar neexistoval? Možná. Přestože Hermiona byla osudově předurčená pro Draca, možná by se ještě mnoho let nesetkali. Než by ji rys odvedl jinam, možná by zůstala s Ronem déle, dokonce si ho třeba i vzala.

Ale tohle nebyla ta část, která Narcisu mátla nejvíc. Věděla, že v jejím případě, jakmile se rys nastartoval, hleděla už jen přímo před sebe. S Luciusem se nikdo jiný nemohl měřit a ona by takový návrh ani nezvažovalo. Jenže jak se poučila, ona a Hermiona vykazovaly jisté rozdíly v chování. Ta dívka už v boji proti rysu předvedla neslýchané množství síly a tvrdohlavosti. Skutečnost, že se jí podařilo Draca na tak dlouhou dobu opustit, toho byla důkazem. S ohledem na tuto informaci, na všechny tyto detaily, se nabízela otázka - mohla by se ocitnout v pokušení dát Ronovi druhou šanci?

"Sakra, doufám, že ne," zamumlala Narcisa polohlasem. Potíž byla v tom, že si tím nemohla být naprosto jistá. Hermiona byla spojená s Dracem, ale Narcise dělalo starosti, že si nějak udržela dostatek vlastní nezávislosti. Když se jednalo o tenhle hrůzu nahánějící nebelvírský druh, osud měl v plánu něco úplně nového. Nebylo to tak jisté, jako kdyby šlo o klasický výbuch citů. Možná by byla schopná to s Ronem zkusit, jen aby si otestovala půdu. Což bylo znepokojivé.

Narcisa si povzdychla a zatřásla lahvičkou. Tento týden byl poněkud stresující navzdory uspokojení z pohledu na to, jak byl Rodolfus roztrhán na kusy. Pochopitelně tu byla celá tahle situace s tím chlapcem Weasleyových a pak Hermionino zmizení... Ale také začala přemýšlet, co sakra jejímu manželovi na hledání dívčiných rodičů tak dlouho trvá. Pokud má Hermiona stále pochybnosti ohledně rodiny, jeho gesto extrémně dobré vůle by mohlo pohnout jazýčkem vah v jejich prospěch. Opravdu potřebovali každou výhodu, kterou mohli získat.

Že našel způsob, jak se dostat do Austrálie, zjistila jednoduše díky tomu, že si přečetla článek ve Věštci. Byla to krátká zpráva, schovaná mezi dalšími pobuřujícími drby, ale ji zaujaly podrobnosti. Kancelář ministerstva, která reguluje a přiděluje mezinárodní přenášedla, byla před necelým týdnem vyloupena. Nikdo si samozřejmě nedokázal vybavit ani útržek užitečné informace, což Narcise jednoznačně ukázalo, že je za tím Lucius. V úpravách paměti byl mimořádně zručný a kromě toho nesl tenhle kousek na sobě jasně napsané jeho jméno.

To ale znamenalo, že už byl nějakou dobu pryč, a ona si začínala trochu dělat starosti. Lucius by měl být schopen lokalizovat dva mudly a bezpečně je přivést zpátky se zavázanýma očima. Nicméně skutečnost, že dotyční mudlové byli ozbrojení, postrádali část svých vzpomínek a byli pokrevně spřízněni s Hermionou Grangerovou, ji přiměla zvažovat, jestli tam není příliš velký prostor pro chyby, které nebylo možné předem předvídat.

Doufejme, že všechno bude v pořádku. Doufejme, že až se rozhodne vrátit, bude jeho čelist stále vcelku. Když se to vezme kolem a kolem, měla jeho tvář docela ráda. Chtěla, aby byla taková jako vždycky: pohledná, intrikářská a v jednom kuse.

Mezitím se dál mračila na lahvičku se vzpomínkami, protože se jí nelíbila ani jedna z možných variant. Mohla by mu to prostě neposlat? Nechat toho chlapce, aby si dál myslel, že za smrtí jeho sestry stál Lucius, a vypořádat se s jeho agresí, která už trvala roky? Nechat nejprve Hermionu, aby se do Draca zamilovala, a až pak otřást světem v základech? Nebylo to správné, ale bylo to lákavé. Dát Hermioně šanci setkat se s novým a polepšeným Ronem vypadalo jako pozvánka ke katastrofě, nemluvě o Dracově reakci.

Právě když Narcisa zvažovala, zda tu pitomou lahvičku neposlat, skřet vem následky, nebo to rozhodnutí prostě odložit na později a udělat si zatím velkou konvici čaje, pocítila zabrnění.

Lucius. Byl doma.

Prudce vstala a s lahvičkou v ruce vyběhla z místnosti, aby mu vyrazila naproti. Došla jen do poloviny dlouhého schodiště, když uviděla, že se masivní vchodové dveře otevírají. Lucius vešel, a když ji spatřil, jak ho přichází uvítat, unaveně se usmál.

S úlevou zaznamenala, že jeho tvář je stejná, jako když odcházel.

"Ahoj, miláčku," řekl a vtiskl jí láskyplný polibek. "Omlouvám se za zpoždění."

"Omluva se přijímá," odpověděla se šťastným úsměvem. "Musím přiznat, že už jsem si začínala dělat starosti. Jak to šlo?"

"Celkem dobře," odpověděl. "Jak asi víš, najít je mi trvalo trochu déle, než jsem očekával. Hermiona kolem nich umístila poměrně silné matoucí kouzlo, které se během těch let dost dobře uchytilo. Jakmile jsem se to dozvěděl, bylo mnohem snazší je lokalizovat, aniž bych okamžitě podlehl zmatení."

"Chytrá holka," přikývla Narcisa.

"Ano, chytrá holka a má chytré rodiče, to musím uznat. Pochopitelně každého podezřívali, ale jakmile jsem jim vysvětlil svou přítomnost, přestali kolem sebe mávat puškou."

"Ty jsi je neodzbrojil?" zeptala se pobaveně.

"Potřeboval jsem, aby mi věřili," pokrčil Lucius rameny. "Stálo to za riziko a vyplatilo se to. Nad šálkem čaje mi dovolili, abych jim obnovil zbytek paměti. Řekl jsem jim o Dracovi. Chvilku jsme probírali mudlovské zbraně. Příjemná konverzace."

"Jak milé," poznamenala Narcisa. "Ale Luciusi, neměli se s tebou vrátit? Čekala jsem, že se tu s nimi setkám."

"Ukončí svoje podnikání a domů se dostanou nějakým druhem mudlovské dopravy. Něčím s křídly."

"Myslíš... draka?" zeptala se zmateně Narcisa.

"Možná," zamyslel se Lucius. "Ale mám dojem, že to bylo kovové."

"Kovový drak?" odfrkla si Narcisa. "Mudlové jsou tak zvláštní."

"Naprosto. V každém případě tu budou během několika dní a asi si dokážeš představit, jak moc se těší na opětovné setkání s dcerou."

"Jestli se vrátí ona," podotkla ponuře Narcisa.

"Ještě se nevrátila?" zeptal se Lucius překvapeně. "Očekával jsem, že už tu bude."

Narcisa zavrtěla hlavou. "Neslyšela jsem od Draca ani slovo. Kromě Blaise odmítá s kýmkoliv mluvit, takže tu a tam kontaktuji jeho. Do dnešního rána žádné změny. Zkusím to zase zítra."

"Ale Hermiona i Draco musí být z toho odloučení absolutně zničení. Ona v tom pokračuje dobrovolně?"

"Obávám se, že má extrémně silnou vůli," odpověděla Narcisa. "Je to trochu znepokojivé."

"To je tedy problém," řekl Lucius a promnul si bradu. Pohledem při tom zavadil o její ruku, ve které držela lahvičku, a svraštil obočí. "Co to je?" zeptal se, zvedl Narcisinu ruku a podíval se na sklo.

"Rodolfusovy vzpomínky," odvětila klidně.

Jak očekávala, Luciusův výraz se dramaticky změnil.

"Utekl?"

Přikývla.

"Jsi zraněná?"

Odfrkla si: "Prosím tě. Slyšela jsem toho muže přicházet na míle daleko. Byl hlasitější než Bradavický expres."

"Imbecil," ušklíbl se Lucius. "Překvapuje mě, že se z toho zvládl dostat. Byl jsem si naprosto jistý, že ho to zničí. V budoucnu si budu muset dávat větší pozor."

"Jestli tě to nějak uklidní, zničil jsi mu mozek," řekla. "Měl v něm pořádný binec, ale když jsem trochu zatlačila, podařilo se mi zjistit informace o tom Weasleym. Udělat si obrázek o tom, že Rodolfus stál za něčím tak zbabělým."

"Byl jen ubohou náhražkou muže. A kde je jeho tělo?" Zřejmě ani na vteřinu nepochyboval, že se Narcisa postarala o vetřelce s dovedností kterékoliv ženy malfoyovského klanu.

"Uvnitř Queenie," usmála se.

"Skvělé," usmál se i Lucius.

"Když už mluvíme o Rodolfusovi a jeho vzpomínkách, potřebuji znát tvůj názor na malý problém, se kterým se potýkám."

"Jaký problém?"

"Jedná se pochopitelně o Hermionu," řekla. Poté vzala Luciuse za ruku a společně zamířili do pracovny. "Víš, měla jsem v plánu poslat tu lahvičku tomu mladíkovi a dát to do pořádku."

"Chytré. Ať zaměří svůj smutek správným směrem a přestane cílit na nás. Je to čestné a tak. A předpokládám, že je to malá cena útěchy za to, že přišel o tu dívku."

"Přesně tak. Až na to, že se bojím, co bude následovat, až zjistí pravdu. Jakmile se Hermiona vrátí, bude s ní chtít bezpochyby mluvit, aby jí to vysvětlil."

Lucius se ušklíbl, protože pochopil její obavy. "A ty máš pocit, že jelikož nebyl zodpovědný za své činy, ona bude ochotná se s ním setkat."

"Ano," přikývla Narcisa. "Za více předvídatelných podmínek bych si asi starosti nedělala. Jakmile jsem já byla propojena s tebou, neměla jsem zájem o žádného jiného muže. Ale i když jsem si jistá, že je tím rysem ovlivněná, očividně je stále velmi..."

"Nezávislá?" nadhodil Lucius.

"Přesně tak," řekla Narcisa. "Luciusi... Nemyslíš si, že by mohla uvažovat, že mu dá ještě jednu šanci, že ne?"

Lucius se zastavil a povzdechl si. "S ohledem na její neobvyklou tvrdohlavost se obávám, že to nemůžu říct jistě. Ale i kdyby to bylo jen dočasné, Draca by to zničilo."

Narcisa přikývla. Ve tváři se jí projevil nápor uplynulých týdnů a ona sklopila oči. "Upřímně - mám strach. Moje intuice v souvislosti s ní prostě nefunguje. Ona je prostě jiná. Až dosud jsem se zmýlila naprosto ve všem. Myslela jsem si, že to bude jednoduché, a je z toho úplná katastrofa. Kdo dokáže říct, co se stane?"

"Je pravda, že se liší od jakéhokoliv Malfoye, o kterém jsem kdy slyšel, i když to možná vzhledem k povaze rysu dává smysl."

Šlo o jednoduché konstatování, ale v Narcisině mysli něco zapadlo do sebe.

"Luciusi... Jen mě napadlo něco zvláštního," zamračila se Narcisa. "Rys by se měl projevit, když rodina něco potřebuje. Když vezmu v úvahu, jak moc se Hermiona liší od nás a od všech ostatních, které rys ovlivnil... Myslíš, že by nás mohla změnit... k lepšímu?"

Lucius její prohlášení zvažoval. "Nechápu, jak bychom mohli být lepší, než už jsme?"

"Možná je lepší špatné slovo. Myslela jsem tím ... víc... empatičtí. Přemýšlej o tom. Ona se podle očekávání mění, ale my také. Než vstoupila do našich životů, nevím, jestli bych vzala Rodolfusovi ty vzpomínky stejně bez zaváhání, jako jsem to udělala teď."

"A já bych pravděpodobně nikdy neuvažoval o cestě přes půl světa, abych našel dva ztracené mudly," připustil Lucius.

"I z Draca se stal krátce po jejich setkání lepší člověk."

Oba se zahleděli na lahvičku v Narcisině ruce.

"Uvažovala jsem, že to možná tomu chlapci nepošlu," začala Narcisa tiše. "Před pár lety bych to nejspíš takhle udělala, ale teď si myslím, že bych to nemohla provést. Zaslouží si to vědět. Ztratil svou sestru."

"A kdyby Hermiona zjistila, že jsme tu informaci zatajili, nikdy by nám to neodpustila," souhlasil Lucius. "Potvrdilo by to všechny pochybnosti, které o nás má."

"Takže je rozhodnuto. Odešlu tu lahvičku dneska večer a taky dám Dracovi zprávu, v níž ho upozorním, ať se připraví, že by se zase mohl objevit ten chlapec Weasley. Můžeš k tomu něco připojit, jestli chceš. Doufejme, že si to opravdu přečte. Až se ta dívka vrátí, může spoustu věcí vyřešit, ale Draco bude určitě potřebovat výstrahu, aby Rona nezavraždil dřív, než se k němu dostanou všechny informace."

"A když zavraždí Rona i poté, co se k němu všechny ty informace dostanou?"

Zamrkala. "To by asi bylo... špatné? A my bychom se měli snažit zabránit, aby se něco takového stalo?"

Lucius hrdě přikývl: "Jsme čím dál empatičtější!"

Narcisa otevřela list a sáhla po brku. "Jen k tomu vzkazu připíšu nějaký dodatek a pošleme to do Trebaxu. Měl by ho dostat obratem - Blaise říkal, že celý týden neopustil kancelář."

* * *

Draco prakticky rozkopl vchod do Hermionina bytu ještě předtím, než si uvědomil, že by stačilo jen stisknout kliku. Dveře se otevřely a oni se vpotáceli dovnitř rozcuchaní, zarudlí a s oblečením nakřivo.

V mudlovském kině strávili přesně dvacet čtyři minuty. Poté ho Hermiona popadla za límec a požadovala, aby ji vzal někam, kde je postel. Draco se nehodlal hádat. Její byt byl o něco zařízenější než ten jeho, takže se ocitli tady a se zakopáváním o své vlastní nohy klopýtali do ložnice.

Klidné první rande jednoznačně nebylo na programu.

Udržet celou cestu do kina ruce u těla bylo kolosálně těžké, ale prokrista, Draco se snažil. Věděl, že si nemůže dovolit něco posrat a nakrátko zauvažoval o seslání nějakého kouzla, které by mu odpuzovalo prsty od její kůže. Potíž spočívala v tom, že byla tak zatraceně vstřícná - na každý polibek reagovala ještě hlubším polibkem. Každé pohlazení vyvolalo sten nebo vzdech. Když se jí na okamžik dotkl, uchopila ho za ruce a položila si je na boky, pas nebo tvář. Potřebovala ho stejně, jako on potřeboval ji, a to vědomí ho rozpalovalo. Ve chvíli, kdy se zařadili do fronty na vstupenky, byl tak rozptýlený, že neměl nejmenší ponětí, na jaký film si je koupili.

Když byli uvnitř, jen se to zhoršilo. Hermiona ukázala na zadní řadu, která byla prázdná stejně jako většina kina.

"To musí být ale blbý film," zavtipkoval a ihned ji následoval. Zároveň při tom pozoroval houpání jejích boků a záplavu nově žíhaných vlasů. Sakra, že ale byla nádherná. "Nikdo tu není."

"Kašlu na film," zašeptala, a pak ho stáhla dolů na sedadlo a přitulila se k němu tak těsně, že se na okamžik obával, že mu penis protrhne kalhoty. "Je to pokračování něčeho, co nebylo zábavné ani napoprvé. Proč myslíš, že jsem to vybrala?"

Jeho odpověď zanikla v kůži na jejím krku.

Vzájemné doteky se rychle stávaly čím dál troufalejšími, a když začaly reklamy a světla se ztlumila, začal jí masírovat místo mezi nohama a přát si, aby mohl její džíny nechat zmizet a vklouznout svými prsty dovnitř. Ten tlak ji přiměl se svíjet a ona zareagovala tím, že mu přes látku kalhot sevřela penis. Svou křivkou ňader mu dotírala na paže a hrudník tak dlouho, až z ní strhl halenku. Vem skřet, jestli si toho někdo všiml. Potřeboval mít ty prsa v puse a to co nejdřív.

"Mám dojem, že bych se tě měl zeptat, jestli nechceš, abych zpomalil," zalapal po dechu. Právě v té chvíli mu palcem zavadila o žalud. Bavlněná bariéra zřejmě jeho citlivost ani v nejmenším neovlivnila.

"Ne," řekla a vsunula mu do úst svůj jazyk, aby ho umlčela.

Nechal ji v tom chvíli pokračovat, a pak se s lapáním po dechu odtáhl. "Hermiono, nejsem si jistý, že si dokážu vystačit s tímhle... dotýkáním... než ta mudlovská obrázková věc skončí. Tyhle věci trvají kolem... dvou hodin?"

"Tak mě vezmi do postele," řekla. "Ihned."

"Ano, madam," hlesl chraplavě.

Ještě nikdy se nepřemisťoval s takovou naléhavostí. Cesta výtahem byla poněkud rozostřená, ale teď, když byl v jejím bytě, všechno se rázem zjasnilo. Opravdu se to mělo stát a mělo se to stát rychlostí vlaku, který se chystal vykolejit. Na něco sladkého a pomalého byli příliš nadržení a kdovíproč to vypadalo jako správná věc.

Položil ji na postel, rychle si stáhl kalhoty a ona se snažila zbavit svých džínů. Halenku ztratila kdesi cestou a její prsa tak zůstala uvězněná jen v pěkné bílé podprsence.

Měl v úmyslu odstranit tu podprsenku pomocí zubů.

Škubala mu za košili, dokud si ji nepřetáhl přes hlavu. Oba lapali po dechu a třásli se touhou; on oblečený jen v boxerkách, ona v kalhotkách a podprsence.

Bože, nemohl uvěřit, že je to skutečné. Celý ten týden žil v noční můře... A teď? Byl připravený svléknout jí kalhotky a slízat každou kapku vzrušení z její dokonalé kundičky.

Ano.

Hermiona začala Draca popotahovat za gumu od boxerek, když v tom ho napadla zoufalá myšlenka.

"Počkej!"

Překvapeně se odtáhla: "Co je?"

"Říkala jsi, že na to chceš jít pomaleji," řekl a snažil se udržet sám sebe na uzdě. "Řekl jsem, že to budu respektovat."

"Myslela jsem po citové stránce! Myslela jsem tím, že potřebujeme čas na to, abychom si zvykli být spolu!"

"Jak to, že na tohle to neplatí?" zeptal se, naštvaný na sebe, že má tolik svědomí, aby něco takového vůbec říkal. "Hermiono, já jsem si nedělal srandu. Jsi pro mě všechno. Nechci to posrat, vyděsit tě, nebo pokročit příliš rychle. Hele, jasně, už to dělám, ale nechci. Dává... dává to vůbec smysl? Nezůstalo mi moc krve v hlavě."

"Dává to smysl," kývla. "A já to oceňuju. Ale Draco... Chci to. Pokud nebudu zítra zamčená uvnitř Malfoy Manor a násilně provdaná dřív, než na to budu připravená, tohle mě nevyplaší. Už jsem velká holka. Všechno ostatní může jít pomaleji. Tohle nemusí."

Jeho trhavý a zrychlený dech se odrážel od stěn a oči pátravě sledovaly její tvář. Zřejmě to myslela vážně. Mohl to risknout? Kdyby znovu utekla, rozpadl by se na milion kousků.

"Prosím," řekla měkce. "Tohle je v pořádku."

Další pobídnutí už nepotřeboval.

Sklonil se, aby ji políbil. Zalila ho realita toho, co se chystali udělat, a on zamumlal: "Dobře. Cokoliv řekneš."

"Správná odpověď," přikývla. Poté si rozepnula podprsenku a nechala ji spadnout na zem. Při pohledu na její prsa se málem udělal. Nádherná, bledá, s pevnými růžovými bradavkami, které prakticky volaly po jeho ústech.

Jako na povel otevřel pusu.

Zrudla a pokusila se mu stáhnout boxerky, ale odstrčil jí ruku. "Ještě ne," řekl. Ale bylo sakra těžké jít na to pomalu. Chtěl na ni okamžitě skočit a vnořit se do ní co nejhlouběji, aby zapomněl na tu hroznou prázdnotu, která ho celý týden pronásledovala. Stále se během svlékání jejích kalhotek v duchu krotil, ale když rozevřela stehna a on pod trojúhelníkem jemných chloupků uviděl růžovou štěrbinku, výrazně se mu zrychlil puls.

Zbytek proběhl jako ve snu. Vlezl si k ní a ona mu chodidlem stáhla boxerky ke kolenům. Nemuseli hledat vhodnou polohu – dokonale k sobě pasovali – vlhcí, napjatí a žhaví. Stačil malý tlak boků a byl uvnitř; božský pocit z těsného sevření kolem jeho penisu ještě zesílil poté, co vykřikla potěšením. Když ji uslyšel projevit se takhle hlasitě, uvolnilo se v jeho nitru cosi primitivního a on se v ní začal pohybovat. Z hrdla se mu ozývaly vzdechy a steny. Zrychlil a ona vykřikla hlasitěji. Zpomalil a ona zakňourala. Vytáhl se ven, otočil ji a vzal si ji zezadu, tvrdě a hrubě, téměř hotový z pohledu na její zadek narážející mu při každém pohybu do břicha. Chytila se čela postele, aby získala oporu, a zvedla tak trup a umožnila mu volný přístup k tomu, aby jí mohl laskat ňadra.

"Bože," podařilo se mu zamumlat, než to jeho mozek vzdal. Byla čím dál hlasitější, křičela, ztěžka oddychovala a občas jen vyhrkla "ano!". Klouby na rukou jí zbělely. Čelo postele opakovaně bušilo do zdi. Bum bum bum bum. Omítka se pod tím útokem hroutila a kolem trhlin se zhmotnil oblak prachu.

Ani jeden z nich si toho nevšiml.

Jeho ruka opustila její hrudník a vydala se na cestu mezi nohy, kde cítil, jak do ní proniká jeho penis. Byl to neskutečný pocit a on vzrušením zavřel oči a utopil se v tom okamžiku. "Ach, bože," zašeptal a přejel prsty po jejích záhybech ke kluzkému středu a pak zpátky ke klitorisu, kde špičkami prstů vytvářel malé kroužky. Stačilo to na to, aby ji přiměl přestat myslet, ale ne vnímat jemné odlišnosti každého přírazu. Jen takové množství tlaku, aby vytvářel protiváhu k pohybům, které probíhaly o kousek dál. Jen tolik, aby ji to přimělo sténat.

A ona sténala.

Zrychlil svoje tempo a pohyboval se automaticky jako stroj. Ze rtů mu sklouzlo její jméno.

Tím se to stalo. Jeden ostrý výkřik při soustavném tlaku prsty na klitoris, a pak vzlyk a exploze, během které její tělo ztuhlo.

Zmlkla, protože ji zalila vlna pocitů. Uvědomil si, že se ocitl na hraně, tak ještě třikrát přirazil a poté vyvrcholil. Tělo se mu roztřáslo orgasmem, který jako by měl trvat věčně.

Zůstali tak několik okamžiků, lapali po dechu, on stále uvnitř jejího těla a ona stále na kolenou, zapřená o čelo postele. Prsty měl úplně mokré.

Jí se třásly nohy.

Nakonec uslyšel, jak polkla, olízla si rty a zhluboka se nadechla.

"Ještě jednou?" zeptala se.

* * *


Ukázka z další kapitoly:

Pokud jde o Hermionu, její reakce byla naprosto nepřekvapivá a bylo by fascinující sledovat důsledky, kdyby to poněkud nedrásalo nervy. Pokud by byl někdo ještě na pochybách, zda je to pravda, tak Draco propadající se hlouběji a hlouběji představoval jasný důkaz. Dalším výmluvným znamením byl fakt, že se Hermiona doslova musela zaklít, aby se dokázala udržet mimo. Tvrdohlavá holka.

Ale stejně to byl mazec. Předurčeni osudem. Dva lidé, kteří bývali nepřátelé. Divné, ale svým způsobem povzbudivé. Když se mohli do sebe zamilovat oni dva, existovala naděje i pro všechny ostatní. Možná i pro něj.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 15.02. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 21. kapitola Od: martian - 26.05. 2015
Jsme čím dál empatičtější! - já prostě nemůžu! Škoda, že tu není takový ten smajlík válející se smíchy po zemi…

Re: 21. kapitola Od: MIRA - 31.03. 2015
U Malfoyovcov idú bunkové závity na plné obrátky, a mladí sú úplne v pohode, spojení ako siamské dvojčatá.:D Veľmi pekne ďakujem za ďalšiu nádhernú časť Jacomo A Ivet:)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Přesně tak - mládež se potí pod dekou a rodiče intrikují A svět bude jen koukat. I my děkujeme, MIRO!

Re: 21. kapitola Od: marci - 31.03. 2015
Přesně jak psala autorka - někdo to zapomněl říct Malfoyovým :) Díky, jacomo, královsky jsem se bavila :)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Malfoyovi jsou projednou zcela mimo a podle toho jednají. Však ještě uvidíme :-)

Re: 21. kapitola Od: Julie - 30.03. 2015
No co napsat, nemám slov... a myslím to pozitivně. Tak jen snad díky moc, já jdu probudit muže .
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Ti naši chlapi s námi zkusí, když "musíme" číst takové scény, což

Re: 21. kapitola Od: katrin - 30.03. 2015
Mám pocit, že všetci predo mnou už všetko povedali a predsa by bola večná škoda nezanechať komentár. Tak aspoň krátko  - úplný súhlas s vyššie napísaným - Lucius a Narcisa úžasní a mladí takí žhaví, že prosím pekne ledva dýcham PS: som zvedavá, čie myšlienky sú v ukážke z ďalšej kapitoly, mám svoje podozrenia..
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Ha, konečně se někdo chytil na můj záměr s ukázkou - přesně o to mi šlo, aby čtenáři hádali, čí jsou to úvahy. Jsem zvědavá, jestli se trefíš

Re: 21. kapitola Od: Jimmi - 29.03. 2015
Ty brďo, toto fakt bolo v originále? Ja som si to vôbec nevšimla, teda sex scénu som zaregistrovala, ale že t o bude takto husté, to teda nie. Musela som to len preletieť, nevhodné miesto a čas, ale vo večernej temnote to  bude úplne iné kafe. Ďakujem, že som toto nemusela prekladať ja.  Malfoyovci určite špičkoví, Lucius nemal chybu, ani Narcissina intuícia z článku z novín... dokelu, tá scéna mala asi aj tak vplyv, čo keď ten môj práve varí obed (ach jo, to som ale ženuška...)  Ďakujem za úžasný preklad
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Já jsem si toho taky nevšimla - to byl pak šok! Tloukla jsem hlavou o klávesnici a psala betě dotazy typu: Jak se sakra decentně napíše "vytáhl ho ven" apod. Hrůza. (Odpověď zněla: Tak to decentně nepiš" ) Zaplaťmerlin za Malfoye seniory, to je balzám na duši. Ty jsem si vychutnala naplno. Díky, Jimmi.

Re: 21. kapitola Od: Zuzana - 28.03. 2015
Ešte tu na začiatku chýbalo jedno varovanie. A to, že: "Neodporúčam čítať osobám, ktoré sa po prečítaní kapitoly nemajú na koho vrhnúť!!! Hrozí príšerná frustrácia a neovládateľné slintanie na klávesnicu." Ďakujem za skvelý preklad horúcej, žeravej, dychberúcej kapitoly:)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Chápu - strašná frustrace. Taky jsem slitala ) Tedy poté, co jsem skončila s nadáváním, do čeho že jsem se to zase uvrtala. Příště už jen... viz výše moje odpověď Lupině. Díky za ocenění, Zuzano.

Re: 21. kapitola Od: Lupina - 28.03. 2015
Tak o Malfoyových už tu bylo řečeno hodně, pod což bych se mohla podepsat. Onmi jsou prostě neskuteční :-D A, ehm, ta erotická scéna - chápe Hermionu, že potřebuje ukojit potřebu, ale na vše ostatní se musí pomalu. Obdivuju Tebe, jak ses s tímhle popasovala :-D Musel to být šok zjistit, cože to máš překládat :-D To teda byla divočina. :-D Jak jsem ráda, že tahle scéna nepostihla mě :D No, Jacomo, palec nahoru :-D Moc, moc děkuji za další skvělou kapitolu. Jsi nejlepší :-)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Ehm, já se taky obdivuju... Byla to fuška. Můj komentář, který jsem poslala betě, zněl ve smyslu: Odteď překládám potoky krve, vraždy, násilí, nemoci, cokoliv, jen už žádný sex! ) Díky za ocenění, Lupinko.,

Re: 21. kapitola Od: denice - 28.03. 2015
Draco a Hermiona - no, to se dalo čekat a moc mě pobavila Hermiona - pořádně si užít, to ano, ale po citové stránce na to musíme jít pomaloučku Hvězdami kapitoly stejně jako povídky zůstávají Lucius s Narcisou. Dokonalá dvojice jako z pohádky, opravdu už nemohou být lepší. Musela jsem obdivovat jejich empatii, stejně jako spousta čtenářů přede mnou. Nemá náhodou autorka povídku jen o Malfoyových starších? Miluji jejich souznění a vzájemnou komunikaci,  něco podobného bych přála i Dracovi s Hermionou a věřím, že se k tomu léty dopracují Díky za perfektní kapitolu.
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Viď, má to holka pěkně rozdělené Empatie Malfoyovců asi vejde do dějin, jsou tu prostě dokonalí. Díky, denice.

Re: 21. kapitola Od: mami - 28.03. 2015
Doháňam svoje resty v sobotu počas varenia a dnes som toto zhltla ako malinu v rekordnom čase počas strúhania mrkvi na placky ... Bolo to super a ani som nezbadala, že už nie je čo strúhať :-)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 31.03. 2015
Jé, to zní, jako kdybys tu mrkvičku strouhala jim :-) Dělám si srandu, ale dost mě to pobavilo :-)

Re: 21. kapitola Od: arabeska - 28.03. 2015
Teda, sovičko, to sis dala. Musel být docela záhul to přeložit, já bych to asi zase hodila na hlavu Lupině Trochu mě vytrhlo slovo kundička, protože mám asociaci s buchtičkami (... a kabelkami žééé ) No empatičtí Malfoyovi samozřejmě neměli chybu! Luciusův štěk, jak bychom mohli být ještě lepší, tímto povyšuji na legendární! Díky! 
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Ani mi nemluv, já se při překladu úplně orosila, protože mi to v originálu naprosto ušlo. Tedy věděla jsem, že NĚCO bylo, ale jaksi nějak nezaregistrovala, co přesně. To byl šok! Víš, že jsem dost dlouho uvažovala, že tam tu buchtičku dám? ) Ale Draco s tímhle slovníkem (ona má autorka to slovo na F opravdu skoro všude) to prostě jemněji říct nemohl (spíš by to řekl drsněji). Ještěže tu máme toho Luciuse, viď? Ten to celý zabil ) Dík!

Re: 21. kapitola Od: Folwarczna - 28.03. 2015
Vůbec nebudu popisovat co se mnou dělá tahle kapitola po neprospané noci. Ale EMPATIČTÍ Malfojovi mě opravdu dostali. 
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Nepřej si vědět, co znamená překládat TOHLE v nočním osamělém příšeří :-)) Ještěže k tomu máme empatického Luciuse :-)

Re: 21. kapitola Od: Gift - 28.03. 2015
Taaaak tohle si oba poradne zaslouzili. A vlastne i my ctenari . Hermiona je vazne neskutecna, aby se v ni cert vyznal, ale co si budeme povidat- tentokrat Draco rozhodne nemel duvod si stezovat. Nemuzu se dockat jejiho setkani s tchyni a tchanem. Mam takovy pocit, ze to bude velmi roztomile rodinne setkani . Moc dekuji, Jacomo. Byla to sobotni snidane jak ma byt!
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Souhlasím, holka v tom nemá jasno - citovou stránku chce brát pozvolna, ale hupsnout rovnou pod deku jí nevadí Ale kdo jsem, abych si stěžoval Setkání s tchánovými bude rozhodně zajímavé, i když si na něj ještě chvilku počkáme. Ale bude to stát za to, slibuju. Díky, Gift!

Re: 21. kapitola Od: Marti - 28.03. 2015
Aaaahhh, Lucius opět na scéně s nonšalancí sobě vlastní!Čert vem sexuální hrátky mladých, jemu stačí pronést perlu typu "Nechápu, jak bychom mohli být lepší, než už jsme?" a já jdu do kolen! Děkuji za další skvostný kousek příběhu!
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
To je úžasné! Sex odsunut do pozadí, Malfoyové starší ovládli kapitolu. )) Pobavila jsi mě.

Re: 21. kapitola Od: samba - 28.03. 2015
T o byla jízda panečku,číst tohle ráno ke kávě, má něco do sebe .Nesmírně mě pobavila empatie rodiny Malfoyu a hrdost Luciuse jak moc jsou empatičtí,to jsem to kafe vyprskla.Skvělé, že se rodiče našli,tohle Hermionu hodně ovlivní.Díky a těším se
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Ano, empatie Malfoyových je perlou této kapitoly Jsem ráda, že sis pochutnala na povídce, když už ne na kávě ) Díky.

Re: 21. kapitola Od: Bilkis - 28.03. 2015
Každou sobotu vstávám v nekřesťanskou hodinu, abych si mohla přečíst novou kapitolu a dneska jsem si uvědomila, že jsem ještě nikdy neposlala komentář! Neřád!!! Miluju Draca, miluju Hermionu. A ze všeho nejvíc miluju Luciovu neschopnost nepodlehnout zjevnému a hustokrutopřísnou dračici Narcissu! :D Díky z překlad. :)
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Takhle uvedený komentář ovšem těší dvojnásob :-) Díky za něj, jsem ráda, že se ti povídka líbí. Já ji doslova zbožňuju.

Re: 21. kapitola Od: Ponyska - 28.03. 2015
Ááááááá! Tak teď už určitě neusnu! :D. Děkuji moc za překlad :).
Re: 21. kapitola Od: Jacomo - 28.03. 2015
Ano ano ano :-D Chápu... :-)))

Prehľad článkov k tejto téme:

galfoy: ( Jacomo )25.04. 201525. kapitola - závěr
galfoy: ( Jacomo )18.04. 201524. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.04. 201523. kapitola
galfoy: ( Jacomo )04.04. 201522. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.03. 201521. kapitola
galfoy: ( Jacomo )21.03. 201520. kapitola
galfoy: ( Jacomo )14.03. 201519. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.03. 201518. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.02. 201517. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.02. 201516. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.02. 201515. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.02. 201514. kapitola
galfoy: ( Jacomo )31.01. 201513. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.01. 201512. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.01. 201511. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.01. 201510. kapitola
galfoy: ( Jacomo )29.11. 20149. kapitola
galfoy: ( Jacomo )22.11. 20148. kapitola
galfoy: ( Jacomo )15.11. 20147. kapitola
galfoy: ( Jacomo )08.11. 20146. kapitola
galfoy: ( Jacomo )01.11. 20145. kapitola
galfoy: ( Baska92 )17.07. 20144. kapitola
galfoy: ( Baska92 )16.07. 20143. kapitola
galfoy: ( Baska92 )14.03. 20142. kapitola
galfoy: ( Baska92 )04.03. 20141. kapitola
galfoy: ( Baska92 )25.02. 2014Prológ
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )23.02. 2014Of Kings and Queens