Preklady fanfiction Harryho Pottera

Lepší než pomsta

Better Than Revenge

Autor: IllustrisFlamma

Překlad: Lupina                          Beta: marci

Povolení k překladu: Ano

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6733544/1/

Romance/Humor

Draco M. & Hermiona G.

Rating: 16+

Kapitol: 1

Slov: 13 472

Shrnutí: Ron podvede Hermionu a ta se rozhodne, že nastal čas na takovou malou odplatičku.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží IllustrisFlamma. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Poznámka autorky: Jedná se o přepis příběhu „Oh My God!“ Od XPlainJaneX. Nejdříve mi přepisování příběhů přišlo trochu divné, i když vím, že to tak lidi dělají, ale pak jsem se nad tím zamyslela. Čím je toto místo, jestli ne celou partou lidí přepisujících příběhy jejich oblíbených autorů? Jsme fanoušky J. K. Rowlingové (nebo o komkoliv píšete) a převypravujeme její příběhy. Takže v podstatě se prohlašuji za fanynku XPlainJaneX a tady je má verze jejího příběhu. Několik scén jsem neměnila a také pár dialogů, ale něco jsem vypustila, něco svého přidala, něco trochu upravila a změnila konec.

Poznámka překladatelky: Toto bude ulítlé, takže přistupujte k povídce na vlastní nebezpečí! Dojde i na trochu žhavější scény. Dostalo se vám varování!

Lepší než pomsta

Blaise Zabini vzhlédl od knihy a spatřil velmi zvláštně vypadající Hermionu Grangerovou, která právě vstoupila do jeho ložnice z jejich společné společenské místnosti. Jako primus a primuska zde spolu uvízli a on ke svému překvapení shledal nebelvírskou princeznu docela fascinující. Jejich přátelství nikomu jinému absolutně nedávalo smysl, ale jemu na názorech ostatních opravdu nijak zvlášť nezáleželo. Věděl, že je natolik silný, aby si vytvořil vlastní pravidla, a jestli se chtěl přátelit s nepřítelem, aby tak řekl, pak se, sakra, přátelit bude.

Kromě toho, ne že by to někomu přiznal, ale její panovačnost ho totálně rajcovala.

Neberte ho špatně, nikdy v tomto směru žádné kroky nepodnikl. Opravdu, na takový vztah k sobě nepasovali. Ve skutečnosti Blaise začínal tušit, kdo přesně by se k ní hodil. Až se tedy jeho spolubydlící konečně zbaví toho zrzouna. Navíc, až příliš si užíval, co mezi sebou měli, aby to ohrozil něčím tak nicotným jako sex. Souložit mohl s kdekým, ale přátelství bylo mnohem vzácnější.

Obzvláště pro Zmijozela.

Takže když vešla s výrazem, který nedokázal rozluštit, ale který jej dost vystrašil, okamžitě vstal a zamířil k ní.

„Hermiono? Berunko, jsi v pořádku?“

Skelným pohledem se zaměřila na zeď za ním a on konečně přišel na to, do jakého nerozpoznatelného výrazu se její rysy zformovaly. Vztek. V její tváři jej viděl jen jednou a osoba, která jej vyvolala, nepřežila, aby mohla svoji chybu někdy zopakovat. Augustus Rookwood si momentálně dával šlofíka na věčnosti za svůj pokus zabít Freda Weasleyho.

Hermionin záchvat vzteku se trochu mísil s šokem a dezorientací, takže si pomyslel, že rozumné bude přitáhnout ji do reality, aby si uvědomila jeho přítomnost dříve, než jej nešťastnou náhodou odešle k Rookwoodovi.

Opatrně k ní přistoupil a chytil ji za paže, aby tváří mířila přímo na něj. Zamrkala a zavrtěla hlavou, než jí z očí spadl ten závoj a ona si uvědomila okolí.

„Blaisi?“

„Ahoj, sluníčko. Jsem rád, že jsi zpátky. Chvíli jsi mě děsila.“

„Promiň.“ Začervenala se a odtáhla se od něj. Teď vztek opadl a on pod ním viděl ten nejhlubší smutek. A to se nedalo vystát.

„Hermiono, co se stalo?“

ooOOoo

Dříve toho večera…

Hermiona zdolávala schodiště k Ronovu pokoji a snažila se ovládnout nervozitu.

Rozhodla se, že dnes bude ta noc, kdy se mu odevzdá.

Nemilovala jej způsobem, jakým si přál, ale snažila se a on s ní měl velkou trpělivost. Vlastně si nemyslela, že někdy nastane ten pravý čas, tak proč se přes to prostě nedostat? Byla si jistá, že nepůjde o něco, co by později stálo za zmínku, ale záleželo jí na něm a vždy předpokládala, že skončí spolu. A protože intimita ke vztahu náleží, musí se přenést přes své pošetilé romantické představy a naučit se šťastně přijímat to, co má.

Dnes si na svojí vizáži dala obzvlášť záležet, protože věděla, že on výsledek ocení. Tváří jí přeběhlo pousmání při představě jeho reakce.

Když došla na vrchol schodiště, zhluboka se nadechla… a otevřela dveře.

Co viděla, jí navždy změnilo život.

Ron a Levandule leželi nazí, zapletení do sebe a lapali po dechu.

Nejdříve ji přemohl šok. Pak ledový vztek a cosi, co nedokázala kontrolovat. „Ó, Ronalde Weasley, tohoto dne budeš litovat po zbytek svého života.“

ooOOoo

„Udělal co?!“ zařval Blaise a vypadal téměř stejně rozrušený, jako se ona cítila. „Kde je? Jdu ho roztrhat na kusy. Ten debilní šmejd nikdy nezapomene na nakládačku, kterou mu –“

Položila mu ruku na hruď, aby jej zastavila. Jeho rozhořčení jí na rtech vykouzlilo pousmání.

„Ne. V tom tě už předběhli Harry a Ginny.“ Odfrkla si, když zjistila, co řekla. V tom ho předběhli. Napadlo ji, jestli není trochu hysterická, a podle toho, jak se na ni Blaise díval, jí došlo, že jeho to napadlo taky. V tu ránu se její veselí proměnilo ve vzlyky a padla mu do náruče.

„Ššš.“ Držel ji v pevném objetí a jemně hladil po vlasech. „To bude dobré. Slibuju. Brzo zjistíš, že ti dneska prokázal laskavost. Nikdy ses s tím hňupem neměla zahazovat.“

„Že jej ztratím jako kluka mi ani tak nevadí,“ objasnila, když vzlyky trochu polevily. „Ale že jej ztratím jako kamaráda. Někde hluboko uvnitř jsem cítila, že nám to jako páru nebude fungovat, ale vždycky jsem předpokládala, že budeme přáteli. Prožili jsme toho spolu až příliš, aby to při konci nebolelo. Prostě jen nemůžu uvěřit, že mi tohle mohl udělat. Mně. Víš, kolikrát jsem tomu klukovi zachránila život?“

V této chvíli smutek naprosto vyprchal a vztek se vrátil v plné síle. Odtáhla se z Blaiseova náručí a začala rázovat kolem.

„Toho bude litovat. Mnohem víc, než už lituje, a bude toho litovat po celý zbytek svého bídného života. Zničím ho tak, jak si zaslouží.“

„Co chystáš –?“ V té chvíli se ve dveřích objevila Pansy Parkinsonová ve skrovném negližé. A jelikož Hermiona právě stála za dveřmi, dívka ani nedostala šanci ji zahlédnout, když ji Blaise omráčil.

Hermiona na něj v šoku pohlédla.

„Co se chystáš Weasleymu provést?“

„Ještě jsem se nerozhodla,“ odpověděla Hermiona, než se mohl šok přihlásit o slovo. „Blaisi, omráčil jsi právě Parkinsonovou?“

„Až se rozhodneš, budu první, komu to řekneš, jo? Ještě než se do toho pustíš bezhlavě a iracionálně? “

Zamračila se na něj. „Nikdy nebývám iracionální. Vážně, fakt jsi ji omráčil?“

Blaise i nadále ignoroval příslovečného třetího do páru. „Za normálních okolností bych s tebou souhlasil, ale dneska nejsi úplně sama sebou. Neudělej nic, co by tě poslalo do Azkabanu.“

Na to se ušklíbla. „Jako by mě mohli chytit.“ Přiměla jej obrátit pozornost k ztuhlé Pansy tím, že jejím směrem pokynula prkenným gestem televizní moderátorky. „Vážně, Blaisi. Proč jsi tohle, propánajána, udělal?“

Povzdechl si a nakonec odpověděl. „Jaksi nesmyslně na tebe žárlí a má impozantní temperament, jestli sis nevšimla. Nepovažoval jsem za bezpečné pro nábytek, aby tě našla v mém pokoji. A kromě toho, ještě jsem neskončil s naším rozhovorem.“

Vždycky ji trochu zaskočil jeho naprosto lhostejný postoj k sexu. V této oblasti neměla žádné zkušenosti, takže nemohla odhadnout, jak by to brala ona, ale kluci se přeci měli vždy přetrhnout pro sex, který se jim nabízel. Blaise jako by nudil.

Ačkoliv v jeho očích viděla výrazně nové a jiné světlo, když pohledem přejel po Pansyině obličeji. Hm. Možná by se to pro něj mohlo vyvrbit do něčeho dobrého.

Prohlédla si Pansy a rozhodla se, že by tomu měla trošku pomoci. To mudlovské spodní prádlo, ačkoliv velmi drahé, mělo pro její postavu špatný střih. A vlasy taky potřebovaly vylepšit. Nikdy by ji nenapadlo, že bude mít pro Parkinsonovou pochopení, ale vzhledem k tomu, jak dopadl její vlastní pokus o svedení Rona, soucítila s ní. Alespoň jedné z nich dopadne noc dobře.

„Dobře, tady jsme skončili. Slibuju, že se nenechám poslat do Azkabanu. Prosím tě, oživíš ji? Potřebuju ji trochu spravit.“

Blaise to prohlášení zcela zmátlo, ale nepovažoval za dobrý nápad ji odmítnout, takže mávl hůlkou a Pansy uvolnil.

„Blaisi, miláčku –“ Pansyin pozdrav přerušila Hermiona, která ji okamžitě popadla a táhla do koupelny. „Grangerová! Co to, sakra, děláš?“

„Sklapni, Parkinsonová,“ odsekla Hermiona, „jsem tady, abych napravila tu zhůvěřilost, co jsi na sobě napáchala tímto spodním prádlem.“

Pansy se tvrdohlavě bránila a ušklíbla se. „Co ty víš o svádění mužů, Grangerová?“

Hermioniny oči se změnily na dýky. Musela si připomenout, že Pansy vůbec netuší, proč byla její poznámka tím nejhorším, co mohla říct. Prostě byla Pansy.

„Dvě slova, Parkinsonová. Vánoční ples.“

Pansy musela pochopit, že pohled v Hermioniných očích předznamenává nebezpečí, a tak bez dalších řečí napochodovala do koupelny.

Jakmile vešly dovnitř, Hermiona začala pomocí hůlky s úpravou Pansyina zevnějšku. Trochu přidat tuhle, trochu ubrat támhle a po pár chvílích oprav ustoupila, aby prohlédla svou práci.

„Mnohem lepší. A teď vlasy.“

„Co je s nimi špatně?“ zlobila se Pansy.

„Jsou až moc dokonalé. Jeden je pak vůbec nechce rozstřapatit. Prohlašují nedotknutelnost. Chceš, aby se tě dotýkal, ne?“ Prohrábla je prsty a trochu je načechrala, aby vypadaly rozcuchané.

„Nikdy jsem s žádným chlapem neměla takové problémy,“ zabručela Pansy. „S Dracem jsi musela dělat jediné: strčit mu kus dortu a změnil se ti v rukou v tvárný vosk.“ Hermioniny myšlenky při zmínce o Dracovi prudce obrátily směr. Ano, nebylo by to adekvátní?

Ale z nově se formujícího nápadu ji odvedl oceňující zvuk, který vydala Pansy. Dívka stála před zrcadlem s naprosto ohromeným výrazem ve tváři. V odraze se setkala s Hermioninýma očima a lehce přikývla. „Jsem ti dlužná, Grangerová.“

„Budu si to pamatovat, Parkinsonová.“

ooOOoo

Draco Malfoy se uvelebil na jedné z pohovek ve zmijozelské společenské místnosti a snažil se rozhodnout, jak zatočit se svojí nudou. Připozdívalo se a všichni už zalezli do postelí. Bylo příliš chladno, aby si šel zalétat. Před pár měsíci mu Parkinsonová lezla krkem, zrušil jejich vzájemnou dohodu o poskytování sexu, a ta teď také zmizela. Kromě toho si byl poměrně jistý, že se v těchto dnech vídá se Zabinim. Bylo by zajímavé sledovat ten vývoj.

Ozvalo se zaklepání na pevné dubové dveře a tak zvedl nahoru hlavu podloženou paží.

Kdo, sakryš, by klepal na dveře? Nikdo, kdo sem patří, by nebyl tak pitomý, aby si myslel, že ho pustíme, když zapomněl heslo. A nikdo, kdo sem nepatří, by se neodvážil vyrušovat.

To ho zaujalo natolik, aby vstal a zjistil to. Co zjistil, jej otrávilo, ale i zaujalo.

Samozřejmě, že ona by se odvážila.

„Ztratila ses, Grangerová?“ Ušklíbl se a snažil se skrýt zvědavost. „Jsem si jistý, že hezká děvčátka jako ty sem nepatří.“

Chtěl pokračovat, ale vtom se stalo cosi divného.

Usmála se na něj.

Znepokojilo jej to natolik, že nemohl chvíli nic než zírat, zatímco uvnitř něj tepala ta iracionální touha, co k ní celý rok cítil. Sakra, vzpamatuj se.

„Ahoj, Malfoyi.“ Přistoupila k němu a on instinktivně o krok ucouvl. S jejíma očima bylo cosi v nepořádku. Zatímco běžně vypadaly jako teplý roztavený med, teď si nesly tvrdý lesk popraskaného jantaru. A přísahal by, že je měla i trochu nateklé, jako by plakala.

„Co chceš, Grangerová?“

„Mám pro tebe návrh.“ V očích se jí zablesklo a Draco si vzpomněl, kdy naposledy ten lesk viděl. V jejich třetím ročníku, chvíli předtím, než jej praštila.

„Návrh, jo?“

„No, ale nebudu ti to vysvětlovat tady venku, takže mě pusť dovnitř, nebo si najdu někoho jiného, kdo mi pomůže.“ Pokud nezešílel, její hlas vábil lehce svůdným příslibem a on věděl, že ji nenechá odejít, aniž by zjistil, co chystá.

Ustoupil stranou a ve výsměšném uvítacím gestu mávl rukou. Proklouzla kolem něj, a jak šla místností, oči se mu připleskly na pohupování jejích boků.

Dělají to i normálně?

Otřásl se a vydal se za ní. Ne, nedělají. Co má za lubem?

Až teď si všiml, že nese malou krabičku. Položila ji na stolek a pokračovala ke krbu. Vrhl na ni tázavý pohled, na což ona odpověděla pokývnutím a pokynula mu, aby se podíval dovnitř. Podezřele si kartón změřil. Vrátil pohled k ní a její ironický úsměv jej vyzýval k otevření. Jestli mě to uřkne, tak mi bůh pomáhej…

Byl to dortík.

Chutně vyhlížející čokoládovo-karamelový dortík. Jen při tom pohledu se mu sbíhaly sliny.

„Co je to?“

„Dortík.“

Draco ji oblažil pohledem ‚vysvětli, nebo běž‘ a ona si povzdechla. „Je dobře známo, že jsi na sladké, Malfoyi, a chtěla jsem, abys byl nezaujatý, až ti předložím svůj návrh, takže…“ pokynula ke krabici, „dortík.“

„Úplatek?“ protáhl Draco posměšně a ukousl si luxusního zákusku. „Nevěděl jsem, že se Nebelvíři snižují k tak mrzkým opatřením. Myslel jsem, že jde výlučně o zmijozelskou vlastnost.“

V očích se jí znovu zablesklo a on se musel snažit, aby sebou necukl.

„Tak především, existuje spousta Nebelvírů, co by se snížili mnohem víc, a pak… ne všichni Zmijozelové jsou mrzcí.“ Tvrdost prvního prohlášení ostře kontrastovala s jemností toho druhého a absolutně jej zmátla. Co se to s ní stalo? A který z jeho bratří jí padl do oka? Myšlenka, že si některý z jeho spolubydlících získal její pozornost, jej nijak neuklidňovala.

Vůbec neuklidňovala.

Kdyby myslel jasněji, uvědomil by si, že dívka odkazuje na své kamarádství se Zabinim. Aby zakryl předchozí úvahy, znovu se zakousl do dortíku.

„Vysvětli.“

Vydala se k pohovce proti němu a její boky zase provedly tu věc. Tu svůdnou a velmi negrangerovskou věc. Dělá to snad schválně? Jakmile se posadila, hábit se jí jen náznakem rozevřel a poskytl mu pohled na její nohy, když si je přímo před ním překřížila. Stáhl pohled pryč od nebezpečného pokušení a vzhlédl včas, aby si všiml jejího krátkého zaváhání.

„Vážně nevím, jak začít.“

„Co třeba mi říct, co vlastně chceš?“

Ten třpyt se vrátil v plné síle. „Odplatu,“ zavrčela a vztek, se kterým zápasila, jej přiměl přestat žvýkat a raději polknout. Hlasitě.

„Na kom přesně?“ Draco náhle pocítil nutkavou potřebu přehodnotit ujedený dortík. Je říznutý nějakým mudlovským jedem? Snaží se mě zabít?

„Zrzoun.“

Po tomto přiznání se trošku napřímil.

„Weasley?“

„Jo, to už jsem přece řekla.“

Draca napadlo, co ten dacan mohl udělat, že vyvolal takovou reakci, a hned se jí na to i zeptal.

„Co udělal?“ zopakovala zlostně a s posměchem.

Draco ji ostražitě pozoroval, když se připravovala prozradit mu, co se stalo. Pohled v jejích očích mu napovídal, že zrzounův život může být v ohrožení, a on přemýšlel, jak by ji zklidnil. Jakkoliv toho šmejda opravdu nemohl vystát, zavraždit ho nehodlal a jedině proto bral s chladnou hlavou skutečnost, že je verbován do jejího plánu.

„No tak, Grangerová, co tak špatného mohl provést –“ Vztek v jejích očích se zaměřil jeho směrem a on ztuhl při postřehnutí nebezpečí, ve kterém se ocitl.

„Opravdu? Co tak špatného mohl provést?“ Chladný tón jejího hlasu mu v hlavě rozezvonil poplašné zvonky. Jednalo se o ten tón máš-tři-vteřiny-abys-napravil-svoji-chybu-než-tvé-koule-natrvalo-přibiju-u-sebe-na-zeď. „Myslím, že nakráčet do toho, jak si to můj přítel rozdává s nebelvírskou děvkou je docela špatné.“

„On co!?“ Pobouření v jeho hlase ji uklidnilo. „Mám ho zabít?“ Upřímně, ta myšlenka jej rozehřívala. Svůj vztek si vysvětloval jediným, totiž že Grangerovou může mučit jen on. Nikomu jinému to dovoleno nebylo.

„Ne.“ Zavrtěla hlavou. „Chci mu jen ublížit.“

„Dobře, to zvládnu. Cruciatus? Ne, myslím, že Imperius bude lepší. Donutím ho, aby se zranil sám.“ Ano, tohle si užije.

„Ale ne. O fyzickou bolest už je postaráno.“ V té chvíli se usmála velmi zmijozelsky. „Harry mu zlomil nos, Ginny pár žeber a dvojčata plánují, že ho použijí jako pokusného králíka pro jejich nejnovější kletby.“

Draco si v duchu poznamenal, aby nikdy nenasral Grangerovou. Její kamarádi by ho zabili.

„Tohle se všechno vyléčí. Já mu chci způsobit jizvu. Způsobit zranění, které se nikdy nevyléčí, nikdy nepřestane bolet, na které nikdy nepřestane myslet. Chci, aby cítil lítost a sebenenávist tak velkou, že při každém pohledu do zrcadla se zachvěje odporem.“

Druhá poznámka: Nikdy se nepusť do křížku s Grangerovou. Její kamarádi tě zabijí, ale ona tě vzkřísí a provede něco mnohem, mnohem horšího.

Hermiona sledovala s jistým uspokojením, jak se mu při jejích slovech otevřela ústa. Šokovat jej, to byl na tomto náročném plánu určitý bonus. Nepopírala, že má temnou stránku, jen hluboce pohřbenou a těžce probuditelnou, takže se objevovala zřídka. Ale když už k tomu došlo, úplně nejlepší bylo nestat se předmětem jejího zacílení.

Draco se uklidnil a polkl; nebyl si jistý, zda vůbec chce, aby se vrátila k jeho podílu na celé této věci. „Dobře, ale pořád jsi mi neodpověděla. Co chceš ode mne? Jak to vypadá, neměla bys problém získat kohokoliv ze svých nebelvírských poskoků, aby ti pomohl s plánem. Proč já?“

Do očí jí vstoupilo svůdné světlo a on si uvědomil, že je v průšvihu, když se přesunula a posadila na stolek u jeho kolen. Její blízkost na něj působila mnohem víc, než byl ochotný připustit.

„Nejdůležitějším důvodem je to, že Ron tě nenávidí.“

Dobře, toto nečekal a jeho mozek se očividně právě nechystal naskočit na normální provoz.

„A jak to s tím vším souvisí?“

„Nemyslím, že si uvědomuješ, jak moc tě Ron nenávidí. Tebe konkrétně nesnáší víc než kohokoliv na světě.“ Trochu si odsedla a on zjistil, že se mu lépe dýchá i chápe, co vlastně říká. „Na začátku tohoto roku jsem zakopla na schodišti a Ron stál daleko, aby mi pomohl. Ale ty, ty jsi natáhl ruku a zachytil mě. Z tvé strany šlo o naprosto bezmyšlenkovité gesto, pochybuju, že by sis to vůbec pamatoval, ale skutečnost, že ses mě dotkl, pomohl mi, když on nemohl, jej naprosto vytáčela. Pro něj to bylo horší, než kdybys do mě strčil, protože v té chvíli to, co považoval za své, jsi chránil ty. Nebyl sám sebou celé týdny.“

Znovu se naklonila a on začal tušit, co po něm chce. Zatracené Merlinovy koule.

„Navíc pomůže, že tě mají za zmijozelského boha sexu.“

Nad věcností, s jakou to prohlásila, jen vyvalil oči a nevěřícně na ni zůstal zírat.

„Než jsem odešla, Ron vypracoval teorii a shledal vhodným mě informovat, že nenajdu jiného chlapa, který by na mě dobrovolně koukl, natož aby mě políbil.“ Na rty se jí vrátil rozhodně zlý úsměv. „Co na to říct? Mířím vysoko.“

Krev mu odtekla z hlavy ve prospěch jižnější oblasti. „Takže chceš, abych tě políbil?“  Usiloval o lhostejný výraz, ale nějak se nezdařilo.

„Ale ne. Tohle jsem tak úplně na mysli neměla.“ Dělily je jen centimetry, když se naklonila a pošeptala mu do ucha. „Chci, aby sis ty vzal to, co jsem téměř dala jemu. Co považuje za své.“

Ty trolle.

ooOOoo

Druhý den ráno se Hermiona ušklíbla, když ve společenské místnosti uviděla Ginny, jak se hrozivě ční nad Levandulí. Perfektní.

Přešla k nim a už tak vyděšená dívka vyjekla hrůzou.

„Ale sklapni, ty kozo pitomá,“ projevila Hermiona opovržení. „S tebou čas ztrácet nebudu.“

Otočila se ke své nejlepší kamarádce a ledabyle se jí zeptala: „Ginny, mohla bys mi věnovat dávku svého postkoitálního antikoncepčního lektvaru? Svůj vlastní nemám a dnes ráno ho potřebuju.“ Výraz Ginnyiny tváře byl téměř tak skvělý jako Levanduliny.

Z těch dvou se Ginny vzpamatovala první. „Sa-samozřejmě, Hermiono,“ vykoktala, „je v levé části kufru. Ale kdo –?“

„Teď nemám čas něco vysvětlovat,“ pronesla Hermiona nenuceně a vydala se ke schodišti, „ale později tě oblažím všemi šťavnatými podrobnostmi.“

Cítila se sama sebou nanejvýš spokojená způsobem, který jí na rtech vytvořil úsměv velmi zmijozelský. Levandule Brownová byla nejen nejvyhlášenější školní běhnou, ale také největší drbnou. Brzy se všichni dozvědí, že ta vždy čistá a akurátní Hermiona už není čistá a akurátní. A tím nejlepším bylo, že Ron to uslyší od té, se kterou udělal největší chybu svého života.

Ano, tohle je skrz naskrz příjemné ráno. A víc než jedním způsobem.

Zrudla, když si vzpomněla na to, co jí Malfoy dělal. Upřímně, nečekala, že to bude tak… úžasné. Soustředila se na pomstu a logicky vybrala jeho. Neplánovala, že si to sama tak báječně užije. Teď byla velmi, velmi vděčná, že to zrovna jeho Ron nenáviděl nejvíc.

Dobrý bože, co dokázal s jazykem…

Vyhnala si všechny vzpomínky z hlavy, ještě než došla k Ginnyinu pokoji a vytáhla lektvar z kufru. Dneska nebude fungovat, pokud se nechá rozptylovat myšlenkami na Draca.

Malfoye. Ne Draca. Safra, nezačínej měknout. To nebylo v plánu. On k tobě určitě nebude citlivější jen kvůli tomu, co se stalo v noci. Ani nos nestrč na toto zakázané území. Byl prostředkem k dosažení cíle. Velmi příjemným prostředkem, to jistě, ale už je konec.

ooOOoo

Draco ležel v posteli, a než se úplně vzbudil, rty mu zvlnil velmi spokojený úsměv. Nechal oči zavřené a přehrával si předchozí noc.

Kdo by to byl řekl, že Grangerová bude tak dobrá?

Poprvé to bylo fenomenální, i kdyby jen proto, že se jednalo o její poprvé. Doufal, že o tomhle byla řeč, když odpálila tu bombu, a nemýlil se. Připravil ji o něco, o co už ji nikdo nebude moci připravit, a cítil se rozhodně samolibě. Takže její poprvé bylo úžasné.

Ale nedalo se to porovnat s jejich podruhé. Nebo potřetí. Či počtvrté.

Cítil se spokojený sám se sebou nad způsobem, jakým ji domanévroval k jejich podruhé. Ta zatracená šprtka po něm chtěla hodnocení. Nemohl odolat popíchnutí a ona odpověděla, jak doufal. Že to zkusí znovu. A ano, jak jen si její úsilí užíval.

„Grangerová, jak jsi provedla to se zády?“ zeptal se po tomto kole.

„Gymnastický tábor.“

„Co?“

„Je to letní tábor pro mudly, kam jezdím každým rokem. Musíš být pružnější, než je obvyklé. Naposledy jsem nocovala s párem nymfomanek a nemohla jsem nevyslechnout, když o pár věcech mluvily. Líbilo se ti to?“

„Líbilo je slabé slovo. Máš ještě nějaké triky v rukávu?“

„Pár.“

V té chvíli cítil nutkání říct jí, co to s ním udělalo, a ona odpověděla způsobem, který by jej nikdy nenapadl. Nechala jej, aby si ji vzal znovu.

Poté jejich rozhovor zvážněl.

„Milovala jsi ho?“ pořád netušil, co jej vedlo k té otázce. Možná to způsobilo to její znepokojivě pohodlné tulení. Draco Malfoy se nikdy netulil. Ale ji si přitáhl blíž k tělu prostě přirozeně. Což bylo šílené.

„Ne tak, jak to ode mě chtěl. Nemohla jsem. Milovala jsem ho způsobem, jakým milujeme členy rodiny nebo nejlepší kamarády. Ale neměli jsme to, co dělá lásku skutečnou. Co odlišuje lásku přátelskou od milenecké, není vůbec láska. Je to majetnictví. Instinktivní, primitivní potřeba někoho tak vlastnit, až se staneš posedlým. Ron se mě určitě snažil vlastnit, ale já nikdy necítila touhu vlastnit jej.“

Proč jej ta odpověď tolik potěšila, opravdu stále nevěděl. Ale nažhavilo jej to a vzal si ji počtvrté.

Nad tou vzpomínkou se usmál.

Nechala jej dělat s ní věci, které se navždy vtisknou do její mysli, a každého budoucího milence bude přirovnávat k němu. Přestal se usmívat a chvilku mu trvalo, než si uvědomil, že ho to netěší tolik, jak by mělo.

Přehrál si své myšlenkové pochody v hlavě a zjistil, kde se stala chyba. Znatelně ztuhl pohlcujícím vztekem, když se dostal k části s jinými milenci.

Do prdele.

Vědomě se snažil nechtěně ji nevytlačit z postele, až otevře oči a natočí k ní tvář… aby našel prázdnou postel. Co to, sakra, je?

Na jejím místě ležel vzkaz.

Malfoyi.

Děkuji Ti za pomoc během včerejší noci. A dnešního rána. Pomstu jsem získala velmi uspokojujícím způsobem. A neboj, mezi námi to nic nemění. Zcela jistě se nestanu jednou z tvých posledních culících se láskou poblázněných trofejí a nebudu se na tebe neustále lepit. Dodržel jsi svoji část dohody a já dodržím svoji. Jen mě nech odhalit tvoji roli v mém pádu, až budu já chtít. Slibuji, že čekání bude stát za to,

Hermiona.

PS: Dík za košili.

Za košili? Mozek se mu stále vzpamatovával z faktu, že se právě on vzbudil poprvé v životě ráno v posteli samotný, a ještě tak úplně mu nefungoval. Rozhlédl se a zjistil, o čem to píše – hromádka oblečení u postele neměla takovou výšku, jakou měla mít.

Ta malá mrška mi vzala oblíbenou košili. Moji černou hedvábnou, s reliéfem draka, šitou na zakázku a velmi drahou oblíbenou košili.

Trošku se ušklíbl a pokračoval v obhlídce místnosti. Zpod stolu vykukovala bílá krajka. Přilevitoval k posteli titěrné kalhotky a popadl je. No, aspoň mi tu zůstalo něco na oplátku.

A aby byl fér, její košili roztrhl tak, že už nepůjde opravit. Ale proč si musela vzít něco pro mě mnohem cennějšího, než tu sama nechala?

Ten neblahý pocit v jeho nitru mu říkal, co už věděl, ale zoufale popíral. Nemluvil jen o košili.

ooOOoo

Hermiona opět trochu roztržitě přemýšlela o aktivitách včerejší noci a dnešního rána a zpozdila se tím na snídani. Zatrolený sexy had. Budu muset zjistit, jak se vypořádat s tímto novým problémem, co jsem si sama natropila.

Kdyby přišla včas, k té ‚příhodě‘ by nemuselo dojít.

Jak se zdálo, Levandule byla stejně tak tupá jako Ron. Skutečně rozšířila historku o tom, co se stalo. A neřekla nic než pravdu. Jen se rozhodla opominout jisté skutečnosti. Hermiona se s kýmsi vyspala a ne s Ronem a už nejsou spolu. Zvláštní, že když to řeknete takto, vytvoří to naprosto jiný obraz.

Když Hermiona mířila k nebelvírskému stolu, následoval ji šepot.

„Nemůžu uvěřit, že Rona podvedla…“

„Jak mu to jen mohla udělat? Myslela jsem, že jim to klape…“

„Levandule jej utěšuje a to je jen dobře. Bude někoho potřebovat, aby se přes to dostal…“

Hermiona by se nedivila, kdyby jí z uší šla pára od chvíle, kdy zjistila, co se stalo. Její dosud volný krok se zrychlil a změnil na odhodlané pochodování. Azkaban se jí teď zdál přijatelným důsledkem.

Než konečně došla k tomu hňupovi, nabral už docela sytý odstín purpurové. Nechte to na Ronovi a bude si myslet, že má skutečné právo být na ni naštvaný. Chápala, jak k tomu došlo. Jakmile lži, které Levandule začala šířit, dosáhly jeho sluchu a lidi s ním začali soucítit, okamžitě se toho chytil. Ten dement. Jak si vůbec mohl myslet, že to tak nechám? No to se na to podívejme…

Otočila zrak k Harrymu a Ginny, kteří ani nedutali. Jak, pro všechno na světě, tu mohli jen tak sedět a nezasáhnout?

Ginny jen smířlivě zvedla ruce. „Říkali jsme si, že ho rozmlátíme na kaši… zase. Ale pak jsme se rozhodli, že cokoliv mu provedeš ty, až sem dorazíš, bude mnohem větší zábava.“

Na to se trochu uvolnila. Alespoň kamarádi za ní stojí.

Pak její pozornost přitáhl onen objekt, který se dříve nazýval jejím klukem, a začala z ní proudit temná aura. Síň zcela ztichla; nebezpečí zaznamenali všichni až na Rona. Nadechl se, aby promluvil, a dav sebou kolektivně trhl. I ti, kteří si mysleli, že má právo být naštvaný, to považovali za nemoudré.

„Nemůžu uvěřit, žes mi to mohla uděl –“ Špatný tah.

Hermiona se mu vrhla po krku, a než někdo stihl zareagovat, přišpendlila jej na podlahu a hůlkou mu mířila mezi oči.

„Řekni jim pravdu, Ronalde.“ Zpět byl její klidný, smrtící hlas a Draco se na druhé straně místnosti ušklíbl uspokojením, že tentokrát není namířen na něj.

„Pravdu o čem?“

Neuvážený krok. Draco se opřel, aby si vychutnal, co se určitě ukáže zábavným představením.

Jestli to bylo vůbec možné, tak Hermioniny oči ještě zledověly. Naklonila se k zrzounově tváři a tomu se očividně ulevilo, jako by jej měla políbit a vše mu vynahradit. Jak tupý ten člověk musí být? Místnost jako celek si zakouzlila uši, takže nikomu neunikne ani slovo z toho, co se mu Hermiona chystá říct. Zašeptala tiše a nebezpečně.

„Řekni jim, proč si musíš tak silným kouzlem zakrývat monokly, které ti udělal Harry. Nebo proč dvojčata začala pracovat na nové řadě ultimátně mučivých kleteb nazvaných ‚zmasakruj zrzouna‘. Nebo ještě líp, řekni jim, proč ti tvá vlastní sestra zlomila několik žeber. Vlastně, řekni mně, Rone, co myslíš, že ti udělá tvá matka, až jí napíšu a vysvětlím, že nejenom, že jsi mně, ženě, která ti zachránila zadek víckrát, než bylo nutné, byl nevěrný s holkou, která měla v posteli víc mužů, než je počet slov její slovní zásoby; ale že jsi lží také zničil moji pověst.“ Odmlčela se, když ucítila, že se zachvěl strachem. „Myslíš, že ti jen pošle huláka? Já ne. Ve skutečnosti bych vsadila poslední svrček, že si sem dojde a sama ti veřejně napráská, a to velmi bolestivě.“ Oči se mu rozšířily tak, že to Harrymu připomnělo mudlovské kreslené postavičky a Draco stěží potlačil smích. „Takže,“ hlas se jí vrátil do normální hlasitosti, „řekni všem PRAVDU!“

A on řekl. Povyprávěl celý příběh a vše to hrozné, co jí navykládal. Jakmile skončil, hrubě ho pustila, vstala a oprášila se v hrané snaze zbavit ruce jeho nákazy. Pak, jako by se nic nedělo, se k úžasu všech přítomných klidně posadila na své obvyklé místo a začala si nandávat snídani na talíř.

Draco prožil krušnou chvíli při krocení své radosti. Když s ostatními nepřišla na snídani, chvíli si dělal starosti, že své pomsty lituje a provede typicky ženský kousek a tomu zatracenému zrzounovi odpustí. Ale teď rozhodně o tento případ nešlo a on začal přemýšlet o dalším tahu. Ignoroval znepokojivou náklonnost k ní, která se v něm jaksi zformovala, a prostě ji chtěl mít znovu. S ní zažil nejlepší postelové hrátky svého života. A navíc teď všichni nezadaní chlapi v místnosti začali považovat její nový status ‚volná‘ za dobrou věc, když se jim dostalo informace, že ve skutečnosti není nevěrná coura, a když ještě předvedla extrémně sexy dominantnost. Bude muset něco udělat. Rychle.

Ujistil se, že to nemá nic společného s city. Pokud šlo o něj, dala se mu a teď bude jeho tak dlouho, dokud mu to bude vyhovovat. Patřila jemu.

A Malfoyové se nedělí.

U nebelvírského stolu se zatím všichni vzpamatovávali z toho, co bude navždy známé jako ‚snídaňová příhoda‘. Po chvíli ticho prolomil hlásek zjevně víc zvědavý než vyděšený a všechny uši v místnosti se opět našpicovaly na tuto stranu síně.

„Takže… nespala jsi s někým jen proto, aby Ron žárlil a tak ti věnoval víc pozornosti?“

Vážně, Hermiona skutečně viděla, jak Ron zvesela zastříhal ušima, když se té směšné myšlenky chytil.

„Samozřejmě, že ne,“ odpověděla plynule. „Vyspala jsem se s někým, abych Ronovi ukázala, že zatímco on se mě nikdy nebude moci dotknout, jiný muž dle mého výběru určitě ano.“ Vysypala ze sebe to šokující prohlášení, jako by recitovala odpověď na otázku z testu, a naprosto ignorovala, jak všichni vyvalili oči. Pak nenuceně zvedla právě naložený talíř a nabídla třeťákovi, který onu otázku položil: „Toast?“

ooOOoo

Příštích několik dní uběhlo velmi zvláštně. Zajímavě, jistě, ale velmi zvláštně. Zlaté trio se rozpadlo a Weasley, nepochybně aby zachoval tvář, začal chodit s Brownovou. Ve skutečnosti tou degradací nevypadal potěšený, ale Draco pro toho zmetka neměl naprosto žádné pochopení. Pořád cítil nutkání jej zabít, protože viděl modřinu na paži Grangerové, která sama přiznala, že to on ji způsobil. Když poprvé vyprávěla svůj příběh, jaksi to opomněla zmínit, ale zjevně už o to bylo postaráno. Proto Potter tomu mizerovi zlomil nos.

Zabini na zrzounovi také zanechal svoji stopu. Kdykoli jej viděl, praštil jej do již zlomeného nosu a zajistil tak, že se nedal normálně zaléčit. A madame Pomfreyové záhadně došel lektvar proti bolesti, kdykoliv se u ní na ošetřovně ukázal.

Zdálo se, že i učitelský sbor si zvolil stranu.

Dokonce Snape všechny překvapil, když věnoval Grangerové nenápadné uznání. Nakonec se ukázalo, že pro ni má vždy přísný a impozantní Mistr lektvarů přeci jen slabost. Grangerové udělil volno, aby si vypracovala, co potřebuje, a Weasleymu napařil dvojitý domácí úkol. Také na konci dvouhodinovky upustil hochův vzorek lektvaru. „Jaká škoda,“ ušklíbl se. „Myslím, že to dnes bude za nulu.“

A Zabini a Pansy po sobě pokukovali velmi netypickým způsobem. Na oba netypickým. Skoro jako by sebou byli vzájemně ohromení. Takže to byly opravdu velmi zvláštní dny.

Grangerová, nesnesitelně, dostála svému slovu a zcela jej ignorovala. Většinou. Občas by přísahal, že na něj zírá, ale nedokázal ji přistihnout. A jak se zdálo, neustále na něj narážela v chodbách, a když jej míjela, dopřávala mu lákavého závanu jejího parfému.

Mohl se z ní zbláznit.

Až povolí, plánoval přijmout její pozornost, ale nevypadalo to pravděpodobné. Spíš jej opravdu jen jedinkrát využila a poté hodila za hlavu. Naprosto nepřijatelné. Natolik jej přiváděla k šílenství, až zapomněl, že stále neuplatnila všechny body jejich ujednání.

Potřeboval nový plán. Trochu… praktičtější. Ďábelsky se usmál, když si představil možnosti, jakými by ji mohl přimět se kroutit, než přizná, že jej chce.

Jo, tohle bude zábava.

ooOOoo

Hermiona se opět vyhnula Dracovu pohledu a děkovala bohu, že v něm umí číst. Nikomu by nepřiznala, nebo se tím ani ve svém nitru nezabývala, ale letos jej studovala natolik, aby dokázala dekódovat každé jeho trhnutí. Vždy dobře poznala, co chystá, takže ji nedokázal přistihnout. Zatím. Věděla, že je to jen otázkou času, protože bez ohledu na její aktuální činnost se jí oči vždy stočily k němu. Kdykoliv jej míjela v chodbě, její tělo se k němu instinktivně naklonilo a většinou se jej dotkla.

Snášela to lépe díky jedinému: i on se zdál stejně postižený. Přes všechno své pozorování to mohla jen těžko tvrdit, ale přísahala by, že kdykoliv se přiblížila, viděla mu v očích problesknout vzrušení. Možná by na tom měla zapracovat. Dokáže, aby ji zase chtěl? Jednalo se o zajímavou možnost.

Odsunula tuto vysoce rozptylující eventualitu stranou a pokusila se soustředit na naléhavý problém.

Levandule.

Jak dny ubíhaly, zvyšovala se u ní arogance a nedostávalo se jí žádné odplaty. Upřímně, Hermiona by to nejraději nechala spokojeně být. Levandule uvízla s Ronem a to samo o sobě znamenalo trest. Ale ta holka prostě nedokázala držet jazyk za zuby a být vděčná, že jí to prošlo. Takže brzy nastane konflikt.

Hermiona se ušklíbla a pak si pro ten výraz tváře vynadala. Poslední dobou se jí to stávalo častěji, jako by jí sex s Dracem předal trochu jeho osobnosti. Při té myšlence se v duchu zasmála. Jakási jeho vlastní čistokrevná SPN (PP: Sexuálně přenosná nemoc).

Obrátila se, aby prostudovala Levanduli, která právě cosi afektovaně šeptala Parvati, zatímco ne zrovna nenápadně pokukovala Hermioniným směrem. Možná má Ron taky vlastní SPN. Stupiditu. Jedině to mohlo způsobit, že Levandule považovala popichování Hermiony za dobrý nápad.

Znovu se ušklíbla. K čertu s tím. Kdykoliv by dala přednost tomu sexy úšklebku před nulovou mozkovou kapacitou.

Zazvonění zvonku ji vytrhlo z myšlenek a profesor Binns proplul skrz zeď. Připravila si brk, aby si začala zapisovat poznámky, když se ozval Dracův hladký hlas.

„Zabini,“ protáhl z jejich levé strany, „sedíš na mém místě.“

Blaise zvedl tázavě obočí a jí neunikl samolibý úsměv, který se snažil skrýt. Jen jemu a Ginny povyprávěla o Dracovi. Asi si myslel, že by se k sobě hodili a ponoukal ji, aby si svůj výkon zopakovala.

Ginny ji považovala za šílenou.

Sama uvízla někde mezi.

Ten drzý spratek na ni skutečně mrkl, než odsunul židli a přikývl Dracovi. Když si ten sedl na Blaisovo místo, musela vědomě uklidnit dech. Co má za lubem?

Profesor spustil monotónní výklad a všichni začali předstírat, že dávají pozor. A protože oni, díky bohu, seděli vzadu, nikdo si té podivné výměny nevšiml.

Naklonil se do její těsné blízkosti a ona se nemohla ubránit zachvění, když jí zašeptal do ucha: „Rozhodl jsem se, že tvé rozhodnutí ignorovat mě nepřijímám, Grangerová.“

„Ale, opravdu?“ Byla na sebe pyšná, jak vyrovnaně to dokázala říct, když měl rty tak blízko u jejího hrdla.

„Opravdu. Zdá se mi, že potřebuješ trochu pošťouchnout, aby ses začala patřičně chovat. Koneckonců jsem zmijozelský bůh sexu. Pro mou pověst je špatné, že na tebe moje přítomnost nemá vliv, zatímco já tě z hlavy dostat nemůžu.“

Zadrhl se jí dech, když se ještě přiblížil a špičkou jazyka jí objel ušní lalůček. Najednou si silně uvědomovala, že sedí ve třídě plné lidí, ale to už se odtáhl a jí se ulevilo.

Ta úleva vyletěla oknem, když na koleni pod stolem ucítila jeho ruku.

„Draco, copak ses zbláznil?“ zasyčela co nejtišeji a při další větě se zakoktala, protože rukou klouzal výš. „Jsme… jsme… ve třídě plné lidí!“

Lavici pro dva ze tří stran zakrývalo dřevo, takže nikdo nemohl vidět, co jí zrovna provádí, ale Hermiona se prozradí, jestli v tom bude pokračovat. Rozhodně nebude moci sedět tiše, pokud se jí bude takto dotýkat. Nad jeho úsměvem se jí zadrhl dech téměř stejně tak jako nad tím, co jí dělal.

„Ale možná nejsi tak chladná, jak předstíráš,“ protáhl a prsty jí kreslil pomalé kroužky na stehně. „Jestli se nemýlím, právě jsi mi řekla Draco?“

Sakra.

Tohle se prostě nevyvíjelo dobře. Nemohla mu dovolit v tom pokračovat. Lehce jí přejel po kalhotkách a její protesty přerušilo zalapání po dechu. Trošku rozumu se vrátilo, když si ten zvuk uvědomila. Byla zoufalá, že až prosila.

„Malfoyi, prosím. Uslyší nás.“

„Ale ne, neuhýbej. Řekni mé jméno, Hermiono.“

Ach, bože. Kombinace jejího jména tak hříšně mu vycházejícího z úst a jeho nemravných prstů se nedala vydržet. Cosi zamumlal a najednou ucítila, jak jí zmizely krajkové kalhotky. Dotek na přecitlivělém centru znamenal její pád.

„Draco. Prosím.“ V této chvíli si nebyla jistá, jestli jej prosí, aby přestal, nebo pokračoval.

Temně se zasmál a znovu se k ní naklonil. „Uvolni se, princezno. Zakouzlil jsem naši lavici zvukovou bariérou a vztyčil kouzlo hned, jak jsem si sedl. Pro zbytek třídy jen sedíme a píšeme poznámky. Neuvidí, co dělám.“ Odmlčel se, aby jí zuby přejel po tepně na krku a ona zaúpěla. „Ani neuslyší, když ti řeknu, jak moc tě chci položit na tento stůl a udělat ti to.“ Poslední slova zavrčel a prsty do ní vstoupil tak tvrdě, až vykřikla. Levou rukou pokračoval v jejím mučení a pravou jí vklouzl do vlasů a přitáhl si ji do drsného polibku. Ten tvrdý přístup si užívala a svíjela se mu v náručí. Vytrhla se mu, až když vyvrcholila a vykřikla jeho jméno.

ooOOoo

Tohle není dobré, pomyslela si Hermiona cestou na večeři do Velké síně. Zvažovala možnost, že jej přiměje, aby ji zase chtěl, ale ta epizoda ve třídě dokázala, že on ji dokáže zcela připravit o rozum. Stále viděla jeho úšklebek, když tam seděla a pokoušela se vzpamatovat, než zazvoní a on bude muset kouzlo zrušit.

Utěšovalo ji, že vůbec nevypadal nijak zvlášť vyrovnaně, ale toto skutečně znamenalo bod pro něj. Teď si stáli Draco: 1, Hermiona: 0 a to nemohla dovolit. Musela provést něco, čím jej připraví o klid, jinak by v jejich vztahu už navždy dominoval on. Jejich vztahu. U toho ztuhla. Dobrý bože, skutečně jej chtěla navázat s ním. Chtěla toho sexy arogantního hada za přítele.

V té chvíli se její úsměv změnil v rozhodně ďábelský.

A chystá se ho získat.

Přiměje Draca Malfoye udělat něco, co ještě nikdy neudělal. Přiměje ho najít si stálou přítelkyni. Teď musí jen přijít na to jak.

ooOOoo

Draco použil veškerou sebekontrolu, aby udržel svoji reakci na ni v šachu.

Sladký Avalone, jen ty zvuky, co vydávala.

Cítil se samolibě hned ve dvou směrech. Že skutečně dokázal vypadat jen mírně zaujatě, zatímco byl sopkou naplněnou vroucí lávou, a že způsobil to potěšené sténání. Když hodila hlavou dozadu a vykřikla jeho jméno, málem se neudržel. Při té vzpomínce se usmál.

Rozhodně svůj cíl dnes splnil. Nepřekvapilo by ho, kdyby se ještě večer objevila u jeho dveří a prosila, aby si ji vzal. Jo, krásně se to představovalo. On by jí, samozřejmě, vyhověl, a pak by jí vysvětlil, jak to od nynějška půjde.

Lapil ji.

Bojoval proti těm absurdním poutům, ve kterých ho sama držela, ale nebylo to k ničemu. Chtěl ji u sebe a pro víc než jen dobrou soulož. Poslední dny moc dobře nespal a uvědomil si důvod; natahuje se po ní a ona tam není. Pomyslel na vše, o čem si s ní chtěl v poledne povykládat. Jak absurdně to znělo? Ale byla to pravda a cítil se špatně z toho, že prohrává.

Malfoyové neprohrávají.

Takže změnil rovnováhu sil. Teď, když třímal v rukou otěže jejího vlastního plánu, fungoval mnohem snáze.

Z myšlenek ho vytrhl samotný Marcus Flint, který jej míjel a pozdravil.

„Hej, Flinte. Co tady děláš?“

„Famfrpálové představení. Brumbál pozval všechny bývalé bradavické studenty, kteří se stali profesionály, aby dnes zahráli exhibiční zápas. Zrzavá dvojčata jsou tu taky, stejně tak Johnsonová a několik dalších.“

Draco se rozhlédl po místnosti a skutečně. U nebelvírského stolu seděli Fred a George Weasleyovi spolu s Angelinou Johnsonovou.

Prohlížení místnosti mu narušil Hermionin příchod – jeho oči nebyly ochotné se jí vzdát. Než se dostala na půl cesty ke stolu, vypadala trochu ustaraně, ale pak jejím výrazem prokmitl šok, jako by ji cosi napadlo. Vzápětí se usmála a jemu se vnitřnosti stáhly vzrušením. I když se snažil svoji touhu kontrolovat, tušil, že má problémy. Její úsměv neznamenal předzvěst kapitulace. Zaváněl nově vymyšleným komplotem.

Sakra. To v něm vyvolalo ještě větší zájem. Nikdy by se nespokojil s krotkou, poslušnou dívkou. Jen to dokazovalo, že jeho rozhodnutí získat ji bylo opodstatněné. Jejich malá válka by se mohla stát tou největší zábavou, co kdy zažil.

ooOOoo

Hermiona se posadila vedle Harryho a Ginny a začala si roztržitě nandávat jídlo na talíř. Tak se ztratila v myšlenkách, že si téměř nevšimla, když Ron a Levandule obsadili místa naproti ní.

Opravdu se už o ně nestarala.

Ronovi se pomstila, a jakmile přijde na nejlepší způsob, jak odhalit Draca, bude s ním definitivně hotová. A rozhodla se, že Levandule je víc otrava než skutečný problém. Kromě toho mnohem radši osnovala Dracův pád než zasloužený trest pro ni.

Ginny musela zalapat po dechu, aby to přitáhlo pozornost k nechutnému páru naproti ní. Po vzhlédnutí si opravdu přála, aby tak neučinila. Levandule olizovala Ronovu tvář a rukou mu šmátrala po přední části kalhot, zatímco se rozhlížela, jestli si jí okolí všímá. Rozkošné.

„Jestli hodláš tohle provádět veřejně, tak z toho aspoň udělej něco přitažlivého na pohled.“

Levandule pustila Rona a zazírala na Hermionu. „O sex-appealu nevíš nic. Hlavně proto jsi o Rona přišla.“

Celý stůl se kolektivně nadechl a dech zadržel. Opravdu to právě řekla? Všechny nebelvírské oči se obrátily k Hermioně a i zbytek síně rychle zachytil fakt, že se cosi chystá. Hermiona si prohlédla onu nešťastnici sedící před ní a poznala, že je na čase ji usadit.

„Za prvé, o Rona jsem nepřišla. Jasně si vzpomínám, že mě té noci, co jsem vás načapala, prosil, abych zůstala. Říkal mi, že beze mě nemůže žít a že ty pro něj nic neznamenáš, takže zanech bludů. Kdybych luskla prsty, právě teď by se po stole připlazil za mnou. To já se rozhodla, že když se dotkl tebe, ke mně se nedostane na metr. A co se týká sex-appealu, poznám dost, abych viděla, že ty žádný nemáš. Většina mužů jsou prostí tvorové a pro sex nepotřebují vkus. Ty bys skutečný sex-appeal nepoznala, ani kdyby tě hryzl do zadku.“

To vše pronesla Hermiona chladně, věcně a v tomto malém představení se jasně stala vítězkou.

Levandule však nevěděla, kdy skončit. To děvče naprosto ignorovalo varovný záblesk v Hermionině oku, aby si nepouštěla pusu na špacír a byla ráda, že to neskončilo hůř.

„Ha, ano?“ Replika století. Co provedla vzápětí, se řadilo daleko za hranice stupidity.

ooOOoo

Jako sledujete v jakési fascinující hrůze neodvratitelně se blížící autonehodu, zíral Draco na Brownovou, která vyskočila na stůl a kouzlem se připravila o šaty.

Dobře, cosi zůstalo. Jen se zmenšily, zúžily a znecudněly. Zůstaly jí pouze titěrné šortky a top bez ramínek. Zatvářil se. Byla řeč o sex-appealu. Ne štětka-appealu.

Síní se začalo rozléhat tepání hudby a ta holka se začala kroutit a škubat sebou jako nějaká dementní ryba. Upřímně, potvrzovala Hermionino tvrzení víc, než kdyby se hádala. Rychle jej to představení znudilo. Nic, co by nemohl vidět v nejlevnějším bordelu, a kdyby za toto zaplatil, požádal by o vrácení peněz.

Představení obsahovalo hojně záblesků světel a barev a množství mávání hůlkou, jako by se snažila dát na odiv své schopnosti a ne jen nepříliš atraktivní tělo. Což bylo ještě pitomější, než čekal. Vážně zešílela? Nikdy nevyzvěte Hermionu Grangerovou k poměřování magických schopností.

Které části na ‚nejchytřejší čarodějka své doby‘ nerozuměla?

Rozhlédl se kolem a viděl, že většina lidí má ten samý zděšený či nezaujatý výraz ve tváři. Když skončila, skutečně měla odvahu samolibě shlédnout na Hermionu, jako by právě nezpůsobila, že si celá síň přála vyloupat oči. Opřel se a čekal, až začne skutečná show.

ooOOoo

Hermiona se usmívala a čekala, až ta katastrofa skončí. Upřímně, kdyby ta holka nebyla tak nepříjemná coura, Hermiona by jí vážně mohla poděkovat. Zaprvé, vzala jí Rona i s jeho defektním mozkem včetně jeho SPN a teď jí aktivně pomáhala, i když neúmyslně, s plány ohledně Draca. Hermiona se rozhlédla po místnosti a vybírala možné spolupachatele a oběti v  naprosto šíleném plánu, který se jí líhl v hlavě.

Věděla, že nikdo nečeká její reakci, a díky tomu bude vše ještě příjemnější. Aby byla upřímná, v jiný den by do toho nešla, ale protože cítila silnou touhu otřást Dracem a protože si všimla skutečnosti, že tu sedí pár lidí, kterým věřila, rozhodla se snadno.

Jo, tohle bude zábava.

ooOOoo

Pozoroval její úsměv a musel si sednout pohodlněji. Na tváři měla jeho patentovaný výraz a Draca nekonečně těšilo, že jej mířila na tu pitomou couru. To děvče nevědělo, co na ni čeká, ale on ano. Všichni mysleli, že to Grangerová nechá být jen proto, že zatím nereagovala. Ale on byl chytřejší. Viděl ta přemýšlivá světla v jejích očích, když se rozhlížela po síni. Něco chystala, ale i jeho šokoval její další krok. Čekal velkolepou přehlídku magie, která se snese na místnost, nebo že prostě vyskočí a ty hovadiny z té pitomé coury vymlátí. Ani za milion let by si nepředstavil, že na tu výzvu odpoví stejně.

Když se Hermiona zvedla ze svého místa, všechny oči se k ní přilepily. Síň nikdy neztichla tak jako v této chvíli a napětí naplňující dav tepalo životem. Mávnutí hůlky naplnilo vzduch smyslným tlukotem. Druhé mávnutí přeměnilo její školní hábit do padnoucí černé košile s knoflíčky a vyhrnutými rukávy a do černých legín. Vlasy se jí z culíku rozpustily do kaskády měkkých sexy kadeří a kouřové oční stíny spolu s leskem na rty dotvořily vzhled pozemské sirény. Místnost naplnil kolektivní šok a ještě se zvýšil, jakmile začala hrát píseň.

Put me on the table – Polož mě na stůl

Make me say your name – přinuť mě vyslovit tvé jméno

Jako by slova písně vedla její pohyby. Otočila se a položila se na stůl, načež houpla nohama, až se ocitla přesně uprostřed. Kotníky u sebe, nohy v kolenou ohnuté, opřela se o ruce a švihla hlavou dozadu, jako by ji řídila vášeň. Touha vzplanula v očích každého muže.

If I can't remember – Když si nemůžu vzpomenout

Otočila se k Ronovi, který zíral s široce rozevřenýma očima a spadlou bradou a naprosto ignoroval svoji rozzuřenou přítelkyni. Přehodila nohy, aby seděla čelem k němu, překřížila je a poklepala si prstem po bradě, zatímco jej sledovala nečitelným pohledem.

Then give me all your pain – pak mi dej všechnu svou bolest

Na slovo bolest Ron padl na záda. Tvrdě. Hermiona jej totiž skopla ze židle. Pak vstala a hodila svoji hůlku Ginny. Ta mrcha chce kouzla? Dám jí kouzla. A jen tak zmizela. Dav zalapal po dechu. Nejenže cosi takového právě provedla, ale udělala to také bez hůlky a mlčky.

I can sit and listen – můžu sedět a poslouchat

Znovu se objevila na klíně Freda Weasleyho a verš mu šeptla do ucha.

Or I can make you scream – nebo tě můžu přinutit křičet

Z Fredova klína se naklonila k Georgeovi a tento verš zašeptala jemu.

Kiss it and make it better – Líbat ho a udělat mu dobře

George, z dvojčat ten citlivější, zčervenal a ona jej v omluvě za způsobené nepohodlí políbila na tvář.

Just put your trust in me – jen mi věř

Vyskočila z Fredova klína a vytáhla na nohy Angelinu. Všeobecně se vědělo, že ta je všemi deseti pro každý dobrý žert a také ji nezklamala. Když si Hermiona položila její ruce na boky, pouze mrkla.

Oh my god, go a little slower – Ó, můj bože, trošku zpomal

Teď Hermiona zavlnila boky v pomalé osmičce, zatímco ruce zvedla nad hlavu.

Oh my god, what was that again? - Ó, můj bože, co to zase bylo?

Začala se zaklánět až k zemi, čímž poskytla mrzimorským slušný pohled do svého výstřihu.

La da da, let me feel you baby - La da da, nech mě tě cítit, zlato

Když se rukama dotkla podlahy, bez námahy se vytáhla nahoru.

Let me in cause I understand – pusť mě dovnitř, protože já rozumím

Pak sundala Hermiona Angelininy ruce ze svých boků a přehodila si je přes ramena těsně předtím, než se otočila. Opřela se zády o hruď starší dívky a svůdně se usmála do davu.

Let me feel you baby – nech mě tě cítit, zlato

cause I understand – protože já rozumím

V této chvíli Hermiona vzala Angelininy ruce a spojené se svými je zvedla a obě se začaly houpat do rytmu. Všichni v sále byli uchváceni a pohupovali se s nimi.

I understand it all, now climb up my sugar walls – Všemu rozumím, teď mě pořádně udělej

Hermiona věnovala pohled Levanduli, která zuřila, jak si konečně uvědomila svoji chybu. Při Hermionině úšklebku vyskočila ze židle a zamířila k ní. Hermiona pustila Angelinu a vykročila vpřed, aby se s tou husou setkala. Perfektní načasování.

Problems solved it's dissolved with the solvent known as spit – Problémy vyřešeny, rozpustily se s v rozpouštědle známém jako plivnutí

Levandule se nadechla, aby vychrlila další nepřiměřenou urážku, ale nedostala se k ní. Hermiona jí do otevřených úst plivla a dlaní je hbitě zavřela.

Lickity lick not so quick it's a slick ride – Jen mi to nandej, ne tak rychle, je to hladká jízda

Pak ji popadla za bradu, otočila jí a dobře mířeným kopancem do zadku ji seslala na kolena.

Make my mink slide cause we're all pink inside – Zasaď se o to, aby byl můj kožíšek kluzký, protože uvnitř jsme všichni stejní

Načež se sexy úsměvem luskla prsty a zmizela.

This can be really easy – Opravdu to může být snadné

Objevila u havraspárského stolu a jako by ta slova říkala, když vklouzla doprostřed plného osazení.

It doesn't have to be hard – Nemusí to být těžké

Teď navázala oční kontakt s Terry Bootem a předklonila se na lokty.

Here baby let me show you – teď mě, zlato, nech a já ti ukážu

Popadla Terryho tvář a přitáhla si ho, až jejich rty dělilo jen pár centimetrů.

I'll have ya climbing up the walls – jak si udělat dobře

Ale jakmile Terry konečně sebral odvahu tu vzdálenost zrušit, zase zmizela.

You got all the problems – Všechny tvé problémy

Tentokrát si vybrala mrzimorský stůl a když se objevila, s překříženýma nohama seděla před jakýmsi páťákem, jehož zapomenutý úkol ležel právě mezi nimi. Naklonila hlavu na stranu a předklonila se.

I think I can solve – myslím, že vyřeším.

Nevěděli, co provádí, dokud se neodtáhla s Mrzimorovým brkem v ruce a nepřejela si jeho koncem atraktivně po ústech. Vzápětí odpověděla na otázku, u níž se kluk zasekl, než jej vyrušila.

Why don't you come in here baby? – Proč sem nepřijdeš, zlato?

Pak odhodila brk a ovinula nohy kolem nic netušícího chlapce, který upadl do takového šoku, že neexistovalo nebezpečí zatoulání jeho rukou.

Proto si ostatně vybrala Mrzimora.

Why don't we sit and talk? – Proč si nesedneme a nepromluvíme?

Ten verš mu šeptala do ucha a on zaúpěl ve chvíli, kdy před ním nezůstalo nic než vzduch.

Oh my god, let me feel you baby – Ó, můj bože, nech mě tě cítit, zlato

cause I understand – protože já rozumím

Hlava každého bradavického studenta, současného i bývalého se otočila, aby viděli, koho dalšího si vybere. Když se objevila v čele zmijozelského stolu, Draca postihly dýchací problémy.

Oh my god, go a little slower – Ó, můj bože, trochu zpomal

Mávla rukou a jídlo na stole zmizelo.

Oh my god, what was that again? – Ó, můj bože, co to zase bylo?

Další mávnutí a před každou osobou u stolu se objevil zmrzlinový pohár se šlehačkou i s třešínkou na vrchu. Mnoho myslí teď naplnily rozkošné možnosti.

La da da, let me feel you baby – La da da, nech mě tě cítit, zlato

Hermiona vykročila do centra stolu a všimla si, že Marcus Flint, i když ji sleduje očima, je stále natolik schopný myšlení, aby měl lžičku se šlehačkou na půl cesty k ústům. To nemohla dovolit.

Let me in cause I understand – pusť mě dovnitř, protože já rozumím

Sklonila se před ním, pomalu mu lžičku sebrala a vložila si ji do úst, aby ji dočista ocucala. Když se odtáhla, měl pokleslou čelist a ona byla spokojená. Olízla si rty a pokračovala dál po stole.

Oh my god, go a little slower – Ó, můj bože, trochu zpomal

Oh my god, what was that again? – Ó, můj bože, co to zase bylo?

Při chůzi se jí boky houpaly a oči všech ten pohyb sledovaly.

La da da, let me feel you baby – La da da, nech mě tě cítit, zlato

Let me in cause I understand – pusť mě dovnitř, protože já rozumím

Zastavila se, aby zvedla paže a provokativně zatřásla boky. O toto se Brownová pokoušela, ale selhala. Když však pohyb předvedla Hermiona, působilo to étericky, elegantně a naprosto to vzrušovalo.

Oh my god, let me feel you baby – Ó, můj bože, nech mě tě cítit, zlato

Cause I understand – protože já rozumím

Pokračovala v chůzi, dokud nedorazila ke zmijozelské verzi Zlatého tria: k Pansy, Blaisovi a Dracovi.

You like the top and the bottom – Líbí se ti vrch i spodek

Poklesla před Pansy.

You made a drop and you caught em – Pustíš je a pak je chytíš

Natáhla se a rukama vklouzla druhé dívce do vlasů stejně jako tehdy v Blaisově koupelně.

And when you rock then you got em – A s houpáním je dostaneš

Oh my god em, oh my god em - Ó, můj bože, ó, můj bože.

Přitáhla Pansyinu tvář k vlastní, takže se Pansy musela prohnout do jejího těla. Jakmile se dost přiblížila, Hermiona se naklonila a zašeptala jí do ucha: „Tím jsme si kvit.“

Let me feel you baby – nech mě tě cítit, zlato

Než mohla Pansy zaregistrovat, co řekla, přejela Hermiona nosem po dívčině čelisti, dolů po krku a právě dorazila ke klíční kosti, když ji znenadání pustila a sedla si na paty.

Cause I understand – protože já rozumím

Pak sklouzla po stole čelem ke Blaisovi.

You like the top and the bottom – Líbí se ti vrch i spodek

You made a drop and you caught em – Pustíš je a pak je chytíš

Položila si dlaně na kolena a ve výzvě na něj pozvedla obočí.

And when you rock then you got em – A s houpáním je dostaneš

Zvedl na oplátku své a rukama jí klouzal po stehnech až k bokům.

Oh my god em, oh my god em - Ó, můj bože, ó, můj bože.

Hermiona předstírala váhání, zda jej nechá, ale pak zavrtěla hlavou a nohou jej šťouchla do hrudníku, aby se dostala z jeho dosahu.

Let me feel you baby – nech mě tě cítit, zlato

Cause I understand – protože já rozumím

Teď nastala chvíle pro finále. Pomalu se proplazila přímo k Dracovi. Dav zalapal po dechu; ještě nikdo o jejich tajemství nevěděl. Okamžik si hleděli do očí, oba lapeni v touze. Draco se nemohl dočkat, až ji chytí a bude moci vrčet na kohokoliv dalšího, kdo by se chtěl dotknout toho, co náleží jemu. Chtěl ji před zraky všech prohlásit za svou, takže by všichni věděli, že je tabu. Hermiona si užívala toho vlastnického záblesku v jeho očích.

I understand, now let me show you where to put that hand – Já rozumím, tak mě nech a já ti ukážu, kam položit tu ruku

Začala stejně jako s Blaisem, vzala jeho ruce a položila si je na kolena.

My little red engine says, "I think I can, I think I can." – Můj motorek přede: „Ano, můžu, ano, můžu.“

Pomalu jej vedla vzhůru po stehnech, zatímco je rozevírala. Dav v očekávání zatajil dech.

I got your coochie coo, how bout you – Mám tvoji masturbovací vagínku, a co ty

Náhle jeho ruce stiskla víc, přitáhla si je do vlasů a vklouzla mu do klína.

I got your coochie coo too – Mám tvoji masturbovací vagínku

Rty se přiblížila k jeho a dav začal šílet.

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Opravdu se to děje? Svatá prostoto!

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Ten šťastný parchant. Myslíš, že to je on, s kým…?

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Polibek pokračoval a pokračoval, oba ztracení ve vášni, kterou v sobě našli, a naprosto hluší k šepotu, který kolem nich explodoval.

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

V žádném případě! Možná. Rozhodně.

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Zrušila polibek, a když získala trochu rovnováhy, ušklíbla se nad zastřeným pohledem jeho očí. Naklonila se, aby přiblížila rty k jeho uchu, a zašeptala další slova, přičemž si ovšem začarovala hlas, takže to vypadalo, jako by šeptala celému davu. Opět se rozhostilo ticho a všichni čekali, až promluví.

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

„Díky za nedělní noc. To, co jsi se mnou prováděl, bylo mnohem lepší než pomsta.“ Všem se rozšířily oči a další dobře mířený úder od Harryho utnul Ronův rozhořčený řev.

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Oh my god 'em – Ó, můj bože

Odtáhla se se sexy úsměvem a kousla se do spodního rtu.

Ok stop!

A byla pryč.

ooOOoo

Do-dračí-ohrady.

Opravdu se to právě stalo?

Draco se rozhlédl po ostatních a viděl stejný nevěřícný a většinou vzrušený pohled v jejich tvářích. Jo.

Byl tak zmatený a vážně vzrušený skutečností, že nejen že to Hermiona právě provedla, ale provedla to v jeho košili, až stěží pochytil konverzaci okolo sebe.

„Ta holka má odvahu, to se musí nechat,“ přerušila Pansy ticho s úsměvem plným respektu.

„Říkej si tomu, jak chceš, Parkinsonová,“ ozval se z konce stolu Flint, „já jsem jen rád, že jsem to mohl sledovat.“ Draco viděl, jak do kapsy strká lžičku, kterou Hermiona olízla, a poznamenal si, že je třeba jej později praštit. Marcus musel pohled v jeho očích zachytit, protože se zazubil: „Ale no tak, Draku, máš celý dortík, nech mi drobečky, jo?“

To Draca přivedlo k jeho úkolu. Pohlédl na zbytek zmijozelských u stolu a rozhodl se zajistit ne-li jejich pomoc, pak alespoň pochopení, že Hermiona je tabu.

„Hermiona Grangerová je moje. Nárokuju si ji. A kdokoliv do tohoto nároku zasáhne, setká se s velmi bolestným osudem.“ Kolem viděl pokývnutí a věděl, že se mu neodváží oponovat. Pro nic za nic jej nenazývali zmijozelským princem.

„No,“ zvedla Pansy obočí a v pokusu změnit téma vyhrkla první nesmysl, který jí přišel na jazyk, „nikdy jsem si nemyslela, že uvidím Grangerovou méně oblečenou než Brownovou.“

„O čem to mluvíš?“ odvětil Blaise. „Byla skoro celá zakrytá. A v tom byla pointa, ne? Všechny pobláznit touhou, aniž by vypadala jako striptérka.“

„Neřekla jsem, že byla méně zakrytá, řekla jsem, že měla na sobě míň oblečení.“

Dokonce ani Dracovu omámenému mozku to nedávalo smysl.

Pansy protočila očima nad jejich zmatenými obličeji a vysvětlila. „Brownová měla na sobě čtyři kousky. Pět, počítáš-li boty. Grangerová jen dva.“ Zde se Pansy odmlčela, ďábelsky se usmála a pustila se do zmrzliny.

Draco, spolu se všemi na doslech, přemýšlel o těch dvou rozdílných outfitech. Brownová měla kraťasy stylu šlapka – jedna, ty nezakrývaly vršek laciných červených tang – dvě, a tričko bez ramínek – tři, to stejně tak nezakrývalo odpovídající podprsenku – čtyři. Boty byly páté. Hermiona měla jeho košili – jedna, legíny – dvě… A měla jen dva kusy. Jak mohla… to odhalení do něj udeřilo dvě vteřiny před ostatními.

„Jak?“ zeptal se Pansy, než si ostatní posbírali čelisti ze stolu. Jak to mohla poznat?

„Neměla na sobě žádnou čáru od kalhotek nebo tang, plus,“ na chvilku se odmlčela a vyhřívala se v závisti, která na ni bude záhy namířena, „viděla jsem poměrně dost, když tu byla. Pár knoflíčků a všichni by sledovali naprosto jiné představení.“

„Říkáš, že… že…“

Pansyin úsměv se rozšířil a zezlomyslněl.

„Že se Grangerová promenádovala, a pravděpodobně stále promenáduje po Bradavicích na ostro? ANO!“

Zpracovávání.

Výpočet.

Sakra.

A to už Draco mazal z Velké síně.

Jistě mu to později vynese pár poznámek od několika lidí, ale nyní se většina místnosti otočila a sledovala představení u nebelvírského stolu. Ron Weasley si mohl oči vyplakat a zcela ignoroval vzteklé láteření své přítelkyně. Nikdo jej za to neodsuzoval. Všichni si přiznali, že pokud by své šance na toto zmršili souloží s Levandulí Brownovou, taky by brečeli jako malí.

ooOOoo

Draco ležel v posteli, sám, a za posledních pár hodin asi pomilionté zanadával. Nemohl ji najít. Ta šílená ženská se před ním schovávala. Musel přiznat, že šlo o dobrou strategii, ale bože, chtěl ji za to uškrtit.

Už v půlce jejího tance mu došlo, že se pustila do jejich malé hry a rozhodla se hrát nefér. Mnohokrát na něj vyzývavě pohlédla, zatímco rozpouštěla jednu bezmocnou oběť za druhou do louže u svých nohou. Jako by chtěla, aby provedl něco bláznivého.

Jako vstát a přímo tam si ji vzít.

Párkrát se zhluboka nadechl a pokusil se myslet na něco jiného, něco, co by nezvedalo jeho deku.

Plán. Mysli na další tah. Potřebuje odvetu. Tentokrát veřejnou. Nestačilo, že zbytek koleje věděl o tom, že je jeho. Ona to musí vědět. A musí to přiznat.

Usmál se, když se mu v hlavě začal rýsovat projekt. Konečně mohl usnout.

ooOOoo

Následující ráno bylo rozhodně zvláštní a Hermiona věděla, že to nějak zapříčinil Draco.

Minulou noc se skrývala ze dvou příčin. První – považovala to za strategický tah. Bude z její nepřítomnosti šílet a zvýší to jeho touhu ji získat, o což přesně se snažila. A bude se muset vytasit s nějakým výstupem, aby dokázal, že ji chce na víc než jen nějakou rychlovku. Jestliže ona udělala tu naprostou šílenost, musí si být jistá, že pro dobrou věc. On se nikdy nepustí do veřejného vyhlášení jejich vztahu, pokud pro něj nebude důležitý.

Skrývání se ukázalo jako dobrý plán a byla se sebou spokojená, že i po tom polibku dokázala jasně myslet. Dobrý bože, ta vášeň z něho tryskající byla návyková.

Což ji přivedlo k druhému důvodu. Kdyby ji v noci chytil, v jeho dotyku by roztála a vzdala se. Věděla, že přímý útok by nevydržela, takže si vybrala ústup a přeskupení. A součástí toho přeskupení se stala Ginny.

Spaly v Komnatě nejvyšší potřeby. No, ani jedna skutečně nespala. Na to byly příliš vybuzené. Ginny se nedokázala ovládat a většinu večera strávila na podlaze, kde se svíjela smíchy.

„Viděla jsi jeho tvář?“ zvolala. „Nikdy na ni nezapomenu. Ani až budu stará a senilní.“

„Kterou? Ronovu, nebo Dracovu?“

„Obě! Upřímně, nemůžu se rozhodnout, která byla lepší. A jak jsi zmizela, tak Ron začal brečet jak mimino a Harry se na něj ušklíbl, úplně malfoyovsky, což bylo vážně naprosto úžasné, aby přestal fňukat, protože si to zaslouží.“

Hermiona na Rona málem zapomněla. Zvláštní, jak její pomsta přestala být důležitá, když měla vyhrát bitvu s Dracem. Nikdy mu jeho zradu neodpustí, ale vážně to pro ni přestalo být důležité. Škrtla jej ze svého života, a protože na něm nezáleželo, nestál ani za námahu, aby jej mučila. Jediné mužské city, které pro ni byly podstatné, patřily Dracovi.

Což ji přivedlo zpět k dnešnímu zvláštnímu ránu. Co udělal, že to dokázal způsobit?

Zmijozelové ji chránili.

Terry Boot se ukázal zjevně špatnou volbou coby oběť včerejší epizodky, protože si teď myslel, že je moudré pokusit se ten okamžik zopakovat. Popadl ji na chodbě cestou na lektvary a přitáhl si ji, aby ji políbil. Než mohla mrknout, toho hocha uřklo alespoň šest různých hůlek, všechny v rukou hadů.

Ti pak kolem ní vytvořili něco jako lidský štít a eskortovali ji zbytkem cesty do třídy. Polovina z nich lektvary ani neměla.

Takže… jak bylo řečeno, zvláštní ráno.

Prohlédla učebnu kvůli známým bílým vlasům, ale nikde je neviděla. Co má za lubem?

Draco se neukázal na žádné hodině toho dopoledne, ale přítomnost Zmijozelů zůstávala. Stále tu byla nápomocná ruka, když klopýtla, hůlka, aby se vypořádala s jakýmkoliv přemotivovaným fanouškem jejího představení; ani Ron se neodvážil poprosit ji o odpuštění tak jako každého dopoledne od jejich ‚snídaňové příhody‘.

Ve skutečnosti to bylo docela milé. Cítila se tak trochu jako mudlovská celebrita.

Nadešel čas oběda a Draca stále ani nezahlédla. Vešla do Velké síně a od svého zmijozelského doprovodu zacítila zvláštní vibrace. Jako by něco čekali. Za tu výhodu byla vděčná, protože kdyby nevěděla, že se cosi chystá, mohla by zemřít šokem.

Všude ležely knihy. A ne ledajaké. Staré, vzácné a extrémně drahocenné svazky, nad nimiž Hermioně ruce škubaly. A uprostřed toho všeho stál Draco.

Kráčela k němu a zmijozelský doprovod se odpojil, aby se přidal ke zbytku davu. Nemohla se udržet a z očí jí zářila posvátná úcta, když prohlížela ty stohy knih. Na jeho tváři se objevil úšklebek.

„Co tohle všechno je?“

„Knihy.“

Ten kousavý komentář ji v duchu vrátil k jejich prvnímu setkání a ona mu věnovala stejný pohled, jako on tehdy, když na jeho obdobnou otázku sarkasticky odpověděla: „Dortík.“ Pohled, který říkal: ‚vysvětli, nebo běž‘.

„Je dobře známo, že jsi na knihy, a chtěl jsem, abys byla nezaujatá, až ti předložím svůj návrh.“ Jeho komentář a úsměv jí řekl, že i on je myšlenkami u jejich první noci.

„Úplatek? Jak typické. Co přesně ode mě chceš?“

„Ach, nic moc namáhavého.“ Zmenšil mezeru mezi nimi a obkroužil ji jako žralok obeplouvající svoji kořist. „Musíš prostě přiznat, že patříš ke mně.“ Poslední část vyslovil jí za zády a naklonil se, aby jí rty přeběhl po krku. Zachvěla se a zhoupla směrem k němu, než nad sebou získala kontrolu. Ještě se nemůže vzdát.

„Jen když přiznáš, že ty patříš ke mně.“

„No, myslel jsem, že tady z tohoto je to zřejmé. Kolikrát jsi viděla, že bych veřejně ukázal zájem o holku? Myslíš, že by tě moji hadi sledovali jen pro zábavu? Upřímně, Grangerová, měla bys být chytrá.“

Otočila se tváří k němu, zabořila mu ruce do vlasů a přitiskla své rty na jeho.

Někdo, všichni podezřívali Blaise, v té chvíli znehybnil Rona, takže se nemohl odvrátit.

Po několika okamžicích se Draco za velkého úsilí dokázal odtáhnout a podívat se na ni.

„Řekni to, Hermiono. Řekni, že jsi moje,“ zavrčel silou touhy si ji nárokovat.

Usmála se. „Jsem tvoje. Navždy.“

Přitlačila se zpět k jeho tělu a opět pohltila jeho ústa. Když se na vteřinku oddělili kvůli nadechnutí, Draco se otočil a zamířil oči přímo na ztuhlého Rona.

„Díky, že jsi takový lůzr, Weasley,“ protáhl a ten úšklebek, který milovala, se vrátil na místo. „Docela si tvé chyby užívám.“

A s Hermionou těsně u boku se ztratil.

ooOOoo

„Albusi, upřímně, opravdu nic neuděláš s tím neustálým a příšerným přerušováním našich jídel?“ naklonil se Severus Snape, aby řediteli položil svoji otázku, když studenti po zmizení pana Malfoye a slečny Grangerové začali šílet.

„Děláš si legraci, Severusi?“ odvětil Brumbál. „Tohle je lepší než mudlovská telenovela. Ani ve snu by mě nenapadlo brzdit jejich vysoce zábavné projevy.“

Snape musel uznat, že má pravdu. Pohled na tvář pana Weasleyho byl k nezaplacení.

Píseň, na kterou Hermiona tančí:

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/pink/oh-my-god-2430

Pokusila jsem se o překlad, ovšem význam některých veršů jsem si musela domýšlet. Má-li někdo povědomí, o čem že se to v písni zpívá, pošlete mi SS se svým překladem.