larkinh
The Feast of Fools
originál: https://www.fanfiction.net/s/6866775/1/The-Feast-of-Fools
autor: Pink Wolf Princess
překlad: arabeska
Autorem příběhu je Pink Wolf Princess, která nereagovala na žádost o překlad. Duševní vlastnictví patří JKR a pánům Medkům. Překlad nevznikl za účelem finančního zisku.
Fred a George Weasleyovi
humor
800 slov
přístupné 13+
PP: Apríl. Narozeniny. A jedno malé tajmeství… Všechno nejlepší! :)
Aprílové narozeniny byly nejoblíbenějším svátkem Freda a George. Jednou v roce měli opodstatněný důvod dělat celý den žertíky a navíc dostávat dárky a ujídat dort!
Ale letos bylo všechno jinak. Už od svého odletu z Bradavic se dvojčata téměř denně stavovala na ústředí na večeři s rodiči a ostatními přítomnými členy Řádu. A téměř vždy se zúčastnili i Lupin s Blackem.
Problém spočíval v tom, že obě dua si vyhlásila válku šprýmů. A zakladatelé Kratochvilných kouzelnických kejklí si vůbec nevedli dobře, naopak s vlkodlakem a temperamentním zvěromágem prohrávali. Ale teď měli na své straně narozeniny – že?
Zřejmě ne. Po dni plném špičkování se Fredovi a Georgeovi nepovedlo ty dva ani jednou napálit – vlastně se jim několikrát stalo, že doplatili na své šprýmky oni sami. Takže oba mládežníci se zářivě zelenými vlasy v očarovaných stříbrných plesových šatech nasupeně seděli za stolem v jídelně spolu s rozmrzelou Molly, která právě sklízela zbytky pečeně, již uvařila pro všechny přítomné členy Řádu.
Lupin s Blackem si zvesela vítězně povídali na druhém konci stolu, Tonksová rozebírala s Moodym nejnovější strategii Pána zla a rodiče dvojčat mlčeli. Duo se probralo z kyselé odměřené nálady, až když vešla profesorka McGonagallová. Zrovna ve chvíli, kdy paní Weasleyová přinesla dort ve stylu Zapovězeného lesa se svíčkami.
„Paní profesorko! Přišla jste právě včas, zrovna se chystáme zazpívat dvojčatům,“ usmál se zářivě pan Weasley. McGonagallová pozvedla obočí. Black se uchechtl: „Její zpěv zní jako skřek kočky se skřípnutým ocasem.“
Pohled, který mu nato zástupkyně ředitele věnovala, mrazil do morku kostí, avšak jeho to nijak nezasáhlo. Tak stočila soucitné oči k baculaté zrzavé čarodějce.
„Horší by to mohlo být, akorát kdyby byl James naživu.“
„Hm?“ zpozorněla Tonksová se zájmem. Vzhledem k její slabosti pro Charlieho, staršího bratra dvojčat, a zamilovanosti do Lupina se jí válka šprýmů úzce týkala. Artur se slabě zachechtal. „To nechceš vědět.“
„Proč jsi tady, Minnie?“ zeptal se Moody nevrle. S povzdychem se zhroutila na židli. „Potřebuji si odpočinout od té příšerné ropuchy.“
„Aha,“ pochopili ostatní. Během zpívání a ochutnávání dortu se nic nepřihodilo, to až kvůli tomu, co McGonagallová řekla na odchodu, vyprskla dvojčata svoje máslové ležáky zpět do sklenic.
„Je mi moc líto, Molly, že se musíš potýkat s válkou šprýmů mezi dvojčaty a zbylými Poberty.“
Fred a George bez dechu zírali na Blacka a Lupina, kteří se na ně zubili. „Slavnostně přísaháme, že jsme připraveni ke každé špatnosti.“
Po večeři probírali bratři celou situaci v knihovně. Fred pochodoval ode zdi ke zdi, až sebejistě prohlásil: „To musí být jejich zatím nejlepší vtípek. Nějak i ošálili Harryho a McGonagallovou, aby jim pomohli a nic nevyzradili.“
Geroge zvedl obočí a obdařil svého bratra tázavým pohledem. „Cože?“
„Pokud jsou to Pobertové, vysvětluje to, proč jsou nás schopni napálit. Kromě toho, ve svých časech byli čtyři.“
„Lupin je vlkodlak… Náměsíčník. Black se proměňuje v psa… Tichošlápek. Pettigrew zase v krysu… Červíček.“ Fred musel uznat: „Ale v tom případě by Dvanácterák musel být Harryho otec.“
„To vysvětluje, proč je to Chlapec, který přežil,“ přemítal George. „A proč jsme měli to nutkání předat mu tu mapu. Je to jeho dědictví.“
„A taky proč je Harry samý průšvih,“ uvědomil si Fred. „Páni… takže jsou to Pobertové. Hustý!“
„Harryho patron je jelen,“ dodal George. Fred za něj dokončil myšlenku: „Takže Harryho táta byl pravděpodobně zvěromág. Proměňoval se v jelena. A proto Dvanácterák. Týjo. My známe Poberty!“
George se opřel v křesle a vydechl: „Nejlepší aprílové narozeniny, jaké jsme kdy zažili.“
„Si piš,“ kývl Fred a klesl do protějšího křesla. Potom se ale s vytřeštěnýma očima napřímil. „Brácho! Uvědomuješ si, co to všechno znamená?“
„Čelili jsme celé jedné polovině nejlegendárnějších šprýmařů, kteří kdy spatřili světlo světa?“
„No jo. Ale taky to, že se teď můžeme s Náměsíčníkem a Tichošlápkem spojit proti ROPUŠE.“
Oslavenci si vyměnili prohnané úsměvy.