Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Jen krví spojeni

Jen krví spojeni - 34

Jen krví spojeni
Vložené: Lupina - 26.08. 2015 Téma: Jen krví spojeni
Lupina nám napísal:

Autor: E. M. Snape               Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: Vojta

Originál: https://www.fanfiction.net/s/2027554/34/In-Blood-Only

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 34. Nabídka

Zvláštní, jak se Harrymu po tom všem, co se přihodilo, chodby zdály naprosto klidné. Nějak čekal, že budou odrážet spoušť událostí v Prasinkách. Tonksová zemřela, Hermiona skoro, Remus a Ron jej nenávidí a desítky studentů leží na ošetřovně jen kvůli němu. Přišlo mu nespravedlivé, jak svět hladce pokračuje svým směrem, zatímco jeho události jediného dne okradly o vše.

Bezcílně bloudil, vzkaz pro Tonksovou svíral v ruce a horečně diskutoval sám se sebou, jestli jej má zahodit, nebo si jej nechat. Jen tak se jej zbavit mu přišlo jaksi neuctivé, ale na druhou stranu, nic se nezmění, pokud si jej nechá. Tonksové by to bylo jedno. Zemřela. A ani na něj neodepsala. Jistě, byl určený pro ni a byl poslem její smrti, ale opravdu se jej ani nedotkla, takže se jevilo absurdním s ním zacházet jako s nějakou posvátnou relikvií. Bylo by opravdu špatné, kdyby jej zahodil?

Až když ranní obloha začala šednout, si Harry uvědomil, jaký je idiot, že strávil hodinu vnitřní diskuzí, zda ten zatracený, pitomý papír nezahodit, a zlostně jej roztrhal na kousky.

Jakmile dopadly na zem, přál si, aby to neudělal. Zmíněný papír stranou, mysl mu naplňovala nezvyklá prázdnota. Jako by mu současně chtěl mozek explodovat všemi těmi myšlenkami a jako by jej už nikdy neměla napadnout žádná souvislá. Chtěl se od sovince dostat co nejdál, ale neměl kam jít. Ne do nebelvírské věže… Tam bude Ron. Ne na ošetřovnu… Tam byli všichni zranění. Ne do Velké síně… Tam přijdou lidi. A jim čelit nedokázal.

Nedokázal myslet. Mozek mu prostě nepracoval.

A Tonksová zemřela.

Opravdu, jak mohla zemřít? Jak jen se to mohlo stát, když se právě smířili? Jak to mohla být Belatrix Lestrangeová, kdo ji zabil? Jak tohle mohla zase provést někomu, koho miloval?

Harry zavřel oči, ale pod víčky jej pálil Belatrixin chechtající se obličej. Vzpomněl si, jak si její ruce pohrávaly s krví nasáknutým hábitem. Ten její smích… Ten pronikavý, škodolibý smích… Stejný smích, který provázel Siriuse skrz závoj…

Uvítal by osvobozující nával vzteku, který jej přemohl po ztrátě Siriuse, ale cítil se prázdný. Tehdy si neuvědomil, že jen kvůli své jizvě na čele přijde o všechny, pěkně jednoho po druhém. A nevěděl, že Sirius je pouze první z řady. A neuvědomil si, že když poprvé nezabil Belatrix, odsoudil další milovanou osobu ke stejnému osudu.

Harry otevřel oči. No… to už se nestane. Už to znovu neudělá.

Jako by mu v hlavě cvakl přepínač, jeho priority se neúprosně zaměřily. Ron, Hermiona, Remus, Tonksová, Sirius, Snape, Brumbál, Věštec, Voldemort… všichni ustoupili do pozadí. A najednou dokázal myslet jen na jediné – Belatrixinu rozesmátou tvář.

Jen pár minut mu trvalo najít příslušnou knihu. Dalších pár, než unikl Remusovi, který jej zpozoroval v chodbě. Trochu více času potřeboval pro překročení přemisťovací hranice, za kterou nehrozilo, že jej zastaví školní obrany.

Jakmile si zaklínadlo zapamatoval, dopřál si chvilky na pochybnosti. Ale neměl žádné.

Nepřišlo mu, že by jednal impulzivně, nebo že by jej poháněly emoce. Nikdy v životě se necítil racionálnější než teď, nebo jistější, že dělá přesně tu pravou věc.

Byl blázen, že věřil proroctví. Nebyl žádným spasitelem; poslední dva roky to znovu a znovu dokazovaly. Ti lidé úpící na ošetřovně to dokazovali. Sirius a Tonksová to dokazovali. Toto to dokáže jednou provždy. Brumbál si uvědomí pravdu. Nemá na výběr.

Harry posledních devět měsíců věřil, že je odsouzen k jedné ze dvou možností: zabít Voldemorta, nebo být zabit Voldemortem. Nakonec se teď rozhodl pro třetí možnost: nic z toho.

To byla jeho volba a naplňovalo jej chladné přesvědčení, že konečně dělá tu správnou věc. Donutí ji zaplatit. A konečně bude pánem svého vlastního osudu.

ooOOoo

Snape bojoval s úzkostí od okamžiku, kdy se kolem něj sevřely okraje Zakázaného lesa, a proplétal se podrostem. Než narazil na svého syna, jako by uběhl celý věk, a i pak jej překvapil prchavý dojem podivného zjevení.

Jakoukoliv scénu si představoval, neobsahovala Harryho poklidně opřeného o strom s knihou otevřenou na klíně.

„Pottere.“

Bylo lehce znepokojující, když k němu Harry nepřítomně pozvedl tvář s rysy, které si spojoval se ‚Septimusem‘.

„Ach, zdravím, pane profesore.“

Snape se ostře rozhlédl v očekávání nepříjemného překvapení, které se na něj sesype. Nic. Setřásl ten pocit; stejně mu byl Zakázaný les ukradený.

„Jak se máš?“ zeptal se a opatrně se k chlapci přiblížil.

Harry pokrčil rameny. „Jde to.“

Úzkost, kterou Snape cítil při čtení onoho článku, se rychle přeměnila do podráždění. Zatracený kluk a jeho impulsivnost, ztřeštěnost… Kdyby byl Harry jen trochu uvážlivější po vzoru toho děvčete Grangerovic, Severus by se nemusel strachovat jako nějaká staropanenská učitelka pokaždé, když se mu přihodí něco jen vzdáleně stresujícího.

Ale v současné chvíli se cítil poněkud v rozpacích a velmi naštvaný. Harry si tu prostě sedí, rozhlíží se po světě, jako by si užíval scenérii, a Severus sem celou cestu prakticky běžel jako nějaký zpanikařený Mrzimor.

A Lupin jej při tom viděl. Lupin!

„Proč se ptáte, pane profesore?“ zeptal se Harry mírně.

Snape se musel hodně snažit, aby nezavrčel nějakou urážku. Pokusil se vyjádřit své znepokojení; ten mameluk mohl aspoň přestat hrát nechápavého, jakkoliv v tom byl talentovaný.

„Zabili Nymfadoru Tonksovou,“ vypálil Snape s pocitem dostatečné pomstychtivosti. „Jsem si jistý, že jsi to slyšel. Musíš být rozrušený.“

Až když ta slova opustila jeho rty, jej napadlo, že možná je kluk tak klidný, protože to neslyšel. Uvědomil si to v jediném příšerném, hrůzu nahánějícím okamžiku, ale obavy nebyly opodstatněné, protože Harry stále nereagoval.

„Asi bych měl být.“ Harry vrátil zrak ke knize na klíně a ohnul růžek stránky, než ji opatrně zavřel. „Asi mě to ještě nezasáhlo.“

„No, pak…“

Snape založil ruce; nějak nechápal Harryho klid. Čekal vztek, nebo možná slzy… A ačkoliv pomyšlení na to druhé jej děsilo, zvládl by je spíš než toto.

„Asi bych měl být rozrušený,“ zopakoval Harry a zvedl se na nohy. „A pořád čekám, až to bude bolet. Ale jednoduše je to něco, co prostě vím… Asi nejsem moc dobrý člověk. Nejsem ani smutný.“

„Nejspíš jsi v šoku,“ poznamenal Snape suše, ale cítil se nesvůj. Skoro jako by probírali složení lektvaru…

No, ne. Lekce lektvarů by obsahovala větší míru vzteku a zoufalství na obou stranách. Jen mluvili o ženě, kterou Severus hodlal odtrhnout od Harryho, o ženě, která byla právě zavražděna.

A v jejich rozhovoru nezaznělo nic, co by zažehlo hořké obviňování.

„Jsi mimo hranice, Pottere. Je na čase se vrátit do školy.“ Snape se rozhodl kluka přivést k někomu, kdo se s tímto vypořádá… možná k Minervě. Nebo Albusovi. Nebo… zatnul zuby, aby to mohl přiznat, k Lupinovi.

Harry na něj zamrkal a pevněji přitiskl knihu k hrudi. „Ne, radši zůstanu tady, pane profesore.“

„Neptal jsem se tě, co chceš,“ zavrčel Snape.

Možná je načase ukázat trochu citlivosti. Lupin by se asi nabídl, že si tu s ním sedne. Ale to on udělat nemohl. Co, u Merlina, by tomu klukovi řekl? Lupin by to věděl. Řekl by správnou věc, utřídil, cokoliv se děje v Harryho hlavě. Zatracený vlkodlak.

„Tak pojď, Pottere.“

Harry na něj dlouze zíral a pak se pousmál. „Dobře.“

Snape se přesunul na stranu a čekal, až jej Harry dožene.

Harry zvedl hůlku: „Mdloby na vás.“

Jen vždy přítomná Snapeova paranoia jej přiměla uhnout, jakmile se hůlka zvedla, a kouzlo uhodilo do stromu přímo za ním. Hlasité prásknutí a na ramena mu dopadla sprška kousků kůry. Snape okamžitě zacílil hůlku.

Expelliarmus!

Protego.“ Harry zněl téměř znuděně.

Snape se musel krýt za stromem, aby se vyhnul vlastní odražené kletbě. „Sakra, co to děláš, Pottere?“ zařval. „Přestaň s těmi nesmysly a HNED!“

„Říkal jsem vám,“ pravil Harry se smrtelným klidem, „že se tam nevrátím.“

Snape se krčil stranou palebné linie a obezřetně sledoval, jak ten zcela netypicky se chovající Harry odkládá knihu a nedbalý okolního světa se pomalu zvedá a zelenýma očima prohlíží podrost. Snape se připravil ke vztyčení s paralyzující kletbou na špičce jazyka… Jednou z těch, které kluka trvale nezmrzačí.

Najednou zazněl Harryho hlas.

„Víte, myslel jsem, co jste… Myslel jsem, že to, co jste tehdy v noci udělal Malfoyovi, bylo strašné.“

Snape ztuhl. Instinkty na něj křičely, aby kluka rozptýlil a zaklel… Ale předpokládal, že vyslechnutí Harryho mu přinese výhodu. Možná, pokud získá nějaký náhled do Harryho mysli, až jej dotáhne zpět do Bradavic, nebude vypadat jako až tak nekompetentní rodič.

„Teď už asi rozumím, jak jste to mohl udělat,“ pokračoval Harry bezstarostně. „Jde o víc než jen o vztek, že? To proto jsem na ni nedokázal seslat Cruciatus… Nenáviděl jsem ji, ale ublížit někomu jsem nenáviděl víc. Myslím, že jde… že jde o to, že vám na nich nezáleží, že je vám jedno, když někoho opravdu zraníte, ne? Pak je to snazší, co? Nemyslel jsem, že někoho dokážu zabít… Ale teď už můžu. Ani se na Belatrix nezlobím… Měl bych. Zabila je; zabila je oba… Ale teď prostě chci, aby zmizela. To je vše, co si přeju. A dokážu to. Je mi opravdu jedno, co pro to budu muset udělat. Řekněte to Brumbálovi, až se zeptá. Mdloby na vás.“

Snape se schoval do svého improvizovaného úkrytu a přepadl jej nával podráždění, když do země narazil červený paprsek a odhodil mu do tváře trochu špíny. „No tak, Pottere,“ zavrčel a rukou si otřel tvář, „toto jistě není jediná kletba z tvého repertoáru?“

„Nechci vás zranit.“

Zranit jeho? Jen tak tak, že si Snape neodfrkl. Copak si Harry neuvědomil, že je k němu jen shovívavý a dovolil mu pokračovat?

„Jen potřebuju, abyste mě nechal na pokoji,“ naléhal Harry. „Musím něco udělat. Brumbál to musí vidět. Ona musí zaplatit. Musím to udělat.“

„A co je tak naléhavého, chlapče? Sedět tu a číst si zatracenou knížku?“ ušklíbl se Snape. „Accio kniha!

Praštila jej rovnou do dlaně. Pohlédl na její titul a zůstal zírat na Rodinná pouta a magické zbraně, jeden z nejtemnějších svazků v oddělení s omezeným přístupem. Rozšířil se v něm chlad, jak mu najednou Harryho slova dala smysl. Harry plánoval zabít Belatrix jednou s příbuzenských kleteb.

„To nemůžeš,“ varoval jej Snape ostře a sledoval chlapce mezerou v listoví. „Vražedná kouzla – nikdo je nepoužívá.“

„Jo, Lucius mi řekl, že zabít někoho příbuzenskou kletbou vás obvykle zbaví magie. Nazval to ‚bezpečnostní pojistkou hrdých čistokrevných rodin‘, mám ten dojem.“ Harryho bezstarostný úsměv byl k vzteku. „Nijak mi to starosti nedělá.“

„Nejenom, že to zničí tvoji magii,“ pravil Snape kousavě. „Toto tě ZABIJE, TY PITOMČE!“

„Nezapomněl jsem, že jsem poloviční krve,“ odsekl Harry. „Jen vím, že tohle je nejlepší.“ Zněl podivně vesele a poprvé si Snape uvědomil, že i lehce nepříčetně. „Brumbál si pravdu uvědomí, až skončím… a kamarádi budou v menším nebezpečí… a ona… ona… MDLOBY NA VÁS!

Snape se kryl, vzápětí vyskočil na nohy a vystřelil na Harryho paralyzující kouzlo, protože věděl, že není čas na hrátky. Chlapec díky bleskovým reflexům uskočil a opět na něj vrhl zaklínadlo.

Severus to očekával a vyčaroval štít, ale šokovalo jej, když se pod silou Harryho kouzla málem zlomil. Udeřil mu do hrudi jako balvan a odhodil jej do vzduchu, až hlavou padl na vyvrácený strom. Hůlka mu vypadla z ruky.

Před očima mu zatančily jiskřičky a byl rozervaný mezi ponižujícím zjištěním, že je na drsné poměřování hůlek příliš starý, a dalším ponižujícím zjištěním, že Harryho kouzla byla silná, mnohem silnější než jeho. Merline, kdyby ten kluk použil něco smrtonosnějšího…

Popadnout znovu hůlku by mu trvalo dlouho; neměl šanci vypálit dříve, než jej Harry dostane. Proti všem instinktům Snape přinutil tělo ochabnout a jen poslouchal, jak se chlapec blíží po odumřelých větvičkách. Cítil Harryho hodnotící pohled, jako by se snažil odhadnout, jestli jej skutečně dostal.

Snape se sotva odvažoval dýchat a přemýšlel, zda neudělal chybu; bude Harry natolik nebelvírský, aby předpokládal, že je jeho otec v bezvědomí, a otočil se? Nebo se zachová jako Zmijozel a uřkne ho?

Slyšel Harryho přiblížit se a cítil se lehce samolibě. Nebelvír, to znamená… k padlému nepříteli se přiblížit až příliš. Nahlédl skrz řasy, aby si potvrdil svá podezření, a narazila do něj panika. Chlapec svoji hůlku zvedal.

Mdlo –

Snape se ohnal a popadl Harryho za nohy, aby jej strhl na zem. Celou svojí vahou se převalil na chlapce, bojoval se zápasícíma rukama a vykroutil mu sevřenou hůlku. Tu pak bez okolků odhodil a odrazil jednu Harryho ruku, která jej zle škrábala po krku.

Harry s tím sevřením bojoval jako lev; Snape zjistil, že má co dělat, aby jej udržel. Chlapcovu magii cítil ve vzduchu jako elektřinu, která hrozila, že se uvolní z těla, aby profesora odstranila.

Snape zaťal zuby s přáním, aby jeho vlastní magie přemohla tu Harryho. Chlapec byl silný, ale nedisciplinovaný. Zesílil stisk kolem mladšího těla a vytáhl je oba do svislé polohy. Doufal, že zběsilá energie jeho syna vyprchá dřív než jeho vlastní síla.

A konečně se tak stalo.

Harry se mu najednou zhroutil v náručí, jako by jej vůle bojovat opustila. Zelené oči měl prázdné a nezaostřené, netečný pohled obrátil do nebe.

„Dobře. Tak do Bradavic,“ řekl Harry.

Snape zaryl prsty do Harryho paží, jak jej odmítal pustit. Opatrně syna sledoval, neboť si nebyl jistý, zda se nejedná o trik a chlapec se najednou neprobere k životu a neodmrští jej… jako by měl sílu znovu Harryho zastavit, kdyby se pokusil o boj.

„Dovedu tě zpátky do školy a ty už se o toto znovu nepokusíš,“ poručil mu Snape drsně. „Rozumíš?“

„Dokonale, pane,“ přitakal Harry odtažitě.

Snape se ušklíbl a bojoval s chutí jej uřknout. Ten zatrolenec se ani nepokusil znít přesvědčivě!

Poněkud Harryho popostrčil, aby si jej následně přitáhl, přitiskl mu ruce k bokům a zády si jej opřel o hrudník. Jako by měl v náručí žulovou sochu a při pohledu do toho prázdného výrazu Severuse zaplavilo ono žaludek zvedající uvědomění, co by se stalo, kdyby se o minutku opozdil. Harry by použil jednu z těch kleteb… smrtící pokrevní kletbu na čistokrevnou příbuznou… a to by jej zabilo; mohl být mrtvý. Kdyby sem nepřišel tak rychle, našel by synovo tělo.

Snape tiše zuřil, že ten pitomec plánoval něco tak konečného, tak sobeckého. Nechal Severuse v této příšerné pozici, kdy naprosto netušil, co říct, co udělat. Sevřel svého syna pevněji a cítil se ochromený vlastní bezmocnou zuřivostí. Inspirace se jednoduše ne a ne dostavit… Prostě netušil, co s tím klukem dělat!

Zamračil se na les a přál si, aby z Harryho paměti mohl vymazat Nymfadoru Tonksovou. Vše by se vyřešilo. A když by byl v tom, i Siriuse Blacka. A Pána zla. A Luciuse Malfoye. A ty zatracené mudly. A –

Překvapil jej pohyb mezi větvemi na druhé straně mýtiny a zahlédl vlkodlaka, jak na ně zpoza stromů hledí se zvláštním výrazem ve tváři a známým plánkem v zaťaté pěsti. Pro jednou se Snapeovi skoro ulevilo, že Lupina vidí. Lupin Harryho zvládne. Bude vědět, co dělat.

Přesto, místo aby se Lupin přiblížil, udržoval si odstup. Vlkodlakův výraz změkl. Se slabým pokývnutím a náznakem úsměvu, který vyjadřoval porozumění, se stáhl zpět mezi stromy a ztratil se.

Severus za ním nevěřícně zíral a pak zkontroloval Harryho, zda si všiml. Syn však stále zíral před sebe prázdným pohledem a zjevně nevnímal okolní svět. Severus přemýšlel, že obdobný zvláštní výraz Lupin… měl, když se jej Severus ptal na volné sedadlo při famfrpálovém zápase…

A najednou si se zahanbením uvědomil, proč se na něj Lupin tak podíval. Sedí tady a objímá svého syna. Samozřejmě si Lupin myslí, že Severus… že kluka tady utěšuje.

Zatracený vlkodlak. Jaká absurdní představa. I kdyby byl typ… co by něco takového dělal, Harry by se jen stěží vrhl s pláčem někomu do náručí. Byl skoro tak emocionálně zmrzačený jako Severus sám a vykazoval i obdobný zájem o fyzické projevy náklonnosti.

To setkání jen zvýšilo Severusův nesmírný pocit trapnosti, jak tam tak seděl a držel Harryho v náručí. Každým okamžikem očekával další procházející duši, která se stane svědkem jeho konání a špatně si vyloží jeho motivy. Lupin netušil, že měl jen strach, aby Harry neutekl v dalším pokusu o vraždu a sebevraždu… Ten zatracený vlkodlak nevěděl, že kdyby se Severus odvážil pustit toho pitomce, představa Harryho mrtvého těla ležícího mezi stromy by překonala hranice jeho představ a stala se realitou.

Ten obraz… Snape chlapce sevřel pevněji, přetrvával jako jed a Severus se mohl jen bezmocně vztekat, protože věděl, že kluka vezme zpět do Bradavic, jen aby ten při první příležitosti opět vyklouzl a znovu se pokusil o svůj čin.

Najednou si uvědomil, že nemůže udělat nic. Nikdo nemůže. Pokud si Harry přál zničit Lestrangeovou, nikdo jej nezastaví, ne na dlouho. Mohli to jen oddálit. Nymfadora Tonksová a Sirius Black neobživnou a to bude Harryho užírat, dokud to nějak nevyřeší. Zničí Belatrix Lestrangeovou a při tom zničí i sebe… A Snape věděl, že chlapec je natolik vynalézavý, aby to tak proběhlo navzdory Brumbálovi a celému hradu, kteří by mu stáli v cestě.

Mohl udělat opravdu jen jedno.

„Dobře,“ zavrčel Snape.

Harry pozvedl hlavu, ale nijak se nepokusil dát najevo, zda slyšel.

Snape se odvážil stisk trochu povolit a zaznamenal červené stopy po prstech na Harryho bledých pažích.

„Dobře,“ zopakoval a v tom slovu cítil větší jistotu. „Přeješ si zničit Belatrix Lestrangeovou? Chceš odplatu? Pak ti s tím pomůžu.“

Harry mu v náručí ztuhl a on poznal, že si získal chlapcovu pozornost.

„Jestli si přeješ tu ženskou zabít,“ pokračoval Snape věcně, „pak ti ji zabít pomůžu. Ale uděláš to správně. Vražednou kletbou, tváří v tvář. Žádná kouzla z knihy. Příbuzenské kletby jsou jen pro ty, kteří postrádají sebevědomí. Věřím, že tebe se to netýká.“

Harry se na něj váhavě podíval. Ze všeho nejvíc byl zmatený. Cokoliv jiného než tu nepřítomnou apatii Snape považoval za dobré znamení a otočil Harryho, aby mu hleděl přímo do očí.

„Koneckonců, nebyla by to skutečná pomsta, pokud bys u toho nebyl a neužil si to. Nestála by za to, pokud bys neviděl její tvář ve chvíli, kdy si uvědomí, že zemře. Dám ti ji, Harry. Pomůžu ti ji zabít. Budeš mít svoji odplatu. A věř mi,“ dodal s chladným úsměvem, „není to lež, když se říká, že pomsta je sladká.“

Harry na něj zíral s výrazem oscilujícím mezi nedůvěrou a zděšenou fascinací.

„Lžete,“ vydechl. „Nikdy byste mi nepomohl.“

„Ale pomůžu,“ slíbil Snape a pro jednou to myslel vážně. Snažil se nemyslet na praktické obtíže spojené s lovem nejsilnějšího služebníka Pána zla. „Pokud se znovu nepokusíš o tuto nesmyslnost, sám ti ji doručím. Dám ti kouzelnickou přísahu, když ty mi dáš slovo, že se o to zase nepokusíš.“

„Brumbál…“ začal Harry. „Nedovolí vám to.“

„Kdo říká, že to musí vědět?“ zašeptal Snape. „O tomto ujednání budeme vědět jen my dva, Pottere.“

Harry na něj zíral, jako by viděl démona… démona s příliš lákavou nabídkou, aby jej poslal pryč.

„A také ona,“ pronesl Harry pomalu.

Snape se zlomyslně usmál. „A také ona. Pochopí, než přijde konec, přísahám. Pochopí až moc dobře.“

Harry se o pár nedůvěřivých centimetrů stáhl. „Proč byste to dělal?“

„No tak, Harry,“ protáhl Snape. „Pro Pána zla jsem zabil mnoho lidí. Jistě můžu dalšího zabít pro svého syna.“

Harryho celá ta záležitost stále děsila, ale Snape si všiml, že se už nepokusil odtáhnout. Severus se myšlenkami zatoulal ke svému Znamení zla… jeho vlastní prohnilosti… a až příliš dobře si uvědomoval, že je absolutně zlé přiživovat nejtemnější impulsy otřeseného děcka.

Ale mohl Harrymu nabídnout jen toto jediné, co nemohl Brumbál, Lupin nebo kdokoliv jiný. Oni by mu pomohli zmírnit žal, utlumit hněv. Strašná pravda byla, že Severus jako jediný jej mohl nasměrovat do něčeho nebezpečného.

Možná proto mu Brumbál nikdy nevěřil, aby se stal Harryho otcem… Možná ten dědek měl celou dobu pravdu.

Ale on tu není… dodal tiše Snape.

To on sám našel Harryho, sám Harryho zvedl na nohy. A když popadl syna za rameno a nasměroval jej ven z lesa, to on sám jej dovedl zpět do svého života.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Jen krví spojeni - 34 Od: margareta - 13.01. 2016
Jak tak čtu ty komentáře, tak mě někdy trochu štvou! Všichni počítají s tím, že Harry zabije Voldemorta, ale každý se ježí z toho, že by měl zamordovat tu hnusnou zrůdu Bellatrix! Tak si na to může vzít rukavice, no, aby se náhodou neumazal....!! Ačkoliv, tak mě napadá, že existuje ještě lepší pomsta, zcela nekrvavá. Zbavit ji magie a udělat z ní motáka. Aby věděla, co byla kdysi a viděla, co je teď.Aby se teď ona sama musela bát smrtijedů a Voldemorta a vroucně si musela přát, aby Harry vyhrál! A všichni aby ji hlasitě litovali, objímali a zařidili by jí v Bradavicích kantýnu, aby byla pořád mezi dobrými kouzelníky a netrpěla samotou, chuděrka zmotákovaná!!! Cha! Tak jsem teď zvědavá, jak to bude doopravdy! Díky !

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: JSark - 04.12. 2015
Fascinujúce, ako sa to líši od Severusa z Roku. Kam sa podelo "pomsta je zlá pre dušu"? Dúfam, že to Harry nakoniec neurobí.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: lunaq - 05.09. 2015
Děkuji za překlad, perfektní, jako vždy.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: mami - 04.09. 2015
Bela to má zrátané, desivá dvojica na svojom ťažení bude nezastaviteľná.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: amick - 01.09. 2015
To byla ale kapitola. Děvčata, smekám před Vaším výkonem, překlad je vynikající. Tak Severus už je otcem, teď je řada na Harrym. Doufám, že autorka vymyslela pro ty dva nějaké zmijozelské řešení, aby se mohli vyhnout chladnokrevně promyšlené vraždě.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 02.09. 2015
No, s Belou bude v povídce skončeno. A nemusíš mít strach, že to bude prvoplánovité, obyčejná nachystaná vražda... :-) Děkuji moc za milý komentář, amick :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: aileen92 - 31.08. 2015
K minulé kapitole jsem jaksi opomněla napsat komentář, prootže jsem ji četla na čtečce ve vlaku a neměla jsem tu odvahu klikat každý písmenko zvlášť na té příšerné klávesnici... a jelikož jsem starý sklerotik a úžasně vycvičený prokrastinátor, tak jsem svou lenost nenapravila ani doma. Příjměte mnou omluvu a zároveň dvojité děkuju za překlad! Když jsem dočetla minulou kapitolu, tak jsem si jen říkala, že jestli Harry udělá nějakou pitomost stylu - naběhne k Voldemortovi, domluvím si s ním vraždu, zabije si Bellu a bude čekat až si z toho svět sedne na zadek a přijde ho zachránit, aby si to mohl vyčítat a být zase ten úžasný a nevinný chlapec - tak budu velice zklamaná. A to se samozřejmě nestalo! Severus přislíbil pomoc při plánované a dlouho dopředu promyšlené vraždě, kde už omluva stylu "Zabití v afektu není vražda jako taková." nebude platit. A zároveň je tu Severusův naprosto dokonale originální "rodičovský" přístup - "účel světí prostředky", který je diametrálně odlišný od distingovaného a laskavého přístupu Remuse (bojícího se vůbec chlapci říct něco zlého, aby mu tím neuškodil). Moc, moc děkuju, děvčata!
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 02.09. 2015
Ano, prokrastinace je má kamarádka. Hlavně, když mám žehlit :-D To raději překládám. Jsem moc ráda, že se Ti líbí směr děje. Severusův přístup k synovi je sice neortodoxní, ale účinný. Jak to s Belou dopadne se dozvíme téměř až v závěru povídky. Vypíchla jsi další ze zajímavostí této povídky. Severus a Remus jsou skoro jako noc a den. No, však ještě uvidíme, který z nich bude úspěšnější (ale je to asi jasné, že Severus :-D ) Moc děkuji za komentář, aileen, dvakrát děkuji :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: maria - 30.08. 2015
dakujem
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 04.09. 2015
Já také :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: blan - 30.08. 2015
snapovská výchova :D
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 04.09. 2015
To ano :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Julie - 27.08. 2015
To tedy byla kapitola! Jedním slovem skvělé! Na rozdíl od některých komentujících přede mnou, se mi Severusův přístup (že pomůže Harrymu odstranit Belu) líbí bez výhrad. Dokonale to pasuje k Sverusovi, jaký je v této povídce. On by svému synovy pomohl se pomstít, nebude ho utěšovat řečičkami. Dokonce jsem při čtení měla potřebu mu napovídat: tak už to udělej, tak mu řekni, že ty zabít umíš a že mu pomůžeš... No a udělal to! Povídka má setrvale vzestupnou tendenci a už se stala jednou z mých srdečních. A tato kapitola zvlášť. Děkuji vám oběma holky moc a moc!
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 28.08. 2015
Ani nevíš, jak moc mě těší Tvůj komentář. Že Tě tento Severus chytl stejně jako nás. Jo! On mohl udělat jediné, co Harryho mohlo zachránit před ztřeštěným činem. A i když získal čas, aby si to Harry mohl v klidu rozmyslet, myslel to zcela vážně. Opravdu by to udělal. Myslím ale, že by to Harryho poznamenalo. Nebo poznamená?.... :-) Nechci spoilerovat. Ale tento problém autorka vyřešila geniálně a já se těším, až si o tom přečtete. Moc Ti děkuji za komentář, Julie :-) My rády překládáme pro takto nadšené čtenáře :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Folwarczna - 27.08. 2015
A já si náhodou myslím, že to je dobrý nápad. Ta ženská si to vždycky zasloužila...
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
:-D To je pravda. Otázka ale je, jestli by to Harry ustál, až by se zklidnil.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Pejsan - 27.08. 2015
No páni! Tak teď nevím, jestli mám mít za tohle Severuse ráda. Ale asi to bylo jediné řešení. Harry nebyl ve stavu přijmout jiné východisko. Jsem moc zvědavá, jak budou Belu lovit. Děkuji za překlad!
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
Jasně že ho máš mít ráda! Je to Severus! :-D No, ale opravdu to bylo to jediné, co mohl udělat. A získal čas, během kterého může svého syna ovlivnit. Pomsta na Bele bude mít zajímavý průběh. Takový jsem tedy nečekala... Ale to se dozvíme až v závěru povídky. Děkuji za komentář, Pejsane :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: lucia198 - 26.08. 2015
pekné už teraz sa teším na pokračovanie:)
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
Jsem moc ráda, že se líbí :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: denice - 26.08. 2015
Vážně fantastická kapitola! Remus si tu chudák aspoň trochu napravil reputaci, vždyť Harryho hledal a pak se dokázal zavčas taktně vytratit... Neskutečně jsem si užívala ten Harryho plán, Severusův hněv, souboj i šok z Severusovy nabídky. Geniální Zmijozel! Vždyť tou nabídkou získal čas, tedy všechno! A až se Harry vzpamatuje, začne přemýšlet a všechno může být zase jinak... Věřím, že jeho otec se o něj postará a nenechá ho tropit hlouposti. Poslední dva řádky jsou fascinující. Je v nich všechno. Díky.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
Že jo? Na tuto kapitolu jsem se nesmírně těšila. A Remus opravdu získal bodu k dobru (bude je potřebovat v kapitole 38, hihi). Harry má neskutečné štěstí, že jeho otec je Zmijozel. A vlastně i Smrtijed. Ano, až Harry začne přemýšlet, možná se situace s Belou změní. A možná to vyřeší Severus... Prostě uvidíme. Ano, ty poslední dva řádky jsou skvělé. Děkuji za komentář, denice. Pro Tebe je radost překládat :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Sonka234 - 26.08. 2015
No teda... fúha, počas tejto kapitoly som vôbec nevedela predvídať čo sa bude diať. Nuž a rozhodne som nečakala, že sa nakoniec vyvinie takouto cestou. Z Harryho som mala zimomriavky, najprv som si myslela, že to ani nie je on, ale len nejaká ilúzia čo vykúzlil alebo čo... a Severus bol zlatý ako ho tam objímal a snažil sa ho chrániť aj keď si to samozrejme nechcel priznať :) A ten koniec ma skutočne odrovnal, Severus mu ponúkol pomstu. Nesmierne sa teším na túto ich spoluprácu. Neviem si vôbec predstaviť ako toto celé dopadne. Ďakujem za ďalší úžasný kúsok tejto poviedky a za vynikajúci preklad :)
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
To byl nářez, co? A přitom je logické, že Harry byl po tom všem v šoku. Že chtěl provést něco ztřeštěného. Ještě že Severus jej našel a držel... A slíbil pomstu. Mohl mu nabídnout toto jediné a toto jediné v dané situaci mohlo pomoci. Prostě autorka je úžasná, jak toto dokázala vymyslet a vyjádřit. Moc děkuji za milý komentář, Sonko. Těší mě, že se povídka líbí :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Marti - 26.08. 2015
Tohle byla hodně silná kapitola, mám z ní v hlavě úplně myšlenkové tornádo. Jsem toho názoru, že Severus i přes pochybnosti, které má, zvolil jedinou možnou variantu, jak Harryho aspoň na čas uchránit od dalšího sebevražedného pokusu. Vážně si nemyslím, že by jeho rozpoložení vyřešil šálek čaje nebo citronový drops... Konečně pro něj začne někdo z dospělých něco pořádného dělat (i když motiv jejich spolupráce je celkem diskutabilní). To si jako vážně všichni myslí, že Harry porazí největšího padoucha kouzelnického světa se znalostmi ze střední školy? Absurdní... Kde je nějaký trénink, cvičné souboje, učení méně známých kouzel, fyzická příprava atd.? Kdyby měl Brumbál všech pět pohromadě, tak by s tím začal už dávno. Tak snad bude Severus v tomhle ohledu aspoň trochu nápomocný a Harry pochopí, že může mít konečně někoho dospělého (dokonce rodiče), který mu bude stát po boku za každých okolností. Protože ze Severusových myšlenek je zřejmé, že se Harry dostal na první místo žebříčku jeho priorit, a běda každému, kdo se opováží na tom něco měnit. I když nahlas by to asi neřekl ani kdyby ho mučili, netopýr jeden... Děkuju za překlad Lupino a marci, za tuhle úžasnou kapitolu bych vás s chutí objala!
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 27.08. 2015
Taky myslím, že Severus byl jediný, kdo mohl Harryho udržet v Bradavicích. Naštěstí jej našel včas. A teď začne etapa jejich života, kdy Harrymu předá něco ze svých vědomostí. I když v povídce nebude boj s Voldemortem, autorka nám tady předloží, jak ten boj začal a v závěrečné poznámce nám osvětlí způsob vítězství. A bude to způsob zcela zmijozelský :-) Ještě že Harryho rodičem je Severus, neměl by jinak šanci. A Severus bude jako otec velmi schopný :-) Moc, moc mě těší, že se Ti kapitola líbí. A děkuji za komentář, Marti.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: prodavacka - 26.08. 2015
Páni, už to nabírá obrátky. Zdraví Prodavacka
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
To ano. I když se povídka lehce zklidní, blíží se konec a tedy i velké finále :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: luisakralickova - 26.08. 2015
Kouzelné objetí a spiklenectví za účelem vraždy, mooc pěkné děvčata, děkuji.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
To jsem ráda, že se líbí :-) Díky za komentář, luiso.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: MeiLi - 26.08. 2015
Som zvedavá akú pomstu vymyslia...Ale Harryho to aspoň preberie z tej letargie. :)
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Ano, přesně tak. Harry se teď může dát dohromady :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: adriaanna - 26.08. 2015
tohle bylo moc dobré. Konečně na sobě Severus zamakal. Ale vlkodlak by s i stále zasloužil vyprášit kožich
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Konečně se choval jako otec, že? :-) Chudák Remus, ten to teda schytává :-D
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: adriaanna - 26.08. 2015
schytává to, protože je to blbec a zaslouží si to. To je pořád keců o dospělosti, ale když přijde na něj samotného, tak je ticho po pěšině. Severus a Harry budou silná dvojka, až se zbaví těch šmudlů okolo. Stejně jsem zvědavá, co se stane, až dojde k tomu, co provedl Remus a až si Ronánek uvědomí, jak to bylo. Bože tehle blbec mi pil krev celých 7 dílů. Hlavně, co bude Severus dělat, až se dozví, co všechno se stalo. Tonksová je jen špička ledovce - tedy řádné kupy věcí, které se podělaly v jednu chvíli.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Počkej, jak Ti Remus poleze na nervy v kapitole 38. Tam nebavil i mě a to je co říct :-) No, prostě to v téhle povídce vážně schytal :-) Jinak možná Tě překvapí reakce... však uvidíš...

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Khira - 26.08. 2015
Tak sa nam to tu pekne zvrtlo :-) Severus ako otec? Zacina byt pekne coolovy rodic.Myslim,ze asi vsetci sme sa niekedy ocitli v situacii ked možno nezáležalo na tom či je vaše rozhodnutie správne alebo nie len ste chceli niekoho kto by vám bez otázok pomohol.a presne to urobil severus.a aj ked to asi nikdy nebude prisnkladny otec mne sa proste strasne paci.a lovit najlepsieho voldemortovho smrtozruta.Ach severus je TOP OTEC.Perfektny preklad. :-)
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Že je Severus k sežrání? :-) No, spiklenectví za účelem vraždy asi není zrovna výchovné, ale to jediné mohlo Harryho zachránit před nějakou skopičinou. Takže to byl vlastně zmijozelský tah :-) Moc mě těší, že se líbí. Děkuji za komentář, Khiro :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Zuzana - 26.08. 2015
Severus ma prekvapil s tým, že Harrymu sľúbil pomoc pri vražde, nezdá sa mi to správne aj keď sa jedná o zabitie Bellatrix, stále je to vražda:( ale Harry je aj tak určený aby zabil tak možno o jednu vraždu viac či menej... Ale Severusa obdivujem v tej jeho neschopnosti byť rodičom, že sa tak veľmi snaží. Remus sa zachoval krásne, aj keď to Severusove správanie nepochopil aj tak to bolo pekné, že nechal otca so synom osamote a neplietol sa medzi nich. Toto bola ďalšia zložitá kapitola, ťažká na dušu. Ďakujem za preklad.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
No, ano, napomáhat k vraždě není zrovna výchovné. Ale Harry byl v takovém stavu, že vlastně tato nabídka jako jediná ho mohla odvrátit od nějakého splašeného činu. Severus takto získal čas. A věřme Harrymu, že až se zklidní, že třeba změní názor. Anebo mu tatík pomůže jednou Avadou, jak zaznělo výše :-) Jo, Remus měl jednu ze světlých chvilek této povídky, kdy se zachoval správně :-) A Severusovi jsem to škodolibě přála :-D Děkuji za komentář, Zuzano :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: denice - 26.08. 2015
No tedy! Prchám pracovat a nemůžu se dočkat, až si tuto scénu ještě jednou pořádně přečtu večer! Díky - zatím.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: scully - 26.08. 2015
To teda byla kapitolka. Hrozně jsem se o Harryho bála,co vyvede. Severus se už definitivně chová jako otec.Líbilo se mi jeho objetí,které si on jako vždy nepřipouští. A navíc jeho nabídka na pomoc Harrymu je sice trošku nestandartní,než jak ostatní rodiče pomáhají dětem,ale to je prostě to nelepší,s čím mu může ted Severus pomoci.Doufám,že si Harry brzo uvědomí,jak se jejich vztah změnil.I když si neumím představit,že by byl Harry schopen úkladné vraždy Belly,ale v této povídce je možné cokoliv.A třeba mu tatík vypomůže jednou Avadou. Moc děkuju za překlad holky
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Tohle byla jedna z mých nejoblíbenějších kapitol. Konečně! Severus je neodvratně otcem. Severus náhodou svou nabídkou zachránil Harryho život. Ten kluk byl v takovém stavu, že by mohl něco vyvést. Takto si Severus koupil čas, aby si to Harry srovnal v hlavě. I když, docela ho chápu, že chce Belu sprovodit ze světa. A třeba mu tatík vypomůže jednou Avasou ;-) Díky za komentář, scully :-)

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Aeidaill - 26.08. 2015
Tohle mě dostalo. Moc se mi líbí obrat pro svého syna - ne pro Pottera - konečně! Děkuji za překlad. „Pro Pána zla jsem zabil mnoho lidí. Jistě můžu dalšího zabít pro svého syna.“
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Ano, Severus se definitivně a neodvratně stal otcem :-) Děkuji za komentář, Aeidaill.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Liz - 26.08. 2015
Kniha skutečně znamenala problém. Ale zase to vypadá, že si Harry a Severus k sobě nacházejí cestu. I když se jedná o tento vražedný zpusob. Díky za kapitolu.
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Zatím to vypadá jako vražedný způsob, ale kdo ví, co jim osud přinese... :-) Díky za komentář, Liz.

Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Jacomo - 26.08. 2015
Tak a je to tady... Ono tedy bude ještě několik takových "to", ale tohle je pro mě opravdu zlomový okamžik. Už to není Jen krví spojeni, teď už jsou spojeni ještě pomstou... Pravda, není to zrovna ideální vazba, ale oni jaksi nejsou ideální rodina, že. Navzdory závažnosti dění v této kapitole mě pobavil a zahřál u srdce okamžik, kdy Lupin vidí Severuse s Harrym a Severus si odvodí, že se domnívá, že Harryho objímá, a vzteká se, co je to za nesmysl. Jenže on se strašně plete - protože on ho opravdu OBJÍMÁ. Jasně, řečeno jeho slovy - drží ho, aby nevyvedl žádnou nepředloženost. Ale přesně takhle to dělají rodiče - když drží své dítě v náručí, jsou přesvědčeni, že se mu nemůže nic stát, že ho chrání před vším zlem světa... dokonce i před ním samotným. A právě k tomuhle bodu Severus došel, a že to byla náramně náročná cesta. Věřím, že to pochopí i Harry... nějakým svým divokým způsobem. Pro mě jsou od této scény skutečný otec a syn. Teď už jim tedy zbývá vypořádat se jen s takovými podružnostmi, jako je pomsta, Brumbálovy intriky, Voldemort a podobně. Pro ty dva nic náročného :-) A já se na to straaašně moc těším, protože náš hvězdný tým Lupina-Marci nám to předloží na zlatém podnose v těch nejlahodnějších příchutích češtiny. Díky, čarodějky! Ať žijí všechny další středy!
Re: Jen krví spojeni - 34 Od: Lupina - 26.08. 2015
Na tuhle kapitolu jsem se strašně těšila. Při každém čtení jsem z ní měla husinu. Přesně. Severus Harryho objímá a chrání, i když by to samozřejmě nikdy nepřiznal. Rozkošné bylo, jak je viděl Remus a Severusovi bylo trapně :-D Ale právě v té chvíli byli otec a syn a Remus se do toho správně nepletl. A jsi na nás strašně moc hodná :-) Pro takové komentáře bych se roztrhla. :-) Však víš. Děkuji Ti, Jacomo :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

E. M. Snape: ( Lupina )11.11. 2015Jen krví spojeni - 45 (Závěr)
E. M. Snape: ( Lupina )04.11. 2015Jen krví spojeni - 44
E. M. Snape: ( Lupina )28.10. 2015Jen krví spojeni - 43
E. M. Snape: ( Lupina )21.10. 2015Jen krví spojeni - 42
E. M. Snape: ( Lupina )14.10. 2015Jen krví spojeni - 41
E. M. Snape: ( Lupina )07.10. 2015Jen krví spojeni - 40
E. M. Snape: ( Lupina )30.09. 2015Jen krví spojeni - 39
E. M. Snape: ( Lupina )23.09. 2015Jen krví spojeni - 38
E. M. Snape: ( Lupina )16.09. 2015Jen krví spojeni - 37
E. M. Snape: ( Lupina )09.09. 2015Jen krví spojeni - 36
E. M. Snape: ( Lupina )02.09. 2015Jen krví spojeni - 35
E. M. Snape: ( Lupina )26.08. 2015Jen krví spojeni - 34
E. M. Snape: ( Lupina )19.08. 2015Jen krví spojeni - 33
E. M. Snape: ( Lupina )12.08. 2015Jen krví spojeni - 32
E. M. Snape: ( Lupina )05.08. 2015Jen krví spojeni - 31
E. M. Snape: ( Lupina )29.07. 2015Jen krví spojeni - 30
E. M. Snape: ( Lupina )22.07. 2015Jen krví spojeni - 29
E. M. Snape: ( Lupina )15.07. 2015Jen krví spojeni - 28
E. M. Snape: ( Lupina )08.07. 2015Jen krví spojeni - 27
E. M. Snape: ( Lupina )01.07. 2015Jen krví spojeni - 26
E. M. Snape: ( Lupina )24.06. 2015Jen krví spojeni - 25
E. M. Snape: ( Lupina )17.06. 2015Jen krví spojeni - 24
E. M. Snape: ( Lupina )10.06. 2015Jen krví spojeni - 23
E. M. Snape: ( Lupina )03.06. 2015Jen krví spojeni - 22
E. M. Snape: ( Lupina )27.05. 2015Jen krví spojeni - 21
E. M. Snape: ( Lupina )20.05. 2015Jen krví spojeni - 20
E. M. Snape: ( Lupina )13.05. 2015Jen krví spojeni - 19
E. M. Snape: ( Lupina )06.05. 2015Jen krví spojeni - 18
E. M. Snape: ( Lupina )29.04. 2015Jen krví spojeni - 17
E. M. Snape: ( Lupina )22.04. 2015Jen krví spojeni - 16
E. M. Snape: ( Lupina )15.04. 2015Jen krví spojeni - 15
. Fan Art: ( Lupina )08.04. 2015Harry Snape
E. M. Snape: ( Lupina )08.04. 2015Jen krví spojeni - 14
E. M. Snape: ( Lupina )01.04. 2015Jen krví spojeni - 13
E. M. Snape: ( Lupina )25.03. 2015Jen krví spojeni - 12
E. M. Snape: ( Lupina )18.03. 2015Jen krví spojeni - 11
E. M. Snape: ( Lupina )11.03. 2015Jen krví spojeni - 10
E. M. Snape: ( Lupina )04.03. 2015Jen krví spojeni - 9
E. M. Snape: ( Lupina )25.02. 2015Jen krví spojeni - 8
E. M. Snape: ( Lupina )18.02. 2015Jen krví spojeni - 7
E. M. Snape: ( Lupina )11.02. 2015Jen krví spojeni - 6
E. M. Snape: ( Lupina )04.02. 2015Jen krví spojeni - 5
E. M. Snape: ( Lupina )28.01. 2015Jen krví spojeni - 4
E. M. Snape: ( Lupina )21.01. 2015Jen krví spojeni - 3
E. M. Snape: ( Lupina )14.01. 2015Jen krví spojeni - 2
E. M. Snape: ( Lupina )07.01. 2015Jen krví spojeni - 1
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )30.10. 2014Jen krví spojeni