Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Albus Potter a Rok jezevce

27. Nenahraditelné

Albus Potter a Rok jezevce
Vložené: Lupina - 01.10. 2015 Téma: Albus Potter a Rok jezevce
denice nám napísal:

Albus Potter and theYearoftheBadger

Albus Potter a Rok jezevce


Originálhttps://www.fanfiction.net/s/4256837/27/Albus-Potter-And-the-Year-of-The-Badger

 

AutorBartimusCrotchety

Překlad: denice

Beta: Jimmi a Lupina

Banner: Inverarity

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

27. Nenahraditelné

 

Poznámka autora k předchozí kapitole: V mnoha komentářích jste zmínili dvě věci a já je chci rychle vysvětlit. „Potřebuji horkou sprchu“ jsem mínil jako vtip, ale někteří ho nepochopili. Když potřebujete horkou sprchu, je to zpravidla proto, že si připadáte špinaví. Ron se pokoušel říct, že láskyplné shledání Malfoyových ho zahřálo u srdce, ale něco na tom nepřirozeném a manipulativním způsobu, jakým věci provedli, způsobilo, že mu naskakovala husí kůže. Když si představíte Rona, který vyrůstal v bezpodmínečné lásce, vztahy mezi členy Malfoyovy rodiny musely způsobit, že si připadal nečistý. Doufám, že jsem to objasnil.  Za druhé, včetně této kapitoly nás čekají ještě tři. Takže po přečtení této víte, že do konce zbývají ještě dvě.  Každý, kdo se mě ptá, jestli tohle už je poslední, ukazuje, jak málo pozornosti jim věnuje. Budu se snažit kvůli tomu nebručet, ale možná se mi to nepovede. Předem se omlouvám J.

 

 

Poznámka autora: JK Rowlingové se zeptali, co bylo nejtěžší napsat v celé HP sérii. Odpověděla bez váhání… famfrpálová utkání. Teď s ní plně souhlasím.*) Tuto kapitolu jsem napsal, přepsal a ještě jednou napsal lépe. Ani jsem ji neposlal betě. Byl jsem tak otrávený, že jsem v jedné chvíli dal dohromady krátký příběh o Halloweenu v next gen Potterově domácnosti z Kráturova pohledu a vydal to. Nazval jsem to Lepší místo. (Nestydatá reklama). Tak tady to je, po velkých okolcích, a doufám, že to bude stát za všechno to čekání.

Víte, jak to chodí! Komentujte a komentujte, pokud vás to neobtěžuje.

 

*) Pozn. překladatelky: A co teprve všechen ten famfrpál překládat, to byla teprve dřina J.

 

 

Když vešli do šatny, Albusovo vzrušení se změnilo v podráždění žaludku. Z pohledu do tváří spoluhráčů mohl vidět, že věci nejsou v pořádku.

Diana zamávala, když vešli, ale nadšení v tom chybělo.

Albus si vyměnil pohled se Scorpiusem. „Co se děje?“ zajíkl se Albus.

„Právě nás navštívil profesor Pastorek. Vysvětlil nám, co se dnes dělo.“

Albus se bezmocně sesul na lavičku. „Aha.“

Roderick hltal Albusův obličej očima plnýma bolesti. „Je to pravda? Používal profesor Pharrel temnou magii a kletby, které se nepromíjejí, a zasahoval do letošních famfrpálových zápasů?“

Albus přikývl. Všichni se tvářili zachmuřeně.

Scorpius promluvil: „Profesor Pharrel je zlý prevít, ale co to má co společného s naší dnešní hrou?“

Diana vypadala, že ze sebe nevypraví slovo, tak promluvil Cornelius: „Pastorek a ostatní vedoucí kolejí rozhodli, že Mrzimor a Nebelvír jsou dvě nejlepší mužstva a měla by soupeřit o pohár, ale jediný způsob, jak být teď spravedlivý, je dát každému stejný počet bodů. Takže dostaneme pohár, pokud v této hře vyhrajeme, ale nedostaneme kolejní body.“

Diana si odkašlala. „Říkal, že si můžeme vybrat, jestli chceme, nebo nechceme hrát, hlasovali jsme a Roderick nechce.“ Podívala se na prefekta, ale toho sklíčenost tak přemohla, že k ostatním ani nezvedl oči.

„Nechápeš to,“ zamumlal, „jestli byl Pharrel temný kouzelník, tak celá má životní dráha tady v Bradavicích byla lež. Byl můj mentor, můj největší přívrženec, a myslel jsem, že i přítel. Pokud byl špatný, tak nic, co jsem dosáhl s jeho pomocí a podporou, nebylo správné, nic to neznamenalo…“ Dokončil a klesl ještě níž. „Je to prostě příliš těžké.“

Diana se na něj zamračila: „Dobrá, ale my profesora Pharrela nepostrádáme. Zbytek Mrzimoru nikdy nepodporoval, ani nepovzbuzoval, nechránil před ostatními kolejemi. Nikdy ani nebyl ve sklepě, za celých mých pět let jsem ho ani jednou tam dole neviděla.“

Cornelius souhlasně přikývl: „Možná teď dostaneme ředitele koleje, který bude věřit v každého z nás, ne jen ve vybrané jedince.“

Roderic si povzdechl. „Já prostě nemůžu jít a vyhrát kolejní pohár, když ho pošpinil podvod. To Mrzimor nedělá.“

K Albusově překvapení promluvil Scorpius: „Nepodváděli jsme, šli jsme a zasloužili si svoje místo. Porazili jsme ostatní týmy, férově a spravedlivě. Pharrelovo zasahování nic neovlivnilo. Chceš říct, že jsem ty zlatonky nechytil já svou vlastní rukou?“

Roderick zavrtěl hlavou. „Ať je to jak chce, stejně nebudeš mít šanci proti tomu Nebeskému blesku,“ dodal.

Scorpius se zasmál. Všichni v šoku vzhlédli, včetně poněkud užaslého Albuse, Scorpius pozvedl Kulový blesk. „Nedáváš pozor,“ řekl rozzářeně.

Všichni v úžasu zírali na koště. Cornelius ani nedokázal utvořit řádnou větu. „J-je to..c-co… co my-myslím že je?“ vykoktal, než definitivně ztratil řeč.

Diana se obrátila k Roderickovi. „Pojď, Rode, teď musíme hrát! Pro jednou máme šanci dostat Mrzimor na špici. Dokážeme to, ale ne bez tebe.“

Roderick bolestně povzdechl. „Děláš, jako by to bylo snadné, ale já chci jen udělat správnou věc, to je všechno.“

„Kdyby nastala chvíle…“ ozval se váhavý hlas s téměř nerozluštitelným přízvukem. Náhle si uvědomil, že je to Valencia. „Že bys musel volit…“ pokračovala a podívala se na Violet s prosbou o pomoc. Ta se usmála a povstala, „Mezi tím, co je správne a co je snádne.“ 

„Vzpomeň si na chlapce,“ pokračoval Albus. „Který byl dobrý…“ ozval se Scorpius.

„A byl laskavý…“ řekla Diana, Cornelius se obrátil k Roderickovi a podíval se mu do očí: „A statečný…“ dokončil. Roderick se usmál: „Nezapomeň na Cedrika Diggoryho.“

Vstal, přešel k ostatním a natáhl ruku doprostřed kruhu: „Pro Cedrika?“

Jeden po druhém se všichni k němu přidali a na Dianin pokyn zvolali: „Pro Cedrika!“

Chodbou vstoupili do jasným sluncem zalitého dne, plného výkřiků šílícího davu, v němž Albus zahlédl několika cizích tváří.  Všiml si dnes v hledišti barev nejmíň pěti famfrpálových klubů. Byli tam starší muži a ženy diktující do Bleskobrků, také rozcuchaná Nita Holoubková sedící s Malfoyovými, která ďábelsky zírala na tetu Hermionu sedící o pár řad níž na mrzimorské tribuně. Lucius seděl pohromadě s Narcisou a vypadali, že se cítí příjemně. 

„Tak tady máme Jezevce! Říkala jsem si, jestli se vůbec ukážou,“ přivítal je Viktoriin komentář.

Diváci znovu zařvali. Scorpius ve vzácném okamžiku štěstí pozdvihl Kulový blesk k nebesům, davy po chvíli šoku opravdu spustily rámus.

„Páni, proč všichni ti lidé tak křičí?“

„Myslím, že Scorpius Malfoy drží Kulový blesk, slečno Weasleyová,“ odpověděl Flint hlasem znějícím, jako by si málem spolkl jazyk.

Albus viděl, jak jeho bratr strnul a otočil se, aby se podíval. Přivřel oči. Albus na něj zamával. James vypadal zmateně a pak zaznamenal známý kvákavý hlas shora z tribuny skřítků.

„Do toho, mladý pane Albusi, porazte mladého pana Jamese!“ slyšel Kráturův výrazný projev.

James se s pochopením v očích obrátil zpět k Albusovi, opravdově se usmál a s výrazem odhodlání přikývl, jasně přijal výzvu. Koneckonců je to opravdu Potter, uvažoval Albus.

Došli do středu hřiště naproti nebelvírským. Zírali na sebe, zatímco je Viktorie představovala.

„Toto jsou doteď dva nejlepší týmy z těch, které jsme tu letos měli,“ řekla jásavě, „a vy je dnes všechny uvidíte! Je tu nebelvírská verze těch černých mrzimorských jezevců. Divoké sestry proti Fredovi a Fergovi. Weasleyova dvojčata se svou sestřenicí a mou sestrou proti Dianě, Cornymu, mému bratranci s dělovým úderem, Albusi Potterovi.  V neposlední řadě je to Nebeský blesk proti Kulovému blesku, nová technologie proti legendární klasice. „Rudá střela“ James Potter proti „Magorovi“ Scorpiusovi Malfoyovi. To by mohl být nejlepší zápas za posledních deset let, přátelé!“

Albus byl překvapený, že profesor Flint nechal Viktorii zajít tak daleko, podíval se a uviděl profesora skoro vypadávat z místa komentátora, jak se  všechnohledem snaží zahlédnout Kulový blesk, který si nesl Scorpius.

Albus vzhlédl ve snaze najít rodiče, objevil je v blízkosti strýce Rona a tety Hermiony na rozhraní mezi Mrzimorem a Nebelvírem, jak se pokoušejí být neviditelní, což bylo zřejmě poměrně obtížné, protože Cormac ovíval programem bezvědomého Gase, který pravděpodobně zahlédl Harryho Pottera sedícího dvě řady za nimi.

Viktor Krum vypadal skutečně vzrušeně, když mával na oba kapitány. Diana si zachmuřeně protahovala prsty. Fred se jen podmanivě usmál. Když jim Krum naznačil, aby si potřásli rukama, vztáhla tu svoji v očekávání, že se jí bude snažit rozdrtit prsty jako ve svěráku. Ale Fred se natáhl, jemně její ruku uchopil, obrátil hřbetem vzhůru a políbil jako gentleman. Dav uznale zařval, Krum se zamračil a Diana se začervenala.

„Všichni znáte pravidla a sankce. Vsedněte na košťata.“

Albus se podíval na zlatorudě oblečenou skupinu proti němu a na vlastní tým v černé se žlutým lemem a došel k poznání, že s divokými sestrami nalíčenými jako lebky a veselými růžovými a fialovými stužkami, se Scorpiusem s jeho černými rukavicemi a chrániči předloktí a mračícím se zbytkem mužstva Mrzimorové vypadají jako padouši.

„Tak dobrá,“ mumlal si pro sebe, když si upravoval rukavice a nasedal na koště, „pojďme být zlí hoši.“

Náhle zazněl hvizd Krumovy píšťalky.

Košťata vystřelila do hracího pole. Pokud měl Albus jakékoli obavy, zda Kulový blesk zvládne držet krok, rozptýlily se, když se Scorpius vystoupal nahoru nad hřiště před Jamesem.  Albus měl jen chvíli na to, aby registroval šok na bratrově tváři, letěl na něj potlouk od bratrance Freda. Sotva uhnul, cítil závan vzduchu, jak ho téměř trefil do ramene. Napřímil se, pohlédl na velkého, statného Freda a uviděl v jeho obličeji chladné odhodlání. Poselství bylo zřejmé – dokud neskončí hra, nejsme příbuzní. Albus si povzdechl.  To není dobré.

„Slyším píšťalku! Tak začínáme! Páni, oba týmy jdou na to. Dominique získala camrál a míří k Roderickovi. Jen to fingovala, předala ho Molly, ach, teď ho má Lucy. Nepouštěj! Ou, že to byla úžasná Yatesova klička. Dámy, on je milý a talentovaný, a podle toho, co jsem slyšela, je sám… tedy nejsem si jistá, ale z toho, co řekla Joyce Carnesová…“

„Slečno Weasleyová, zůstaňte u věci!“

„Promiňte, profesore, ale pro někoho to mohou být cenné informace, mě se to netýká, ale někdo jiný by mohl chtít vědět…“

„Tohle je utkání ve famfrpálu, ne v dohazování!“

„Dóóbře! Ách jó, když na tom trváte, Diana právě vstřelila gól. Mrzimor deset, Nebelvír nula.“

A jelo se dál, Roderick byl skvělý,  Weasleyova dvojčata s Dominique dělala to nejlepší, co mohla, aby získala camrál, ale dokud Fergus málem nesrazil Rodericka z koštěte a Molly neproklouzla, Nebelvír neměl šanci.

„Molly skóruje! Myslím, že je to ona, jsou si tak podobné. Poznám je jedině podle toho, že Lucy má víc pih na nose, ale protože poslední dobou používá korektor, většinu času nemám ponětí…“

„Slečno Weasleyová, prosím skóre.“

„Jo tohle. Dobrá. Mrzimor třicet, Nebelvír deset. Když to tedy tak nutně musíte vědět.“

Violet s Valencií párkrát zachránily Albuse, protože se zdálo, jakoby Fred a Fergus šli speciálně po něm, ale nakonec dostal příležitost a camrál svištěl směrem ke Graysonovi. Ten neuhnul, ale zachytil úder hrudí. Tupě to žuchlo.

Albus si uvědomil, on je nějak vycpaný! Otočil se a viděl, že Diana si toho také všimla. Základní plán jejich útoku byl k ničemu. Fred je prokoukl. Bez Albusových zastrašujících tvrdých ran nedokázali, aby brankář ustoupil a Diana nemohla dělat kličky v posledním okamžiku, na což se stala odbornicí. Museli přijít s něčím úplně jiným, protože Roderick se nedokáže bránit navždy. Chystal se odolat útoku nebelvírského střelce. Jako by se potvrdily Albusovy obavy, Roderick špatně odhadl jednu z kliček Dominique a ona snadno skórovala.

„A Dominique dává gól! Je dobrá! Slyšela jsem, že už zabodovala s tím milým nebelvírským brankářem!“

„Slečno Weasleyová, soustřeďte se!“

Flint nebyl jediný, kdo se na Viktorii zlobil. Dominique na ni zírala, rudá stejně jako její hábit.  Vypadala, že bojuje s nutkáním napálit to přímo do lóže komentátora. Grayson Wood se jen ušklíbl, ale stihl včas zastavit Corneliusův pokus skórovat ze salta vzad.

Celou tu dobu Scorpius a James kroužili po hřišti jako párek supů, jeden červený a druhý černý. Párkrát se střemhlav řítili dolů, takže se ukázalo, že Nebeský blesk je rychlejší v přímém letu, ale Kulový blesk je stále bezkonkurenční v prudkém klesání. James už dvakrát zápas málem ukončil, ale Scorpius ho zvládl odříznout. Byl to šachový zápas, při němž si Albus skoro přál, aby mohl být divákem. Jamese učili dobře, dostal ty nejlepší instruktory, jaké si mohl přát, ale Scorpius měl přirozený talent. S Kulovým bleskem se ukázal být pro Jamese víc než přiměřeným soupeřem.

Albuse tak rozptýlil jejich vzdušný tanec, že se jen těsně vyhnul dalšímu úderu od Ferguse. Útok pokračoval, dokud Valencia netrefila svalnatého chlapce mezi lopatky potloukem. Ošklivě to zadunělo. Sestry opravdu dělaly maximum, aby Nebelvíry udržely na uzdě, a jejich úsilí poněkud zpomalilo Molly a Lucy. Nestačilo to ale uhoněnému Roderickovi, když soupeři využili jeho únavu a skórovali  několika brilantními hody camrálem.

„Pauza!“ zvolala Diana. Bylo to Mrzimor čtyřicet, Nebelvír sto.

Všichni se slétli do hloučku, vypadali unaveně a sklíčeně. „Nějaké nápady, jak bychom mohli přejít do útoku?“ zeptala se Diana mezi výdechy.

„Jo, Scorpius by mohl vyrazit a chytit zlatonku,“ řekl posměšně Cornelius.

„Drž hubu Corny!“ vykřikla Diana.

Všichni zmlkli, naslouchali hlučícímu davu a Viktorii, která se dál a dál rozplývala nad tím, jak nádherně září nebelvírská červeň v odpoledním slunci, což přerušovaly bručivé komentáře profesora Flinta, snažícího se dostat ji zpět k tématu. Roderick se zahleděl do dáli na Graysona Wooda nad chumlem Nebelvírů. „Víte, všechny ty vycpávky ho trochu moc zpomalují,“ řekl přemítavě.

V Dianině tváři svitl úsměv. „Máš pravdu! Uděláme to takhle…“

Krum zapískal a hra znovu nabrala tempo. Diana a Cornelius se vrhli na Graysona, přehazovali si camrál sem a tam, Albus je následoval, náhle Corny hodil camrál přes rameno Albusovi , zrovna když mířil doleva, a Albus hodil camrál zprava. Gól!

Vzrušeně se na sebe podívali, když si Fred šel promluvit s Graysonem, který krčil rameny.

Příště udělali to samé, jen Corny zamířil vlevo a Diana s Albusem zprava. Další gól!

Roderick měl pravdu. Grayson na sobě měl tolik vycpávek, že nedokázal patřičně zrychlit při přesunu do stran.

Dávali branky ještě účinněji, když se Fred s Fergusem začali vyhýbat mrzimorským střelcům, což učinilo Graysona ještě zranitelnějším. Brzy bylo skóre Mrzimor sto, Nebelvír sto padesát. Vypadalo to, že mají šanci.

Pak přišla katastrofa pro Mrzimor.

James provedl perfektní Kellyho klam, což byl manévr, při kterém chytač vyrazil v opačném směru od místa, kde uviděl zlatonku, aby svedl ze stopy druhého chytače, sklouzl do jeho slepého úhlu, pak se prudce vytočil zpět původním směrem. Scorpius nevěděl, co se děje, až uslyšel řev davu, a pak už měl James obrovský náskok.

Tohle by příčetný člověk už nezkusil překonat.

Scorpius nezaváhal a vykopl Kulový blesk do prudkého letu střemhlav. Příliš strmého z úhlu Albusova pohledu, stejně tak z pohledu diváků. Všichni zalapali po dechu.

„Ale ne. Zastavte ho, profesore! Ten kluk se chystá zabít!“ vydechla Viktorie.

Albus viděl, že i Krum hledí v úžasu, s píšťalkou volně mezi rty.

Myslím, že přezdívka Magor Malfoy mu už zůstane! Pomyslel si Albus.

Scorpius se už skoro dotýkal země, když se začal zvedat. Rychlost, které dosáhl, byla mimo technické parametry toho koštěte, tím si Albus byl jistý. Ale schopnosti Kulového blesku se prostě nedají poměřovat čísly. Náhle se koště se zapraštěním vyrovnalo a vystřelilo přes hřiště za Jamesem. Albus měj čas jen si uvědomit, že Kulový blesk skutečně dostihl druhé koště, když se sešli. James se natahoval po zlatonce tak, jak jej tomu naučili, takže Scorpius musel najít způsob, jak mu ji vyfouknout. Vystoupal do výšky, převalil se a jejich ruce vystřelily ve stejný okamžik.

Krumova píšťalka spustila naplno, když jako jeden muž zpomalili a přistáli. Krum udělal gesto pro chycení zlatonky. Pak slétl dolů a zvedl Scorpiusovu ruku.

Diváci vybuchli.

Viktoriino provolání konečného stavu téměř zaniklo v rámusu. Mrzimor dvě stě padesát, Nebelvír sto padesát.

Albus slavnostně namířil přímo ke svému kamarádovi, ale zpomalil, když viděl, že pláče. Nebyly to slzy radosti. Mluvil s Krumem, a jak se davy blížily, Krum si prohlédl koště a vážně zavrtěl hlavou. Scorpius se shrbil a upustil zlatonku. James ho zrovna utěšoval.

Albus došel k nim. „Promiň, Albusi. Řekni svému tátovi, že je mi to moc líto,“ vzlykal Scorpius. James se zachmuřil. „Zlomilo se,“ řekl prostě. Viktor Krum přikývl „Da, už nikdy nepoletí, obávám se.“ Albus se okamžitě málem pozvracel. Byl to jeho nápad poprosit tátu o koště. Staré koště nebylo vystaveno takovému tlaku po celá léta, možná nikdy; skutečnost, že se tak dlouho udrželo pohromadě, byl téměř zázrak.  Cítil, jak ho oči začínají pálit slzami.  Diváci vycítili, že se stalo něco zlého, ztišili se a dávali pozor.

„Kdo umřel?“ řekl Albusův táta, když se přiblížil.

Albus se pokusil něco říct, ale nedokázal ze sebe vypravit ani slovo. James to tátovi objasnil.

Albusův a Jamesův táta, Harry Potter, přistoupil ke Scorpiusovi a klesl na jedno koleno, aby se mohl dívat chlapci do očí. Scorpius žalem ani nedokázal promluvit. Albusův táta se usmál a jemně vzal koště z jeho ochablých prstů. S úctou na ně pohlédl, sledoval vlasové trhliny, které znamenaly konec jeho letecké kariéry, a zasmál se. Položil ruku na Scorpiusovo rameno, dokud k němu chudák chlapec nezvedl oči. „Jen tahle stará holka dokázala vybrat ten střemhlavý pád,“ řekl tiše, „nikdo tady nezapomene na nejlepší koště, jaké kdy bylo zakouzleno. Letěl jsi tak, jak bych to já nikdy nedokázal, a já jsem hrdý na své koště i na tebe. Děkuji, synku.“

Diváci vybuchli jako jeden muž, jako by jim k tomu dal znamení. Všichni jásali a slavili, dokonce i Nebelvíři. Když oba týmy tvrdě hrají a hra přesáhne všechny hranice, je těžké se cítit jako břídil. Všichni Malfoyové se seskupili kolem Scorpiuse, který se trošku rozveselil, objímali ho a blahopřáli mu. Albus s tátou poodešel kousek stranou od všeho toho hluku. „Děkuji, že jsi to všechno Scorpiusovi řekl, tati, vím, že tě to muselo bolet.“ 

Táta ještě pořád držel koště, krátce na něj pohlédl. „Už kdysi dávno jsem myslel, že jsem je ztratil, bylo to té noci, co jsem přišel o sovu a strýc George o ucho. Dostal jsem ho zpátky, ale pak jsem ho stejně musel pověsit na hřebík. Když jsem viděl, jak na něm Scorpius letí, bylo to, jako by se na chvíli vrátily staré časy.  I kdyby už nikdy nevzlétlo, přinejmenším mělo jednu šanci, aby ukázalo nové generaci, jak vypadá kvalita!“ Albus ho objal, a dal pozor, aby nezmáčkl koště.

Draco opustil svou rodinu, hemžící se kolem Scorpiuse, a přiloudal se. „Najdu za tohle koště náhradu, Pottere, máš moje slovo,“ řekl téměř laskavě. Albusův táta se k němu otočil. „V tomhle se nejvíc lišíme, Draco,“ odpověděl, „já vím, že některé věci jsou nenahraditelné.“ Objal  Albuse a odešli spolu.

Ten den zažili všichni ještě jedno překvapení. 

Zamířili do sklepa, a když tam došli, strnuli v úžasu.

Uprostřed stropu společenské místnosti se objevilo něco, co vypadalo jako proražené okno, jímž padal dovnitř sluneční svit. To nebylo možné. Albus věděl, že nad nimi stojí celý hrad, ale když vešli dovnitř a vzhlédli, mohli vidět otvorem, jaké je venku počasí. Albus si připadal, jako by hleděl ven z útulného doupěte.

„Líbí se vám to?“ zaznělo od jednoho bočního stolku. Obrátili se po hlase a viděli profesorku Bastovou s Patilovou pít šálek čaje. Usmála se jako kočka, která právě snědla kanárka. „Lituji, že jsem zmeškala zápas, ale pracovala jsem na tomto překvapení. Profesorka Patilová mi pomohla s některými kouzly, jsou stejná jako ta ve Velké síni. Vždycky jsem si myslela, že by se sem hodilo venkovní okno, a tudy nebude zatékat ani utíkat teplo.“ Vypadala spokojená sama se sebou, sebevědomě si olízla hřbet chlupaté ruky a rovnala si vousky.

„Je to skvělé, profesorko,“ prodral se do popředí Roderick, „ale co vám dalo právo udělat takovou změnu?“

Freya Bastová si vyměnila pobavený pohled s Padmou Patilovou. „No, myslím, že vedoucí koleje na to právo má, co myslíte?“

Roderick přistoupil a položil famfrpálový pohár na krbovou římsu pod Cedricovu pamětní desku. Otočil se k ostatním, usmál se tak široce, že ho to muselo bolet: „Ano, řekl bych, že má,“ dodal.

Všichni jásali a oslava se doopravdy rozběhla.

Celá kolej pořádala občerstvení, s nímž se objevili šťastní domácí skřítci, a Scorpius líčil svůj střemhlavý let Rose, Cormacovi a Gasovi. Albus pohlédl na profesorku Bastovou, která se vítala se studenty a přitom je oslovovala jejich jmény, a cítil, že tuto ředitelku koleje bude mít opravdu rád. Pomyslel si:

Teď je to dobré!

 

Myšlenka pro tento den: Napadlo mě, že moje trio potřebuje pojmenování. Už jsem jeden navrhl, „Nesprávně umístěné trio“. To je dobré, ale zdá se, že to naznačuje, jako by měli být někde jinde… což je proti tomu, kam jsem je chtěl dostat. Takže pokud máte nějaké nápady, rád bych je slyšel!

Bart

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 27. Nenahraditelné Od: maria - 21.10. 2015
dakujem

Re: 27. Nenahraditelné Od: Jimmi - 07.10. 2015
waw to bola opat jazda. nebyt pobytu v cakarni tak sa k tomu nedostanem. aj polamany blesk mozu zavesit na kozub, takze sa vlat d nic nezmeni. jedine co ma mrzelo je reakcia harryho na draca - hlavne ked tam bolo zdoraznene ze mu nahradu ponukol priatelsky a nie povysene. mozno si to autor nechaval na druhy diel. ked to bude, poslem mu link a spytam sa ho co s tou dvojkou. ktovie ci odpovie. dakujem za skvely preklad a vazne ma mrzi ze ta viac nestiham podporit v komentaroch. tak za vsetky dakujem
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 07.10. 2015
Myslím, že Harry měl na mysli citovou hodnotu, a ta nenahraditelná je. Ale zle to jistě nemyslel. Budu moc ráda, když se Bartimuse zeptáš, ale už dlouho nic nepřidal. Myslíš, že se přesunul jinam? Moc bych si to přála, Albuse a jeho kamarády budu těžce opouštět. Díky.

Re: 27. Nenahraditelné Od: marci - 04.10. 2015
Denice - pod minulou kapitolou jsem psala definitivní komentář, že ta a žádná jiná pro mne byla tím správným závěrem. No, mýlila jsem se, bylo to předčasné. TATO kapitola je pro mne tím správným závěrem :) (A jsem fakt zvědavá, co napíšu pod tu příští) ;) Ne, vážně - bylo to naprosto úžasné. nevím, jak popsal famfrpál autor, ale nepochybuji, že Tvůj překlad ho ještě pozvedl, protože jsem téměř nedýchala! Důstojný konec Kulového blesku, jen co je pravda :) A s tím Cedrikem - to bylo skvělé, okno v podzemí pak třešínka na dortu. Díky moc za překlad, denice, velice se těším na další kapitolu :)
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 04.10. 2015
Nejsi sama, kdo je zvědavý na tvůj komentář pod příští kapitolou, momentálně překládám poslední a překvapilo mě, jaká esa si Bartimus nechal v rukávu téměř do poslední chvíle :-) Ten famfrpál se opravdu překládal těžce, ale z pozitivních reakcí vyvozuji, že čím větší mi určitý úsek dělá potíže, tím víc se líbí - až mě to trochu děsí ;-) Tento příběh miluji mimo jiné i proto, že autor napsal Nevilla i Harryho jako ohromné sympaťáky a scéna s Kulovým bleskem mě dostala... Děkuji za komentář snů, marci!

Re: 27. Nenahraditelné Od: Iveta - 03.10. 2015
Malfoyovi jsou prostě sví... Myslím, že Kulový blesk dskončil nejlépe, jak mohl. Pověsit si koště doma nad krb....to je lepší, že si ještě dal svůj poslední zápas. Jsem zvědavá, jaké jméno bude přiděleno této trojici (nemám ráda ,,Zlaté trio", tak snad to s těmihle bude lepší :-)) Díky za překlad
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Taky si myslím, že pro Kulový blesk to byl nejslavnější konec, který se stane legendou. A teď už si ho Harry klidně může pověsit nad krb :-D Snad moc neprozradím, když napíšu, že jméno se dozvíme už v příští kapitole:-) Děkuji.

Re: 27. Nenahraditelné Od: Liz - 03.10. 2015
K autorově poznámce - kdyby skončil minulou kapitolou, nevadilo by mi to. Škoda, že nevíme, jestli Scorpius vyřídil Albusův vzkaz. Povedená kapitola a hezká derniéra kulového blesku.
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Nevíme, ale doufat můžeme - ráda si představuji, že to Scorpius stihl a jak se James zatvářil :-) Děkuji.

Re: 27. Nenahraditelné Od: larkinh - 01.10. 2015
Díky za překlad - překládat sportovní utkání, zvlášť když tě ten sport nezajímá a nechápeš, proč všichni tak kvůli němu řvou, je opravdu těžké :)
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
A když má člověk ještě občas problém pochopit, co to na těch košťatech vlastně vyvádějí, to je teprve něco :-) Děkuji.

Re: 27. Nenahraditelné Od: luisakralickova - 01.10. 2015
Tahle kapitola měla opravdu spád, na začátku připomínka Cedrika, pak Viktoriiny hlášky, pocta Harryho Kulovému blesku a nová kolejní vedoucí, krása. Díky za parádní překlad děvčata.
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Krásně jsi to shrnula, děkuji - i za bety!

Re: 27. Nenahraditelné Od: Marti - 01.10. 2015
Inu, někdo nerad famfrpálové scény píše, někdo nerad překládá, a já je nerada čtu. Nikdy si totiž pořádně nepamatuju, kdo za jaký tým hraje (obzvlášť pokud se ve zbytku povídky daná postava nevyskytuje). Takže zaplaťpánbu za Viktoriiny komentáře, s nimi mi to uteklo jedna dvě. Líbila se mi profesorka Bastová na konci, už mi jen chybělo, aby spokojeně začala příst. :-D Myslím, že Mrzimoři budou mít prima vedoucí koleje. A snad jim vydrží "to dobré" co nejdéle.
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
S těmi jmény je to skvělý postřeh, kdybys věděla, jaké mám plachty se všemi studenty, mužstvy, vztahy, kolejemi, profesory, vzhledem jednotlivých osob... Viktorie opravdu famfrpál vylepšila, a vzhledem k jejím projevům na obranu zmijozelské hráčky si myslím, že si tady z Flinta a vůbec ze všech bohapustě utahovala :-) Děkuji!

Re: 27. Nenahraditelné Od: kakostka - 01.10. 2015
Ty jo, to byla jízda:-))) Scorpius je opravdu jinej a je skvělé, že si to Astorie i Draco uvědomili a netlačili ho násilím do pozice Zmijozel... Smekám před překladem famfrpálu, pravda, napsat famfrpálové scény, to je dílo hodné mistra, ale přeložit to tak, že jeden hltá slova a skoro nedýchá, to klobouk dolů:)))) velmi jsem si po celou povídku užívala Viktorii a Flintovo: Slečno Weaslleyová.... to je dokonalé. A Kulový blesk zakončil karieru tím nejlepším způsobem:-) takže super, vlastně přemýšlím nad tím, proč se nevyrábí znova, třeba v limitované edici. Díky za skvělý překlad a hlavně, že si tuhle povídku našla.
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Kapitola byla opravdu hodně akční i na Bartimuse, ale povedla se, myslím. Viktorie zápas opravdu vylepšila, bez ní by to nebylo ono - a Flint jí zdárně sekundoval. Taky si myslím, že to koště nemohlo mít slavnější konec, tohle bude legenda. A snad se jeho tvůrce obměkčí a povolí další výrobu, i když po takové době... Děkuji!

Re: 27. Nenahraditelné Od: MeiLi - 01.10. 2015
A čo tak ,,Nová generácia". To by sa im hodilo. Ináč pekná kapitola. :)
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
To máš pravdu, hodilo a nikdo by si je nespletl. Uvidíme, jak to vyřeší Bartimus :-) Děkuji.

Re: 27. Nenahraditelné Od: samba - 01.10. 2015
Paráda,prostě paráda a naprosto nepochybuji, že to bylo sakra těžký na přeložení i napsání. Zápas jsem viděla před očima, takže klobouk dolů.Jak jinak by se mohl Harry zachovat než takhle a má pravdu,famozně zakončená kariera kulového blesku a nejde o život že.Díky za překlad
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Ani si nedovedeš představit, jak moc mě potěšilo, že jsi zápas přímo viděla! Když jsem nad ním potila krev, hodně jsem pochybovala... A Harry byl skvělý. Děkuji!

Re: 27. Nenahraditelné Od: Lupina - 01.10. 2015
Ano, přiznávám, že překlad famfrpálového zápasu na žebříčku neoblíbenosti leží hned pod milostnými scénami :-D Ale vypořádala ses s tím hezky. A je fajn, že Harry Kulový blesk zapůjčil, protože přiznejme si, dát mužstvu jednoho syna novinku a mužstvo druhého syna nedostane nic, to by bylo fakt nefér. Moc se mi líbila soudržnost Mrzimorů, jak se semkli. A zvítězili :-) A ten konec - profesorka Bastová olizující si chloupky na pacce poté, co zařídila své koleji okno, prostě paráda. Díky moc, denice! :-)
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
No, při milostné scéně aspoň víš, co vlastně překládáš - já jsem si občas vůbec nebyla jistá ;-) A jinak s tebou ve všem souhlasím a profesorka Bastová - úžasná! Děkuji za všechno!

Re: 27. Nenahraditelné Od: soraki - 01.10. 2015
Přiznávám, že psát komentář k nicku, který má svou tvář, je mnohem snazší ;-). Ale ke kapitole - holky moje zlaté, uronila jsem slzu a hned dvakrát. Moc se mi líbí, že Bart vybočil z řady a vybral si Mrzimor... Ten prostor, který byl po přečtení kánonu prázdný, se začíná naplňovat a já jen doufám, že je někde něco podobného i o Havraspáru, protože oby koleje byly trestuhodně opomíjeny... denice, moc ti děkuji za námahu, kterou s překladem máš, obdivuji tě. Jimmi, Lupino, vám rovněž dík za vše ostatní ;-)
Re: 27. Nenahraditelné Od: denice - 03.10. 2015
Stejně tak je snazší odpovídat, když si při tom mohu představit tvůj úsměv. A mám radost, že se ti kapitola a vůbec celý příběh líbí. Děkuji za milý komentář :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

Bartimus Crotchety: ( denice )15.10. 201529. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR
Bartimus Crotchety: ( denice )08.10. 201528. Odhalení
Bartimus Crotchety: ( denice )01.10. 201527. Nenahraditelné
Bartimus Crotchety: ( denice )24.09. 201526. Malfoyovský faktor
Bartimus Crotchety: ( denice )17.09. 201525. Incendio!
Bartimus Crotchety: ( denice )10.09. 201524. Stín pochybností
Bartimus Crotchety: ( denice )03.09. 201523. Svět se změnil
Bartimus Crotchety: ( denice )27.08. 201522. Vánoční příběh
Bartimus Crotchety: ( denice )20.08. 201521. Lítost a přemítání
Bartimus Crotchety: ( denice )13.08. 201520. Poslední kapka a první trest
Bartimus Crotchety: ( denice )06.08. 201519: Podivnější a podivnější
Bartimus Crotchety: ( denice )30.07. 201518. Trojitá nit
Bartimus Crotchety: ( denice )23.07. 201517. Doutnající řevnivost
Bartimus Crotchety: ( denice )16.07. 201516. Jezevec a had
Bartimus Crotchety: ( denice )09.07. 201515. Souboj dřív, než se nadějete
Bartimus Crotchety: ( denice )02.07. 201514. Famfrpálové zkoušky a jiné tragédie
Bartimus Crotchety: ( denice )25.06. 201513. Nabytá perspektiva
Bartimus Crotchety: ( denice )18.06. 2015 12. Z vlastní volby
Bartimus Crotchety: ( denice )11.06. 201511. Létat jako draci ve tvých stopách
Bartimus Crotchety: ( denice )04.06. 201510. Upíři, růže a práce s hůlkou… Merline!
Bartimus Crotchety: ( denice )28.05. 20159. Konec velmi dlouhého dne!
Bartimus Crotchety: ( denice )21.05. 20158. Mal-formace
Bartimus Crotchety: ( denice )14.05. 20157. Mýty a omluvy
Bartimus Crotchety: ( denice )07.05. 20156. Něco se přihodilo na cestě k normálnosti
Bartimus Crotchety: ( denice )30.04. 20155. Větší očekávání
Bartimus Crotchety: ( denice )23.04. 20154. O jezevcích a košťatech
Bartimus Crotchety: ( denice )16.04. 20153. Potíže se zařazováním
Bartimus Crotchety: ( denice )09.04. 20152. Čluny, bratři a další rozhodnutí
( denice )02.04. 2015Kapitola 1: Zaškatulkovaní
. Úvod k poviedkam: ( denice )20.02. 2015Úvod k poviedke