Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 3

„Pravda o zrušené cestě po světě není tak jasná, jak Albus Brumbál přiměl ostatní věřit.

Až doposud bylo všeobecně známo, že Albus musel cestu s Elfiasem Dóžetem zrušit kvůli rodinné tragédii. (Bližší podrobnosti viz kapitoly 9 – 12 v Život a lži Albuse Brumbála.)

Nyní mohu exkluzivně prozradit, že po smrti Albusovy mladší sestry se skutečně k Elfiasovi připojil, jak původně plánoval.“

„To nepřipojil,“ přerušil ho Brumbál.

„Rita to tvrdí a má i fotku jako důkaz,“ prohlásil Snape a ukázal na knihu.

McGonagallová vyskočila a hnala se ke knize, aby si potvrdila pravdivost tvrzení, zatímco Brumbál sám se natahoval, aby dohlédl.

„Rozhodně jste to vy, Albusi,“ prohlásila McGonagallová. „Stojíte v gondole v Benátkách a s vámi je určitě mladý Elfias.“

„To není možné,“ zamumlal Brumbál a prodral se do Snapeova portrétu, aby získal lepší výhled.

„Možná jste byl opilý?“ nadhodil Snape. „Rozhodně si nevšímáte okolí… vypadá to, že vás do hlavy praští ten nízký most.“

„Ta fotografie je podvrh,“ prohlásil Brumbál a ukázal na problematický obrázek. „Mám na sobě hábit na zasedání Starostolce a zjevně je to vyjmuto z fotky na Ministerstvu kouzel a kouzlem vloženo do Elfiasova prázdninového snímku.“

„Takže popíráte, že ‚jste se setkal s Elfiasem v Amsterdamu, než jste se přesunuli do Paříže na romantický týden ve městě lásky‘,“ zeptal se Snape.

„Elfias tu cestu podnikl sám,“ trval na svém Brumbál. „Nebyl jsem v Amsterdamu, Paříži ani Benátkách.“

„Ale nepopíráte vztah s ním?“ poukázal Snape s úšklebkem.

„Byli jsme přátelé,“ procedil Brumbál skrz zaťaté zuby. „Jen přátelé.“

„Rita říká, že jste byli – používá americkou frázi – ‚středoškolská zlatíčka‘,“ pokračoval Snape, jak listoval stránkami. „Tvrdí, že jste tomu chudákovi mladíkovi zlomil srdce, když jste flirtoval s jiným mužem během těch dvou měsíců, které jste strávil v Godrikově dole.“

„Elfias, jak si můžete připomenout, protože jste se s ním setkal, je šťastně ženatý s majitelkou Koček a kotlíků a má s ní čtyři děti.“ Brumbál si založil ruce, jako by to bylo vyřízeno. „Tato kapitola je zřejmou odplatou za to, že s ní nespolupracoval, když se na mě snažila vyšťourat nějakou špínu.“

„Takže jste byli jen přáteli?“ zeptala se Dilysa zklamaně.

„Správně,“ pevně přikývl Brumbál a vrátil se do svého rámu.

„Říká Rita, s kým flirtoval?“ zeptal se Everard cestou do Snapeova portrétu.

„Myslím, že je to ve druhé kapitole,“ pravil Snape.

„Tak k tomu přeskočte,“ zavolala Dilysa se souhlasem ostatních posluchačů.

Snape přikývl a nalistoval druhou kapitolu.

„Léto Albuse Brumbála roku 1899 bylo horké a parné…“

„Toho roku udeřila hrozná vlna veder, všem bylo horko a parno,“ přerušil jej Brumbál.

„Dám mu roubík, jestli chcete,“ nabídl se Everard. Pár kouzelníků a čarodějek souhlasně přikývlo, ale Brumbál posunkem naznačil, že už bude zticha. Everard zůstal ve Snapeově portrétu.

„Zatímco Elfias Dóže cestoval kontinentem osamoceně, Albus necítil pražádná bodání opuštěnosti. Namísto toho si užíval flirtu, který po mnoho let utajoval. Flirtu s nikým jiným, než s Gellertem Grindelwaldem.“

Snape přestal číst, jak mu padla čelist.

„Absurdní!“ zamumlal Everard, zatímco ostatní portréty hledaly ztracený hlas.

„Jak se opovažuje…?“

„… nactiutrhačství…“

„Tady zašla daleko…“

„Nemůžu uvěřit, že ji nechali publikovat něco takového!“

Nakonec se portréty uklidnily a otočily se, aby zjistili, co jim k tomu řekne Brumbál sám.

„Albusi?“ zeptal se Snape opatrně. „Nemáte k tomu co dodat?“

„Jako co?“

„No… ehm… nepopřete to?“

„Ach, to asi ne,“ řekl Brumbál tiše. „Už jsem vysvětlil, že Elfias nebyl víc než přítel, ale zbytek je víceméně přesný.“

Brumbálovo přiznání se setkalo s naprostým tichem.

„Víceméně přesný?“ zeptal se Snape. „Která část?“

„Nu, nijak jsem náš vztah nezatajoval,“ vysvětloval Brumbál. „Godrikův důl byl tehdy menší. Místní obyvatelé by v té době náš vztah dosti odsoudili, tak jsme byli, pochopitelně, diskrétní.“

„Takže vy a Grindelwald…?“

„Ó, ano,“ potvrdil Brumbál lehce zasněně.

„Určitě za to mohl syndrom špatného hocha,“ zavrtěla Dilysa hlavou.

„Až tak diskrétní jste nebyli,“ podotkl Snape s úšklebkem, když opět nahlédl do knihy. „Podle Holoubkové vás ‚často přistihli při polibku a muchlování v různých odlehlých malebných koutech okolí obce‘.“

„Jediný člověk, který nás kdy přistihl, byl…“ Brumbálův hlas se vytratil, když mu svitlo.

„Kdo?“ zeptala se Dilysa dychtivě, až na židli nadskakovala vzrušením.

„Lze předpokládat blízký zdroj, který Holoubková pro tuto kapitolu vyslechla,“ poznamenal Snape.

„Aberforth,“ zamumlal Brumbál. „Minervo, zajděte do Prasečí hlavy a přiveďte ho. Přitáhněte ho, když budete muset. Chci se svým bratrem prohodit pár slov.“

„Myslel jsem, že se nestydíte za své… ehm… sklony?“ zeptal se Phineas hedvábně.

„To neznamená, že má právo žvanit o mém soukromém životě před tou Holoubkovou,“ odpověděl Brumbál. „Minervo, proč už nejste na cestě?“

„Nechci o nic přijít,“ odvětila Minerva, když se zase posadila. „Jsem si jistá, že cokoliv se chystáte říct svému bratrovi, může počkat na později.“

Brumbál se na ni zamračil a také se opřel ve svém křesle.

„Mám pokračovat s kapitolou dvě?“ zeptal se Snape.

„Je tam něco pikantního?“ položila otázku Dilysa, než se přestěhovala do Snapeova portrétu, kde již spolu s ním byl i Everard. „Och, je to fotka mladého Grindelwalda? Byl docela sexy mladý muž, že ano?“

Snape tuto fotografii již viděl v knize Život a lži Albuse Brumbála, a proto ustoupil, aby se ostatní čarodějky a kouzelníci mohli pěkně popořadě podívat. Všiml si, že Phineas raději prošel všemi rámy v místnosti, než aby použil Brumbálův obraz.

Snapeův portrét byl brzy tak přeplněný, že on sám musel do Brumbálova, zatímco ostatní pronášeli poznámky typu: ‚ó, bože‘, ‚no toto‘ a ‚Albusi, vy starý mizero‘.

„Je úžasné, jak jsem dokázal zaplnit dvěma měsíci jednu kapitolu, že?“ prohodil Brumbál tiše ke Snapeovi jen s nádechem sarkasmu.

Bývalí ředitelé nakonec došli ke konci druhé kapitoly a vrátili se do svých portrétů. Snape tak mohl pokračovat ve čtení a začít kapitolu tři.