Autor: Hesaluti Překlad: denice Beta: Jimmi a Sevik99 Banner: Jimmi
Kapitola 10. Překážky na cestě
Hermiona se marně pokoušela dostat z hlavy představu nahého Draca na své pohovce. Nemohla se rozhodnout, jestli byla neúspěšná proto, že ten obrázek byl tak báječný, nebo proto, že byl tak šokující. Nastala doba oběda a v obchodě vládl klid, tak se uchýlila do kanceláře zkontrolovat tržbu. Jen o chvíli později vrazila do dveří Ginny.
„Hermiono! Je tu zas! Malfoy!“ vyhrkla. „Mám mu říct, ať se ztratí?“
„Ne!“ odvětila Hermiona a viděla, že Ginny ta nečekaná odpověď pobouřila. „Promiň, Ginny, ale přišel si se mnou o něčem promluvit.“
„O čem? Co se děje, Hermiono?“
„Povím ti to, ale teď musím jít za Dra... Malfoyem,“ opravila se, ale Ginny přimhouřila oči.
„O čempak asi si s tebou musí Draco Malfoy promluvit?“ nepřestávala dorážet.
Hermiona se kousla do rtu. Pohrávala si s myšlenkou svěřit se kamarádce. Přála si, aby Draco víc přemýšlel a přišel, až zavře obchod. Někdy si byla jistá, že dělá všechno proto, aby ji přivedl do trapné situace. Měla dojem, že tajně touží, aby se Harry dozvěděl o jeho účasti, protože by ho rád pozlobil, a smlouvou s ní by toho zcela jistě dosáhl.
„Přijď zítra ráno o deset minut dřív a řeknu ti to. Ale je to důvěrné, tak to nikde nevyzvoň.“
Ginny přikývla: „Dobře.“ Zamířila ke dveřím, ale pak se zastavila. Obrátila se na Hermionu: „Nemáš nějaké potíže, Hermiono?“
Ta zavrtěla hlavou, ale její odpověď nebyla zrovna uklidňující: „Ještě ne.“ Vstala a vešla do obchodu. Draco stál u pultu, kde něco vykládal chichotající se Lauře. Hermiona k nim zamířila.
„Nechceš jednat v kanceláři?“ zeptala se. Draco se k ní otočil a přikývl. Posadili se, Hermiona se nervózně vrtěla.
„Ginny chce vědět, co se děje. Myslela jsem, že přijdeš později, až tu nebudou prodavači,“ řekla. Snažila se, aby to neznělo vyčítavě. Koneckonců jí přinášel spoustu peněz!
„Řekni jí, ať se stará o své věci,“ odpověděl Draco bez obalu.
„Tak jednáš se svými zaměstnanci? A co víc, se svými přáteli?“
„Ano a žádné nemám.“
„Myslela jsem, že Blaise je obojí?“
„Možná,“ připustil rozmrzele.
„Proč si hraješ na drsňáka? Ve skutečnosti nejsi tak špatný, jak by sis přál vypadat,“ naklonila se k němu Hermiona. „O tom něco vím!“
„Máš na mě zvláštní vliv,“ připustil Draco. Jeho oči se najednou zadívaly hluboko do těch jejích, což ji přinutilo zalapat po dechu. Překvapilo ji, že tak silně vnímala jeho blízkost, a nebyla si jistá, jestli se jí to líbí. Jeho poznámka spolu s nedávnou změnou postoje k ní ji přinutila divit se, co se to děje. Tohle měla být obchodní dohoda, tak proč se zdá, že je jí bližší? Méně věcný?
„Máš na mě zvláštní vliv!“ zopakovala Hermiona, ale ne jako Draco. Její tón naznačoval, že v jeho působení na ni je něco dobrého. Ani zdaleka ne uražený Draco se zdál být s její odpovědí spokojen. Usmál se na ni. Pak sáhl do kapsy a vyndal kus papíru.
„Tady je šek,“ uvolněně jí ho podával. Hermiona musela obdivovat jeho postoj k tak velkému množství peněz. Vzala ho od něj a podívala se – příjemce: Hermiona Grangerová, podepsaný: Draco Malfoy – ne Malfoyův podnik. Opravdu to vybral ze svého soukromého účtu! Kolik peněz asi má, když může bez problému vyzvednout takovou částku? Dolehl k ní jeho zvýšený hlas: „Je to v pořádku? Suma je správná, ne?“
„Ano,“ odpověděla Hermiona dutě, protože ji to poněkud ohromilo. I když mu pomůže s lektvarem, rozhodně to není rovnocenné takové půjčce.
„Určitě? Co se děje?“
Hermiona popotáhla nosem: „Je to strašná spousta peněz a jsou tvé vlastní, ne podniku.“ Uvědomila si, jak uboze to zní, a usmála se na něj: „Jsem velmi vděčná… kolik peněz bys ve skutečnosti byl schopen vyplatit?“ Sledovala, jak zareaguje, protože se zdálo, že určité náměty hovoru vracejí tohoto nového, lepšího Malfoye k jeho starému já.
„Chceš znát zůstatek na mém účtu?“ zeptal se Draco a potěšeně se na ni ušklíbl. „Přestaň být tak vděčná, protože si hodlám za ty peníze přijít na své.“ Mrkl a rozesmál se znechucenému výrazu na její tváři. Přesně tento okamžik si Ginny vybrala ke vpádu do kanceláře. Uviděla smějícího se Draca, Hermionu se šekem v ruce a zbledla.
„Co se děje, Hermiono?“
„Vůbec nic. Co si přeješ? Jsem trochu zaneprázdněná.“
„To vidím!“ Ginny se zablesklo v očích a Hermiona cítila, jak se jí stahují útroby. Tohle špatně dopadne.
„Ty mu dáváš peníze?“ Dřív než Hermiona stačila jakkoli zareagovat, Ginny se natáhla a vytrhla jí šek. Vytřeštila oči, když spatřila sumu. „Cože? Jak si můžeš dovolit mu tolik platit?“
„Ginny, to není tvoje věc!“ Hermiona vstala, ale Ginny už měla vytaženou hůlku a mířila na Draca.
„Proč ti Hermiona dává všechny ty peníze?“ ptala se zmateného Draca. Roztrhla šek napolovic, Hermiona jen zalapala po dechu.
„Wízlice!“ Draco vyskočil. Jediným rychlým pohybem jí sebral hůlku, ale zdálo se, že je jí to jedno.
„Nech Hermionu na pokoji, ty slizáku! Vypadni a už se nevracej! Žádné peníze od ní už nedostaneš!“ Ginny dokončila řeč s rozmáchlým gestem. Kdyby Hermiona nebyla tak zděšená, zatleskala by jí. Draco na ni chvíli zíral, než k ní přistoupil a uchopil ji za ramena. Ginny se mu pokusila vykroutit, ale byl příliš silný, obrátil ji a vtlačil do židle, kterou zrovna uvolnil.
„Chceš, abych jí to řekl?“ pohlédl na Hermionu a ona přikývla. Měli by jí to říct okamžitě!
Vytrhl Ginny z rukou oba kusy papíru a přidržel jí je před očima. Odvrátila se: „Nechci se na to dívat! Už jsem viděla dost, pěkně děkuji!“
„Podívej se pořádně,“ poručil Draco. „Čti pečlivě. Kdo komu dává peníze?“
Ginny udělala, jak řekl. Zalapala po dechu, než se obrátila k Hermioně: „Dává ti peníze? Za co? Neříkej mi, že kupuje obchod!“
„Chtěla jsem ti to zítra vysvětlit, ale ty jsi mi nedala šanci, že?“
„Nebudu pro něj pracovat!“ křičela Ginny a Hermiona by jí s potěšením jednu vrazila.
„Ginny! Chováš se jako malá!“
„A zatracený Draco Malfoy ti dává peníze? Už jsi zapomněla, co je zač? Za co platí? Co na to Harry?“
Hermiona přistoupila ke kamarádce. „Joshua žádá zpět své peníze a nebude čekat. Chce, abych prodala obchod.“ Viděla pochopení v Ginnině tváři. „Draco potřebuje mou pomoc s lektvarem a se získáním určité speciální ingredience. Máme dohodu, která vyhovuje oběma, já mu pomůžu a on mi půjčí peníze na vyplacení Joshuy. Později mu je vrátím.“ Hermiona trochu lhala, protože nechtěla Ginny prozradit žádné podrobnosti o lektvaru. „Tak si udržím obchod.“
Ginny se vymrštila a založila si ruce v bok. „Jak velice příhodné.“
„Co tím míníš? Chceš, abych přišla o podnik?“
„Nepředpokládám, že Harry bude příliš šťastný z TOHOTO společníka!“
„Nebude jeho společníkem! Draco půjčuje MNĚ, nekupuje podíl v obchodu!“
„Jestli s tím bude mít Potter problém, převezmu i jeho podíl,“ řekl Draco a Hermiona se na něj zamračila.
„Jo, dobře, tohle je tvá odpověď na všecko, že? Zaplatíš a problém zmizí.“ Ginny se obrátila na Hermionu: „Myslela jsem si o tobě něco lepšího! No, nehodlám pracovat tam, kde budu mít co do činění s NÍM. Dávám výpověď!“
„Ginny!“ vykřikla Hermiona, „proč jsi tak nerozumná?“
Ginny se otočila v otevřených dveřích. „Já nejsem ta, která uzavírá smlouvu s ďáblem, že ne?“ Zabouchla za sebou dveře. Hermionu zamrazilo, protože kamarádka použila stejná slova jako ona den předtím.
Poznámka autorky: Ach jo, věci nemohou jít až příliš hladce, že ne? To by byla nuda! Napište mi malý komentář!