Setkání
Autor: MissWitchx Překlad: denice
https://www.fanfiction.net/s/10195001/36/Dramione-Drabbles
Zažádáno o povolení k překladu
Milá soraki, všechno nejlepší k narozeninám!
Před vchodem do restaurace Hermiona Draca zadržela.
„Vypadáš nervózně, určitě to chceš udělat?“ zeptala se.
„No, předpokládám, že jednou to bude muset být, ať už tady, nebo jinde,“ zamumlal a prohrábl si vlasy.
„Jsou to jen mí rodiče, nekousnou tě,“ usmála se. Nejistě na ni pohlédl a nadzvedl obočí.
„Mluvila jsi s nimi o mně, tedy předtím, než jsme spolu začali chodit, když jsem se k tobě ještě choval jako pitomec?“
Sklopila oči. „Aha, už vím, co myslíš. Možná jsem se párkrát zmínila...“ Zahlédla otce, jak na ně mává zevnitř restaurace. „Tak pojď. Nehryznou tě, dokud jim neřeknu.“
„Páni, hned se cítím líp,“ obrátil oči v sloup a neochotně jí dovolil, aby ho vtáhla dovnitř.
Cítil se trapně, když stál u stolu, zatímco se objímala a líbala s rodiči, a nevěděl, jestli si má sednout nebo čekat, až si ho všimnou.
„Mami, tati, tohle je Draco Malfoy,“ představila ho a dvojice jej chvíli pečlivě zkoumala.
Dracův neklid značně zmírnila Hermionina matka, když ho s vřelým úsměvem pozdravila.
„Je hezké, že vás poznávám, drahoušku,“ řekla mile.
„I mě těší, že vás poznávám, paní Grangerová,“ oplatil jí zdvořilost; byl si dobře vědom toho, že jej Hermionin otec stále probodává očima.
„Paní Grangerová – to je tak formální. Říkejte mi prostě Emily.“
Draco vytřeštil oči. Jeho rodiče by se spíš vzdali své magie, než by dovolili, aby jim někdo při prvním setkání říkal křestními jmény... no, možná by nešli do takového extrému, ale přinejmenším by se vzdali domácího skřítka, který pro ně všecko dělal.
Otočil se, aby oslovil Hermionina otce, který ani nemrkl a stál bez pohnutí, a tak se rozhodl začít s představováním.
„Pane Grangere, je mi potěšením setkat se s vámi.“ Draco napřáhl ruku a modlil se, aby jeho slova zněla věrohodně. Muž se nepohnul, jen jakoby ho zkoumal ještě pečlivěji. Emily do manžela šťouchla. „Harolde,“ zasyčela.
Zdálo se, že vidění pana Grangera je zcela rozostřené, ale hlas jeho manželky ho vrátil zpět. Ještě víc se zamračil na Draca, který v té chvíli netoužil po ničem jiném, než se odtamtud přemístit, navzdory faktu, že místnost byla plná mudlů.
Najednou se přísná ústa pana Grangera roztáhla v úsměvu a namířil prstem na Draca, jehož tím záměrně zcela vyvedl z míry.
„Miono, to je ten fretčí kluk?“ zeptal se triumfálně.
Všichni tři Grangerovi se zasmáli a Draco si náhle uvědomil, že by si přál, aby se pan Granger vrátil ke svému tichému zkoumání.
Tohle vypadalo na dlouhý večer.