Preklady fanfiction Harryho Pottera

Hermiona zatlačila na dveře obchodu Tři hůlky a kdesi vzadu zazvonil zvonek. Na tomto místě dříve prodával Olivander, ale nyní vypadalo velmi odlišně. Hermiona si pamatovala tmavý zaprášený obchůdek napěchovaný hůlkami od podlahy až po strop. Teď se zdál daleko prostornější; s vitrínami na stěnách, včetně schémat různých druhů dřeva a jader. Jedna z větších vitrín obsahovala hůlku rozťatou vedví, jejíž jádro tvořila blána z dračího srdce. Z minulých časů tam sice zůstalo množství regálů, ale krabičky byly jasně označeny, prach zmizel a nevysoký pult se blýskal čistotou.

Když Tři hůlky převzaly prostory Olivanderova obchodu, očividně se vedení rozhodlo, že je čas je zmodernizovat. Hermiona, která od koupě své vlastní hůlky k Olivanderovi už nezavítala, si nebyla jistá, jestli se jí ta změna líbí. Bylo jaksi správnější koupit si hůlku v mystickém potemnělém obchodě. Kdežto toto místo působilo jako hokynářství.

Hermiona nevěděla, co všechno se událo, když se Olivanderův obchod zavíral. Zřejmě se Garrick Olivander z Voldemortova únosu plně nezotavil, aby svou živnost obnovil. Hermionu to velmi mrzelo, tradice koupit si svou první hůlku u Olivandera se v povědomí držela spoustu let. Když zaslechla zvěsti o tom, že někdo jiný otevírá obchod s hůlkami, byla potěšená, ale přesto nedůvěřivá. Bylo skvělé, že se v Příčné ulici objevil znovu někdo, u koho se dají pořídit hůlky, ale Hermiona se domnívala, že nikdo nedokáže plně nahradit Olivandera.

A když zjistila, kdo ten obchod otevírá, přála si, aby zůstal prázdný. Jaké zkušenosti mohl mít Draco Malfoy s hůlkami? Jeho rod hůlky nikdy neprodával. Zřejmě chtěl pouze zaplnit díru na trhu a nahrabat si ještě více peněz! Měla pocit, jako by se jednalo o svatokrádež.

Dveře se za ní potichu zavřely a Hermiona se ocitla v tichém a prázdném obchodě. Polovina semestru nepředstavovala zrovna nejlepší dobu pro obchod s hůlkami. Za okamžik se otevřely dveře kdesi za regály a objevil se mladý muž. Nesl několik krabic, které položil na pult.

"Jak vám mohu pomoci?" zeptal se.

"Zajímalo by mě, jestli bych mohla mluvit s jedním z majitelů?"

Mužův výraz se změnil. "Nejsou tady, co by vás zajímalo?"

"Přišla jsem z Bradavic. Objevilo se u nás několik problémů s vašimi hůlkami, tak jsem se přišla zeptat, zda by nám někdo mohl pomoci."

Mladík na ni téměř nechápavě hleděl a ona si uvědomila, že tohle nikam nevede. "Nevím, kdo by vám mohl nejlépe pomoci," zamumlal. "O jaké problémy se jedná?"

"Buď nefungují vůbec, nebo kouzlo zvrátí," vysvětlila Hermiona. Jeho výraz zůstával i nadále prázdný. Váhavě pokrčil rameny.

"S tím by vám mohl poradit jeden z majitelů… Já vám pomoci nemůžu…"

Hermiona se zamračila, znepokojená představou, že tato osoba páruje studenty s jejich novými hůlkami. Vzpomněla si na Olivanderovy letité zkušenosti a inteligenci, již uplatňoval při výběru hůlek pro každého zákazníka. Copak se tenhle mladík mohl o něco takového vůbec pokoušet? Přistoupila a tiše promluvila: "Můžu se zeptat, jestli jste ten, kdo pomáhá studentům vybrat hůlku?"

"Ano, buď já, nebo Lee," potvrdil. "O víkendech Hannah."

Hermiona se téměř otřásla při pomyšlení, co se tady děje. Tito imbecilové by neměli mít právo vybírat studentům hůlky. Prudce se otočila na podpatku a přemístila se zpět, přímo před Bradavice. Krev jí vřela v žilách. Znala Dracovu adresu, takže naškrábala krátkou žádost, zda by se s ním mohla setkat v jeho obchodě, a odeslala ji soví poštou.

Sova se vrátila ani ne za dvě hodiny s odpovědí. Odvázala ji a rozvinula.

Nespecifikovala jsi, proč mě žádáš o schůzku.

Budu předpokládat, že ta záležitost, kterou si přeješ prodiskutovat, nesouvisí s Bradavicemi. V obchodě budu zítra mezi desátou a jednou, pokud se mnou potřebuješ mluvit.

D. Malfoy

________________

Hermiona dorazila v jedenáct. Podívala se na ceduli nad dveřmi obchodu.

Tři hůlky – dodavatelé prvotřídních dřevěných hůlek.

Uvažovala, proč vybrali zrovna takový název. Na tabuli byl mezi slovy hůlky a dodavatelé spojovník ve tvaru hůlky. Velmi chytré, popravdě celé prostory byly moderně a promyšleně zařízeny, ale ani všechny ozdoby světa by z nich neudělaly dobrý obchod s hůlkami. Čemuž Malfoy ovšem nemohl rozumět. Neměl cit pro tradici či neocenitelnost letité zkušenosti. Mohl prostě do obchodu vrazit nějaké peníze a doufat, že stačí bídně placený a nedostatečně kvalifikovaný personál, který se postará o každodenní chod podniku. Hermiona se znovu otřásla vší tou nespravedlností.

Otevřela dveře a vkročila dovnitř. Tentokrát v obchodě postávalo několik lidí, které obsluhovali dva mladíci. Jednoho Hermiona znala ze včerejška. Druhý chlapec nejprve dokončil obsluhu, a pak se podíval na ni.

"Jak vám mohu pomoci?"

"Přišla jsem za panem Malfoyem."

"Není tady."

Hermiona hleděla na chlapce, který byl tak mladý, že mohl mít stěží dokončenou školu. "Jak to myslíte? Měl by tu být," podotkla.

"V obchodě se stejně s nikým nesetkává."

Mluvil mrzutě a otráveně a Hermiona cítila, jak v ní vře vztek.

"Tak je tady, nebo není? Domluvila jsem si s ním schůzku."

"Lee!" zavolal hluboký hlas ze zázemí. "Můžeš ji pustit za mnou."

Lee na Hermionu chvíli zíral, než jí pokynul, aby ho následovala za pult a do zadní části obchodu. Kumbál, kam ji zavedl, se od časů Olivandera příliš nezměnil – ten samý starý nábytek a dřevěné obložení. Draco seděl u stolu, který přetékal papíry, měl na sobě oblek, ani vlásek mimo své místo. Hermionu přemohl pocit, že tu hromadu papírů určitě nebude vyřizovat Draco. Neusmíval se a pouze pokynul rukou, aby se posadila naproti němu. Bez jediného slovíčka vystrel ruku a ona na neho zmätene vyvalila oči.

"Tak co se děje?" zeptal se netrpělivě a Hermiona na něj nechápavě hleděla dál.

"Co se děje s čím?"

"Tvoje hůlka – Toby říkal, že nefunguje."

Hermiona se zamračila. "Ty umíš opravovat hůlky?"

"Jsi v obchodě s hůlkami – co bys jiného očekávala?"

"Myslím ty osobně! Dokážeš vyspravit hůlku?"

Dracovy oči se mírně zúžily. "Je to problém? Pokud nechceš opravit hůlku, tak proč jsi přišla do mého obchodu?"

"Tak jsem to nemyslela," povzdechla si Hermiona, frustrovaná tím, jak je jejich konverzace už od začátku obtížná. "Nevadí… není to moje hůlka, která potřebuje opravu."

Draco se v křesle opřel a dal si ruce za hlavu. "Nudíš mě, Grangerová. Jestli je tvoje hůlka v pořádku, tak proč jsi tady?" Trochu rozevřel oči. "Potřebuješ výmluvu, abys mě mohla znovu vidět?"

Hermioně probělha hlavou Nevillova nedávná poznámka a bylo by ji pobavilo, že ji teď Draco zopakoval, kdyby na něj nebyla tak naštvaná. Překřížila ruce na hrudi.

"Ano – to bude tím," kývla. "Nemám důvod zvát tě do školy kvůli tvé dceři a Scorpius zapadl mezi spolužáky, tudíž jsem si musela vymyslet něco jiného. A tak jsem si zlomila hůlku, abych tě mohla požádat o další setkání."

Draco ji sjel pohledem. Její sarkasmus ho zřejmě neoslnil. "Řekneš mi konečně, co chceš?"

Hermiona se pokusila zachovat klid. "Vyskytl se problém s některými hůlkami, které prodáváte, nebo abych byla přesnější s tím, jak jsou spárovány se studenty."

"Kdy ses stala expertkou?"

"Nejsem odbornice! Bert Olgivie nemohl se svojí hůlkou přeměnit oblázek…"

"Syn Tobiáše Olgivieho? Zní to spíš jako Olgiviův problém než problém s hůlkou. Celá jejich rodina je jen krůček od toho stát se trolly." Dracův pohledný obličej se téměř usmál nad vlastním vtipem.

"Kdybys mě to nechal dokončit! Snažila jsem se oblázek přeměnit jeho hůlkou a také se mi to nepodařilo. Těžko zpochybníš, že jsem dobrá v kouzlení, takže to musí být hůlkou," vyzývavě se na něj podívala.

"Tak sem pošli Olgivieho a my se na to podíváme. Proč jsi tady ty?"

"Protože jeho hůlka není jediná, která nefunguje. Je jich celá řada a jsou nové, jedná se o hůlky prváků. Musí to mít něco společného s propojením hůlky a kouzelníka. Jak jsou vybírány studentům?"

"Proč bych ti měl říkat, jak řídím svůj obchod? Chci seznam jmen, kterých se to týká, protože nevěřím, že je to špatným poutem mezi hůlkou a čarodějem. Musí to být neschopností čaroděje."

"Před chvílí jsem ti řekla, že Bertova hůlka nefungovala ani mně!"

"To by mohlo být jednorázové, kolik dalších to dělá?"

"Devatenáct." Viděla, jak se Dracovou tváří mihlo překvapení, a jeho reakce ji velmi potěšila. "Takže se znovu ptám, jak jsou hůlky kouzelníkům přiřazovány?"

"Tak jako vždycky," vyštěkl Draco. "Potřebuju ty poškozené vidět."

Hermiona sáhla po malé kabelce, rozepnula ji a vysypala obsah na stůl. "Tady jsou – každá hůlka je označena jménem studenta." Byla hrdá, že má takové eso v rukávu. Všech devatenáct hůlek nyní zakrývalo už tak přeplněný stůl.

"K pláči," téměř zavrčel Draco.

Hermiona se postavila. "K pláči je, že ses opovážil přeměnit tento nádherný obchod plný tradic a historie do něčeho takového! Vážně očekáváš, že nezkušený personál dokáže správně vybrat hůlky? Alespoň tohle bys měl dělat ty a ostatní vlastníci, místo asistentů, kteří jsou sami sotva víc než děti."

"Kdo si myslíš, že jsi, Grangerová?"

"Jsem profesorka, jejímž studentům nefungují hůlky!"

"Možná potřebují lepší profesorku."

"Naskakuje mi husí kůže, když si uvědomím, že máš něco společného s tímto místem! Výroba hůlek je umění, jenže ty se staráš pouze o peníze, nemám pravdu? Zákazníky na běžící pás, hodit jim na hlavy staré klacky a shrábnout do kapsy jejich galeony." Hermiona cítila, jak v ní vzrůstá vztek.

"Vážně? Tohle si myslíš?" zvýšil Draco hlas a také si stoupl. "Obtěžovala ses zkontrolovat ve svých drahocenných knihách, co přesně jsem udělal, když jsem otevřel obchod?"

"Nepotřebovala jsem si to kontrolovat."

Draco obešel stůl a postavil se těsně k Hermioně. Necouvla, i přes jeho zastrašující výšku. "Ty hůlky spravím a zítra je osobně přinesu do Bradavic jejich držitelům." Jeho hlas byl klidný a tichý, ale nepostrádal autoritativní tón. Zvedl se stolu tenkou knihu a hrubě ji vrazil Hermioně do rukou. "Jdi, a než se zítra uvidíme, přečti si tuhle knihu. Kapitola šestnáct."

Hermiona zírala nejdřív na něj a pak na knihu – Výrobci hůlek tohoto století – proč chtěl, aby si to přečetla? Chtěla protestovat, že ještě nedomluvila, ale než se zmohla na slovo, vyvedl ji Lee z obchodu.

_______________

Když se večer Hermiona vrátila do svého pokoje, upřeně pozorovala knihu na svém stole. Nejdřív byla rozhodnuta ji z principu nečíst, ale začínala ji přemáhat zvědavost. Proč jí Draco dal knihu o tvůrcích hůlek? Mohla pouze předpokládat, že o něm psali. Absolutně se jí nechtělo o něm číst, takže knihu znovu odložila.

O deset minut později seděla na posteli pohroužená do kapitoly šestnáct.

Tři hůlky s.r.o., Příčná ulice, Londýn, Anglie.

Majitelé:

Pan Erik Herz (Výrobce hůlek pátého stupně – ředitel výroby)

Slečna Chantalle LaPoint (Výrobkyně hůlek čtvrtého stupně – ředitelka obchodu)

Pan Draco Malfoy (Výrobce hůlek druhého stupně – obchodní ředitel)

Pan Garrick Olivander (Výrobce hůlek devátého stupně – garant kvality)

Hermiona si znovu přečetla poslední jméno. Olivander? Ten Olivander? Garantem kvality ve Třech hůlkách?

Podnik Tři hůlky s.r.o. vznikl po závěrečné bitvě v Bradavicích a navrátil tak výrobce hůlek do Příčné ulice. S nápadem na znovuotevření obchodu přišel Draco Malfoy (někdejší bradavický student a syn jednoho z největších Voldemortových následovníků, Luciuse Malfoye). Draco Malfoy se odvrátil od temné strany a zaměřil se na budování a růst svého obchodního impéria.

Výrobce hůlek Olivander (viz kapitola 15) býval stálým orientačním bodem v Příčné ulici, dodával bradavickým studentům jejich hůlky po celá desetiletí a Příčná ulice zoufale potřebovala nový obchod, kde si děti budou moci koupit nové a dospělí nechat opravit ty své.

Ačkoliv byl Malfoy plný entuziasmu začít s podnikáním, scházely mu zkušenosti s výrobou hůlek a okamžitě požádal o pomoc Garricka Olivandera, který se rád opět zapojil do výroby, ačkoli jeho zdraví mu nedovolilo znovu otevřít vlastní obchod. Olivander vyučil Malfoye v základech výroby hůlek a předal mu i své zkušenosti a tradiční výrobní postupy.

Hermionu bodl osten viny. Takže Draco začal podnikat s poctivým záměrem. Učil se od samotného mistra výroby. Stejně se ale zamračila, protože obchod, ve kterém dnes byla, nijak nebudil kladný dojem. Současný způsob prodeje a vzhled prodejny příliš neodkazoval na Dracův původní záměr následovat tradice a zkušenosti. Četla dychtivě, hledala nějaké vodítko, které by jí naznačilo, proč Dracovo počáteční nadšení a odhodlání pokleslo.

K Olivanderovi se přidali další dva mladí kouzelníci, kteří měli zájem pokračovat v tradiční výrobě hůlek a kteří chtěli Malfoyovi pomoci. Mladá francouzka Chantalle LaPoint byla již ve výrobě hůlek zběhlá a postarala se o nový design a inovativní nápady. Dalším společníkem se stal Němec jménem Erik Hertz. Ze všech tří partnerů měl nejvíce zkušeností, dosáhl již 3. úrovně. Jeho rodina vyrábí hůlky po několik generací a Malfoyův nápad dal Hertzovi šanci postavit se na vlastní nohy a zároveň stále pokračovat v rodinné tradici.

Rozdílnost povah je zřejmě inspirovala při výběru jména – LaPoint navštěvovala Krásnohůlky a Hertz byl studentem proslulého Kruvalu. Společně s Bradavicemi, které navštěvoval Malfoy, se jednalo o školy, které se naposledy zúčastnily Turnaje tří kouzelnických škol, a proto vybrali název Tři hůlky.

Hermiona se znovu zarazila. Získala odpověď na svou dřívější otázku. Teď už chápala Dracův vztek po jejím obvinění, protože obchod byl dobře promyšlený a dobře připravený. Nejenže byli oba Dracovi partneři zkušení, ale měli i patrona a to Olivandera osobně, který pomáhal při zřizování obchodu. V poslední části stálo:

Tři hůlky vzkvétaly a staly se v Příčné ulici vítaným přírůstkem. Zpočátku bylo v plánu obnovit tradiční řemeslné dovednosti pomocí krátkých kurzů, díky nimž by čarodějky a kouzelníci porozuměli složitosti svých hůlek a speciální magii, kterou obsahují. Také padl návrh, aby se výroba hůlek zařadila do studijního plánu v Bradavicích, čímž by se podpořil nástup nové generace. Bohužel se ani jeden z nápadů neuskutečnil.

V poslední době je LaPointová stále v obchodě, ale zbylí dva partneři jsou kvůli okolnostem přítomni méně. Hertz dělí svůj čas mezi rodinné podnikání (kde jsou mu opět obchodními partnery LaPointová a Malfoy) a Malfoy se stáhl do pozadí po tragické smrti své mladé manželky.

Co bude se Třemi hůlkami se teprve uvidí. Počáteční impuls se znatelně pozastavil, zvláště pak po odchodu Malfoye. Budeme je však dále se zájmem sledovat.

Hermiona položila knihu na stolek a natáhla se, s přeplněnou hlavou, do postele. Jak moc se v Dracovi mýlila? Byl to on, kdo obnovil obchod, jeho nápad, jeho pomyslné dítě. Nejen to, učinil to velmi důkladně, respektoval tradice a staré umění posouval dopředu. Začlenit kurzy výroby hůlek pro dospívající do bradavických osnov byl geniální nápad. Jaká škoda, že se tak nestalo. Hermiona si promnula čelo – vypadá to, že smrt Astorie Greengrasové měla na Draca zdrcující vliv. Od toho okamžiku ztratil zájem o byznys.

Hermiona tušila, že by si s ním měla promluvit a vysvětlit mu, že nic z toho předtím nevěděla, ale zřejmě by to bylo zbytečné. Stal se z něj zase ten nepříjemný a arogantní muž, se kterým se setkala už dříve, a teď měl navíc právo chovat se k ní škodolibě. Nezměnila na něj svůj názor, ale nepřestala se cítit vinně za své dřívější výčitky.