Autor: SilverWolf7007 Překlad: Coretta Beta: Avisavis Banner: Coretta
Originál: https://www.fanfiction.net/s/3157478/1/Dear-Order
Přístupnost: K+ (dle FF, odpovídá věku 9+)
Milý řáde
Aneb jednadvacet dopisů
adresovaných
řádu Podvodně potopeného pelikána
Dopis sedmý:
Proč mě Dudley musel křísit?
Bylo pět ráno, sedmnáctého července, a navzdory brzké hodině se všech osmnáct obyvatel domu s číslem dvanáct na Grimmauldově náměstí nacházelo v kuchyni.
Přesněji řečeno, kromě Luny a dvojčat všichni stáli na kuchyňském stole.
Většina z nich zvažovala mizérii každodenního života. Jak přesně se mohlo stát, že došlo k zatopení úplně celého sídla Řádu?
Hermiona probodávala pohledem ředitele, jako by za nepřítomnost uspokojivého logického vysvětlení mohl on. „Pane, jak se tohle mohlo stát? Každá místnost v tomto domě bez ohledu na patro – a to ani nezmiňuji střechu! Na každé vodorovné ploše stojí aspoň půl metru vody! To nedává žádný smysl!“
Brumbál se nepohodlně odtáhl ve snaze udělat mezi sebou a Hermionou o pár centimetrů větší mezeru a přitom nesrazit z desky stolu do pohromy pod nimi Minervu. „Obávám se, že pro vás nemám odpověď, slečno Grangerová.“
Voda najednou vystříkla a obyvatelům stolu se dostalo menší sprchy, což všem jen připomnělo, co že je to vytáhlo z postelí tak brzy. Obrátili zamračené pohledy k pachatelům.
Luna, Fred a George se rozhodli, že nový pokryv podlah poslouží nejlépe jako provizorní bazén, dokonce splavali dolů po schodech, které voda pokrývala taktéž.
„Víš, co mě na tom znepokojuje nejvíc?“ Odvrátil Kingsley s povzdechem pohled z trojice k potopě sahající, kam oko dohlédlo. „Ty zlaté rybičky.“
Fred se na ně nahoru zakřenil, popadl jednu z rybek a výhružně s ní zamával jejich směrem. Rybka se okamžitě začala vzpouzet a George mu vlepil pohlavek, takže ji Fred pustil zpět do vody.
„Velmi dospělé, kluci,“ komentoval Bill suše.
„Aspoň si je ještě nepokusili…“ Charlie se hbitě odmlčel, když George popadl další nebohou rybičku a pokusil se ji strčit bratrovi zezadu za triko. „No tak nic.“
Molly otevřela ústa, aby své syny vyplísnila za krutost, s jakou zacházejí se živými tvory, ale neobtěžovala se výtku vyslovit, když viděla, že Luna otevírá okno Hedvice.
Hedvika rychle přelétla nad George a upustila mu dopis na hlavu. Pak slétla k vodní hladině, uchvátila do pařátů jednu z rybek a se spokojeným zahoukáním vylétla ven.
Všichni zůstali zaraženě civět na otevřené okno, než si Ginny vzpomněla, že ještě neslyšeli obsah dopisu a mrskla po Georgovi vidličku, aby mu ten drobný fakt připomněla.
George otevřel lehce promočenou obálku, potřesením dopis rozložil a přečetl ho ještě dramatičtěji, než ten před třemi dny.
Remus se rozhodl ignorovat fakt, že se Harry evidentně s každým dopisem propadá víc a víc do šílenství a adresoval sdělení, které mu z dopisu připadalo nejnaléhavější. „Harry má s touhle katastrofou něco společného, to prostě vím!“
Severus na něj přes Nevillovu a Hermioninu hlavu zvedl obočí. „Dnes ráno znepokojivě připomínáš mě, Remusi.“
Remus pokrčil rameny. „Což nic nemění na tom, že mám pravdu a vím, že ty se mnou souhlasíš. Nevím jak, ale nějak za tímhle stojí Harry.“
„Možná že by to mohla být náhoda,“ nabídla Tonksová pochybovačně. Nikdo nepřehlédl Brumbálův úlevný výdech, když bylo zjevné, že Tonksová zanechala imitování veškerých rysů Toma Raddla, které ještě včera praktikovala. „Třeba má vážně žízeň?“
Moody si odfrkl. „Tomu, děvče, nevěříš o nic víc než já a oba víme, že já jsem tady ten podezíravý.“
„Vážně?“ Podivila se Luna, oči jako talíře. Dojem afektované nevinnosti poněkud pokazil fakt, že mezi dlaněmi naháněla hejno zlatých korálových rybek do kruhu. Moody ji probodl nepřátelským pohledem.
Minerva poraženě vydechla, vzdala snahu o zachování své důstojnosti a uchování svého oděvu v relativně suchém stavu, slezla ze stolu a připojila se k mládeži ve vodě. „Ať už je za toto Harry zodpovědný nebo ne, v tuto chvíli s tím opravdu nemůžeme nic udělat. Navrhuji zaměřit se na snahu vysušit dům.“
„A hned jak se nám to podaří,“ dodal Artur, „můžeme dohlédnout na to, jak dostat Harrymu z hlavy to jeho přesvědčení, že se z něj stal zombie-skunk.“
PP: Náhoda? Harry? Co byste řekli?