Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 5.

Neděle, 1. května

14:15 – Yorkshire

Dnes je otec tichý. Tedy tišší než obvykle. Pokud nemá zatemnělou mysl, málokdy toho napovídá víc. Teď spí a já jej sleduji – snáze se pozoruje, když je ospalý.

Nedávno jsem si uvědomil další skutečnost, která se skrývá za mojí touhou nalézt si partnerku. Nemůže za to jen přání být jako ‚ostatní‘. Spíš prostě nechci dopadnout jako tento muž přede mnou.

Jakkoli bych to raději nepřiznával, s otcem jsme si podobní víc než jen fyzicky. Oba jsme střídavě netrpěliví, náladoví, zdrženliví… vzteklí a rozčarovaní muži.

Můj otec je hořce zklamaný člověk. Je zklamaný životem, který žil. V tomto ohledu se lišíme – on si neuvědomuje svoji vinu. Za jeho zpackaný život mohou všichni ostatní, jen ne on.

A to je částečně důvod, proč se na něj většinou nedokážu dívat bez opovržení. Nechápe, že – pohlcený vlastní mizérií – zničil život i ostatním.

Když říkají, že jablko nepadá daleko od stromu, v mém případě, obávám se, to tak i může být. Dokážu si představit své budoucí já stejně pokroucené a mizerné jako je můj otec dnes, nenávidící každého a všechny, ale ze všeho nejvíc bolestně nenaplněné.

Že to poznávám, přináší jednu výhodu – mohu se pokusit zajistit, aby se to nestalo. Ale jak jsem viděl, má budoucnost je možná nevyhnutelná. Nedokážu se změnit.

Možná se jednou objeví žena, se kterou budu moci být sám sebou, která mě přijme coby člověka, jakým jsem. Ale už si nemůžu dávat za úkol, abych si ji našel sám. Pokud se budu snažit své předsevzetí splnit, pak mne čekají neustálá zklamání. Takže, ať se stane, co se má stát.

Neexistuje žádná vyhláška, podle níž bych měl skončit zahořklý a nešťastný jako můj otec. Prostě se uvidí, co sám dokážu se svým životem.

14:50

Možná bych měl začít nanovo s ‚čistým štítem‘?

Příslovečný ‚čistý štít‘. Zpět na startovní čáru. Nový začátek. Kdysi jsem v novinách četl článek na téma ‚zapomeňte na včerejšek‘ a o důležitosti ‚nechat plavat‘.

Byla to hromada povýšených hovadin.

Dokážu si představit, že emigruji do mudlovského světa a přijmu úplně novou identitu – ‚přetvořím se‘.

Určitě si budu muset změnit jméno. Hm… Vyberu si první v novinách na otcově nočním stolku.

Stanley Pumphrey…

No, má to zvuk, ale… Už je vybraný, musím se ho držet.

Stanley Pumphrey by mohl pocházet… počkat… z Wigglesworthu, severní Yorkshire, odtud bude.

Takže. Až se jednou rozhodnu zapomenout na Severuse Snapea, své já změním na Stanleyho Pumphreye, původem z Wigglesworthu, severní Yorkshire.

Připadá mi jako perfektní chlápek.