Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Nejhorší Halloween Lily Potterové

Kapitola 4/1

Nejhorší Halloween Lily Potterové
Vložené: Jacomo - 20.05. 2017 Téma: Nejhorší Halloween Lily Potterové
Jacomo nám napísal:

Nejhorší Halloween Lily Potterové

anglický originál „Lily Potter and the Worst Holiday“ najdete ZDE

 

autor: bobsaqqara
překlad: Jacomo
banner: Jimmi
(bez betareadu)

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 4/1

PP: Autorka měla celou čtvrtou kapitolu označenou jako Epilog, ale mně přijde logičtější nazvat tak až její druhou část.

* * *

Poté, co zprávy o útoku Smrtijedů dorazily na ministerstvo, škola byla zaplavena ustaranými rodiči, úředníky a novináři. Vzhledem ke zmatkům způsobeným nově příchozími a traumatickému zážitku, který právě prodělala, nebylo divu, že několik dalších dní vnímala Lily jako v mlze. Nejasně si vzpomínala, jak po Voldemortově pádu odvedla Poppy zraněné studenty a učitele na ošetřovnu. Naštěstí nikdo z nich nebyl zraněn těžce. Nikdo, protože je zachránil Harry.

Poppy řekla Lily, že její syn upadl do kómatu kvůli fyzickým zraněním i extrémnímu magickému vyčerpání. Zřejmě u něj během boje s Voldemortem došlo kromě těžkých popálenin také k vysátí magických rezerv až na kritickou hranici.

Lily trávila u svého nejstaršího syna každou volnou chvíli, kterou si vyšetřila. Pozorovala ho, jak leží v bezvědomí, nehybné tělo v kómatu. Pozorovala ho a zoufale se snažila přijít na způsob, jak mu pomoct.

Během těchto návštěv si často povídala s Hermionou, která otevřeně odmítla od Harryho odejít. Mladší čarodějka zašla tak daleko, že zabrala postel vedle Harryho. Lily by ráda udělala totéž, ale měla další dvě děti, o které se musela postarat. Trávila celé dny snahou zmírnit nervový otřes, který prodělali Remmy a Alice, a jejich ujišťováním, že je všechno už v pořádku.

Během svých návštěv na ošetřovně se Lily rozhodla převzít iniciativu a poznat dívku, které patřilo srdce jejího syna. Hermiona jí vypověděla Harryho životní příběh a mezi oběma se rychle vytvořilo pouto. Prostřednictvím těchto rozhovorů Lily zjistila, že mají hodně společného; obě byly ženy plné soucitu, inteligentní a odvážné, a shodou náhod se obě zamilovaly do tvrdohlavých, statečných a hrdých mužů.

Hermiona během té doby rovněž poznávala svoji rodinu. Paullina, Edward a Emilie ji při její stráži na ošetřovně často navštěvovali. Někdy se tam v té době náhodou zároveň nacházela i Lily. Hermiona si se svou nově nalezenou malou sestřičkou užívala spoustu legrace.

Zprávy o Voldemortově zmrtvýchvstání a opětovné smrti se po kouzelnickém světě rozšířily jako požár. Noviny měly žně; několik dní po útoku bylo hlavním tématem v Denním věštci, že ministerstvo se s Voldemortem a jeho následovníky nějak spiklo a že se postaralo, aby Smrtijedi obsadili klíčové pozice. Vzhledem k veřejným protestům bylo okamžitě zahájeno vyšetřování korupce ve vládě. Díky tomu byla řada ministerských úředníků vyhozena a někteří dokonce obviněni a zatčeni. Popletal sám rezignoval a novým ministrem byla zvolena Amélie Bonesová.

Tisk se také dožadoval informací o tom, jak Brumbál zabil Voldemorta. Samozřejmě stále kolovaly zvěsti, že existuje někdo další, kdo skutečně porazil Pána zla, ale nikdo jim nevěřil; zejména ne těm, co hlásaly, že nejobávanějšího černokněžníka v dějinách uškrtil jakýsi hubený chlapec. Ne, když se Brumbál, nejmocnější žijící kouzelník, na tiskové konferenci k porážce Pána zla sám přihlásil. Samozřejmě, že tisk ten Brumbálův hrdinský příběh zbaštil.

Lily nemohla starému kouzelníkovi dost poděkovat, že opětovně vzal ´zásluhy´ o Voldemortův pád na sebe. Před šestnácti lety dobře věděl, že Lily hrozilo nebezpečí nejen ze strany Smrtijedů, ale ji a její rodinu ohrožoval i tisk. Uvědomil si, že kdyby pravda o tom, že to byla ona, kde seslal na Voldemorta smrtící kletbu, vyšla najevo, byla by v průběhu tak bolavého období života propírána v médiích a že by nikdy nedostala šanci vést normální život. Takže Brumbál vzal na sebe jak vinu, tak zásluhu o Voldemortův pád. A teď to udělal znovu, tentokrát aby chránil jejího syna Harryho. Jen tak bylo možné zajistit, že chlapec nebude čelit kritickému zkoumání veřejnosti, které bude jistě následovat.

Třetí den, co Harry ležel v kómatu, pozval Brumbál hosty z druhé časové linie - Rona, Nevilla, Ginny a Lenku - spolu s několika dalšími lidmi do své kanceláře. Chtěl se dětí v soukromí vyptat na to, co se stalo, když byl Harry zasažen smrtící kletbou, a především jak věděly, že na něj nebude účinkovat.

„Počítáme, že to musím mít něco společného s tou věštbou," odpověděl Ron. Mladý čaroděj se stal neoficiálním mluvčím skupiny, protože Hermiona odmítla opustit Harryho. „Před několika měsíci bylo Harrymu sedmnáct a ochrany na domě Dursleyových přestaly být účinné. Přesouvalo ho odtamtud několik členů Řádu, když v tom zaútočili Smrtijedi. Jakmile útok začal, ti členové Řádu, kteří opustili Harryho, aby ochránili jeho příbuzné, byli okamžitě zabiti..."

„Přitom ti mizerové za to vůbec nestáli," skočila mu do řeči Ginny. „Po tom, jak se k němu ti parchanti chovali, měli štěstí, že se Harry v pokusu je zabít nepřidal ke Smrtijedům."

„Nicméně," pokračoval Ron, „když konečně dorazily posily, Vernon už byl mrtvý, odpuzovací kouzlo ho prohodilo zdí. Petunie a Dudley se snažili utéct a jeden ze Smrtijedů po nich vypálil smrtící kletbu. Harry ve snaze je chránit skočil kletbě do cesty a schytal to. Všichni čekali, že umře. Ale z nějakého důvodu se od něj kletba jen odrazila a obrátila se proti Smrtijedovi, který ji vyslal. Ten chlap se vypařil a Harry získal novou jizvu."

„Protože věštba předpovídá, že jen Harry a Voldemort mohou zabít jeden druhého, tak nějak jsme usoudili, že jsou víceméně nesmrtelní, s výjimkou toho, když zaútočí na sebe," dokončil Ron.

„Čili když se Harry proměnil v Luciuse a prohlásil, že zemřel po zásahu smrtící kletbou," uvažovala Lily nahlas, „pak..."

„Hermiona usoudila, že je to ve skutečnosti Harry a že se nám tím snaží říct, že je v pořádku a pokračuje v jejich plánu," dodal Ron. „Hermiona nám řekla, že když byli s Harrym na ošetřovně a díky Harryho spojení s Vy-víte-kým zjistili, že Smrtijedi útočí na školu, přišli s plánem využít baziliška..."

„Počítám, že si uvědomili, že v tomto světě ještě nikdo Komnatu neotevřel a Zmijozelův netvor stále žije," pokračovala Ginny. „Hermiona vymyslela plán, kde Harry získá jeho jed, a pak toho netvora použije proti Smrtijedům, kteří nebyli ve Velké síni."

„Chtěli použít baziliška proti Smrtijedům?" zeptal se Brumbál. „To bylo velmi nebezpečné, mohlo zemřít hodně nevinných."

„Ve skutečnosti vůbec neplánovali přivést toho netvora do Velké síně," vyvrátil toto riziko Neville. „Podle toho, co nám Hermiona řekla, kdyby Vy-víte-kdo nepoužil ke kontaktování Lestange zrcátko, Hermiona by začala dělat narážky a prostě by mu o netvorovi pověděla. Hermionin plán spočíval v tom dostat od dětí co nejvíc Smrtijedů; věděla, že pošle svoje gorily, aby udělaly špinavou práci. To, že jim Vy-víte-kdo nahrál do karet tím, že toho baziliška ´objevil´, byla jen náhoda."

„Harry seslal na to zvíře trhací kletbu," dodala Lenka zasněným tónem. „Nikdy by neriskoval, že se zase dostane pod Raddleho kontrolu. Pro bezpečí všech muselo být zničeno."

„Když Harry, převlečený za Malfoye, vešel a prohlásil, že viděl ´Harryho zemřít´, Hermiona věděla, že plán fungoval," uvedl Ron.

„Tak proto Hermiona slovně napadla Voldemorta, že ano?" zeptala se Lily. „Aby ho rozptýlila, což Harrymu umožnilo vložit na všechny Smrtijedy naváděcí kouzlo."

„Jo. A díky za pomoc," odpověděla Ginny. „Mysleli jsme, že plán jde do kytek, když V-V-Voldemort ohrozil Hermionu." Lily zaimponovalo, že Ginny konečně dokázala vyslovit to děsivé jméno. „Tohle je Harryho slabina - nenechat ublížit přátelům, zejména ne Hermině." Ron, Neville, Lenka a Ginny se na sebe krátce usmáli, zřejmě šlo o interní vtip.

„Velice vám děkuji za doplnění podrobností, ale s lítostí vám musím říct, že mám pro vás šest znepokojivé zprávy," pronesl Brumbál vážně. „Já i někteří mí kolegové, které jsem o to diskrétně požádal, jsme propátrali knihovnu skrz naskrz ve snaze najít nějaký způsob, jak vás vrátit do vaší časové linie a tudíž vaším skutečným rodinám. Bohužel vám musím oznámit, že je to nemožné. I kdybychom byli schopni napodobit situaci, která vás sem přivedla, neexistuje žádná možnost, jak usměrnit vaši ´cestu´; mohli byste skončit v některém z milionů dalších časových linií. Není možné vás vrátit k vašim rodinám."

„No, Albusi," vložila se do toho Lily, „nemyslím si, že je to až takový problém. Slyšela jsem, o čem si povídali Hermiona a můj syn před útokem Smrtijedů. Nevěřím, že se chtějí vrátit."

Čtyři mladí čarodějové a čarodějky z jiné dimenze si vyměnili provinilé pohledy.

„Z toho mála, co jsem slyšela, vím, že válka, která probíhala v jejich časové linii, jim přinesla hodně zlého," pokračovala Lily. „Zřejmě jsou jejich příbuzní mrtví. V jejich linii na ně čeká jen smrt a bolest. Ale tady jsou jejich milovaní naživu a v pořádku. Domnívám se, že nikdo z nich se nechce vrátit. Jsem si jistá, že promluvím za všechny od nás, když řeknu, že je rádi uvítáme v našich rodinách a životech."

„Děkujeme, paní Potterová," zareagoval Ron upřímným úsměvem.

* * *

Osm dní po útoku vpadla Poppy do kabinetu k Lily s úžasnou zprávou - Harry se konečně probudil! Poppy ji informovala, že je v pořádku, jen má trochu zvýšenou teplotu. Za normálních okolností by takovému pacientovi dala povzbuzující lektvar, ale ten má v kombinaci s léky, které použila na extrémní popáleniny na chlapcových rukou, nežádoucí účinky. Proto se Poppy rozhodla ponechat boj s horečkou jen na Harryho imunitním systému.

„Chystáš se hned za ním?" zeptala se Poppy.

První Lilyina myšlenka byla odstrčit Poppy z cesty a utíkat na ošetřovnu obejmout svého syna. Ale už se poučila. Zaprvé se rozhodla dopřát Harrymu trochu času se snoubenkou Hermionou. A navíc, podle toho, co se věděla o své sestře Petunii a tudíž o způsobu, jakým se ta hrozná ženská musela o Harryho ´starat´, nemluvě o střípcích jeho dětství, o které se s ní podělila Hermiona, kdyby vtrhla do Harryho života a dožadovala se, že chce být jeho součástí, mohlo by to být pro toho chudáka chlapce nepříjemné, nebo mu to dokonce uškodit. Harry ji musí do svého života sám pozvat.

„Ne, zatím ne," odpověděla tedy Lily na ošetřovatelčinu otázku. „Dopřeju Harrymu a Hermioně trochu času pro sebe. Navíc musím nejdřív něco připravit."

A Lily se vydala do školní kuchyně. Jakmile tam vešla, obklopil ji houf dychtivých a ochotných domácích skřítků.

„Co pro vás můžeme udělat, paní profesorko Lil-Lil?" nadskakoval jeden obzvláště nadšený skřítek a nabízel jí tác s uzenými sledi.

„Potřebuju připravit nějaké suroviny," odpověděla Lily. „Ale tu polévku bych raději uvařila sama, jestli vám to nevadí."

Samozřejmě, že jim to vadilo. Když Lily míchala bublající polévku, jeden ze skřítků tiše kvílel a jakási boubelka žadonila, aby ji Lily nechala polévku dokončit. Snažila se jim vysvětlit, že tohle je něco, co musí udělat ona sama, a oni nedělají nic špatně, ale ti chudáčci to nedokázali pochopit.

Když byla polévka hotová, Lily si kouzlem přivolala tác, příbory a misku, do které nalila vývar a vložila na ni ohřívací kouzlo. Pak zamířila na ošetřovnu, ke svému synovi.

Jakmile vešla dovnitř, spatřila Hermionu, která seděla na Harryho posteli a povídala si s ním.

„... ona je naprosté zlatíčko! Je chytrá a bystrá. Víš, že už sama čte? Zatím se u ní neobjevily žádné známky magie, ale přísahám, že jestli k tomu dojde, půjde do Havraspáru. Emilie už umí napočítat do sta a taky sčítat. Neumím vůbec popsat, jaký je to úžasný pocit mít sestru!" sdělovala Hermiona Harrymu. „Ale ty to taky brzy zjistíš! Navíc nemáš jen sestřičku, ale taky brášku!"

„Fakt se těším, až se s nimi setkám," odpověděl Harry a zrůžověly mu tváře.

„Emilie je skvělá, ale..." Hermiona ztišila hlas, „je trochu upovídaná."

„Nemám ponětí, kde by k takové vlastnosti přišla," nadhodil Harry škádlivě a zvedl jednu dosud zafáčovanou ruku, aby jí zasunul pramen vlasů za ucho. „Nemůže jít o rodinný rys, že ne?"

„To má být narážka, Pottere?" naježila se Hermiona naoko, ale pak se rozesmála. V tom si všimla tiše čekající Lily. „Zdravím, paní Potterová."

Harry při spatření matky okamžitě zbledl.

„Nechám vás o samotě," prohlásila Hermiona. Vstala, políbila Harryho a opustila ošetřovnu.

„Ahoj... Harry. Jak se máš?" Lily se donutila neoslovit mladíka „děťátko".

„Dobře... m-madam," hlesl Harry. Lily si všimla, že se při slově „madam" trochu zakoktal, jako kdyby chtěl říct něco jiného, ale nedokázal se k tomu přimět.

„Poppy mi říkala, že máš trochu horečku," řekla Lily a položila tác před Harryho na postel. „Při nemoci mají mudlové ve zvyku jíst kuřecí polévku. Prý to tělu pomáhá s léčbou."

Cestou k Harrymu si Lily v duchu tuhle větu zkoušela. Zoufale chtěla říct, ´když je dítě nemocné, maminka ho krmí kuřecí polévkou´, ale obávala se, že kvůli problematické výchově by mohl Harry špatně zareagovat a možná se před ní uzavřít.

„A protože máš na rukou ty hrozné věci," nadhodila Lily s pohledem na obvazy," nevadilo by ti, kdybych tě nakrmila?"

„No, docela mám hlad... madam," řekl Harry, aniž by se jí podíval do očí.

Lily se usadila k mladíkovi na postel. Třesoucí rukou nabrala trochu polévky a zvedla ji k Harryho ústům. S mírnou nervozitou je otevřel.

„Vím, že je to trochu trapné, Harry," prohlásila Lily, když Harry polkl. Se sklopenými očima zavrtěl hlavou. Po třetí lžíci se Lily zeptala: „Jaká je?"

„Moc dobrá, madam," odpověděl. Lily si všimla, že se trochu třese.

Během krmení myslela na to, jaké pro něj muselo být vyrůstat u Dursleyových. Podle toho, jak znala svou sestru a její rodinu, uměla si představit, že Harry nikdy nedostal polévku, když byl nemocný. S největší pravděpodobností mu bylo řečeno, ať se dá dohromady, nebo hůř - byl dán pod zámek, aby nemohl nakazit Dudleyho. A navíc, kdykoliv si rozbil koleno, bolístku mu nikdo nepofoukal; místo toho mu nejspíš řekli, že mu to patří. Když se probudil z noční můry, nikdo ho nedržel láskyplně za ruku, ani ho neujišťoval, že ta obluda pod postelí není skutečná. Nikdo mu nevyprávěl pohádky nebo mu před spaním nezpíval. Pravděpodobně ani nedostával pusu na dobrou noc.

Když Lily do Harryho vpravila poslední lžíci polévky, uvědomila si, že vlastně bezhlesně pláče. Nechala tác i ostatní nádobí zmizet.

Harry měl tvář odvrácenou stranou. „Madam, mohl bych...?" začal otázku. Lily vytušila, že stejně jako ona bojuje se slzami. „Mohl bych...?" zkusil to znovu, ale znovu se odmlčel.

„Harry, ty mě můžeš požádat o cokoliv," nabídla mu Lily a pokoušela se uklidnit.

„Mohl bych ti říkat ´mami´?" zeptal se tiše a podíval se Lily do očí. Viděla v těch jeho roky bolesti, dlouhodobé bolesti ze života bez matky.

„To víš, že můžeš," kývla a slzy jí začaly téct po tvářích. Pak ho objala a vložila do toho objetí všechnu svou lásku. „Můžeš mi říkat, jak budeš chtít, synáčku."

„Ahoj, mami," hlesl Harry, utopený v matčině náruči.

Matka a syn seděli na posteli a objímali se, dokud se Harry necítil ospalý a Lily mu nezačala zpívat ukolébavku. Dívala se na mladíka ve svém náručí a přemýšlela o těch osudných Halloweenech. Šestnáct let to byl nejhorší den jejího života, připomínka smrti jejího malého chlapečka. Ale teď budou na Halloween vzpomínat jako na den, kdy se k ní její chlapeček vrátil.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 4/1 Od: sisi - 05.08. 2017
Tak už zase brečím. Co bych ještě dodala? Dík za překlad.

Re: Kapitola 4/1 Od: denice - 22.05. 2017
Lily je tu vážně dokonalá - moc dobře jí došlo, že cesta k synovu srdci vede přes jeho milou Hermionu. Je dobře, že se s ní dokázala sblížit. A ta polévka mě dostala, vlastně stejně jako celá povídka. Teď už by mělo být všecko dobré - moc ráda čtu, jak všichni šťastně žili, a vypadá to, že tady si toho užiju. Díky!
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Taky se mi líbilo, jak na to šla - konec konců je Harry taky jen chlap, takže přes jídlo je přístup ideální :-) A ano, čeká nás veskrze pozitivní epilog s trochou ženské spiklenosti ;-) Díky za podporu, denice!

Re: Kapitola 4/1 Od: larkinh - 21.05. 2017
To je dobře, že to skončilo happy-endem. Těch není nikdy dost. Díky za překlad.
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Přesně tak, potřebujeme šťastné konce. Díky, larkinh!

Re: Kapitola 4/1 Od: grepik03 - 20.05. 2017
Jacomo, děkuji za krásný překlad další kapitoly ♡ Našla jsem tu odpovědi na sve otázky a při "Ahoj mami " už jsem bulela jak želva. .. Jsem vázne ráda, že autorka všechny deti z druhe casove linie necha v současnosti. Všem rodičům by zlomilo srdce, kdyby deti , které už jednou oplakali, meli opet ztratit. Tesim se na prolog :)
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Mně se tu strašně líbila Lily a to její hledání cesty k synovi. Oba to neměli jednoduché, ale dokázali se najít. Epilog už bude jen takové to "... a žili šťastně až do smrti... když chtěli" :-))

Re: Kapitola 4/1 Od: JSark - 20.05. 2017
Zaujímavé, ako môže byť niečo šťastné aj smutné zároveň. :)
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Pravda, povídka je trochu hořkosladká. Ale důležité je to pozitivní vyznění. Díky, JSark!

Re: Kapitola 4/1 Od: Lupina - 20.05. 2017
Ano, takové konce se mi zamlouvají. V podstatě všichni na tom vytěžili. Děcka ziskala rodiny a vše se v dobré obrátilo. Krása. Teď už jen epilog, jak vypadal život hrdinů poté. Děkuju!
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Konec dobrý, všechno dobré. Lily má Harryho a Harry mámu. Co chtít víc? Díky za podporu, Lupinko!

Re: Kapitola 4/1 Od: katrin - 20.05. 2017
Nezabudlo sa tu trosku na horcruxy? Ved dennik, co ma Dumbledore je nezniceny, ak som to dobre pochopila.. Inak je poviedka netradicna, dakujem za preklad.
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 23.05. 2017
Na viteály tu zkrátka nedošlo. Důležité je, že příběh funguje i tak. Díky!

Re: Kapitola 4/1 Od: gleti - 20.05. 2017
moc pěkná kapitolka, mám slzy v očích;
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 20.05. 2017
Jj, ten konec je dojemný... Ale Lily a ostatní si zaslouží trochu štěstí. Díky, gleti!

Re: Kapitola 4/1 Od: Sally - 20.05. 2017
Táto poviedka ma úplne dostala! Síce zo začiatku vyzeral Lilin pohľad na Hermionu všelijako, som rada, že si k sebe našli cestu :) Ako povedala Lily, majú toho veľa spoločného. Zaujímalo by ma, ako si viedli Sirius a Remus,v tejto časti sa vôbec neobjavili a krátke uvedenie do deju a Siriusovej dcéry by padlo vhod :) Som zvedavá, čo prinesie prológ. A vďaka za preklad! Užívala som si každú kapitolu :) P.s. takže hoci sa nevrátia do vlastného sveta, už to fakticky nemá zmysel nie? Veď Voldemort je fuč, či?
Re: Kapitola 4/1 Od: Jacomo - 20.05. 2017
Jsem ráda, že povídka byla takhle příznivě přijata. Lily tu mám moc ráda. Vodlemort je definitivně pryč, hlavní hrdiny čeká už jen poklidný rodinný život :-) Díky, Sally!

Prehľad článkov k tejto téme:

bobsaqqara: ( Jacomo )26.05. 2017Kapitola 4/2 - Epilog
bobsaqqara: ( Jacomo )20.05. 2017Kapitola 4/1
bobsaqqara: ( Jacomo )13.05. 2017Kapitola 3/2
bobsaqqara: ( Jacomo )06.05. 2017Kapitola 3/1
bobsaqqara: ( Jacomo )29.04. 2017Kapitola 2/2
bobsaqqara: ( Jacomo )22.04. 2017Kapitola 2/1
bobsaqqara: ( Jacomo )15.04. 2017Kapitola 1/2
bobsaqqara: ( Jacomo )08.04. 2017Kapitola 1/1
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )15.10. 2016Úvod