Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 6.

Pátek, 3. června

21:00 – doma

Číhá na mě děsivá vyhlídka.

Příští týden má přijít každoroční vzpomínková akce u příležitosti Voldemortova pádu, velká slezina organizovaná ministerstvem a jeho sebechválou postiženými byrokraty.

Opravdu nechci jít – nechci si připomínat zatraceně vůbec nic.

Nicméně nemohu popřít, že by bylo docela hrubé a neuctivé, kdybych se nezúčastnil. Otázku pozvánky nadnesl Kingsley. Ani si nejsem jistý, jestli mám dost kuráže ignorovat žádost samotného ministra kouzel.

Jen se tam ukážu a nikdo nemůže nic namítat.

Jediné plus je, že Wilson bude závistí zelený celý týden. Je to takový ten typický kariérista. Dal by pravou ruku za to, aby mohl popíjet společně s těmi milionáři a darmošlapy z ministerstva.

Nikdo se jich neptá, jakou roli hráli ve válce, že? Myslím, že odpověď je nasnadě.

A aby té děsivosti nebylo dost, slečna Moranová mě – zdá se – začala poněkud vice zkoumat.

„Ach, ano,“ těžkopádně zahájila konverzaci začátkem týdne. „Máte Merlinův řád, že ano?“

Zjevně stačí málo, aby na ni něco udělalo dojem. Ovšem dokud přede mnou nezačne odhalovat nohy s cílem získat mé pozvání na tu šarádu, budu v pohodě.

Právě mě atakoval příšerný obraz toho, jak mi s tímtéž cílem ukazuje nohy Wilson.

Jdu na sebe seslat Obliviate. Opakovaně.