Archivované komentáre (pôvodne v archíve)
Mučilo mě to, rozechvívalo a dávalo mi to naději. Jak snadné je teď domyslet si, jak to bude pokračovat. Jednou ji chytí, strhne body a odvede do věže. Ale cesta chvíli potrvá, co si asi budou povídat? První noc snad slůvko, potom dvě? Ale všechny víme, jak to všechno skončí... :)
Přesto bych si dala k večeři, až se to bude autorce či překladatelce hodit, ještě porci naděje a děj posunutý kousílinek vpřed.
Díky moc za to! Krásný kousek.
Prý jenom nutkání :-)
Díky.
Ach ta láska! Ale stejně jako margareta nepochybuju, že to je vzájemné a bude to mít šťastný konec.
Díky, solace!
To je tak mučivě krásné, že mě to zase nutí domýšlet dál:
Z jeho strany šlo z počátku o promyšlený plán a věděl, že se ho ta čarodějka bude snažit překonat.
Ale musel ji vídat! Už dávno se mu to vymklo z rukou. A už dávno se tomu přestal vzpírat.
Ze stínů tajných průchodů ji každou noc pozoroval, jak kolem něj prochází a v těch chvílích byl šťasten, jako dosud nikdy za život. Cítil tu vzájemnou přitažlivost - byla skoro až hmatatelná.
Občas uvažoval nad tím, jestli na něho ona sama neseslala kouzlo dřív, než on na ni.
Ale už mu to bylo jedno. Potřeboval být blízko ní, vidět ji, cítit její vůni! Neustále! Na vždy!
Byl rozhodnut.
Ona bude už příští týden absolvovat a on ji ještě týž večer požádá o ruku. Všemi způsoby, o kterých už tak dlouho sní! Zákonnými i nezákonnými. Bude jeho. Je jeho.
P.s. omluva pokorná, ale to ta nespavost.