Preklady fanfiction Harryho Pottera

Drobné nedorozumění

Autor: redflower     Překlad: denice          Beta: Jimmi a Sevik99

Originál: https://www.fanfiction.net/s/1774324/1/A_Little_Misunderstanding

Rating: 13+

Kapitola 3. Matčina nesprávná interpretace

PA: Hm, krátká kapitola. Doufám, že bude krátká, ale příjemná. Udělala bych ji delší, ale tím by se odchýlila od smyslu, o který jsem se snažila, a od pocitu a nálady, které jsem chtěla vytvořit. Ale stejně doufám, že si ji užijete!

První myšlenka, která proběhla Hermioninou myslí, byla Ach ty můj Bože. V druhé, kterou se vrátila zpět k bradavickým dnům, se zděsila, že ji Harry nebo Ron zastihli v této situaci s Malfoyem. Ale ne, bylo to horší. Mnohem horší.

„Mami...“ nic víc ze sebe nedokázala vypravit. Její tvář jasně ukazovala, v jakém šoku se ocitla.

„Měl bych jít,“ zašeptal jí Draco do ucha.

Měla mu vynadat. Měla ho praštit, jako to udělala tenkrát ve třetím ročníku, ale než stihla nějak zareagovat, byl pryč; přešel přes chodník a ztratil se v davu.

„Hermiono?“ řekla tázavě paní Grangerová a ona nadskočila. Pohlédla na svou matku a připravila se absolvovat nejhorší přednášku, jakou si kdy vyslechla.

„Mami, můžu ti to vysvětlit...“ bylo vše, co dokázala říct, protože její rozsáhlá slovní zásoba naprosto selhala. Chtěla pokračovat, ale nevypravila ze sebe ani slovo. Zůstala stát s otevřenými ústy, dokud její matka nepromluvila.

„Ach zlato,“ překvapení v jejím hlase nahradil vřelý tón, když dceru vtáhla do láskyplného objetí. „Nemusíš to vysvětlovat. Jen bych si přála, aby ses mi svěřila dřív.“

„Ale mami, nerozumíš...“ snažila se Hermiona, jenže to bylo k ničemu. Její matka neposlouchala.

„Ach, chápu, že jsi mi to nechtěla říct, protože sis myslela, že mě to rozruší, ale nejsem naštvaná, zlato. Jsem šťastná.“ Usmála se a z očí jí zářila mateřská láska. „Ovšem, skutečně jsem nečekala, že se to dozvím cestou domů z vánočního nákupu. Ale je to lepší, než nevědět vůbec nic. No, a když už mluvím o svátcích, přijde, ne?“  Se srdečným výrazem v očích chytla dceru za ruku a plna naděje ji stiskla.

Když Hermiona spatřila ten záblesk, přemýšlela, jestli může matce říct pravdu – že ona a Draco netvoří pár. Že ji jen využíval, aby se zbavil otravné Pansy.

V mžiku si odpověděla. Nemohla svou matku znovu zklamat. Hermionin milostný život byl naprosto nulový od té doby, co se před dvěma lety rozešla s Davidem, léčitelem od sv. Munga.  Přesvědčila sama sebe, že práce je důležitější a jednou, až si v redakci vybuduje pevnou pozici, bude mít dost času na mnoho milostných vztahů.

Matka jí vždycky chtěla někoho namluvit, ale nikdy v tom neměla štěstí, protože na rozdíl od své dcery nebyla čarodějka.

Kdykoli Hermioně zavolala, ta zklamala její očekávání a řekla, že si ještě nikoho nenašla. A už jí to nechtěla udělat. Nedokázala jí říct pravdu.

Usmála se a matku objala.

„Nachystej ke stolu ještě jednu židli.“

Kapitola 4. Sova nepříteli

Hermiona, stulená v hnízdě z polštářů, seděla na okenním sedátku ve svém bytě. Dlouho zírala na rušnou ulici pod sebou, pak na pergamen ležící jí v klíně, a snažila se soustředit.

Bezpochyby to byla ta nejtěžší věc, kterou v životě udělala. Jak mohla svému bývalému nepříteli na život a na smrt poslat sovu a požádat ho, aby strávil svátky s její rodinou jako její přítel? Nebyla si jistá, jestli to vůbec je v lidských silách! Zhluboka se nadechla a řekla si, že musí začít.

Celý den to odkládala. Chtěla vzkaz napsat ráno v práci, ale řekla si, že ho musí dodělat před polední přestávkou. Chystala se to udělat přes oběd, ale rozhodla se jít ven s Ellou, aby se místo toho mohla najíst.  Naplánovala si jeho psaní, až se vrátí do kanceláře, ale přesvědčila sama sebe, že na to bude dost času doma.

A teď doma byla. Déle to odkládat nešlo. Už se převlékla do džínsů a svetru. Podívala se na mudlovské zprávy. Sakra, dokonce se nabídla, že sousedům vyvenčí psa.

Hrotem brku, který měla připravený v ruce, se dotkla pergamenu. Ale jak začít? V duchu vynadala sama sobě. Byla novinářkou v Denním věštci, propána! Tohle by pro ni mělo být snadné, prosté a rozhodně ne tak složité, jak to dělá. Odkládání by ji nikam nepřivedlo, řekla si. Ale stále ještě ji trápila otázka, jak začít.

Draco? Ne, příliš neformální. Malfoyi? Ne, příliš… bradavické. To způsobilo, že pergamen zůstal nepopsaný další čtvrt hodiny. Uvědomila si, že ho brzy musí poslat. A nakonec se rozhodla…

D. Malfoyi,

mohl by ses se mnou znovu setkat v Modré notě zítra v šest odpoledne? Prosím, co nejdřív pošli sovu s odpovědí.

H. Grangerová

Nebylo to tak moc zlé, ani příliš osobní, ale teď to musela odeslat. Kdyby nedošlo k polibku, mohl by vzkaz projít jako žádost o další setkání, aby pokračovali v diskusi o článku. Ještě jednou si ho přečetla a přivázala k noze sovy, kterou si půjčila od Elly.

Když sledovala, jak sova vylétá z okna, věděla, že teď už není návratu.