Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 12.

Pondělí, 19. prosince

Vyučování před Vánoci je už téměř u konce a tak skončí i má učitelská štace. Nevím, zda Horacio bude natolik fit, aby se v lednu vrátil ke svým povinnostem, ale, no, není to můj problém.

Minerva se mě ptala, jestli mám v plánu zůstat na páteční večírek a vůbec na svátky. Navzdory faktu, že rozhodnutí zůstat již bylo učiněno, musel jsem jí říct ne. Musel jsem jí říct, že raději půjdu na týden do Azkabanu, než abych zůstal v hradu na Vánoce, protože cokoliv jiného by mi bylo zcela nepodobné.

Nechci jí přidělávat starosti.

Byla to nebezpečná hra, protože spoléhám na Minervinu předvídatelnost a velmi velkou šanci, že mě bude přesvědčovat. Ale po jeden hrozný moment jsem se obával, že přijme moji nevrlost a já budu za totálního blbce.

Naštěstí spustila svoji obvyklou řeč o mé ‚nevděčnosti a nevyzpytatelných způsobech‘, a jak si přeje, abych aspoň jednou v životě udělal, ‚co se mi řekne‘. A že v opačném případě příští rok nebude plýtvat dechem a já si budu moci strávit Vánoce ‚čímkoliv se baví nabručení staří otravové‘.

Nebyl jsem uražený. Stejnou řeč mi vede každým rokem.

„Ale uklidněte se, ženská!“ zvolal jsem. „Z vás by se jeden zbláznil! Zatraceně přijdu na ten váš mizerný večírek, jestli vás to umlčí!“

Ha!

A teď se vydá sdělovat všem, jak náročný případ jsem a jak do mě musela nakřičet trochu rozumu.

Nemohlo to vyjít lépe.

19:00

Vsaďte se, že po všem tom řečnění se Grangerová ani neukáže. Nebo jestli jo, bude na ní viset Weasley jako nějaký neestetický parazit.

Uf.