Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 37. Prasinkový víkend

Ginny se naklonila a přitiskla rty k Hermioninu čelu. Když Romilda a Parvati vzhlédly, opět se vzpřímila a předstírala zamračení.

„Máš trochu horečku,“ řekla a zasunula kamarádce za ucho pramen nespoutaných zlatohnědých vlasů. „Podívej, zůstaneš v posteli a odpočineš si, ale kdyby ses začala cítit hůř, jdi -“

„Za madam Pomfreyovou. Já vím, Ginny.“ Hermiona zvedla paži z pokrývky a stiskla jí ruku. „Děkuji.“

Ginny jí stisk oplatila, pak vstala a zamířila ke dveřím. „No tak, děvčata. Ještě chvilku a všichni odejdou bez nás.“

Parvati s Romildou se rozloučily s Hermionou, popřály jí brzké uzdravení a vyklouzly ze dveří Ginny v patách.

Hermiona zavřela oči a počítala do třiceti, než odhodila pokrývky a vstala z postele. Nenáviděla pocit, že s Ginny právě obelhaly své spolubydlící, ale byl to nejsnadnější způsob, jak vysvětlit Hermionin náhlý nedostatek zájmu o svobodu, kterou jim poskytovala návštěva Prasinek, aniž by vyvolaly podezření.

Kvapně se míhala ložnicí a připravovala si potřebné věci.

xxx

Když Draco otevřel dveře a vklouzl do místnosti, našel Hermionu sedící se zkříženýma nohama na podlaze, jak kolem sebe rozkládá učebnice a svitky. Chtěl si myslet, že žertuje, ale když shodil neviditelný plášť, pohlédla na něj přes rameno a líbezně se usmála.

Naklonil hlavu k ramenu a lehce se zachmuřil. „To nemyslíš vážně,“ řekl, usadil se za ni a objal ji kolem pasu.

„Jsi pozadu s učením, požádala jsem profesorku McGonagallovou, aby mi dovolila pomoct ti dohnat hodiny, které jsi vynechal.“ Posunula se a znovu na něj pohlédla. „Takhle se budeš moct vrátit do třídy, jakmile to skončí, protože nic nezmeškáš.“

Ramena mu lehce poklesla a trochu si skousl ret, když se natáhl, aby otevřel první knihu. „Grangerová...“

Pokrčila rameny a políbila ho na bradu. „Překvapení.“

„No, dobrá...“ Draco si nedokázal pomoct a musel se usmát, když viděl, jakou radost má, když mu předvádí toto překvapení. „Máš štěstí, že sis našla přítele, kterého doopravdy baví studium. Ne tolik jako tebe, samozřejmě, ale ty jsi naprosto šílená.“

Předstírala zamračení. „Já a šílená?“

„Hej,“ se smíchem přitiskl špičku svého nosu k jejímu, „ty jsi ta dívka, která mě začala mít ráda, ještě když jsem byl fretka.“

„No, měl jsi jistý půvab, když jsi nemohl mluvit.“

Dracovi spadla brada, ale jakýkoli protest, který by mohl vyslovit, byl zmařen Hermioninými smějícími se rty, přitisknutými na jeho ústa.

xxx

Ginny vzhlédla od svého máslového ležáku a propletla si prsty jedné ruky s Harrym. Sklouzla pohledem ke stolu stojícímu na opačné straně místnosti.

Když se natočila na židli, povedlo se jí změnit pozici tak, aby mohla sledovat zmijozelku a jejího společníka, aniž by byla nápadná.

Pansy sedící vedle Aksela  - s předstíraným úsměvem a chichotáním se čemukoli, co řekl – si najednou na něco vzpomněla. S omluvným našpulením rtů zamumlala pár slov a zavrtěla hlavou.

Zamračil se, a když odpovídal, v tázavém gestu rozpřáhl ruce, ale znovu jen zavrtěla hlavou.

Políbila ho na tvář a zmizela za dveřmi.

Ginny si povzdechla úlevou a její napětí povolilo. Obrátila pozornost zpět k Harrymu a řekla: „Už šla za Ronem. S trochou štěstí to mezi sebou konečně urovnají.“

„Myslíš, že by u toho někdo z nás měl být? Jako dozor?“ zeptal se a snažil se nedívat přímo na Aksela – dalo by se říct, že je nešťastný, když ho jeho společnice opustila. Pansy si ho jistě otočila kolem prstu.

Nicméně pozorně sledoval nejbližší okolí. Harry doufal, že nebude muset vymyslet nějaký způsob, jak zasáhnout, kdyby se Aksel náhle rozhodl utíkat za Pansy.

Ginnyina rezavá obočí vylétla vzhůru, a než odpověděla, lokla si máslového ležáku. „Pansy s Ronem se rozhodli vyřešit své neshody. Jestli jeden z nich zabije toho druhého, opravdu bys chtěl pomáhat ukrývat tělo?“

Harry stiskl rty, aby se nezasmál, když vrtěl hlavou. „Kdyby na to přišlo, Pansy už má jistě promyšlený plán, co udělá s Ronovou mrtvolou.“

Zamračila se a přimhouřila oči v reakci na nevyslovené podcenění jejího bratra: „Kdo říká, že on nebude tím, kdo by zabíjel?“

Odpověděl výmluvným zvednutím obočí.

Nechtíc se zasmála sama sobě a přikývla. Ronald Weasley během války možná dokázal, že je nelítostný bojovník, ale pořád měl jakousi podivnou představu, že s děvčaty má zacházet mírně, a jestliže Hermiona tuto výhodu využívala ve svém obranném výcviku, Pansy by ji určitě využila ve skutečném boji.

„Máš pravdu. Zničila by ho.“

xxx

Pansy našla Rona na odvrácené straně Chroptící chýše, na místě, které bylo stále ještě obávané, a tak se mu všichni vyhýbali. Z jedné strany ho kryla polorozpadlá budova, z druhé hustý les kolem cesty. Ron se opíral o zeď a hleděl na stromy. Ruce měl nacpané v kapsách džínů. Když přišla, povzdechl si, ačkoli neotočil hlavu, aby se na ni podíval. „Nebyl jsem si jistý, že se ukážeš.“

Pokrčila rameny, popošla blíž a opřela se o zeď vedle něj. „Abys věděl, uvažovala jsem, že nepřijdu.“ 

Přikývl. Sotva ji mohl vinit. Říct, že věci mezi nimi byly nepříjemné, by bylo šíleně dramatickým podhodnocením situace. To přikývnutí vedlo k tomu, že oba mlčky zírali, každý z nich čekal, až začne ten druhý.

 „Nelíbilo se mi,“ řekl konečně a těžce polkl, „že necháváš toho velkého, tupého kruvalského prevíta, aby tě takhle ošmatával.“

„Umím se o sebe postarat, víš, Weasley?“

„Jo, to vím, Parkinsonová. I když o tohle asi nejde.“

Pansy přikývla a přimhouřila své temné oči. „Já vím. A připouštím... nelíbilo se mi, že se to nelíbilo tobě.“

Zůstal potichu, ale jeho rty na okamžik zkřivilo cosi, co bylo téměř zamračením.

„No tak dobře. Byla jsem ráda, že se ti to nelíbí.“ Znovu pokrčila rameny a potřásla hlavou. „Ale já... nebyla jsem ráda, že tě to rozrušilo.“

Ron riskoval pohled na její tvář. Upírala oči na blízký strom. „Problém je... fakt se mi nelíbilo, jak moc mi to vadilo. Pro Merlina, jsi zmijozelská čarodějka. Jsem zvyklý nenávidět, no, všechno, co s tebou souvisí.“

Otočila k němu hlavu a zkoumavě si ho prohlížela. „Zmijozelská čarodějka? Je to opravdu všechno, co na mně vidíš?“

Vytáhl ruku z kapsy, odhrnul si z očí dlouhé prameny rezavých vlasů a nechal paži volně spadnout k boku. „Bylo to tak. Pak už ne; a s tím jsem měl problémy.“

„Zdá se, že vztah mezi Dracem a Grangerovou snášíš dobře.“

Ušklíbl se a na okamžik pozvedl jedno obočí, když odpověděl: „Nemusím se s tím vyrovnávat; já s ním nerandím.“

Pansy se rozechvěle zachichotala. „Veliký Merline, dokážeš si to představit?“

„To bych si spíš oblékl šaty a pozval na schůzku Nevilla.“

Smáli se společně té představě, dokud nenastala další chvíle ticha, tato však byla příjemnější než předchozí.

„Tak... co s tím uděláme?“ zatvářila se nejistě. „O čem tohle je?“

Ron si zamyšleně kousal ret. „Nic mě nenapadá.“

Pansy vzdychla. Nemohla si nevšimnout, že má paži stále spuštěnou po boku.

Málem sebou trhl, když ucítil, jak mu do dlaně vklouzla její ruka. Vzhlédl a viděl, že Pansy hledí opačným směrem.

Napůl se usmál a vydechl: „To je fajn.“

Ačkoli ze svého úhlu nemohl vidět její tvář, měl výrazný dojem, že se usmívala.