Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Sedm návyků...

Sedm návyků... - část 1/7

Sedm návyků...
Vložené: Jacomo - 14.07. 2018 Téma: Sedm návyků...
Jacomo nám napísal:

Sedm návyků setsakramentsky nenávistných osob

 

autor: hayseed42

překlad: Jacomo       betaread: Lupina, Iveta       banner: Jimmi

 Originál "Seven Habits of Highly Hateful People" ZDE

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

PP: Máte rádi knihu Stopařův průvodce po galaxii? A filmové ztvárnění robota Marvina? Jestli jo, tak si tuhle kapitolu užijete dvojnásob :-D


Sedm návyků setsakramentsky nenávistných osob - část 1/7

Pravidlo první:
Snažte se maximálně přispět k přátelské atmosféře na pracovišti.


„Sakra, čím jsem zrovna tebe v poslední době urazila?" zeptala se Hermiona a v hlase jí zazněl náznak zoufalství.

Kingsley s bolestným výrazem sklopil hlavu a začal se rezolutně probírat papíry na stole. „Nebuď směšná."

S pevně sevřenými rty si netrpělivě odfrkla. „Je to proto, že jsem holka, že jo? Nějaký pitomý ponižující rituál, kterým musíme všechny projít, abychom dokázaly, že co postrádáme na genitáliích, doháníme setsakra bryskním myšlením?"

„Zbláznila ses?" zvedl Kingsley znovu hlavu, tentokrát s nevěřícným výrazem. „Kromě toho, že všem okolo je srdečně fuk, jakého jsi pohlaví, působíš v tomhle oddělení osm let. Kdyby s tebou chtěl někdo vydrbat, nemyslíš, že by se to už stalo?"

„Byrokratická zkostnatělost," odpověděla klidně. „Úpravu nejspíš schválili teprve minulý týden."

Špatným znamením bylo, že Kingsleymu téměř zacukaly koutky.

Jako poslední možnost dosáhnout změny přehodila Hermiona výhybku a nasadila vítězný úsměv: „Hele... jestli jde o minulý měsíc, můžu říct ministrovi, že jsem byla upřímně přesvědčená, že ho prokleli. Poslala jsem ke svatému Mungovi kytky a takové ty věci a nabídla jsem se, že ten hábit zaplatím-"

„Hermiono," přerušil ji Kingsley s povzdechem. „To nic nezmění – příkaz k tvému přidělení je platný tak jako tak. Jestli tě to aspoň trochu utěší, omlouvám se."

„Ale-"

Zvedl ruku, aby jí zabránil v dalších protestech, a pokračoval: „Na rovinu – táhneme tu všichni za jeden provaz. Nikoho jiného tu nemám."

„A co-?"

Kingsley si znovu povzdechl: „Theodora odcestovala na líbánky. Eric je až do odvolání suspendován. Davidovi terapeut zakázal přiblížit se k tomu domu na míň než míli a slyšel jsem ze spolehlivého zdroje, že Powell stále ještě křičí ze spaní. Všichni ostatní jsou zaneprázdněni jinde. Hermiono, je to na tobě."

„Tohle je směšné," vyplivla a probodla očima složku, kterou jí Kingsley toto ráno položil na stůl a spustil tím jejich nynější diskusi. „Nechce mít s ministerstvem nic společného. Proč si nad tím vším prostě nemůžeme umýt ruce?"

„Ten muž je národní hrdina," odsekl ostře.

„Je to vrah," zamumlala vzdorovitě.

Obrátil oči v sloup a zakroutil hlavou. „Dobře víš, že ho zprostili viny."

Hermiona se elegantně otočila na patě a vykročila ke dveřím vedoucím z Kingsleyho kanceláře. „Obžaloba byla stažena," pronesla s rukou položenou na klice. „To je velký rozdíl."

* * * * *

‚Naštěstí' nebylo přesně to slovo, které by Hermiona použila, ale tápala, jaké jiné vybrat. Tedy – naštěstí byla na místě. Poté, co jí bystrozorské oddělení poskytlo přenášedlo, které ji vyhodilo v opuštěné zadní uličce ani ne sto metrů od domu. Jinak by ho nejspíš nikdy nedokázala najít.

Žádné názvy ulic, žádná čísla domů, nic než tmavé budovy a špinavý vzduch. Dokonce i dláždění působilo sklíčeně.

Jestli si tohle nevysloužila tím, že naštvala Kingsleyho, tak zaručeně naprdla nějakou vyšší moc.

Iracionálně tak napůl očekávala, že číslo čtyřicet jedna se bude od ostatních něčím lišit. Bude víc nepřístupné nebo poničenější. Ale zklamalo ji, když zjistila, že je víceméně ve stejně havarijním stavu jako domy v sousedství – bez polámaných hraček roztroušeným po předzahrádce a s nátěrem zakaleným deštěm a soumrakem, ale s poměrně nedávno posekaným trávníkem. A někdo si udělal čas a vyklepal promáčknutí na rezavé poštovní schránce u vchodových dveří.

Přestože ji přenášedlo dopravilo riskantně blízko k Tkalcovské ulici číslo čtyřicet jedna, trvalo jí ještě víc než půl hodiny tu adresu najít, protože číslování domů postrádalo systém. Třiačtyřicítka stála těsně vedle čísla čtyřicet sedm, se kterým zprava sousedil dům číslo čtyřicet osm. A mezi domy ani nebyly žádné viditelné rozdíly – musela dojít ke každé jednotlivé schránce a objevit na ní popisné číslo. U čísla čtyřicet šest (mimochodem vzdáleného tři domy od čísla čtyřicet sedm) musela dokonce prohledat poštu, aby si ověřila adresu.

Ale teď byla tady. Okouněla na vstupním schodišti a přála si být raději kdekoliv jinde, jen ne tady.

Třeba zápasit na Sibiři s babiznami ozbrojenými kulomety a létajícími na dracích.

Po tisící proklela Kingsleyho Pastorka, zvedla ruku a radši honem třikrát rychle zaklepala, než změní názor. Tvrdými hlasitými údery, ze kterých ji zabolely klouby na ruce.

Uplynula minuta. Dvě. Pět.

Jestli tu bude dál postávat, určitě na ni někdo zavolá policii. Zaklepala znovu. „No tak, ty děsivý starý prevíte," zamumlala si pro sebe s očima upřenýma na dveře.

Když se opravdu dočkala odpovědi, natolik ji to překvapilo, že couvla a málem spadla ze schodů. „Jděte pryč," pronesly dveře zřetelně. Jednoznačně to promluvily dveře – na hlas z vnitřku domu to neznělo dostatečně tlumeně.

Hermiona zamrkala a pokusila se rychle vzpamatovat. „P-prosím?" vykoktala.

„Jak už jsem řekl," sdělily jí dveře. „Nechceme tu žádné návštěvy, gratulanty, náboženské stoupence, dětské podomní obchodníky nebo bystrozory. Provozujte si svoji živnost jinde."

Zakroutila hlavou a znovu zabušila na dveře, tentokrát hlasitěji a zuřivěji než předtím. „Otevřete," prohlásila pevně. „Oficiální záležitost ministerstva."

„Vaše další přítomnost tady je zbytečná. Tyto dveře se neotevřou nikomu s oficiální záležitostí ministerstva." Hlas dveří měl plechový zvuk, ale ničím se nepodobal Severusi Snapeovi, kterého si pamatovala z dětství.

„Podle povolení RTC-32, oddíl I, paragraf IV," odrecitovala z poznámky na dokumentu, který jí při odchodu z kanceláře strčil Kingsley do ruky, „pokud usoudím, že se jedná o situaci, kdy je subjekt v potenciálním nebezpečí, mám pravomoc vstoupit do místa jeho bydliště bez jeho souhlasu. V překladu to pochopitelně znamená, že krucinál můžu tyhle dveře vyhodit do povětří, kdy se mi bude chtít. Zejména když to vypadá, že mi nedovolíte s dotyčným subjektem mluvit."

Dveře nasadily jednoznačně uražený tón. „Násilí vám nijak neposlouží, osobo s oficiální záležitostí ministerstva. Co hledáte, tu rozhodně není."

„Jak to víte?" vyzvala je. „Jak můžete vědět, jaké jsou moje příkazy?"

„Vycházejme z předpokladu, že vy, osoba s oficiální záležitostí ministerstva, jste tu ze dvou důvodů. Buďto za A: kvůli získání informací o Davisově aféře, o které mám zakázáno mluvit s osobami, jež se nacházejí přímo na pozemku. Nebo za B: jako Davisova náhrada. V takovém případě mám instrukce informovat vás o detailech Davisovy aféry tak dlouho, dokud neodejdete. Ani jedno nezahrnuje umožnění vstupu," prohlásily dveře. Působilo to dojmem, že jsou samy se sebou náramně spokojené.

Zamračeně dumala, jak má postupovat dál. Po přečtení značné části Davisovy zprávy o událostech v Tkalcovské ulici čtyřicet jedna, které vedly k jeho přeřazení, neměla zájem to ještě poslouchat nahlas. „Co kdybych vám řekla, že jsem tady z jiného důvodu?" zeptala se opatrně.

„Pak bych musel dojít k závěru, že jste lhář, osobo s oficiální záležitostí ministerstva, a popřát vám hezký den. Opět."

Tohle znělo hodně jako Snape, kterého si pamatuju, pomyslela si Hermiona sarkasticky. Když ne barvou hlasu, tak rozhodně tónem a obsahem.

„Takže mě dovnitř nepustíte," povzdechla si.

„V nejbližší době ne," souhlasily dveře. „Nicméně jsem ochoten v zastoupení majitele přijmout vaši omluvu za jeho vyrušení."

A byla s argumenty v koncích. Neměla zájem dál řešit, jestli byly dveře navedené od Snapea nebo se chovaly takhle hnusně samy od sebe. „Hele," ohradila se s narůstajícím vztekem, „myslíte si, že tu chci být?"

„Majitel mě informoval, že myšlení není pro moji primární funkci nezbytné," řekly dveře. Neznělo to mrzutě?

„A vy děláte všechno, co vám majitel řekne?" zeptala se sarkasticky.

Nastala dlouhá pauza a nakrátko si Hermiona myslela, že dveře neodpoví. „Ve skutečnosti to rámec mých předprogramovaných parametrů obsahuje," odpověděly dveře tak, jako by opatrně vybíraly slova.

Ušklíbla se: „To zní podezřele jako ano."

„Majiteli se však bohužel nepodařilo dokončit instalaci," řekly dveře. „Jednoduché příkazy jsou funkční, ale k používání mých specifických rysů musí majitel aktivovat správné ovládací prvky."

„Specifických rysů?" Kde proboha Snape tuhle věc sebral?

„Taky nutně potřebuji upgrade." Tohle dveře pronesly velmi deprimovaným tónem a Hermiona musela potlačit náhlé nutkání se rozesmát. „Můj operační systém bude možná nutné znovu nainstalovat."

Odolat smíchu se stávalo těžším každou vteřinou. „Ehm?" zeptala se s malým úšklebkem.

„A majitel nedodržuje standardní společenský protokolární balíček," pokračovaly dveře. „Majitel vyžaduje, abych se sakra postaral, že mi všichni zmizí z očí," pronesly v dokonalém napodobení Snapeova hlasu.

„To zní dost strašně," poznamenala a zacukaly jí koutky. „Víte, kdybyste mi dovolil si s ním promluvit, možná bych ho mohla přimět, aby vás dal trochu do pořádku."

„Majitel tu teď není," odpověděly dveře, „jinak bych to možná udělal. Líbíte se mi, osobo s oficiálním pověřením ministerstva. Nenakopla jste mě, ani jste se mě nesnažila proklít. Ne jako ten hrozný chlap Davis."

Ale tohle už nebylo ani trochu zábavné. „On tu není?" zopakovala zoufale. „On tu opravdu není?"

„Majitel mě informoval, že má práci, osobo s oficiálním pověřením ministerstva. Ta práce je patrně důvodem, který mu brání přečíst si můj uživatelský manuál."

Poslední část ignorovala a příkře se zeptala: „A vy asi nebudete vědět, kde je, že ano?"

Dveře se očividně přestaly chovat přátelsky. Možná ranila jejich city. Mají magické dveře city? „Tato informace není momentálně k dispozici, osobo s oficiální záležitostí ministerstva."

„A ani nevíte, kdy se vrátí." To nebyla otázka. Hermiona se dlouze zahleděla na dveře, a pak si povzdechla. „Nevadí, když tu na něj počkám?"

* * * * *

Strávila v Tkalcovské ulici celých sedm hodin.

Sezením na pitomém prahu a čekáním na jednoho z nejstrašnějších lidí, co znala.

Na smrdutého, prolhaného, zrádcovského bastarda.

A přesto se mu nějak podařilo uniknout. To jí vadilo nejvíc. Věděla, kým byl, ale nikdo jí nevěřil. A Kingsley očekával, že pro něj bude pracovat!

To bylo nemyslitelné.

„Takže... ehm, dveře," pronesla do ticha. „Odkud pocházíte, jestli se můžu zeptat?"

„Dalrymplovy domovní dveře jsou nejlepším bezpečnostním zařízením, které je na současném trhu k dispozici. Tyto programovatelné dveře jsou vyráběny podle průmyslových standardů, jsou vybaveny nejnovějšími kouzly umělé inteligence a mohou být pověřeny různými úkoly od předávání zpráv po péči o dítě. Vyberte si Dalrympla a vyberete si to nejlepší," odrecitovaly dveře. Šlo o jasnou reklamu. „Pokud mi poskytnete adresu," pokračovaly něčím, co by se už dalo pokládat za normální hlas mluvících dveří, „pošlu vám brožuru."

„Ne, ne," bránila se rychle, „to je v pořádku. Díky."

„V současnosti už mají nádherné modely," pronesly dveře tónem, který se dal popsat jedině jako závistivý. „Třeba 4.3 je krásný. A z pravého mahagonu. Já jsem jen 2.7."

„Takže tak vám říkají?" zeptala se a otočila se, aby se na dveře mohla podívat. „Dva-tečka-sedm?"

„Jak je zvykem nazývat dveře?" zeptaly se zmateně.

Na chvíli se zamyslela, a pak pokrčila rameny. „Nevím. Já jen, že... umíte mluvit, myslet a tak."

Nastala dlouhá odmlka. „Jaké jméno byste navrhovala?" zněla nakonec otázka.

„Sakra..." vzdychla. „Nevím... co třeba Franta?"1)

„Franta?" zopakovaly dveře.

„Proč ne?" odpověděla. „Je to dobré, rozumné jméno. Už ne tak zprofanované jako kdysi. Nicméně..." nadhodila podrážděně, „jestli se vám nelíbí, vyberte si jméno sám."

„To jsem neřekl," zareagovaly dveře spěšně. „Jen si to potřebuji promyslet, to je celé. Víte, nemáte možnost vybrat si jméno každý den."

Velká pravda, pomyslela si, ale rozhodla se to neříct nahlas.

„Franta..." dumaly dveře. „Jak se máte, Franto? Můžu vstoupit, Franto?"

Urychleně si zakryla úsměv dlaní.

„Má to zvuk, že?"

„To ano," souhlasila s naprosto neutrálním výrazem. „Vlastně-"

Později si uvědomila, jak fatální chybu udělala tím, že otočila hlavu. Přestala sledovat ulici a vystavila se nebezpečí útoku.

Konkrétně v podobě jistého Severuse Snapea, který se nyní nad ní tyčil a probodával ji pohledem. „Jestli se mohu zeptat, co se tu děje?" Z každičkého slova čišel mráz.

„Severusi Snape," pronesla svým nejlepším ‚úředním' hlasem, odrazila se od prahu a narovnala se do stoje. „Jsem zde na základě povolení RTC-"

„Na to vám kašlu," přerušil ji. „Proč si povídáte s mými vchodovými dveřmi?" Pohledem se přesunul za její rameno a zamračil se na dveře. „A vlastně – proč moje dveře nedělají svou práci a nevyhodí vás?"

Hermiona se obrnila a pokračovala: „Pane, nemám dovoleno opustit tento prostor, dokud..."

Znovu ji přerušil: „Předpokládám, že jste nějaké ministerské trdlo, poslané sem svým nadřízeným, abyste mě otravovala kvůli něčemu, co nemám v úmyslu udělat. Bylo by nejlepší, abyste odešla. Ihned."

S povzdechem se na něj zamračila. „Pane Snape..."

Holka zlatá, nezní ti to divně, když tohle vyslovuješ?

Zkusila to znovu. „Pane Snape," spustila rozhodně, „poslalo mě oddělení bystrozorů. Jsem náhrada za Davise."

„Vy?" Pozvednutí obočí a jasná řečnická otázka. „Vy máte na starosti moji ochranu?"

Tak tohle uměla zvládat. „Pane, ujišťuji vás, že jsem plně vyškolená-"

Než stačila byť jen mrknout, měl v ruce hůlku a zvolal: „Rictumsempra."

Aspoň, že začal jednoduchými věcmi. „Protego," zamumlala a odklonila kletbu holou rukou.

Duro," zakontroval. Očividně ho to neuspokojilo.

Než aby vytahovala hůlku, kouzlu se vyhnula a vrhla se na Snapea. Když dopadli na zem, uchopila ho za zápěstí, zatlačila ho do bláta a znemožnila mu manévrovat s hůlkou. Pak si klekla a přišpendlila ho úplně k zemi. „Jak jsem řekla, pane Snape," pokračovala nevzrušeně, „jsem plně vyškolená bystrozorka. Jsem víc než schopná zajistit vám potřebnou ochranu."

Vzhlédl k ní s výrazem, který byl směsí zmatku a zuřivosti, a pomalu pronesl: „Já... já vás znám."

Usmála se, ne moc příjemně.

Grangerová," vydechl.

Hermiona mu jen pevněji sevřela zápěstí.

„To nebyla otázka," vyplivl. „Kingsley se musel zbláznit."

„S tím souhlasím," řekla mírně. „Ale zřejmě se nedá nic dělat. Vy potřebujete ochranu a já jsem jediná, kdo je právě teď k dispozici. Smiřte se s tím, Snape. Uvízli jsme spolu."

Snape obrátil oči v sloup a dokonale shrnul situaci: „Do prdele."

* * * * *

„Ne," vytřeštil Ron oči.

Ukousla si ze sendviče. „Věř mi, že jo."

„Věř čemu?" zeptal se Malfoy, který se přiloudal do kuchyně a vytáhl si z ledničky láhev piva.

„Naše Hermiona byla přidělená jako Snapeova ochranka," uculil se Ron.

Malfoy se jen krátce zasmál. „Copak si neuvědomují, že to ona je tím, před kým by ho měli chránit?" Odšrouboval víčko a lokl si.

„Jo, jen si z toho dělejte srandu," probodla je Hermiona oba pohledem. „Vám ten úkol nepřidělili."

Ron zakroutil hlavou. „Já prostě nechápu, proč ho tak nenávidíš, Hermiono. Hele, víš, že zrovna netoužím být jeho nejlepší kámoš nebo něco podobného, ale musíš uznat, že nám všem zachránil život."

„Ne, nemusím," odsekla upjatě. „A jestli to znovu vytáhneš, praštím tě do nosu."

Zvedl ruce, jako že se vzdává, a zasmál se: „Dobře, dobře! Bacha na velkou zlou bystrozorku. Nechám tě na pokoji, lásko."

Malfoy těkal očima z jednoho na druhého. „Víte, fakt by mě zajímalo, proč jste se vy dva po škole rozešli. Konec konců to vypadá, že se máte ve vzájemné úctě," poznamenal sarkasticky. Znovu se napil a ušklíbl se. „A upřímně, Weasley, vsadím se, že pod duchnou je úplná tygřice. Takhle děsivá ženská musí být v posteli fantastická."

Hermiona zavrčela a pravou rukou naznačila neslušné gesto.

Chvilku poté se Malfoy rozzářil jako sluníčko. „Hej, Grangerová, právě mě něco napadlo."

„Jestli jde o sex s tebou, nechci to slyšet," odvětila.

Nesouhlasně zabručel. „Jako kdybych o tebe měl zájem. Ne, přemýšlel jsem o tvém novém nejlepším příteli, o Snapeovi. Když teď budete trávit celé dny spolu, možná zjistíš, proč chová to kuře."

Ron protočil oči. „Nech toho, Malfoyi. Snape nechová kuřata."

Přísahám, že jo," odsekl Malfoy. „Jestli se pletu, tak, no..."

„Dáš mi těch padesát galeonů, co mi dlužíš?" zeptal se Ron jízlivě.

„Přestaneš mi krást šampon?" přisadila si Hermiona.

Malfoyovi se nějakým záhadným způsobem podařilo vypadat ublíženě. „Když spolu lidé bydlí, musí se naučit podělit," prohlásil mravokárně.

„Proč proboha jsem se nechala od Rona umluvit, abychom ti pronajali ten zbývající pokoj, to fakt nevím," zamumlala.

Ron pokrčil rameny, opřel se o židli a povzdechl si: „Byl jediný, kdo odpověděl na inzerát, vzpomínáš?"

***


Poznámka k překladu:

1) V originále pojmenuje Hermiona dveře Roger, ale s Lupinkou a Ivet jsme se rozhodly jejich jméno pozměnit, aby mělo příslušný šmrnc i v češtině. Souvislost s jistou hláškou z HPaOP z mistrovství světa ve famfrpálu je zcela záměrná - jen si zkuste najít, jaké všechny významy má "roger" :-D

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 22.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: sisi - 10.08. 2018
Hermiona je tu trošku byrokratická, ale jako osoba s pověřením ministerstva v tom asi má nějaký cvik a zvládá to. Musím připsat plus Snapeovi, protože on už je ve věku, ve kterém potřebuje každou pomoc. Koneckonců, Hermionu poznal až když mu klečela kdoví kde, takže jeho zpomalené myšlenkové procesy, neuronové transmitery a další záležitosti už klepou na dveře. Jo, dveře Franta? Série 2.7, to je geniální posun, vrátka by měla informovat slavného výrobce Dalrympla, aby si nechal patentovat novou sérii. Kouzelnický svět by měl dveře s mnohými vylepšeními a samospouštěcími upgrady. Děkuji za pěkné a potěšující čtení.
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 21.08. 2018
Jo, opět tu máme povídku, kde Snapea nutno praštit... nebo tedy přišpendlit k zemi, aby se mu rozsvítilo :-) Franta je zlatíčko, hned bych ho/je chtěla domů. Určitě by se mi veseleji odcházelo či vracelo domů. Díky, sisi.

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: larkinh - 18.07. 2018
To vypadá na pořádně legrační čtení - jsem zvědavá na pokračování. Dík za překlad.
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 01.08. 2018
Letní povídky v mém podání už tradičně patří nějaké taškařici, tak doufám, že se budeš bavit i nadále. Díky, larkinh!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: prodavacka - 18.07. 2018
Ahoj, to vypadá, že s Hermionou a Snapeem to bude docela psina, děkuju a těším se na další díl. Zdraví Prodavačka
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 01.08. 2018
Psina to rozhodně bude, to můžu slíbit :-)

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Twilly - 18.07. 2018
Poviedka je skvelá. Už pri prológu som ju tradične prečítala, aby som si neskôr dokonale užila preklad. Len, priznám sa, nejako mi unikol zmysel predkladu mena Roger. Ak mám byť úprimná, pôvodné sa mi páči jednak viac a v konečnom dôsledku sa hodí k majiteľovi ako Severus Snape omnoho viac než nejaký Franta. Já viem, že (zlo?)zvyk českých prekladateľov prekladať aj priezviská postáv je silný, ale niekedy sa to vážne nehodí do deja.... Inak preklad hodnotím maximálne pozitívne.
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 01.08. 2018
Jsem ráda, že se ti povídka líbí, ten příběh je opravdu skvělý. Pokud jde o (zlo?)zvyk překládání jmen postav, rozhodně se nejedná jen o českou specialitu (stačí si najít, co Francouzi provedli Severusovi). Ale já jsem velký zastánce toho, aby se tak dělo, pokud má mít jméno v originále ještě nějaký další význam. Myslím, že tady je použito jméno Roger nejen jako jméno, ale i s přihlédnutím k dalším významům tohoto výrazu, a přesně o to nám šlo i v češtině. Navíc dveře nepojmenoval Severus, ale Hermiona, a osobně si myslím, že jejich vícesmyslové pojmenování zvolila našemu netopýrkovi natruc. Téhle Hermioně by to bylo náramně podobné :-)

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Gift - 16.07. 2018
To je uzasne! Sice je Stopar stale na mem to-read liste, cteni jsem si presto nesmirne uzivala. Neco podobne presvedcive sileneho jsem snad cetli od Jacome a jejiho prekladu Pekla. Toto ma ovsem mnohem mirumilovnejsi a vtipnejsi naladicku. Presne dle meho gusta. ;-) Uz se mooooc tesim na dalsi. Diky!!
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 17.07. 2018
Jsem ráda, že si povídka našla tolik čtenářů. Já se do ní zamilovala okamžitě :-) Doufám, že si užiješ i pokračování. Díky, Gift!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: zuzule - 16.07. 2018
Franta boduje :D (tu scenu v knizce miluju :D) Dekuju!
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Jo, kdepak Franta, to je sekáč! I když se zakecává :-)) Díky!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: luisakralickova - 15.07. 2018
Paráda, velké díky. Vytrvalost osoby s oficiální záležitostí ministerstva byla uchvacující, její odpor k Mistrovi zdrcující a to kuře ...skličující. Těším se na vysvětlení;)
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Hermiona je vytrvalá, zodpovědná a zvědavá. Nebezpečná kombinace :-) Vysvětlení bude následovat - velmi, velmi postupně :-) Ale věřím, že nebude skličující :-) Díky, luiso!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: denice - 15.07. 2018
Tuhle povídku žeru! Je fakt geniální a není postava, kterou bych nemilovala. Jasné antidepresivum. Díky.
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Já jsem tajně doufala, že bude mít tahle věc úspěch - a jsem nadšená, že jsem se při výběru nezmýlila. Když se člověk nahlas pochechtává při čtení originálu i podruhé... :-D Veliké díky, Denice!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Lupina - 15.07. 2018
Jsem šťastná, že jsi nechala Frantu. To jméno má šmrnc. A zůstal zachován dvojsmysl :D Prostě ty dveře můžou být už jedině Frantou. Pamatuji si, že při prvním čtení mě napadlo, že za Hermioninou záští vůči Snapovi musí být něco víc. Pro potvrzení si musím počkat, jsem velmi napjatá. A furt mi v hlavě vrtá, tedy klová, to kuře :D Je to nářez. Díky, Jacomo!
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Franta byl jednoznačná volba, o tom nebyly pochyby :-D Jo, taky jsem hledala to odůvodnění Hermioniny záště vůči Snapeovi - jsem zvědavá, jestli tě vysvětlení v budoucnu uspokojí. Ke kuřeti můžu napsat jediné - kykyryký! ;-)) Díky, Lupinko! Za všechno.

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: martik - 15.07. 2018
Musím dát Hermioně za pravdu - z vlastní zkušenosti vím, že pokud se hledá způsob jak s někým vyj...., je možné upravovat předpisy i několikrát do roka. Pustila jsem si depresária Marvina v originále a iluze mluvících dveří Franty byla takřka dokonalá. Díky za radu :-D A pokud Snapea dostane i Grangerová během půl minuty na lopatky, tak ochranu vážně potřebuje. I když mám sto chutí souhlasit s Dracem - kdo uchrání chudáka Severuse před ní? Je vůbec zajímavé vidět takto zaujatou Hermionu vůči Snapeovi, zvlášť v kontrastu se smířlivým Ronem. Díky, Jacomo, bylo to opět skvělé :-D :-D PS: Snapeovo kuře mi vrtá hlavou čím dál víc. Hotová záhada. Jestlipak už se příště dočkáme nějakého kvokání :-D
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Myslím, že zrovna v Kingsleyho oddělení to takto nechodí, ale no jo, holka naše, když jí se tak strašně nechtělo ke Snapeovi ;-) Je divná, že jo? Ach, Marvin mluvící Rickmanovým hlasem... to se vždycky rozteču... Hermionino skolení Snapea jsem odůvodňovala výše, prostě těch osm na sobě makala, kdežto náš netopýrek ne. Což se projeví. Právě ta Hermionina zaujatost a Ronovo smíření mě na tom hrozně baví. Je to takové osvěžující. Veliké díky za krásný komentář, Martiku. Jo, jo, kuře bude vrtat do ledasčeho ;-) Kokodák!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Neprihlásený - 14.07. 2018
No tak to vyzerá, že bude veselo. Super. Vďaka za kapču.
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
To tedy bude! Díky.

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Sally - 14.07. 2018
Draco, Ron a Hermiona tvoria podarenú trojicu a bavia ma :D Vlastne ma baví každá postava (či dvere) v tejto poviedke! Mne sa osobne páči vyše Roger, ale to bude možno tým, že som si naň zvykla v originále. Proste Roger vedie na plnej čiare, moc sa teším na ďalšie dialógy :D Díki za preklad, je bravúrny a číta sa sám :) Koľko rokov má vlastne Hermiona a spol? Ak počítame, že nastúpila hneď v 18-tich, tak má koľko, 26?
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Máš pravdu - nějak mi tihle tři sedli, prostě správná banda, která si rozumí. Počkej, až se objeví Harry, to bude teprve něco! Chápu, že když sis zvykla na Rogera, je Franta trochu divný, ale možná je to malinko i trochu tím zabarvením, které v tom cítíme v češtině. Ale hlavně, že dveřím zůstal jejich vydařený slovník, ne? A ještě zaperlí, jak víme :-) Jo, věk Hermiony mi vychází kolem 26 - podle kánonu se narodila v září, takže do Bradavic nastupovala ve dvanácti, v 7. knize jí na konci bylo skoro 18 a plus 8 let u bystrozorů.

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Elza - 14.07. 2018
Nemá chybu! Zcela boží. :D PS: Najmě ta poznámka o čarodějnicích na Sibiři... Zrovna za nimi letím! :D
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Že? Já je zbožňuju všechny. I ty čarodějnice na Sibiři ;-)

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: margareta - 14.07. 2018
To je úžasné!! Snape, kterého je schopná ručně přišpendlit do bláta Grangerová, opravdu potřebuje ochranku! Co se mu to stalo? Ona je skutečně machr. Vždyť už málem ukecala dveře - tedy Frantu, aby ji pustil dovnitř! Jo, to chtělo ženský přístup, kdepak Davis. Jsem strašně zvědavá na tu slepici nebo kuře nebo co to Snape má. Jak jí říká? P.s. dalo by se říct, že pojmenování Franta, resp. frantík, má skutečně k Rogerovi či rogerovi co do významu určité vazby, hihi. Děkuji za veselé dopoledne! Moc se těším na další kapitolu!!
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Já si tuhle Hermiona představuju trochu jako nějakou akční hrdinku - ostatně má za sebou osm let u bystrozorů, tak asi něco umět musí. Kdežto Snape - no, však to zjistíš, čím se zaobíral a zaobírá ;-) Jo, bude toho víc k rozlousknutí - bylo dřív vejce nebo slepice? :-)) Jsem ráda, že ti Franta sedl. Nám tedy naprosto. Díky za krásný komentář, margareto!

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Reni38 - 14.07. 2018
Dveře Franta jsou super. Ale co když to jméno Roger byla narážka na Roger-security v Ustí nad Labem?? :-D :-D
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Odstřelila jsi mě - tuto pro mě neznámou informaci jsme rozhodně nevzaly do úvahy! No co ale, už je to Franta! :-)))

Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: silrien - 14.07. 2018
Super. Miluji dveře jménem Franta. Doufám, že budou mít ještě nějaký prostor se projevit. A jdu si znovu přečíst Průvodce. Draco je s kuřetem vytrvalý, jsem zvědavá, jak to tedy je. A scéna Hermiony zaklekávající Severuse, je roztomilá. Těším se na pokračování. Děkuji
Re: Sedm návyků... - část 1/7 Od: Jacomo - 16.07. 2018
Ano, Frantu jsme rozhodně neslyšeli naposled :-) A Draco sice něco ví, ale zdaleka neví všechno. Jako tady ostatně skoro nikdo - nejen my. Myslím, že bude fajn být při tom, až budou jednotlivé postavy zjišťovat motivaci ostatních. Díky, silrien!

Prehľad článkov k tejto téme: