Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Izolace

Kapitola 31 - Krev

Izolace
Vložené: arabeska - 22.07. 2018 Téma: Izolace
arabeska nám napísal:

Autor: Bex-chan                Překlad: arabeska             Beta: morikage             Banner: Vojta

OriginálBlood

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 


Ani si nevzpomínala, že na Harryho a Rona zařvala: „UTÍKEJTE!“

Dala se na úprk ještě dřív, než jí její vlastní hlas dolehl k uším, a se vším, co měla, letěla mezi stromy. Země se otřásala pod hlasitými údery nohou lapků a ten zvuk kolem ní burácel jako bubny. Klopýtala přes zrádné klacky a skryté kaluže bahna, ale v zajetí bouře adrenalinu zůstávala soustředěná.

Harry běžel pár metrů napravo od ní a lesem ho pronásledovali dva lapkové. Neviděla Rona, ale slyšela ho, jak na ně volá, asi z druhé strany od Harryho, a modlila se, aby si udržel dost rozumu a nezakřičel jejich skutečná jména. Kéž by se tak dokázali vzdálit a dostat se k sobě, aby se mohli přemístit. Kéž by se mohli dostat do bezpečí. Kéž by…

Lapka za jejími zády už jí šlapal na paty.

Po straně viděla jeho dlouhý obrys a chlad toho stínu ji mrazil na šíji. Vypálila za záda zaklínadlo a jeho jiskry jí ožehly tvář. Zaslechla tupý úder a doufala, že se jí úspěšně podařilo ho zneškodnit, jenže to už cítila dalšího, jak se na ni lepí.

Kolem ucha jí zasvištěla kletba a Hermiona zvedla ruku, aby si zakryla oči. Paprsek vzápětí narazil do stromu před ní a rozmlátil kmen na třísky. Znovu seslala přes rameno kouzlo a nějak se jí podařilo ještě zrychlit. Snažila se zatočit k Harrymu a Ronovi. Kdyby se k nim dokázala…

Slyšela, jak se Ronovy výkřiky změnily, a došlo jí, že ho dostali.

Tak to je konec. Neexistovala šance, že by ho s Harrym nechali v jejich spárech samotného. Jsou v háji.

Utíkala dál, dokud se nepřiblížila k Harrymu natolik, aby seslala bodavé kouzlo, které ji napadlo jako první. Trefila cíl a sledovala, jak Harryho tvář bublá a otéká a jak klopýtá pod náporem průvodní bolesti. Doufala, že to postačí na změnu jeho vzezření. Na to, aby jej nikdo nepoznal.

Ron neúnavně vzdoroval dvěma lapkům, kteří jej táhli ke své skupině, ale bezvýsledně. Lapkové je teď obklopovali ze všech stran, proplétali se mezi stromy, aby je obklíčili. Dva z nich ji chytili za paže, ale teprve když k nim začal pochodovat Fenrir Šedohřbet, si Hermiona uvědomila, jak vyděšená vlastně je. Z dlouhého hladového pohledu, který na ni upíral, se jí zvedal žaludek. Vypadal přesně tak, jak si jej pamatovala – zdivočelý, zanedbaný. Její oči upoutala zaschlá krev za jeho nehty.

Útěk se nikdy nevyplácí,“ zaskřípal a pozornýma očima se zaměřil na Harryho. „Co máš sakra s ksichtem, zrůdo?“

Al-alergie,“ vykoktal Harry.

Šedohřbet zvedl zarostlé obočí. „Jména. Hned.“

Dudley, Vernon Dudley.“

A ty, zrzoune?“

Stan Silnička -“

Fenrir mu vrazil políček, až Ron úlekem vyhekl. „Pravé jméno.“

Ron ztěžka polkl. „Barny Weasley.“

Weasley?“ zopakoval Fenrir. „Takže krvezrádce. A říká ti něco Fénixův řád? Tam pár Weasleyů je.“

Ron zavrtěl hlavou a Hermiona uhnula pohledem, když se na ni Fenrir zaměřil s tím stejným perverzním výrazem. „A ty, kočičko?“

Penelope Clearwaterová,“ pronesla přesvědčivěji, než předpokládala.

Krásné jméno pro krasotinku,“ olízl si Šedohřbet zkažené zuby a natáhl se, aby jí přejel špičatým zažloutlým nehtem po tváři. Hermiona se otřásla a usilovně se snažila udržet žaludek v klidu. „Musíš být tak sladká…“

Nesahej na ni!“ vyštěkl Ron. „Nech ji do hajzlu být!“

Jak dojemné,“ utrousil vlkodlak a ohlédl se na jednoho z lapků. „Zkontroluj seznam. Vezmeme vás na ministerstvo. Jestli jste ti, kdo říkáte, nemáte se čeho bát -“

Hej, počkat,“ přerušil ho jeden z lapků a Hermiona si všimla potrhaného vydání Věštce v jeho ruce. Ukázal na jednu stránku. „Dívej na tohle, Šedohřbete.“

Hermiona cítila, jak se jí žaludkem rozlézá smrtelný strach, když Fenrirovy oči začaly kmitat od ní k fotce ve Věštci a zase zpátky. Vyměnila si ustaraný pohled s Harrym a snažila se zůstat vyrovnaná, ale už tušila, co přijde.

Tahle fotka se ti dost podobá, krasotinko,“ zavrčel. „A říká se tu ‚doprovází Harryho Pottera‘.“ Obrátil se na Harryho. „Ale, ale, ale. Zajímavé.“

Harry ztuhl. „Já nejsem -“

Sklapni,“ vyplivl Šedohřbet, přiskočil k Harrymu a zamžoural na nežřetelnou jizvu na jeho čele. „Jsi to ty! Máme Pottera!“

Smečka lapků vybuchla nadšením a ani efekt bodacího kouzla nedokázal zakrýt Harryho zděšení. „Odchod!“ zavelel jeden z lapků. „Vezmeme ho na ministerstvo.“

Ne!“ štěkl Fenrir. „ Aby smetanu slízli oni? Bereme ho rovnou k Pánovi zla.“

Hermiona cítila srdce až v krku.

Bože, ne…

Na Malfoy Manor.“

*

Když Draco scházel ze schodů, zasáhla ho znenadání vlna nevolnosti a on se musel chytit zábradlí, aby zůstal na nohou, zatímco ten pocit vstřebával. Když všechno přešlo, zavrtěl hlavou a uzavřel to jako důsledek nedostatku spánku.

Jeho pozornost upoutal tlumený šum hlasů – přiřadil je Theovi, Blaisovi a Andromedě. Protáhl si ramena a přiblížil se ke kuchyni.

Od svého výbuchu z minulého týdne se mu úspěšně dařilo Theovi a Blaisovi vyhýbat, jelikož mu bylo jasné, že Theo pravděpodobně utrousí komentáře, které v něm jen rozpumpují další vztek, ale teď už mu na tom nezáleželo. Z pohledu na stěny ložnice a z toho ticha se mu zvedal žaludek. Jestli se Theo bude chtít chovat jako kretén, srovná se s tím, zvlášť když ho tak zlomila Tedova smrt.

Když otevřel dveře, Theo, Blaise a Andromeda ustali v konverzaci a upřeli na něj ostražité a zvědavé pohledy. Draco se nejdřív zaměřil na Blaise a okamžitě si z jeho rozcuchaného vzhledu a krví podlitých očí vyvodil, že Láskorádová se stále ještě nevrátila. Byl neoholený, vyčerpaný a úzkostlivý, obočí měl svraštěné, v tváři vrásky starostí a tělo napjaté jako struna, jako by byl připravený k výpadu.

Andromeda připravovala jídlo, a ačkoliv každou buňkou vypadala jako truchlící vdova, oči se jí třpytily, což si Draco vysvětloval nedávným narozením jejího vnuka. Ano, rozhodně vypadala lépe, jako by se její duše pomalu zacelovala, a to bylo… dobře. Možná už akceptoval, že je jeho teta, nebo to možná bylo tou podobou s jeho vlastní matkou, ale vidět ji v takových depresích mu nedělalo dobře.

A pak tu byl Theo…

No, dobré odpoledne, cizinče,“ ušklíbl se a Draco protočil oči. „Jak milé od tebe, že ses rozhodl nás poctít svou přítomností -“

Theo,“ varovala jej Andromeda. „Nezačínej.“

Už jsem málem zapomněl, jak vypadáš,“ pokračoval Theo. „Když se na to podívám zpětně, bylo to asi skryté požehnání.“

Naser si,“ obořil se na něj Draco a klesl na volnou židli. „Nemám na tebe náladu, Notte.“

Jen se snažím oživit atmosféru…“

Stačilo, Theo,“ pronesla Andromeda pevně. „Víš, že tobě nikdo neřekl ani slovo, když jsi byl rozrušený.“

Hej!“ zahlásil. „To je něco úplně jiného! Fakt jsem tu jediný, kdo má tuhle ironickou situaci s Dracem za směšnou? Je to Grangerová -“

Theo,“ procedil Draco, „ještě slovo a -“

Hele, já se nehodlám navážet do těch sraček kolem mudlorozených a tak, ale tys ji kvůli jejímu krevnímu statusu nenáviděl a navíc je to Potterova pravá ruka -“

Theo!“

A podívej se na sebe. Zběhnul jsi a máš mudlorozenou přítelkyni, která je náhodou nebelvírskou princeznou a navíc členkou té Fénixovy bandy.“

Draco zavrčel. „Theo, já tě -“

No do háje, já bych solil galeony, jenom abych viděl výrazy tvých rodičů, až to praskne,“ zazubil se Theo s upřímným pobavením. „Uznej, nebylo by snazší se prostě rovnou vysrat přímo na rodinný erb nebo otcův majlant?“

A dost, Theo!“ okřikla ho Andromeda. „Už jsi řekl svoje!“

Jenom se bavím -“

Ale tady nic k smíchu není.“

U Merlinových koulí,“ uchechtl se. „Všichni jste přišli o smysl pro humor. Já přece nerýpu. Víte, všechen šok jsem vyčerpal, když se Blaise zakoukal do Láskorádové. Vlastně byste mohli založit klub, nebo možná napsat knihu. Rady a tipy, jak si užít a nasrat rodiče zároveň – napsali Draco Malfoy a Blaise Zabini.“

Theo, drž do prdele hubu!“ procedil Blaise pomalu, ale v jeho postoji se odrážel podivný klid, když se opřel a prstem poklepával o hrnek vlažné kávy. „Jestli se ještě jenom nadechneš tak, aby mě to vytočilo, dostaneš přes hubu, jasné?“

Theo povadl, ale povýšeně mlaskl. „Máme smysl pro humor, co?“

Blaise vystřelil ze židle, že Thea užuž zardousí. „Ty se nikdy do prdele nenaučíš držet -“

Blaisi, uklidni se!“ zakřičela Andromeda a postavila se mezi ně. „Theo, běž pomoct Milesovi s prádlem.“

Cože? Dělal jsem to včera -“

To je mi jedno. Všem tady lezeš na nervy a já se nehodlám -“

Proč tu mám chodit po špičkách jenom proto, že tu tihle dva brečí kvůli holkám?“

Běž!“ nařídila Andromeda. „Ihned!“

Do prdele,“ zavrčel Theo, potřásl hlavou a oddupal pryč.

Práskl za sebou dveřmi a Blaise se s dlouhým a třaslavým výdechem zhroutil zpět do židle. Draco ho pozorně sledoval. Tolik poznával ty všeříkající známky stresu a obav.

Chápu to tak, že Láskorádová je stále nezvěstná?“ zeptal se, i když si nebyl jistý, co si počne s odpovědí.

Blaise k němu zvedl rezervovaný pohled a zaváhal, než jednou kývl. „Skoro dva týdny.“

Brzy se objeví,“ promluvila Andromeda konejšivě, ale znělo to jen jako chatrné přání.

*

Z Manoru sálala smrt a černá magie a Hermiona se ten mrtvolný zápach snažila vdechovat co nejméně.

Namísto toho se pozorně rozhlížela a mozek jí pracoval na plné obrátky a snažil se sestavit plán útěku, ačkoliv si uvědomovala, že to bude nemožné. Neměli hůlky, stáli proti převaze a Manor by za žádných okolností nestál bez protipřemisťovacích ochran. Potřebovali by zázrak. A to rychle.

Cítila ve vlasech Fenrirův zkažený dech a pokusila se před ním ucuknout. Spolu se svými nohsledy dotáhl Hermionu, Harryho a Rona do rozlehlé místnosti, a když si Hermiona uvědomila, kdo tam na ně čeká, vnitřnosti se jí sevřely strachem.

Něco na Belatrix ji vždy děsilo.

Možná to byl ten vyšinutý a sadistický lesk v očích nebo znepokojivý tik zkroucených rtů, ale tak či tak… jí připadala nelidská, jako by jí šílenství omílalo mozek tak dlouho, dokud v ní nezůstal už ani kousek známých emocí či instinktů. Byla zrůda, ďábelský psychotický nástroj původně sestrojený jen na mučení a vraždění. A ona si to vychutnávala jako nějaký zvrácený koníček, kterým jen trávila volný čas. To z ní dělalo nepříčetnou a smrtící zbraň.

Za Belatrix nastal pohyb a Hermiona sotva potlačila zalapání po dechu.

Lucius a Narcisa Malfoyovi. Od posledně se tolik změnili. Veškerá ta křiklavá šlechtická arogance se vytratila, stejně jako ta sebejistá nafoukanost oddaného páru, kterému se dostalo moci, a Hermionu to přimrazilo na místě. Narcisa vypadala, že se už týdny nenajedla, neduživá a sužovaná úzkostmi, zatímco Lucius nesl známky člověka, který byl po celé měsíce vytrvale mučen, dokud ho jeho pýcha neopustila a duch nevyprchal.

Hermiona nechtěně zachytila Narcisin pohled a neviděla v něm nic jiného než žal. V tu chvíli si uvědomila, že Narcisa téměř rok neviděla Draca, nepochybně předpokládala, že je mrtvý, a Hermiona na ten kratičký okamžik zapomněla, za jak krutou ženu Narcisu vždy pokládala. Viděla jen zranitelnou matku, která ztratila svého syna. Zdála se vyčerpaná, bezmocná a téměř… laxní, oproti Belatrix a Petrovi Pettigrewovi, kteří se k nim okamžitě vrhli.

Máme Pottera!“ zahlásil Fenrir. „Povolejte Pána zla -“

Jen chviličku,“ přerušila jej Belatrix. „Jak si můžete být tak jistí? Ta jeho tvář vypadá -“

Tahle holka je mudlovská šmejdka,“ odpověděl Šedohřbet a postrčil Hermionu k Belatrix. „Její fotka byla ve Věštci a prý cestuje s Potterem -“

Mudlovská šmejdka?“ zopakovala Belatrix se zájmem a švihla zvrácenýma očima Hermioniným směrem. Téměř si olízla rty v dychtivém očekávání. „Opravdu mi někoho připomínáš. Cisso! Tys tuhle už párkrát potkala, ne? Jak se jmenuje? Neříkala jsi, žes ji před pár dny viděla u Madam Malkinové?“

Narcisa sotva zvedla hlavu. „Nevzpomínám si.“

Grangerová! Ta šmejdka se jmenuje Grangerová, Draco se o ní před lety zmínil,“ řekl Lucius a Hermioně neušla bolest v Narcisině tváři, když zaslechla synovo jméno. Cítila totiž to samé, co ona. „Ano, všude táhla s Potterem! Musí to být on!“

Říkal jsem to!“ chvástal se Fenrir. „A tady má tu jizvu -“

Ukaž!“ Belatrix nakráčela k Harrymu a popadla ho za tvář. „Je to on! Zavolám -“

Já ho povolám!“ skočil jí Lucius do řeči a chopil se svého rukávu. „Nech mě, ať…“

Teď není čas na tvoji zoufalou touhu po jeho uznání, Luciusi!“

Nemluv s ním takhle!“ vyštěkla Narcisa na svou sestru a Hermiona jimi byla tak rozptýlená, že si ani nevšimla, jak jí jeden z lapků zacloumal s kabelkou.

Ále, nebuď tak přecitlivělá, Cisso! Není to moje chyba, že sis vzala takového ubožáka…“

Belatrixin hlas zeslábl a oči se jí zúžily rozhořčením.

*

Draco sebou škubl a shlédl na své předloktí.

Znamení ho začalo svědit, téměř bolestivě. S nelibostí si vyhrnul rukáv, aby se zamračil na ten odporný cejch na bledé kůži. Nějakou dobu ho už nezkoumal, skoro ho už od událostí na Astronomické věži nebral na vědomí, o to méně od chvíle, kdy začal spát s Grangerovou. Vypálené znamení vypadalo jako vždycky, ale to otravné mravenčení se stále zhoršovalo a Draco potlačil zaúpění.

Draco?“ zamumlala Andromeda a ostražitě shlédla k jeho paži. „Co se děje?“

Nevím,“ zabručel. „Prostě to najednou začalo… pálit.“

*

Všechno se to semlelo příliš rychle.

Jeden z Fenrirových mužů strhl Hermioně kabelku, vytáhl z ní Nebelvírův meč a Belatrix vzápětí spustila výbuch otázek a pálila kletby na ty z lapků, kteří byli natolik hloupí, že si troufli suverénně odpovídat. Hermiona zadržela dech, dokud jiskry z Belatrixiny hůlky nepohasly, a shlédla k nehybným tělům, která ležela roztroušená po podlaze jako konfety.

Červíčku!“ vyštěkla Belatrix a ukázala na zraněné lapky. „Zbav se jich. Vezmi je na pozemek, vypořádám se s nimi později.“

A-ale Belatrix,“ zadrhl se Lucius. „Pán zla -“

Jestli teď povoláš Pána zla, naservíruje si naše hlavy, ty zabedněný idiote!“ Obrátila se k Fenrirovi. „Zavři je všechny do podzemí, ale nech mi tady tu… mudlovskou šmejdku,“ rozkázala Belatrix a přiblížila se k Hermioně tak blízko, že téměř cítila vlhkost jejího dechu. „Chviličku si pokecáme -“

Ne, počkejte!“ zakřičel Ron. „Ne, ji ne! Vezměte si mě!“

Na tebe přijde řada později, krvezrádce.“

Nechte ji!“

Fenrir pustil Hermionu, vrazil Ronovi pěstí a umlčel tak jeho protesty, než jeho i Harryho popadl a odtáhl je z místnosti. Hermiona je sledovala a srdce jí pokleslo, když jí zmizeli z dohledu a hlasy postupně umlkly.

Ó,“ začala se rozplývat Belatrix. „Jak smutné.“

Hermiona se roztřásla a dech se jí zrychlil, ale snažila se tělo donutit, aby neprozradilo strach. Do pekla s ní, jestli poskytne Belatrix uspokojení z toho, že ji uvidí zlomenou. Ta čarodějnice na ni zírala s výrazem zlověstného nadšení a hůlkou si posměšně poklepávala o bok, až se musela Hermiona odvrátit. Oči jí přitom znovu sklouzly k Narcise, ale ta se jen mračila na podlahu.

Kdes vzala ten meč, šmejdko?“ zasyčela jí Belatrix do ucha.

Na-našli jsme ho. Jen to jen padělek. Kopie -“

Lžeš,“ vycenila na ni Belatrix otlučené našedlé zuby. „Ne že by na tom záleželo. Tak jako tak si tě pomučím. Můžeme začít?“

Hermiona zpevnila končetiny a obrnila se proti nevyhnutelnému, zvedla vzpurně hlavu na znamení důstojnosti a opakovala si, že nebude křičet.

Po první vlně mučící kletby padla na kolena. Cítila se, jako by jí kosti, krev, žíly, všechno pod kůží vzplanulo, nebo jako by jí do každé částečky těla bodaly tupé rezavé nože. Celé její tělo se napínalo do nepřirozených úhlů a ona si skousla jazyk, aby zadržela výkřik, který ji dusil v krku.

Merline, to byla bolest… takovou nikdy nezažila.

A pak to ustalo.

Jak jste se vloupali do mého trezoru?“ tyčila se Belatrix nad ní a dožadovala se Belatrix odpovědi.

My-my jsme se ne -“

Crucio!“

Druhé kolo bylo o tolik horší, tak nějak koncentrovanější a hlubší a Hermiona se zhroutila na podlahu a tělo se jí samovolně svíjelo otřesy. Pomyslela si, že ten křik, který se rozléhá všude kolem, rozhodně nezní jako její, ale hlasivky ji pálily a ona krutou cestou pochopila, jak taková kletba dokáže přivést lidi k šílenství.

*

Draco si stáhl rukáv, aby Znamení zla zase schoval.

Stále trochu svědilo, ale už se to dalo snést a jemu se nelíbilo, jak jeho předloktí Andromeda s Blaisem rozpačitě pozorovali. Teď oba mlčeli. Blaise přejížděl prstem po okraji svého hrnku a jeho teta nepřítomně poklízela kuchyni, takže když se zvenku ozvalo prásknutí přemístění, trojice sebou trhla překvapením.

Tonksová se vpotácela do kuchyně zadním vchodem a vrhla se ke své matce, s uzlíčkem zabaleným v dece v náručí. Dvou přítomných zmijozelů si vůbec nevšímala. Ačkoliv Draco viděl jen její záda, z viditelného napětí jejích ramen soudil, že byla vystresovaná a ve spěchu, a vyměnil si s Blaisem zmatený pohled.

Mami, potřebuju, abys chvíli pohlídala Teddyho,“ vychrlila. „Nevím, na jak dlouho…“

O co jde, Nymfadoro?“ tázala se Andromeda. „Co se stalo?“

Právě jsme dostali echo od Aberfortha,“ spustila Tonksová, zatímco jí opatrně předávala Teddyho. „Lapkové je museli chytit, a dokonce říkal, že tam byli i jiní -“

Zlatíčko, zpomal. O kom to mluvíš?“

Harry, Ron a Hermiona. Byli -“

Cože?“ vydechl Draco, přes šok sotva slyšitelně. Zvedl se na nohy a Tonksová se s prudkým nádechem obrátila. „Cos to -“

Tohle jsi neměl slyšet.“

Říkala jsi Grangerová?“

Počkej chvíli -“

Řekla jsi Grangerová,“ zopakoval tiše jako ve zlé předtuše. „Je… je v pořádku?“

Doslova musel tu otázku vydávit a ani nechtěl znát odpověď. Nikdy necítil nic podobného; emoce ho dusily v hrdle, v očích mu prudce tepalo a celé tělo vyjadřovalo známky blížícího se kolapsu. Přesně tohoto se k smrti bál… jeho čarodějka… jeho Hermiona…

Ale realita byla krutá.

Tonksová vzdychla. „Podle našich zdrojů.“

Co to do prdele znamená?“ vyprskl Draco a přiskočil ke dveřím, aby jeho sestřenici náhodou nenapadlo projít. „Je naživu, nebo není naživu?“

Nevíme, ale myslíme si -“

Říkala jsi, že tam byli i jiní,“ hlesl Blaise. „Lenka. Byla tam Lenka taky?“

Je… je to pravděpodobné, ale nic nevíme jistě -“

Tak co do háje víte?“ tázal se Draco netrpělivě.

Víme, kde jsou,“ odpověděla mu Tonksová a upřela na něj rozčilující pohled. „Jsou ve tvém domě. Drží je na Malfoy Manor.“

*

Nic jsme nevzali,“ sténala Hermiona, hlas jí selhával. „Je… to jen kopie.“

Znovu cítila, jak stoupá do vzduchu, téměř dva metry vysoko, než Belatrix jejím tělem mrštila zpět na ledovou kamennou podlahu. Hlava jí dopadla tak tvrdě, až poskočila, a vzápětí na týle ucítila vlhko a teplo. Sotva si uvědomila ten železnatý zápach krve, Belatrix k ní poklekla, popadla ji za paži a roztrhla jí rukáv.

Odporná mudlovská šmejdko,“ zasyčela a s hrozivým pokřiveným výrazem na Hermionu shlížela. „Všichni byste měli být označeni už od narození.“

Belatrix zamumlala neznámou kletbu a na špičce její hůlky se rozzářila kulička zeleného světla. Hermiona vytřeštila zděšeně oči, když ji vzápětí zabodla do její kůže. Řezala ji do předloktí, usekávala kusy kůže a Hermiona znovu vřískala, mrskala sebou a snažila se jí vytrhnout, ale Belatrix pracovala dál a trvalo to snad hodiny.

Když s její paží skončila, vypálila jí další Crucio přímo do hrudi a Hermioniny bolestné výkřiky ochraptěly a zeslábly do zlomených a žalostných stenů umírajícího ptáčete. Hlas vzdal boj, ale potřeba křičet ji neopouštěla, zatímco ji Belatrix dál mučila až na hranici šílenství.

Pak to znovu ustalo a pozůstatky kletby se jako jed rozlézaly po celém jejím nitru a Hermiona, Godriku, Hermiona cítila takovou závrať. Bojovala s bezvědomím, věděla, že omdlít s takovým zraněním na hlavě by rozhodně nebylo moudré, ale zdálo se tak lákavé podlehnout vábení tmy, která jí pomalu zahalovala vidění.

Přiveď toho skřeta, Červíčku,“ rozkázala Belatrix. „Řekne nám, jestli je ten meč padělek.“

*

Teddy začal v Andromedině náručí pofňukávat, ale Draco to stěží zaznamenal.

V mém domě?“ zopakoval šeptem. „Proč by -“

Ty-víš-kdo používá Manor jako základnu,“ prozradila mu Tonksová otevřeně. „Nevíme, co se děje, ale víme, že tam jsou.“

Takže mě musíš vzít s sebou! Já znám Manor! Můžu -“

Pozemky chrání protipřemisťovací kouzla a určitě se změnila od té doby, co jsi pohřešován.“

Stejně bych se tam mohl dostat.“

Draco, počkej -“

NE! Ty do prdele počkej!“ zaburácel a dlouhými kroky poháněnými vztekem k ní vykročil. „Potřebuju se tam dostat! Potřebuju -“

Nemůžeš nic udělat,“ přerušila ho Tonksová klidně. „Bylo by pro tebe příliš nebezpečné, kdybys jen tak vpadl na ústřednu Smrtijedů, a stejně tak pro všechny, které tam drží.“

Tak co chcete dělat?“ dožadoval se a pěstí vrazil do stěny. „Necháte tam Grangerovou jen tak? Zabijou ji, ty pitomá -“

Pomoc už je na cestě,“ pověděla Tonksová. „Jestli půjde všechno podle plánu, brzy odtamtud vypadnou.“

*

Šmejdka.

To slovo vystupovalo z jejího předloktí jako zanícený lišej, jež ronil kapky krve jako slzy. Usoudila, že zranění na hlavě je mnohem horší, než jak se předtím domnívala. Mlhavý závoj před očima se zhoršoval a zvuky Belatrixina výslechu skřeta Griphooka zněly na míle vzdáleně. Krví nasáklé vlasy se jí lepily k šíji v hustých chuchvalcích a hlavu měla necitlivou a prázdnou, téměř jako odříznutou od zbytku zdevastovaného těla.

Odhadovala, že má pár zlomených žeber, možná i paži, ale bylo složité soustředit se na konkrétní oblast bolesti. Z koutku úst jí vytékala úzká stružka krve, ale nedokázala určit, jestli si vším tím vřískotem roztrhla hlasivky nebo trpí vnitřním zraněním.

Na tom nezáleží…

Hermiona se smířila s tím, že tady zemře, vyděšená a osamocená na ledové podlaze, a že zemře rukou příbuzné toho, do koho se zamilovala. Znělo to téměř poeticky, ale tak to koneckonců v románech chodí.

Zmocňovalo se jí bezvědomí a uvědomovala si, že až mu propadne, už se neprobudí. Nikdo nepřijde. Nikdo nebude moci přijít. Logicky pro ni byla smrt nevyhnutelná, tak jako pro každého, jen ta její zkrátka přijde dříve. Příliš brzy. Příliš zdlouhavě a mučivě.

Myslela na své rodiče, jak se pravděpodobně nikdy nedozví, že jejich dcera, která je donutila, aby na ni zapomněli, byla zavražděna. Ačkoliv tak to bude možná nejlepší…

Myslela na Harryho a Rona, uvažovala, co se s nimi stane, a modlila se, aby se dokázali osvobodit, nebo aby to alespoň pro ně bylo snazší než pro ni.

Myslela na Draca a na vztah, kterému se stěží dostalo šance vůbec započít. Tak krátký. Tak srdcervoucí. Tak… nádherný ve všech špatných smyslech slova.

Neměla v plánu zamumlat jeho jméno nahlas, přísahala by, že jí hrdlo nedovolí utrousit už ani hlásku, ale rozhodně to slyšela. Ani nezvážila možnost, že by její zlomený hlas mohl dolehnout k cizím uším, dokud se jí do zorného pole najednou nedostal rozvlněný lem hábitu. Sebrala všechny zbytečky sil a podařilo se jí nadzvednout hlavu, aby se setkala s očima Narcisy Malfoyové.

Starší čarodějka měla tvář staženou směsicí překvapení a zmatení a ostražitě se rozhlédla po místnosti – zřejmě aby zkontrolovala, že jim nikdo nevěnuje pozornost – než poklekla po Hermionině boku.

Řekla jsi Dracovo jméno,“ zašeptala. „Proč bys… víš, co se s ním stalo?“

Hermiona se pokoušela odpovědět, ale vyloudila ze sebe jen skřípavý zvuk bez významu. Narcisa znovu přelétla pohledem okolí a potom pomalu vytáhla hůlku z kapsy, namířila ji na Hermionu a rysy se jí zostřily soustředěním.

Legilimens.“

Neexistoval způsob, jak se tomu kouzlu bránit. Hermiona pevně zavřela oči, když jí páteří vystřelila horkost až do hlavy. Vzpomínky se jí míhaly pod víčky jako film, obrazy z prvních nepříjemných týdnů, kdy byl Draco přinucen zůstat u ní v komnatách. Viděla se, jak ho řeže do dlaně a spojuje jejich ruce. Viděla ho, jak se k ní naklání po píchnutí včelou, i jak se poprvé letmo políbili. Viděla sebe, jak se vrací do komnat ze schůzky s Tonksovou, a jeho, jak bere její tvář do dlaní. Viděla sebe a jeho na pohovce, na okenní římse, na ledu a všechny ty polibky mezi tím. A pak uviděla scénu ze Zapovězeného lesa, déšť, který je bičoval, Draca, který tam stál jako socha z ledu, sebe, jak mu říká, že ho miluje, a jak mu tiskne přenášedlo do dlaně.

A pak se ocitla znovu v Manoru, vzhlížela k Narcisině ohromené tváři a téměř jí chtěla vyjádřit svůj vděk za to, že jí umožnila ty momenty oživit. Teď si připadala ještě slabší. Víčka měla jako z kamene a celý organismus ochablý a rozechvělý. Byla dezorientovaná, balancovala mezi vidinami a cítila, jak se její tělo a mysl postupně vzdávají.

„…pomoci,“ pronikl do její mysli Narcisin tlumený hlas. „Přísahej, že mi povíš, kde Draco je, a já tě odsud dostanu, slibuji. Prosím, jen mi pověz, co se stalo s mým synem.“

Hermiona se snažila promluvit, ale bezvýsledně, stěží se jí podařilo vyloudit chrchlavý zvuk, který zanikl v rámusu.

Vypukl chaos.

Měla dojem, že možná… ano, slyšela Harryho a Rona a pak také Luciuse, Fenrira a Belatrix. Všichni horečně křičeli. Narcisa zmizela a Hermiona dokázala jen naslouchat bzučivým výbuchům zaklínadel a uvažovat, zda by bylo příliš optimistické doufat, že by mohli mít šanci, že by se odsud mohli dostat živí. Pokud ne ona, pak aspoň kluci.

Ucítila drsné prsty na rameni a ve vlasech, které ji vytáhly na nohy, a potom mrazivé ostří na z posledních sil tepající žíle na hrdle.

Pusťte hůlky, jinak zemře!“ vřískla Belatrix. „OKAMŽITĚ!“

Dobře!“ zazněl Harryho hlas.

Tak je to správně. Pán zla přichází, Harry Pottere! Tvá smrt se blíží! Šedohřbete, mohl by ses postarat tady o slečnu mudlovskou šmejdku? Jsem si jista, že po tvém dnešním úspěchu ti to děvče náš pán neodepře.“

Než Harry a Ron stihli sklonit hůlky, museli se asi dostat do potyčky. Hermionina hlava klesla zpět na zem a všimla si něžného chmýří pampelišky, které v nepatrném vánku jemně ševelilo. A zaslechla i další zvuk, jako by skřípal kov o kov. Vrzání. Pukání… Všichni přítomní ztuhli, aby se zaposlouchali, a potom do ticha zaznělo poslední cvaknutí a pampeliška se zřítila k zemi.

Merlin ví, kde v sobě Hermiona vzala tolik energie, aby se vytrhla Belatrix ze sevření a klopýtla těch několik kroků do bezpečí Ronových rozpřažených paží.

Potom omdlela.

*

Už jsem ztratila moc času,“ prohlásila Tonksová. „Musím se vrátit… budou potřebovat pomoc.“

Vezmi nás s sebou!“ žadonil Blaise zoufale. „Můžeme vám pomoct.“

Nepřichází v úvahu.“

Mohli chytit moji přítelkyni! Musím zjistit, že tam není!“

Draco těžce oddechoval a snažil se držet svoji vznětlivost na uzdě. „Jen… dovol nám jít s tebou.“

Nebudu -“

Ty bezcitná mrcho!“ zaječel. „Musím vidět Hermionu! Potřebuju to, nechápeš?“

Ne!“ hádala se Tonksová nesmlouvavě. „Podívejte se na sebe, jak jste oba rozrušení! Vaše přítomnost by všemu jen uškodila!“

Prosím, jsi moje sestřenice,“ přinutil se Draco vyslovit a nenáviděl se za to, že ho tato situace donutila prosit. „Musím ji vidět.“

Draco…“

Vezmi je s sebou, Nymphadoro,“ rozhodla Andromeda a pokoušela se ukonejšit pláč svého vnuka.

Tonksová se na ni udiveně podívala: „Ale mami -“

Kdyby šlo o Remuse, chovala by ses stejně jako oni,“ přesvědčovala ji Andromeda. „Vezmi je s sebou. Dej jim něco… dej jim naději.“

Draco pozorně sledoval konflikt ve tváři své sestřenice. Zvažovala možnosti a očima těkala mezi Andromedou, Blaisem a Dracem. Potom vyčerpaně vydechla, promnula si oči a střelila po Dracovi varovným pohledem.

Jestli mě jen jedinkrát neposlechneš,“ varovala ho pomalu. „Přísahám, že tě -“

Poslechnu,“ ujistil ji. „Ve všem.“

Tak dobrá,“ souhlasila ztuhle. „Mami, kde jsou ta přenášedla, co jsem ti poslala? Musíme se tam dostat rychle.“

Tady,“ Andromeda hrábla do zásuvky a podala Tonksové kalíšek na vejce zabalený v hadru. „Dávejte na sebe pozor. Všichni.“

Draco na tetu krátce kývl na znamení vděčnosti a Tonksová opatrně vybalila otlučený porcelán a podržela ho v dlani. Chránila se hadříkem, než se všichni připraví.

Jeho nitro se kroutilo vším – obavami, starostmi, očekáváním… Znovu uvidí Grangerovou, pokud tedy ten ‚plán‘, který zmínila Tonksová, vyjde. Pokud se jim podaří dostat ji ven. Pokud bude ještě naživu.

Příliš neznámých a příliš velká pravděpodobnost chybného kroku. Znovu se mu zvedl žaludek.

Fajn, pojďme. Musíme hnout zadkem,“ urgovala je Tonksová. „Až napočítám do tří. Raz, dva, tři.“


Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 31 - Krev Od: Jimmi - 25.07. 2018
Ja som to zazrela hneď, ale musela som si na to nájsť kľud. Mala som počkať až tu bude ďalšia. Takéto konce by mali byť trestné. Ako ja viem, čo bude nasledovať, ale aj tak. Odmietam sa znova začítať do originálu. Preklad je úžasný, niečo neuveriteľné, takže obrovská vďaka aj tebe, aj bete. A sebecky dodávam, že dúfam, že si betuška švihne, pretože toto sa nedá vydržať a na ďalšie diely sa fakt teším. Ďakujem baby, je to neskutočná úroveň a kvalita.

Re: Kapitola 31 - Krev Od: Lupina - 24.07. 2018
Úžasná kapitola. Opět. Dechberoucí popis zoufalství postav. Ale na mě nejvíc zapůsobila chvíle Hermiony s Narcisou. Doufám, že Narcise dala naději, že Draco žije, že ho ještě někdy uvidí. A jelikož se Hermiona nitrozpytu neubránila, je jen dobře, že nenapadl Belatrix. Ta je naštěstí natolik vyšinutá, že jí to nemyslí dobře. Bojím se, co nastane po Dracově příchodu na Manor. Má se dostavit Pán zla a Hermiona nikde. Moc, moc děkuji za kapitolu, arabesko. (medvěd)

Re: Kapitola 31 - Krev Od: denice - 24.07. 2018
Smršť událostí, smršť emocí. Každý to napětí snáší jinak - Theo je vážně na ránu, ale potřebuje nějak upustit páru. Myslím, že by se mu svým způsobem ulevilo, kdyby dostal pár pěkných přes tu nevymáchanou pusu... Všichni už jsou skoro na konci sil a události letí šíleným tempem, skoro ani nedokážu pořádně vnímat všechny detaily. Asi nejvíc je mi líto Narcisy a Luciuse, když si představím, jak mocní a pyšní byli, a teď jsou tak zbědovaní. To je děsivý pád. Děkuji za skvělou kapitolu.

Re: Kapitola 31 - Krev Od: silrien - 23.07. 2018
Přečetla jsem včera večer s tím, že ráno napíši smysluplný komentář. No, je odpoledne a stále mám v hlavě jen:,ať to všichni přežijí. A k tomu pocit úzkosti. Velmi děkuji za překlad.

Re: Kapitola 31 - Krev Od: Katty - 23.07. 2018
Neskutečně jsem se těšila na pokračování

Re: Kapitola 31 - Krev Od: luisakralickova - 22.07. 2018
Páni, to je jízda. Nervy napnuté k prasknutí, zase se nic nevyřešilo a ještě to mučení! Snad bude další průběh odpovídat knize a povede se jim fouknout. Doufám, že záchranná mise nezpůsobí komplikace. Velké díky za další kapitolu a snad zase brzy;)

Re: Kapitola 31 b- Krev Od: margareta - 22.07. 2018
Tyhlety cliffhangery by vážně měli zakázat!! Četla jsem kapitolu brzy ráno a doteď toho mám plnou hlavu! Jak dopadnou? Jestli je chytí, tak nepřežijou! A možná už tam ani nebudou potřeba, možná jsou už zajatci mimo?! Draco se zblázní dočista a Blaise těsně po něm! A co teprv Tonksová?! Moc děkuji za tento, ale drahá milá zlatá arabesko, prosím prosím, dáš další díl kapku dřív? P.s. Úplně nejlíp by bylo co nejdřív! Čte se to jedním dechem a je to jako příval!
Re: Kapitola 31 b- Krev Od: Jimmi - 25.07. 2018
Plne súhlasím, hoci som sa k tomu dostala až dnes. Mám dojem, že je to lepšie napísané ako originál. Alebo preložené :)

Prehľad článkov k tejto téme:

Bex-chan: ( arabeska )18.02. 2020Počátek (epilog)
Bex-chan: ( arabeska )28.09. 2019Kapitola 48 - Úsilí
Bex-chan: ( arabeska )22.09. 2019Kapitola 47 - Moc
Bex-chan: ( arabeska )15.09. 2019Kapitola 46 - Smilování
Bex-chan: ( arabeska )08.09. 2019Kapitola 45 - Harry
Bex-chan: ( arabeska )01.09. 2019Kapitola 44 - Smrt
Bex-chan: ( arabeska )25.08. 2019Kapitola 43 - Pokraj
Bex-chan: ( arabeska )18.08. 2019Kapitola 42 - Vzplanutí
Bex-chan: ( arabeska )11.08. 2019Kapitola 41 - Snape
Bex-chan: ( arabeska )04.08. 2019Kapitola 40 - Boj
Bex-chan: ( arabeska )28.07. 2019Kapitola 39 - Tonutí
Bex-chan: ( arabeska )21.07. 2019Kapitola 38 - Znovu
Bex-chan: ( arabeska )14.07. 2019Kapitola 37 - Chyby
Bex-chan: ( arabeska )07.07. 2019Kapitola 36 - Hůlky
Bex-chan: ( arabeska )17.02. 2019Kapitola 35 - Voda
Bex-chan: ( arabeska )02.09. 2018Kapitola 34 - Spojenectví
Bex-chan: ( arabeska )05.08. 2018Kapitola 33 - Cejch
Bex-chan: ( arabeska )29.07. 2018Kapitola 32 - Puls
Bex-chan: ( arabeska )22.07. 2018Kapitola 31 - Krev
Bex-chan: ( arabeska )01.07. 2018Kapitola 30 - Tabu
Bex-chan: ( arabeska )03.02. 2018Kapitola 29 - Týdny
Bex-chan: ( arabeska )29.07. 2017Kapitola 28 - Anděl
Bex-chan: ( arabeska )18.07. 2017Kapitola 27 - Pravda
Bex-chan: ( arabeska )28.03. 2017Kapitola 26 - Duše
Bex-chan: ( arabeska )15.01. 2017Kapitola 25 - Míle
Bex-chan: ( arabeska )27.11. 2016Kapitola 24 - Hodiny
Bex-chan: ( arabeska )12.08. 2016Kapitola 23 - Předpeklí
Bex-chan: ( arabeska )08.08. 2016Kapitola 22 - Bouře
Bex-chan: ( arabeska )26.02. 2016Kapitola 21 - Jizvy
Bex-chan: ( arabeska )19.01. 2016Kapitola 20 - Slzy
Bex-chan: ( arabeska )10.01. 2016Kapitola 19 - Šeď
Bex-chan: ( arabeska )30.11. 2015Kapitola 18 - Dary
Bex-chan: ( arabeska )17.11. 2015Kapitola 17 - Hvězdy
Bex-chan: ( arabeska )06.09. 2015Kapitola 16 - Sníh
Bex-chan: ( arabeska )07.07. 2015Kapitola 15 - Střepy
Bex-chan: ( arabeska )05.06. 2015Kapitola 14 - Chtíč
Bex-chan: ( arabeska )12.05. 2015Kapitola 13 - Sám
Bex-chan: ( arabeska )04.05. 2015Kapitola 12 - Spánek
Bex-chan: ( arabeska )31.03. 2015Kapitola 11 - Pochyby
Bex-chan: ( arabeska )27.02. 2015Kapitola 10 - Chuť
Bex-chan: ( arabeska )13.02. 2015Kapitola 9 - Jed
Bex-chan: ( arabeska )10.01. 2015Kapitola 8 - Dotyk
Bex-chan: ( eryenie )23.11. 2014Kapitola 7 - Lidskost
Bex-chan: ( eryenie )03.10. 2014Kapitola 6 - Dlaždičky
Bex-chan: ( arabeska )11.09. 2014Kapitola 5 - Vůně
Bex-chan: ( arabeska )15.07. 2014Kapitola 4 - Skóre
Bex-chan: ( arabeska )02.06. 2014Kapitola 3 - Dveře
Bex-chan: ( arabeska )04.05. 2014Kapitola 2 - Úder
Bex-chan: ( arabeska )21.04. 2014Kapitola 1 - Útočiště
Bex-chan: ( arabeska )18.04. 2014Isolation - fanart
. Úvod k poviedkam: ( arabeska )14.04. 2014Úvod