Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

HP Kalendár 2018

Velice vydařená omluvenka

HP Kalendár 2018
Vložené: Jacomo - 11.08. 2018 Téma: HP Kalendár 2018
Jacomo nám napísal:

 
Ginny Weasleyová

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Velmi vydařená omluvenka


napsal(a): Mutant Horse           překlad: Jacomo          betaread: Calwen

Originál viz https://www.fanfiction.net/s/1078932/1/A-Very-Good-Excuse

2900 slov - Romance/Humor, AU - Ginny Weasleyová/Draco Malfoy

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Mutant Horse. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Zažádáno o souhlas s překladem


***

„Draco…”

Ten neuvěřitelně sladký, ale rušivý hlas se ozval znovu. Bylo tak lákavé se prostě otočit, prudce odstrčit židli, až by narazila do stěny, takže kdybyste na ní seděli, mohli byste vidět na střechu, a pak přitisknout vlastníka toho hlasu k posteli a - ne! Nebylo o čem diskutovat, tenhle úkol musel být dnes dopsaný. Zítra měl vyučování a jeho učitel nikomu nic neodpustil. Většina normálních mužů by ani neuvažovala o psaní domácího úkolu, když by měla do zad zavrtané ženské oči naplněné příslibem věcí příštích, ale většina mužů, kromě těch v Bradavicích, neměla za učitele profesora Snapea.

„Je mi smutno. Pojď mě utěšit.”

Draco, aniž by se otočil, zavrtěl hlavou, zabořil ji do dlaní, opřel si lokty o stůl a promluvil jen s lehkým náklonem hlavy: „To nezabere, Gin. Musím to dodělat.”

S těmito slovy vrátil pohled zpět k papíru, zabořil prsty do blonďatých vlasů a zlehka se podrbal na hlavě, ještě stále trochu vlhké ze sprchy. Šustění přikrývek a následné tiché pche, které se neslo vzduchem, naznačovaly, že se Ginny obrátila na záda a teď hleděla do stropu. Další pohyb nastal asi až po deseti minutách. Přikrývky znovu zašustily, což přimělo Draca k tiché sázce sama se sebou. Napočítal do tří, pak se na židli otočil a mrkl přes rameno. Ha, měl pravdu! Překulila se znovu na břicho. Problémem ale bylo, že se při tom setkala pohledem s jeho očima a jeho rty se rázem zkroutily do poloviční verze mezi úšklebkem a úsměvem. Oplatila mu to nefalšovaně sladkým výrazem, který ho přiměl setrvat pohledem na její rozzářené tváři, dokud si ztěžka bezhlesně nepovzdechl. Ta zatracená esej ho zabíjela a ona zabíjela jeho soustředění. Ne že by si stěžoval, ale kdyby ho viděl někdo z ostatních studentů, souhlasil by s jeho myšlenkou, totiž že cítí, jako by byl natahován na skřipec.

„Ron a Harry se dneska pokoušeli vést se mnou jeden z těch bratrských rozhovorů,” zazněl nezúčastněně její hlas a on se ušklíbl.

„Doufám, že jsi jim řekla, kam si ho mají strčit,” odpověděl Draco přátelsky.

„No, řekla jsem jim, ať strkají svůj nos jinam. Je to dle vaší libosti, monsieur?” Náznak škádlení ho přiměl znovu mrknout přes rameno, ale naštěstí to tentokrát ta nebelvírka s ohnivými vlasy a rozpustilýma očima nezaregistrovala. Pak by byla všechna naděje ztracená.

„Projde to. S čím přišli dneska?” To bude Draca nepochybně bavit do nekonečna – ti dva byli tak patetičtí. Tým snů přišel na jejich vztah asi tak před měsícem. Reagovali jako malé děti. Ostatně pro něj byli teď všichni malí, byl dokonce vyšší než největší z jejích bláznivých bratrů, což, jak ho teď napadlo, znělo jako dobrý zastrašovací prostředek.

„Vlastně šlo o směs více věcí od ´chceme pro tebe jen to nejlepší, Gin´ po něco málo z ´nakonec ti stejně zlomí srdce´.” Ginny se evidentně ulevilo, když to vyslovila, protože slyšel, jak jí hlas přešel z tichého šepotu do normální síly.

„A co moje nejoblíbenější? Nekonečně zábavné ´i kdyby to bylo vážné, jste spolu teprve měsíc´?” zeptal se Draco s úsměvem skrytým v koutku úst.

Oba se nad tou ironií zasmáli.

„Jo, došlo i na špetku tohohle.”

„Hrůza.”

„To jo. Velká hrůza,” souhlasila s uculením. Někdy Draco zvažoval, co se mu to stalo s mozkem. Zdálo se to jako věky, co se z jeho vnější fasády stala míň než vzpomínka, kterou z něj Ginny slíbala. Vždycky o ní přemýšlel jen jako o dalším z všudypřítomných členů rodiny Weasleyových, stejně odvážné a čisté jako ti ostatní. Jako kdybyste si našli jednoznačný úhel pohledu, vnímali jím ta zatracená dvojčata s jejich žertíky, které jste nejednou pocítili na vlastní kůži, a pak se ukázalo, že ona se od zbytku rodiny hodně odlišuje. Zbytek rodiny, klan Weasleyových, nepřátelé, přátelé či jak se jim to říkalo, nevzali novinku o nich dvou moc dobře. Ginny chtěla počkat, ale nejmladší bratr se rozhodl, že, ačkoliv ´pro ni chce jen to nejlepší´, půjde proti jejímu přání, a poslal sovu do Doupěte deset minut poté, co souhlasil, že ji nechá, aby jim to pověděla sama. Ach ano, milující až k smrti. Ačkoliv se všichni v nevyslovené dohodě shodli, že jeho rodina to nezjistí, dokud nezvládnou najít protikouzlo na Avada Kedavru. Každý, kdo měl aspoň polovinu mozku, věděl, že Weasleyovi a Malfoyovi jsou jako Montekové a Kapuleti.

„Co to je?” zeptala se Ginny, takže Draco otočil hlavu a uviděl, jak se dívka krčí u jeho knihovničky. Výhled mu částečně zakrývala postel.

„Knihovna.” Sarkastický vtípek musel být doplněn sarkasmem nasáklým úsměvem.

Zvedla hlavu s podrážděným výrazem, protočila zářivé oči a znovu naklonila hlavu.

„To vidím, Draco,” odvětila suše. „Ale všechny ty knihy vypadají tak staře.”

S mrzutým zavrčením odložil brko, zvedl se ze židle a přešel k místu, kde klečela. Sklonil se k ní a prstem přejel po rytinách na hřbetech.

„Jsou staré. Pár jich dokonce obsahuje černou magii, kterou vyžadoval můj maniakální otec. Něco z toho je fantasy, a dokonce by se ti možná i jedna líbila - sentimentální romance, kterou mi poslala matka.” Zvedl ruku a láskyplně ji pohladil po vlasech. Ginny předstírala, že chňape po jeho prstech, a pak se natáhla a vylovila příslušnou knihu. „A teď ticho. Jestli to nedodělám, nic nebude,” prohlásil Draco a vstal.

Nevinně na něj zamrkala a dívala se, jak se vrací k domácímu úkolu, přičemž dumala nad tím, že chodí jinak než ostatní lidé. Prvních pět let byla relativně tichá a jen pozorovala okolí. Draco Malfoy byl pravý Malfoy, jen ne v tom duchu, jak si jeho rodina přála. Pohyboval se téměř jako kočka, jakýmsi pohybem kdesi na pomezí mezi naparováním, kráčením a plachtěním. Docela zvláštní.

„Draco?”

„Ano?”

„Je nějaký způsob, jak tě můžu přesvědčit, abys nechal tu esej plavat?”

„Možná.”

„Jsem jedno ucho,” odpověděla s dychtivým úsměvem, který hrozil přerůst v úšklebek, vyskočila na nohy a popošla k němu. Očividně si myslela, že mu odpověď trvá příliš dlouho a dloubla mu ukazováčkem do ramene.

„Když to nechám plavat, musíš napsat vzkaz profesoru Snapeovi s vysvětlením, proč jsem nedodělal domácí úkol.”

Draco si vychutnal sípavé zalapání, které jí zaznělo z pootevřených úst, oči rozevřené hrůzou a ruku počínající mu svírat rameno. Nebyl zas až tak úplný klaďas a někdy to vyšlo na povrch.

„Ty chceš, abych ti napsala omluvenku? Pro profesora Snapea?” zeptala se opatrně.

„Nebylo mi rozumět?” Vysloužil si za to štípnutí přes černý rolák, který měl na sobě. Načež se na ni usmál. „Je to vaše jediná možnost, slečno Weasleyová,” protahoval samohlásky v jejím příjmení a škádlivě se na ni culil.

„Nedělej to. Zní to, jako by mluvil Snape.”

„Až na to, že já jsem sexy.”

„Nelichoť si.” Ginny se musela jeho komentáři chtě nechtě usmát.

„Proč, Wirginie? Chystáš se mě opustit kvůli… profesorovi?” otázal se uštěpačně a jí se po tvářích jako krvavý mrak rozlil ruměnec. Jako roztomilý mrak.

„Ano, máme spolu poměr.”

„A zrovna se Snapem. Ach mé, ubohé staré srdce.”

Ginny potlačila zahihňání. „Už vidím šediny… tak dobře. Udělám to.”

Draco zamrkal, ve tváři směs překvapení a falešného rozhořčení. „Nemám šediny – uděláš to?”

Přikývla.

„Blbost.”

„Co?”

„Odhalila jsi mě – blafoval jsem,” povzdechl si Draco s vědomím, že teď už není cesty zpět.

Ginny se sklonila a políbila ho. Její ruce se z jeho ramen přemístily na krk a zlehka ho vískala ve vlasech. Když je nakonec nechala na pokoji, měli o sebe něžně opřená čela a on si ji měřil podezřívavým pohledem.

„Fakt?”

„Jako že fakt.”

Po krátké odmlce se zasmála a dodala: „Samozřejmě musím být naprosto opilá.”

„S tím ti můžu pomoct,” uculil se Draco, uchopil její ruku, políbil ji a odvedl ji ke stěně, na kterou poklepal a zamumlal ´hadí kůže´. Její poznámku ´jak originální´, ignoroval. Vzápětí couvl, protože zeď se začala přeskládávat podobně jako u vstupu na Příčnou, ale bez hlasitého pohybu cihel.

„Páni!” Ginny měla oči veliké málem jako talíře, protože se před ní objevila skříňka plná alkoholu. „To je všechno tvoje?”

„Jsem sběratel.”

„Samé drahé značky?”

„Ano, takže už nebudeš mít levnou opici,” potvrdil a vyhnul se jejímu hravému pošťouchnutí. Oba se rozesmáli. Prozkoumal obsah skříňky, vytáhl láhev nejdražší whisky, podal ji Ginny, která na ni hleděla s výrazem zděšení.

„Za tohle budeš potrestán,” řekla, odložila láhev na noční stolek, uchopila ho za košili a přitáhla si ho blíž. Když dopadli na postel, Draco už ji líbal na krku a zkušeně jí stahoval svetr.

„To je slib?”

Potom už se místností neslo pouze šustění přikrývek, tiché chichotání rusovlásky, blonďákův šepot, tiše vyslovovaná jména, která nenarušila náznak magie kolem nich, a dychtivé steny. Tato mladá žena milovala, když bylo po jejím, zejména v této situaci.

***

Ginny se posadila, nahými zády se opřela o čelo postele a zadívala se na čistý list papíru položený na kolenou a brko ve své ruce. Jestli to měla udělat, potřebovala spoustu a spoustu alkoholu. Aha. Vzpomněla si na whisky, naklonila se přes spícího Draca, popadla láhev, postavila ji na deku a stiskla ji nohama. Mrkla na Draca a pousmála se. Když spal, vyhlížel tak mírumilovně, na rozdíl od jeho náramně jedovatého jazyka, který používal, když byl vzhůru. Odsunula mu pár blond vlasů z čela, naklonila hlavu a znovu se usmála. Kdo by si to pomyslel – zrovna oni dva spolu? Ale teď musí splnit slib. On svou část splnil víc než dostatečně.

„Dobře,” řekla si Ginny se zlomyslným úšklebkem, zcela rozhodnutá udělat to, jak se patří, odložila brk a pokusila se odšroubovat uzávěr láhve. Zvládla to jen s minimálním třesením nohou, kterými ji svírala. Bůh ví, co po tomhle napíše – šance byly značné. „Do dna.” Zhluboka se napila, polkla a okamžitě začala kašlat, prskat a prudce třást hlavou.

Do prdele! Do prdele! Strašně to pálilo. Bolest nebyla její kamarád a neměla zájem se s ní kamarádit ani do budoucna.

„Zapomněl jsem ti říct, že při prvním pití se doporučuje opatrnost. Je to pořádně silné,” zamumlal Draco. Ginny, která se stále ještě vzpamatovávala, k němu sklopila zrak, ale bylo to zbytečné, zmijozel měl pořád zavřené oči.

„Mnohokrát děkuju, pane Spocku.”

„Není zač,” ozvalo se mumlavě vedle ní a jí z úst uniklo nechtěné zachichotání. Po několika dalších locích, přičemž každý z nich provázelo vždy o trochu tišší zaklení, Ginny rychle zamrkala. S pocitem lehké hlavy se znovu zachichotala, ačkoliv tento poslední zvuk už zněl hodně opile, a chňapla po brku. Byl čas dát se do práce!

***

Sluneční paprsky pronikly tenkou látkou závěsů okolo postele a dotkly se Ginniny nahé kůže, což ji přimělo otočit se na záda a zívnout. Zvuk zakončilo vyjeknutím. Ospale otevřela oči a zadívala se na stejně nahou postavu vedle sebe, usmála se a posadila se. Zaznamenala, že má končetiny příjemně ztěžklé, prohnula se v zádech a uvolnila se v ne zrovna cudné pozici.

„Čas vstávat, ospalče,” zašeptala a něžně strčila rukou Draca do boku.

„Vážně?”

„Jo, vážně. A hned!”

„Otrokářko.”

„Víš, že mě miluješ.”

Bez dalších poznámek opustili postel. Oblékali se potichu - sice bez ostychu, ale s nepochybně puberťáckým vyměňováním věcí, bez ruměnce nebo obvyklého charakteristického chichotu rusovlasé dívky.

„Napsala jsem ti ten dopis.”

„Dobře. Zmeškali jsme snídani.”

„Nevadí.”

„V pořádku.”

„Doprovodím tě do sklepení.” Ginny sáhla po zapečetěné obálce, znovu se k Dracovi přitiskla a zavěsila se mu na paži. Mladík se celou cestu po pochodněmi osvětlené sklepní chodbě pokoušel přijít na to, co v té zprávě je.

„I kdybych to věděla, neřekla bych ti to. To pití bylo hodně silné.”

Jediným problémem jejich vztahu představovalo to, že když byli spolu ztraceni ve svém vlastním vesmíru, měli tendenci zapomínat na nevraživost ostatních spolužáků. Ginny zkřížila pohled s Pansy, vyplázla jazyk na ni a na její bandu hlupaček a zahihňala se (stylem, který se jí nepodobal). Pak se s neutrálním pohledem otočila k Dracovi. Nasadil tentýž pokerový výraz a oběma bylo jasné, že zřejmě zvládli urazit si navzájem koleje, ale vůbec je to nezajímalo.

***

Profesor Severus Snape seděl za katedrou, většina třídy se pokoušela dopsat esej a jeden z jeho oblíbených studentů, pokud tedy měl takové slovo vůbec ve svém slovníku, Draco Malfoy, mu donesl omluvenku. Přesto byl také skloněný nad pergamenem. Snape zvědavě otevřel obálku se svým jménem, napsaným písmem, ve které nepoznával rukopis žádného z profesorů ani Malfoyových, rozložil zprávu a přeletěl černýma očima přes slova, která mu připadala jakási rozkymácená, divná. Aniž si toho byl vědom, při čtení se mu na tvář vloudil slabý úsměv.


Vážený pane profesore Snape!

Draco Malfoy nemohl dokončit svou esej, protože ho jeho nemravná přítelkyně odlákala do postele. Šlo o akci velmi ďábelské nebelvírky, což zajisté budete kvitovat s potěšením, ale doufám, že Dracovi tento výjimečný přestupek prominete, protože se usilovně snažil o dokončení, ale rozptylovala jsem ho. Takže trest si zasloužím spíš já.

Se srdečným omámením

Virginie Weasleayová

P. S.: Byla při psaní tohoto dopisu totálně na šrot.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Velice vydařená omluvenka Od: zuzule - 21.08. 2018
To bylo paradni, dekuju!

Re: Velice vydařená omluvenka Od: margareta - 15.08. 2018
Večer si Hermiona po přečtení lístku jenom povzdychla. ,, Chuděrky, dals jim trest?" ,,Ne." ,,Proč ne?" ,, Protože jsem si vzpomněl, jak jsi ty za mně minulý týden poslala Brumbálovi stejnou omluvenku, když měla být dvouhodinovka Lektvarů a tobě se nechtělo z postele. Včetně stejného P.S. Tohle nedopadne dobře. Asi jsme vytvořili nebezpečný precedens." Zhruba ve stejnou dobu, rovněž v soukromí, vrtí Draco hlavou a tváří se vážně. ,,Můj kmotr je určitě nemocný. Vidělas, jak se usmíval? A o trestu se ani nezmínil!" ,, A minulý týden dokonce vynechal lektvary, "přikyvuje Ginny. ,, Neměli bysme zajít za Brumbálem?" Děkuji, Jacomo a Calwen!! Moc moc hezké! Hotový balsám na psychiku!

Re: Velice vydařená omluvenka Od: Sally - 13.08. 2018
Perfektne! Nikdy som v poviekde tento par nepovazala za dokonale roztomilym ako tu :)

Re: Velice vydařená omluvenka Od: denice - 13.08. 2018
Půvabně napsaný příběh - a ještě si můžu představovat, co by v takovém případu dělaly kanonické postavy ve světě Rowlingové, ne v AU - Draca by roztrhal na kousky nejdřív Severus, pak by ho vzkřísil Lucius a Narcissou a rozškubali by ho na cucky a ty cucky na cucíčky, Molly by dcerušku utloukla vlastní hůlkou. Brumbála by za vedení hanbince místo školy Malfoyovi a Weasleyovi svorně uškrtili jeho vlastními vousy (Severus by mu sebral hůlku, aby se nemohl bránit), pak by zapálili Bradavice a na vychladlém popelu by zatančili vítězný tanec... jejda, promiň, nechala jsem se unést představami :-D Díky, tohle bylo moc roztomilé.

Re: Velice vydařená omluvenka Od: Lupina - 13.08. 2018
A profesor Snape zajisté Draca omluvil :D Možná ano, protože ocenil nasazení zrzavé Nebelvírky :-) Zajímala by mě forma trestu, kterou jí mohl udělit. Děkuji!

Re: Velice vydařená omluvenka Od: sisi - 12.08. 2018
Velice děkuji za parádní příběh o nemravné Nebelvírce. U ní fakt furt nevím, jestli je Guinevera, nebo jaký jiný ekvivalent existuje pro její zkrácené jméno Ginny. Wirginie je ovšem dalším klenotem do sbírky jmen. Těším se na další oslavnou povídku.

Re: Velice vydařená omluvenka Od: Elza - 11.08. 2018
Božínečku šnečku, to je bohovské. :D :D :D

Prehľad článkov k tejto téme:

Backroads : ( Jacomo )31.12. 2018Komplot
Rita Arabella Black: ( Jacomo )12.12. 2018Poprvé
articcat621: ( denice )12.12. 2018Něco dobrého
Eaving Mal: ( arabeska )06.12. 2018Pavoukomilové
bananacosmicgirl: ( denice )29.11. 2018Bubáci
Jewels5: ( arabeska )03.11. 2018Rebel
Unspoken Tragedy: ( Jacomo )30.10. 2018Noc pro pomoc
darkbloodylegs: ( Jacomo )17.10. 2018Poslední dárek od Hedviky
Dark Angel Of Sorrow: ( Gift )17.10. 2018U barové stoličky
hermin22: ( Jacomo )04.10. 2018Rodina
coffeeonthepatio: ( martik )04.10. 2018Frustrace
Queenie´s Broken Hea: ( Jacomo )26.09. 2018Moc
Julia Claire: ( Jacomo )25.09. 2018Výrobce hůlek
HarnGin: ( Jacomo )19.09. 2018HJG: Nejchytřejší čarodějka?
Queen of Cheesecake: ( Jacomo )26.08. 2018Velice kvalifikovaná čarodějka
teslasgirl: ( Gift )22.08. 2018Co má Percy rád
Mutant Horse: ( Jacomo )11.08. 2018Velice vydařená omluvenka
TheMarshmaloWizardGh: ( Jacomo )31.07. 2018Sázka
Scattered Logic: ( Jacomo )30.07. 2018Maličkost
Solora Goldsun: ( Jacomo )28.06. 2018Začátek Dobbyho příběhu
Minnionette: ( Jacomo )23.06. 2018Být divný je normální
DangerMouse: ( Jacomo )05.06. 2018Draco a jeho opravdu hodně špatný a příšerně blbý den
Gravidy: ( Jimmi )05.06. 2018Temné tajomstvo
FancifulRivers: ( Gift )15.05. 2018Společná odpoledne
lazy_neutrino: ( Jacomo )15.05. 2018Ruce lékouzelníka
milkman6478: ( Gift )28.04. 2018Konzultační hodiny
Jack of the North: ( Gift )01.04. 2018Co se doma uvaří, to se doma sní
Hippie Jade: ( Jacomo )27.03. 2018Harryho první slovo
SilverWolf7007: ( Jacomo )10.03. 2018Jednou za měsíc
Ostatní autori: ( Jacomo )09.03. 2018Dát lidem to, co chtějí
Ostatní autori: ( Jacomo )01.03. 2018Vzestup klanu Weasleyů
Ostatní autori: ( Jacomo )13.02. 2018Květina v jejích vlasech
Ostatní autori: ( Jacomo )06.02. 2018Otec a syn
Ostatní autori: ( Jacomo )30.01. 2018Lepší než domácí
Ostatní autori: ( Jacomo )26.01. 2018Sám k sobě
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )23.01. 2018HP kalendář - úvod