Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Snapeovy vzpomínky

Kapitola 5.

Snapeovy vzpomínky
Vložené: Lupina - 04.12. 2018 Téma: Snapeovy vzpomínky
Lupina nám napísal:

Autor: paganaidd                  Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/5/

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

PP: V kapitole je použita citace z HP a Tajemná komnata v překladu Vladimíra Medka (tučné písmo).

 

Kapitola 5.

„Jamesi Siriusi Pottere,“ zasyčel Harry v potemnělé pracovně, „na co si to hraješ?“

James sebou silně trhl a Harry sedící u stolu rozsvítil hůlkou.

James se dovnitř vplížil, aby vrátil tátovo koště. Harry neslyšel otevření a zavření dveří, ale odsunutí okna v přijímacím pokoji a pak opatrné kroky. Napadlo ho, že potřebuje nahradit ochrany, protože je James musel vyřadit z provozu, aby se prosmýkl dovnitř. Pravděpodobně se takto vykrádal celé léto. Rozčilovalo ho to, protože chlapec nic takového podnikat nemusel, prostě jen miloval riziko.

James zjevně věřil, že mu to opět projde, aniž by ho přichytili.

Chlapce však usvědčilo samotné koště. Zažilo nešetrné zacházení, chyběly mu kusy štětin a na násadě se objevily škrábance, které tam včera nebyly. Také chlapcův zjev dokazoval prožitou nehodu. Přesto bezpochyby předpokládal, že vysvětlí monokl a drásance, aniž by se prozradil.

„Tati! Jste doma… já… ehm, myslel jsem, že jste s mamkou ještě u… tedy…“ James pod otcovým neobvykle zuřivým pohledem ztichl.

„Víš, máme domácího skřítka,“ protáhl Harry hedvábně. „A svůj majetek si hlídám. Jakkoliv zručný ses stal ve vyřazování domácích obran, zapomněl jsi vyřadit kouzlo proti krádeži. Jakmile alarm utichne, vyjeví, kdo kradl.“ James na Harryho jen v hrůze zíral. Harry se předklonil a velmi tiše zasyčel: „Takže mi vysvětli, co to děláš?“

Poté, co mu Krátura oznámil, že nejstarší syn si ‚vypůjčil‘ koště, nejdřív si dopřál chvilku, aby se posadil v pracovně a upustil páru.

Nepřineslo by nic dobrého, kdyby se začal po klukovi hned shánět. To koště bylo vyrobené na zakázku pro Harryho a jeho bystrozorskou práci. Šlo o nejnovější model ‚Bouřňáku‘ upravený o maskovací kouzla a kouzla proti krádeži. Harry jej posílil o pár dalších, která sám vytvořil. Koště bylo děsivě rychlé. Rychlé a v rukou nezkušeného hocha i velmi nebezpečné.

Harrymu se té noci asi půltucetkrát zastavilo srdce, když myslel, že slyší klování na okno. Nakonec je prostě otevřel a čekal na sovu od svatého Munga se zprávou, že James havaroval, nebo že ho zadrželo ministerstvo, protože jej spatřili mudlové. Nebo obojí. Teď měl ten kluk tu drzost objevit se poměrně nezraněný a Harryho rodičovský strach se okamžitě změnil na hněv.

Zhluboka se nadechl a potlačil nutkání seslat na chlapce kletbu, která by jej připoutala k posteli na zbytek prázdnin.

„Mohli tě vidět. Mohl ses zabít.“ Harry vstal a naklonil se nad stůl. „Co sis to SAKRA myslel?“

James couvl, ale trochu zvedl bradu. „Neuviděli by mě. Má všechny ty…“ přerušil oční kontakt a zabodl hnědé oči do podlahy. Vzápětí je zase zvedl. „Jen jsem ho vzal trochu provětrat,“ prohlásil s hranou statečností. „Nic se nestalo.“

„NIC SE NESTALO?“ zařval Harry. „TY TOMU ŘÍKÁŠ NIC?“ Dvěma kroky přešel místnost, do jedné ruky popadl pošramocené koště a do druhé Jamesův roztržený plášť. „MOJE CENNÉ KOŠTĚ DÍKY TOBĚ UTRPĚLO ZNAČNOU ŠKODU!“ Harry viděl chlapcovo přistání na potemnělém dvorku, kdy z koštěte sletěl po hlavě, protože nebyl zvyklý na okamžité zastavení. Podle stavu oblečení pravděpodobně nešlo o jediný takový případ.

„N-ne, jen jsem se skutálel… Opravdu… To se spraví,“ pobledlý James vypadal vyděšeně.

Harry se udržel a odvrátil se. Vůbec nešlo o koště – zlobil se na to, jak byl James přesvědčený o své nesmrtelnosti.

„Máš štěstí, že jsou prázdniny,“ navázal Harry tiše. „Rozhodnutí vyloučit tě z famfrpálu mi nepřináleží, ale Minerva McGonagallová by ti ho za tenhle kousek zakázala napořád,“ obrátil se k synovi. „Možná bych jí měl ráno poslat sovu, že si nepřeju, abys příští pololetí hrál.“

„Ne! Tati! To nemůžeš!“

„Nemůžu?“ zeptal se Harry chladně. „Pokračuj a nevrátíš se ani do Bradavic.“

Cokoliv se James pokoušel říct, při pohledu na otce zemřelo na rtech.

„Mazej,“ pokynul Harry drsně. „Matka je dole. Nech si zaléčit to oko a všechna další zranění.“ Harry zuby nehty zadržoval výbuch vzteku. Ještě nikdy necítil takové nutkání uhodit dítě. Chtěl, aby James zmizel, než mu řekne něco, čeho by litoval.

James nepotřeboval pobízet dvakrát, ačkoliv matka jen čeká, až jí naservíruje vlastní hlavu na talíři.

Harry zhasl hůlkou a unaveně se posadil za stůl.

Ve stínu zaslechl smích.

„Kdo je tam?“ okamžitě znovu rozsvítil.

V rohu stál Severus Snape a uvolněně se opíral o zeď.

Smál se.

Harrymu.

„Počkat…“ řekl si Harry. „Zase sním…“

„Ano,“ přitakal Snape pobaveně. Rozhodně vypadal mladší než kdy dřív. Tentokrát měl i učitelský hábit novější. „Byla to přesná vzpomínka, nebo si ji vaše mysl vyšperkovala?“ Přešel do středu místnosti a vyčaroval si židli. Jako dodatečný nápad vykouzlil láhev ohnivé a dvě sklenice, které naplnil.

„Byla dost přesná,“ připustil Harry a převzal si panáka. Té noci by Jamese nejraději roztrhl. Za trest mu sebral jeho vlastní koště a zařídil, aby až do Vánoc nehrál. James byl z té nespravedlnosti zlostí celý bez sebe a týdny s rodiči nemluvil.

Harry se sám se sebou hádal, jestli nebyl příliš přísný, ale pak si vzpomněl, jak se mu sevřel žaludek, když James spadl z toho koštěte, a to jeho rozhodnutí posílilo.

Ne poprvé Harry o té noci snil. Měl i pár nočních můr o tom, co se té noci mohlo stát.

„Ale, ale, jsem ohromený, Pottere,“ ušklíbl se Snape. „Čekal jsem, že jako otec půjdete ve stopách Blacka nebo Lupina, možná i Brumbála. Určitě ne mě.“

Harry si odfrkl. „Jen když se snaží zabít se.“ Odpověď měla znít uštěpačně, ale Snapeovy černé oči se zabodly do jeho. Harryho přepadl onen pocit, že má hlavu děravou jako řešeto a nezvané vzpomínky vystoupily na povrch. Všechny příliš rychlé, aby se na ně opravdu soustředil.

Tentokrát však Snape nenapadl mysl patnáctiletého chlapce. Snový Snape se nevyrovnal plně vytrénovanému bystrozorovi. Harry ho zuřivě vyhodil.

„Vypadněte z mé hlavy. Co tam sakra vůbec děláte?“ dožadoval se.

Snape nesnesitelně lhostejně pokrčil rameny. „Už jsem vám říkal, že nemám tušení, jak pracuje vaše mysl. Zjevně máte pocit, jako byste z té noci mohl něco vytěžit.“

Jedna ze vzpomínek vyvolaných Snapem vyplula na povrch.

„Viděli vás… nepatříte do mé koleje… jedna velice cenná Vrba mlátivá zřejmě utrpěla značnou škodu… a rozhodnutí vás vyloučit mi nepřináleží…“

Ve vzpomínce Snape Harrymu a Ronovi spílal za ukradení auta pana Weasleyho téměř stejnými slovy a stejným tónem, který Harry použil na Jamese.

Harry se napil neexistující ohnivé whisky a napadlo ho, jestli mu sen, ve kterém se opije, zajistí kocovinu.

Snape se tvářil vážně. „Přál bych si, aby můj život proběhl jinak,“ přiznal.

Harry přikývl. „Já taky. Kdyby tak věci mezi námi byly jiné.“

„Nešlo jen o to, že jste vypadal jako váš otec, víte,“ připustil Snape. „Ale že jste mohl být můj. Kdybych nebyl takový blázen. Lily viděla, kam to vše spěje. Kam spěju já… Nešlo jen o použití… oněch slov, ale o vše, co jsem dělal. Podíval jsem se na vás a viděl vlastní slabost. Byl jsem rozhodnutý, že vy se slabým nestanete.“

Další nezvaná vzpomínka.

Blokujte znovu a znovu a znovu, dokud se nenaučíte držet pusu na zámku a mysl uzavřenou.

Jenomže tentokrát Harry pod tou urážkou slyšel varování. „Musíte už na to přijít, sakra. Zachrání vám to život.“

„Dělal jste to nejlepší. My všichni,“ Harry si všiml, že má dopito, a přistrčil si sklenici pro dolití.

Snape ji znovu naplnil. „Jste tak zatraceně horlivý mi odpustit, Pottere. Myslíte, že to potřebuju?“ ušklíbl se.

„Ne. Vy nepotřebujete moje odpuštění.“

„Ne, Pottere, vaše ne,“ souhlasil Snape.

Chvíli seděli mlčky.

„Jste na toho chlapce laskavý,“ poznamenal Snape. „Potřebuje to.“

„Proč vás Tim tolik zajímá?“ zeptal se Harry.

„Možná jsem hlasem vašeho vlastního rodičovského rozumu,“ povzdechl si Snape. „Nebo mám možná vlastní zájmy. Je dokonce možné, že jsem přišel, abych se pokusil zabránit vzestupu dalšího Pána zla. Ten hoch je magicky velmi silný. Vyrůstat ve strádání vede ke stvoření Pána zla.“

„Hovadiny,“ prohlásil Harry neochvějně. „Voldemort udělal, co udělal, protože to byl pošahaný bohapustý bastard, který toužil po moci.“

„Ano, ale proč toužil po moci?“

„No tak, Snape, to samé by se dalo říct i o nás všech,“ Harry si teď byl jistý, že snový Snape je hlasem jeho vlastního podvědomí. Tento argument mu běhal hlavou, i když byl vzhůru.

„O nás všech?“ zeptal se Snape.

„Vás. Mně. Siriusovi. Hermioně…“

Snape po něm loupl okem. „Co bylo špatně na rodinném životě slečny Grangerové?“

„Její rodiče holdovali alkoholu,“ Harry zabodl zrak do sklenice. „Samozřejmě jsem to nevěděl, dokud jsme neopustili školu, ale musíte uznat, že její perfekcionismus muselo něco vyvolat. A proč jinak by tak shovívavě snášela potulování po venkově se mnou? A to nezmiňuju, jak poslala rodiče do Austrálie. Nebyli jako Dursleyovi, ale měla své vlastní problémy.“

„Hm,“ zavrčel Snape. „Pořád to samé… Děkuji vám.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 20.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 02.03. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 5. Od: miroslava - 04.12. 2018
Nádherná povídka. Těším se na zítřek. Děkuji za super překlad

Re: Kapitola 5. Od: sisi - 04.12. 2018
Jsem si vždycky myslela, že pohyb a sport je tělu užitečným, ale z úhlu pohledu matky je to úplně jinak. Děti ve skautském oddíle plní bobříky zdatnosti, mají medaile za běh, plavání, já nevím co, když jsem vodila čtyřletýho syna na hodiny plavání, a povinně musela odejít od bazénu, čekat do vestibulu, měla jsem velké obavy a zaháněla je pohárkem kávy, nebo čokolády. Dnes už musím jen kontrolovat, aby mi netancoval ve vozovce, nepřestoupil červenou čáru na nástupišti, nespadl ze stromu, nevylezl na střechu, nehoupal se na lustru, prostě pohoda. Tim se pomalu ale jistě spřátelí s Weasleyovským potěrem, doma má ještě na chvilku Lily a ochránce snového Snapea a Kráturu. Nádherná povídka. Děkuji

Re: Kapitola 5. Od: JSark - 04.12. 2018
To by ma zaujímalo, čie prevtelenie je Potter junior. :D Tiež ma takto dodatočne striasa, keď si spomeniem na detstvo. To bolo vždy samé "Nelez na ten strom!" (20 metrový). "A keď, tak len na najnižšie vetvy!" "No jasné...." A o pol hodiny sme už bratrancami boli vylezení na vrchole. :D Priviazanie kúzlom k posteli by sa rodičom určite zišlo.

Re: Kapitola 5. Od: Jimmi - 04.12. 2018
Nádhera, ďakujem.

Re: Kapitola 5. Od: margareta - 04.12. 2018
Takže on vlastně chudák Snape v Bradavicích suploval Harrymu otce! No, hlídat takové čírtě, navíc se dvěma kumpány, do toho Voldemort, to se nedivím, že býval tak trop na nervy. Teď se taky chová jako otec, který synovi připomíná, co v dětství vyváděl, tak aby teď k vnukovi nebyl tak nesmlouvavý. Jenom se trochu bojím, aby se James nenaštval na Tima, že je protežovaný. A ti Grangerovi mě taky překvapili. Jak ale zmínila Jacomo, opravdu by to hodně vysvětlilo. Taky jsem se vždycky divila, proč je Hermiona radši v Bradavicích nebo u Weasleyů, než doma. Severus je tu takový lidský, pořád se omlouvá. Asi je rád, že k tomu dostal příležitost. Jen bych si přála, aby se na konec ukázalo, že není duchem! Děkuji za kapitolu a těším se na další! Je to moc fajn, že jsou každý den!!

Re: Kapitola 5. Od: denice - 04.12. 2018
'Harry se napil neexistující ohnivé whisky a napadlo ho, jestli mu sen, ve kterém se opije, zajistí kocovinu.'- Miluji způsob, jakým v této povídce pracuje Harryho podvědomí. Autorka musí mít děti, zcela jasně popisuje svoje zkušenosti. Nepovažuji se za zvlášť úzkostlivou matku, ale občas mám noční děsy, když s odstupem let vyjde najevo nějaký přede mnou roky pečlivě tutlaný detail... Grangerovi jako zubaři - alkoholici, to je zajímavé pojetí, zrovna při tomhle povolání by myslím pijani moc dlouho nevydrželi, ale třeba se pletu, osobní zkušenost nemám. Díky.
Re: Kapitola 5. Od: Lupina - 04.12. 2018
Tak ti zubaři alkoholici nejsou zcela mimo mísu. Tady u nás vím minimálně o jednom. Prý tam člověk šel se strachem, co ho čeká. Ale po roce 2000 skončil. Takže je otázkou, zda by v této době mohl praktikovat. Dejme tomu, že Grangerovi praxi dokázali odvést a k lahvi se uchylovali až odpoledne. Přece jen alkoholici nemusí být jen ty trosky, co občas vídáme v ulicích. Díky moc za komentář, denice :-)
Re: Kapitola 5. Od: marci - 07.12. 2018
Já jsem po letech odešla od gynekologa - miloučký, jemný, občas se mi zdál trochu duchem nepřítomný... Dozvěděla jsem se, že chlastá první ligu :( Když občas vidím v nemocnici, kdo všechno přijde na zubní pohotovost, alkoholismu u této profese se taky nedivím... U Grangerových mě to taky překvapilo, ale jak píšete - mnohé by se tím vysvětlilo.
Re: Kapitola 5. Od: marci - 07.12. 2018
Já jsem po letech odešla od gynekologa - miloučký, jemný, občas se mi zdál trochu duchem nepřítomný... Dozvěděla jsem se, že chlastá první ligu :( Když občas vidím v nemocnici, kdo všechno přijde na zubní pohotovost, alkoholismu u této profese se taky nedivím... U Grangerových mě to taky překvapilo, ale jak píšete - mnohé by se tím vysvětlilo.

Re: Kapitola 5. Od: Gift - 04.12. 2018
Tolik zajimavych myslenek v jedne kratsi kapitole! Kdo by to byl rekl, ze adventni kalendar povede k takovemu zamysleni se. :-) Moc dekuji!

Re: Kapitola 5. Od: Jacomo - 04.12. 2018
Tak tentokrát byla Severuse plná kapitola. Mňam! :-)) A i jinak jsem moc spokojená a nadšená. Líbí se mi, že je tady Harry opravdový otec, ne takový, jak ho vykresluje většina fanfiction o next generation, kde je jen zestárlým puberťákem. Syn ukradne koště a v noci si jde tajně zalétat = zakáže mu famfrpál :-) I ve vztahu se snovým Severusem je Harry jistější - v podstatě jsou stejně staří a oba hodně prožili. Proto jsou jejich rozhovory rovnocenné a mnohem vstřícnější. Zaujal mě netradiční náhled na Hermioniny rodiče. Drsné, ale lecos by se tím dalo vysvětlit. Možná ne zrovna odeslání do Austrálie, ale její ochotu zůstávat přes Vánoce v Bradavicích či velkou část prázdnin s Weasleyovými. Díky, Lupinko a Marci! Je to skvostná povídka. Jsem obrovitánsky natěšená na další kapitoly.
Re: Kapitola 5. Od: Lupina - 04.12. 2018
Chtěla jsem reagovat jen na první komentář u každé kapitoly, ale musím i na Tvůj dlouhý :-) Přesně tak, Harry je tady opravdový otec s obavami o své potomky. Rozhodně je dospělý. A jeho ochota přijmout dítě s potřebami nemůže být způsobena jen nějakým kouzelným důvodem. Vůbec jsou tu Potterovi strašně fajn rodina. Moc se mi líbí, jak autorka setkání se Severusem podává stylem, že ani my si nemůžeme být jistí, jestli tu nepracuje Harryho podvědomí. Severus Harrymu předkládá různé věci k zamyšlení. A zase nevíme, jestli je to Severus, nebo Harry tak dospěl. No, ale po čtyřicítce už by to měl mít v hlavě srovnané, že? Hermionina minulost není jediná "bomba" vysvětlující kánon. Máme se ještě na co těšit. Takže moc děkuji za komentář, Jacomo. Náramně mě těší, že se líbí.

Re: Kapitola 5. Od: martik - 04.12. 2018
Neznám to jako rodič, ale taky nejvíc zuřím, když zjistím, že lezou na plot nebo když hlavou o dva centimetry minou roh stolu, protože see chovají jako by žádné nebezpečí neexistovalo. Trnu když se ta smečka někde v polích rozběhne a jen doufám, že se nikdo nesrazí nebo nezakopne. Popravdě si myslím, že ten největší trest byl, že Harry poslal Jamese za Ginny. Tam teprve muselo nastat peklo. :-) Harry krásně zrcadlí Severusův strach, který nám byl předkládán jako výbuch zlosti se zadostiučiněním, kdyby byli ti dva pitomci vyloučení. Severusovo hlasité přiznání, že toužil, aby Harry byl jeho. Vždy jen mezi řádky a tady poprvé nehlas. Trhá to srdce. Ale bylo to tak správně. A obavy o Timovu budoucnost - šílená matka, otec neznámý a hned máme budoucího Pána zla. Ale Harry ani Snape a Ginny to nedopustí. Poznámka o Hermioně - je vážně možné, že by je kouzelnický svět a válka tak odcizil, kdyby tam byla ještě další proměnná? Za zamyšlení to rozhodně stojí. Děkuji a už se nemůžu dočkat zítřku.
Re: Kapitola 5. Od: Lupina - 04.12. 2018
Ano, autorka přesně vykreslila strach dospělých dohlížejících na ten bezhlavý potěr. Doteď se nemůžu dívat na průlezky, trampolíny, stromy... doplň dle libosti... protože osazenstvo vidím se zlámaným vazem. Autorka musí mít zkušenoti s dětmi i těmi s potřebami. Timova minulost se časem odkryje. I kdo je jeho otec. A zase to bude dávat smysl. Jako i Hermionina minulost. Taky zajímavý a docela věrohodný úhel problému. Ale čekají nás kromě bolestných odhalení Severuse i Timova. Jsem ráda, že tato povídka jde každý den. To čekání by bylo mučením. Děkuji za první dnešní komentář, martiku!

Prehľad článkov k tejto téme:

paganaidd: ( Lupina )31.12. 2018Kapitola 32.
paganaidd: ( Lupina )30.12. 2018Kapitola 31.
paganaidd: ( Lupina )29.12. 2018Kapitola 30.
paganaidd: ( Lupina )28.12. 2018Kapitola 29.
paganaidd: ( Lupina )27.12. 2018Kapitola 28.
paganaidd: ( Lupina )26.12. 2018Kapitola 27.
paganaidd: ( Lupina )25.12. 2018Kapitola 26.
paganaidd: ( Lupina )24.12. 2018Kapitola 25.
paganaidd: ( Lupina )23.12. 2018Kapitola 24.
paganaidd: ( Lupina )22.12. 2018Kapitola 23.
paganaidd: ( Lupina )21.12. 2018Kapitola 22.
paganaidd: ( Lupina )20.12. 2018Kapitola 21.
paganaidd: ( Lupina )19.12. 2018Kapitola 20.
paganaidd: ( Lupina )18.12. 2018Kapitola 19.
paganaidd: ( Lupina )17.12. 2018Kapitola 18.
paganaidd: ( Lupina )16.12. 2018Kapitola 17.
paganaidd: ( Lupina )15.12. 2018Kapitola 16.
paganaidd: ( Lupina )14.12. 2018Kapitola 15.
paganaidd: ( Lupina )13.12. 2018Kapitola 14.
paganaidd: ( Lupina )12.12. 2018Kapitola 13.
paganaidd: ( Lupina )11.12. 2018Kapitola 12.
paganaidd: ( Lupina )10.12. 2018Kapitola 11.
paganaidd: ( Lupina )09.12. 2018Kapitola 10.
paganaidd: ( Lupina )08.12. 2018Kapitola 9.
paganaidd: ( Lupina )07.12. 2018Kapitola 8.
paganaidd: ( Lupina )06.12. 2018Kapitola 7.
paganaidd: ( Lupina )05.12. 2018Kapitola 6.
paganaidd: ( Lupina )04.12. 2018Kapitola 5.
paganaidd: ( Lupina )03.12. 2018Kapitola 4.
paganaidd: ( Lupina )02.12. 2018Kapitola 3.
paganaidd: ( Lupina )01.12. 2018Kapitola 2.
paganaidd: ( Lupina )30.11. 2018Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )31.10. 2018Úvod