Autor: paganaidd Překlad: Lupina Beta: marci Banner: arabeska
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/5/
Rating: 13+
PP: V kapitole je použita citace z HP a Tajemná komnata v překladu Vladimíra Medka (tučné písmo).
Kapitola 5.
„Jamesi Siriusi Pottere,“ zasyčel Harry v potemnělé pracovně, „na co si to hraješ?“
James sebou silně trhl a Harry sedící u stolu rozsvítil hůlkou.
James se dovnitř vplížil, aby vrátil tátovo koště. Harry neslyšel otevření a zavření dveří, ale odsunutí okna v přijímacím pokoji a pak opatrné kroky. Napadlo ho, že potřebuje nahradit ochrany, protože je James musel vyřadit z provozu, aby se prosmýkl dovnitř. Pravděpodobně se takto vykrádal celé léto. Rozčilovalo ho to, protože chlapec nic takového podnikat nemusel, prostě jen miloval riziko.
James zjevně věřil, že mu to opět projde, aniž by ho přichytili.
Chlapce však usvědčilo samotné koště. Zažilo nešetrné zacházení, chyběly mu kusy štětin a na násadě se objevily škrábance, které tam včera nebyly. Také chlapcův zjev dokazoval prožitou nehodu. Přesto bezpochyby předpokládal, že vysvětlí monokl a drásance, aniž by se prozradil.
„Tati! Jste doma… já… ehm, myslel jsem, že jste s mamkou ještě u… tedy…“ James pod otcovým neobvykle zuřivým pohledem ztichl.
„Víš, máme domácího skřítka,“ protáhl Harry hedvábně. „A svůj majetek si hlídám. Jakkoliv zručný ses stal ve vyřazování domácích obran, zapomněl jsi vyřadit kouzlo proti krádeži. Jakmile alarm utichne, vyjeví, kdo kradl.“ James na Harryho jen v hrůze zíral. Harry se předklonil a velmi tiše zasyčel: „Takže mi vysvětli, co to děláš?“
Poté, co mu Krátura oznámil, že nejstarší syn si ‚vypůjčil‘ koště, nejdřív si dopřál chvilku, aby se posadil v pracovně a upustil páru.
Nepřineslo by nic dobrého, kdyby se začal po klukovi hned shánět. To koště bylo vyrobené na zakázku pro Harryho a jeho bystrozorskou práci. Šlo o nejnovější model ‚Bouřňáku‘ upravený o maskovací kouzla a kouzla proti krádeži. Harry jej posílil o pár dalších, která sám vytvořil. Koště bylo děsivě rychlé. Rychlé a v rukou nezkušeného hocha i velmi nebezpečné.
Harrymu se té noci asi půltucetkrát zastavilo srdce, když myslel, že slyší klování na okno. Nakonec je prostě otevřel a čekal na sovu od svatého Munga se zprávou, že James havaroval, nebo že ho zadrželo ministerstvo, protože jej spatřili mudlové. Nebo obojí. Teď měl ten kluk tu drzost objevit se poměrně nezraněný a Harryho rodičovský strach se okamžitě změnil na hněv.
Zhluboka se nadechl a potlačil nutkání seslat na chlapce kletbu, která by jej připoutala k posteli na zbytek prázdnin.
„Mohli tě vidět. Mohl ses zabít.“ Harry vstal a naklonil se nad stůl. „Co sis to SAKRA myslel?“
James couvl, ale trochu zvedl bradu. „Neuviděli by mě. Má všechny ty…“ přerušil oční kontakt a zabodl hnědé oči do podlahy. Vzápětí je zase zvedl. „Jen jsem ho vzal trochu provětrat,“ prohlásil s hranou statečností. „Nic se nestalo.“
„NIC SE NESTALO?“ zařval Harry. „TY TOMU ŘÍKÁŠ NIC?“ Dvěma kroky přešel místnost, do jedné ruky popadl pošramocené koště a do druhé Jamesův roztržený plášť. „MOJE CENNÉ KOŠTĚ DÍKY TOBĚ UTRPĚLO ZNAČNOU ŠKODU!“ Harry viděl chlapcovo přistání na potemnělém dvorku, kdy z koštěte sletěl po hlavě, protože nebyl zvyklý na okamžité zastavení. Podle stavu oblečení pravděpodobně nešlo o jediný takový případ.
„N-ne, jen jsem se skutálel… Opravdu… To se spraví,“ pobledlý James vypadal vyděšeně.
Harry se udržel a odvrátil se. Vůbec nešlo o koště – zlobil se na to, jak byl James přesvědčený o své nesmrtelnosti.
„Máš štěstí, že jsou prázdniny,“ navázal Harry tiše. „Rozhodnutí vyloučit tě z famfrpálu mi nepřináleží, ale Minerva McGonagallová by ti ho za tenhle kousek zakázala napořád,“ obrátil se k synovi. „Možná bych jí měl ráno poslat sovu, že si nepřeju, abys příští pololetí hrál.“
„Ne! Tati! To nemůžeš!“
„Nemůžu?“ zeptal se Harry chladně. „Pokračuj a nevrátíš se ani do Bradavic.“
Cokoliv se James pokoušel říct, při pohledu na otce zemřelo na rtech.
„Mazej,“ pokynul Harry drsně. „Matka je dole. Nech si zaléčit to oko a všechna další zranění.“ Harry zuby nehty zadržoval výbuch vzteku. Ještě nikdy necítil takové nutkání uhodit dítě. Chtěl, aby James zmizel, než mu řekne něco, čeho by litoval.
James nepotřeboval pobízet dvakrát, ačkoliv matka jen čeká, až jí naservíruje vlastní hlavu na talíři.
Harry zhasl hůlkou a unaveně se posadil za stůl.
Ve stínu zaslechl smích.
„Kdo je tam?“ okamžitě znovu rozsvítil.
V rohu stál Severus Snape a uvolněně se opíral o zeď.
Smál se.
Harrymu.
„Počkat…“ řekl si Harry. „Zase sním…“
„Ano,“ přitakal Snape pobaveně. Rozhodně vypadal mladší než kdy dřív. Tentokrát měl i učitelský hábit novější. „Byla to přesná vzpomínka, nebo si ji vaše mysl vyšperkovala?“ Přešel do středu místnosti a vyčaroval si židli. Jako dodatečný nápad vykouzlil láhev ohnivé a dvě sklenice, které naplnil.
„Byla dost přesná,“ připustil Harry a převzal si panáka. Té noci by Jamese nejraději roztrhl. Za trest mu sebral jeho vlastní koště a zařídil, aby až do Vánoc nehrál. James byl z té nespravedlnosti zlostí celý bez sebe a týdny s rodiči nemluvil.
Harry se sám se sebou hádal, jestli nebyl příliš přísný, ale pak si vzpomněl, jak se mu sevřel žaludek, když James spadl z toho koštěte, a to jeho rozhodnutí posílilo.
Ne poprvé Harry o té noci snil. Měl i pár nočních můr o tom, co se té noci mohlo stát.
„Ale, ale, jsem ohromený, Pottere,“ ušklíbl se Snape. „Čekal jsem, že jako otec půjdete ve stopách Blacka nebo Lupina, možná i Brumbála. Určitě ne mě.“
Harry si odfrkl. „Jen když se snaží zabít se.“ Odpověď měla znít uštěpačně, ale Snapeovy černé oči se zabodly do jeho. Harryho přepadl onen pocit, že má hlavu děravou jako řešeto a nezvané vzpomínky vystoupily na povrch. Všechny příliš rychlé, aby se na ně opravdu soustředil.
Tentokrát však Snape nenapadl mysl patnáctiletého chlapce. Snový Snape se nevyrovnal plně vytrénovanému bystrozorovi. Harry ho zuřivě vyhodil.
„Vypadněte z mé hlavy. Co tam sakra vůbec děláte?“ dožadoval se.
Snape nesnesitelně lhostejně pokrčil rameny. „Už jsem vám říkal, že nemám tušení, jak pracuje vaše mysl. Zjevně máte pocit, jako byste z té noci mohl něco vytěžit.“
Jedna ze vzpomínek vyvolaných Snapem vyplula na povrch.
„Viděli vás… nepatříte do mé koleje… jedna velice cenná Vrba mlátivá zřejmě utrpěla značnou škodu… a rozhodnutí vás vyloučit mi nepřináleží…“
Ve vzpomínce Snape Harrymu a Ronovi spílal za ukradení auta pana Weasleyho téměř stejnými slovy a stejným tónem, který Harry použil na Jamese.
Harry se napil neexistující ohnivé whisky a napadlo ho, jestli mu sen, ve kterém se opije, zajistí kocovinu.
Snape se tvářil vážně. „Přál bych si, aby můj život proběhl jinak,“ přiznal.
Harry přikývl. „Já taky. Kdyby tak věci mezi námi byly jiné.“
„Nešlo jen o to, že jste vypadal jako váš otec, víte,“ připustil Snape. „Ale že jste mohl být můj. Kdybych nebyl takový blázen. Lily viděla, kam to vše spěje. Kam spěju já… Nešlo jen o použití… oněch slov, ale o vše, co jsem dělal. Podíval jsem se na vás a viděl vlastní slabost. Byl jsem rozhodnutý, že vy se slabým nestanete.“
Další nezvaná vzpomínka.
„Blokujte znovu a znovu a znovu, dokud se nenaučíte držet pusu na zámku a mysl uzavřenou.“
Jenomže tentokrát Harry pod tou urážkou slyšel varování. „Musíte už na to přijít, sakra. Zachrání vám to život.“
„Dělal jste to nejlepší. My všichni,“ Harry si všiml, že má dopito, a přistrčil si sklenici pro dolití.
Snape ji znovu naplnil. „Jste tak zatraceně horlivý mi odpustit, Pottere. Myslíte, že to potřebuju?“ ušklíbl se.
„Ne. Vy nepotřebujete moje odpuštění.“
„Ne, Pottere, vaše ne,“ souhlasil Snape.
Chvíli seděli mlčky.
„Jste na toho chlapce laskavý,“ poznamenal Snape. „Potřebuje to.“
„Proč vás Tim tolik zajímá?“ zeptal se Harry.
„Možná jsem hlasem vašeho vlastního rodičovského rozumu,“ povzdechl si Snape. „Nebo mám možná vlastní zájmy. Je dokonce možné, že jsem přišel, abych se pokusil zabránit vzestupu dalšího Pána zla. Ten hoch je magicky velmi silný. Vyrůstat ve strádání vede ke stvoření Pána zla.“
„Hovadiny,“ prohlásil Harry neochvějně. „Voldemort udělal, co udělal, protože to byl pošahaný bohapustý bastard, který toužil po moci.“
„Ano, ale proč toužil po moci?“
„No tak, Snape, to samé by se dalo říct i o nás všech,“ Harry si teď byl jistý, že snový Snape je hlasem jeho vlastního podvědomí. Tento argument mu běhal hlavou, i když byl vzhůru.
„O nás všech?“ zeptal se Snape.
„Vás. Mně. Siriusovi. Hermioně…“
Snape po něm loupl okem. „Co bylo špatně na rodinném životě slečny Grangerové?“
„Její rodiče holdovali alkoholu,“ Harry zabodl zrak do sklenice. „Samozřejmě jsem to nevěděl, dokud jsme neopustili školu, ale musíte uznat, že její perfekcionismus muselo něco vyvolat. A proč jinak by tak shovívavě snášela potulování po venkově se mnou? A to nezmiňuju, jak poslala rodiče do Austrálie. Nebyli jako Dursleyovi, ale měla své vlastní problémy.“
„Hm,“ zavrčel Snape. „Pořád to samé… Děkuji vám.“
paganaidd: ( Lupina ) | 31.12. 2018 | Kapitola 32. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.12. 2018 | Kapitola 31. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 29.12. 2018 | Kapitola 30. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 28.12. 2018 | Kapitola 29. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 27.12. 2018 | Kapitola 28. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 26.12. 2018 | Kapitola 27. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 25.12. 2018 | Kapitola 26. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 24.12. 2018 | Kapitola 25. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 23.12. 2018 | Kapitola 24. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 22.12. 2018 | Kapitola 23. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 21.12. 2018 | Kapitola 22. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 20.12. 2018 | Kapitola 21. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 19.12. 2018 | Kapitola 20. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 18.12. 2018 | Kapitola 19. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 17.12. 2018 | Kapitola 18. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 16.12. 2018 | Kapitola 17. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 15.12. 2018 | Kapitola 16. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 14.12. 2018 | Kapitola 15. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 13.12. 2018 | Kapitola 14. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 12.12. 2018 | Kapitola 13. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 11.12. 2018 | Kapitola 12. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 10.12. 2018 | Kapitola 11. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 09.12. 2018 | Kapitola 10. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 08.12. 2018 | Kapitola 9. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 07.12. 2018 | Kapitola 8. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 06.12. 2018 | Kapitola 7. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 05.12. 2018 | Kapitola 6. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 04.12. 2018 | Kapitola 5. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 03.12. 2018 | Kapitola 4. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 02.12. 2018 | Kapitola 3. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 01.12. 2018 | Kapitola 2. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.11. 2018 | Kapitola 1. | |
. Úvod k poviedkam: ( Lupina ) | 31.10. 2018 | Úvod | |