Autor: paganaidd Překlad: Lupina Beta: marci Banner: arabeska
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/7/
Rating: 13+
Kapitola 7.
Harry a Tim následovali pana Clarka ulicí k malé a dobře udržované zahradě. V kuchyni stála obrovská starobylá kamna na uhlí. Pan Clark nalil vodu do malé konvice na vodu.
„Posaďte se támhle, za minutku budu zpátky.“
„Pane Clarku?“ zeptal se Tim tiše. „Můžu nakrmit vaše rybičky?“
Starý pán se usmál. „Jistě, jen běž.“ Obrátil se k Harrymu, zatímco chlapec popadl krabičku z parapetu a zamířil k zadním dveřím. „Mám na dvorku zlaté rybky. Nevadí vám to? Je to malé zahradní jezírko, pokud tam spadne, jen se namočí.“
Harry se usmál. „V pohodě,“ ujistil muže a posadil se na židli tak, aby na chlapce viděl z okna.
Pan Clark se usmál. „Máte tedy víc dětí?“
„Ano, tři. Dva starší jsou teď ve škole,“ odpověděl Harry.
„Je to od vás pěkné, že jste si vzal další.“ Pan Clark vložil čajové pytlíky do čajové konvice. „Takže Tim musí být kouzelník, pokud jej dali do kouzelnické rodiny?“
Harry přikývl.
„No jo, říkal jsem si, že je ten chlapec zvláštní,“ zaváhal pan Clark a pokrčil rameny. „Zvláštní způsobem, který matčiny problémy nevysvětlovaly. Kdyby byla žena naživu, asi by to Agnes řekla, ale já nevěděl, jak na to jít. A chudák Agnes už tak měla dost problémů.“
„Timova rodina tedy byla mudlovská?“ ujišťoval se Harry.
„Hm, Timův táta mohl být kouzelník. Mary o něm vykládala prapodivné historky, ale s někým jako ona – nu, těžko říct, co je pravda a co si vymyslela.“
Harry opět přikývl, ale neodrhl zrak od chlapce u zahradního jezírka. Tim u něj dřepěl a z krabice vyndával krmivo pro rybičky.
„Co tedy víte o Timově životě?“ Harry se přepnul do profesionálního módu ‚vyslechnutí svědků‘.
„Nebyl snadný, pane Pottere,“ pohlédl na něj muž smutně. „Mary nikdy nebyla úplně v pořádku, víte… hlavně poté… nu….“ zavrtěl hlavou.
„Poté co spadla do drog?“ doplnil Harry jemně.
„Ano, strašná záležitost. Muselo se jí stát něco příšerného. Agnes naznačovala, že Timův otec nebyl… z nejlepších. Myslím tím, že Mary byla vždycky trochu divoká, ale pak se s tím chlápkem na tři roky vypařila a Agnes o ní neslyšela. Pak se objevila s tím cvrčkem a hodila jí ho do klína.“
„Kdy naposledy jste slyšel o Timově tátovi?“ zeptal se Harry. Spíš doufal, že se identita toho muže neodhalí. Pokud byl chlapcův otec kouzelník, a nějak vážený, mohlo by to zkomplikovat Timovo umístění. Harry najednou zjistil, že by pro něj nebylo snadné zřeknout se tohoto dítěte.
„No, neříkal bych mu táta,“ ušklíbl se pan Clark.
Ten tón byl tak nepodobný tomu, co zatím Harry od tohoto příjemného starého pána slyšel, že k němu obrátil plnou pozornost.
„Táta by zajistil, aby měl ten chudáček plné bříško a střechu nad hlavou. Když sem Mary přišla, řekla, že žila ve squatu a chlapcův otec jí nedával žádné peníze na živobytí. Agnes je oba vzala, ale po týdnu to děvče Tima opustilo a zmizelo.“ Povzdechl si a zalil konvičku. „Abych byl upřímný, lepší by bylo, aby se už nevracela. Pokaždé, když se objevila, byla to katastrofa.“
Pan Clark se na chvíli zamyslel a pak pokračoval: „I když něco z toho mohl být projev chlapcovy magie. Mary měla pokaždé problém opustit Agnesin dům s Timem. Jednou dokonce na chodníku vybuchlo taxi, které si Mary zavolala.“
Harry se nadechl k odpovědi, ale ze zadní zahrady se náhle ozval Timův výkřik, prásknutí a pak ticho. Harry, mnohem rychlejší než pan Clark, vystřelil ke dveřím a nadával si, že z chlapce spustil oči.
Chlapec na zahradě nebyl a Harrymu se sevřel žaludek. Prásknutí naznačovalo přemístění.
„Pane Pottere? Je pryč?“
„Pš,“ zareagoval Harry. Divoce se rozhlížel a snažil se zachytit nějaké známky po chlapci. Místo dětského vzlykání však zaslechl jen rozhněvané a vyděšené syčení. Pryč se plazila vystrašená užovka.
„Počkej,“ Harrymu se hadi osvědčili jako užiteční svědci, a tak k tomuto promluvil hadím jazykem. „Copak tě vyděsilo, hádku?“
„Zvuky toho malého.“ Had se zastavil a podíval se na Harryho: „Ty zvuky pro náš druh znamenají špatné věci. Velcí přicházejí s palicemi, aby nás zabili.“
Tomu Harry věřil. „Víš, kam ten malý šel?“
Hadi nemohli krčit rameny, ale tento tak zněl: „Hraje si na ptáka.“
Hraje si na ptáka?
Harry vzhlédl, otočil se a pomalu prohledal koruny stromů a střechu. Tam, za komínem, se krčil Tim, celý ztuhlý a oněmělý hrůzou.
Harry se ulehčeně usmál: „Vidím ho.“
Pan Clark následoval Harryho pohled. Po šokované vteřině se roztřeseně zasmál. „Meredith to dělávala. Byla na jednom místě a pak na druhém. Potřebujete pomoc dostat jej dolů? Mám žebřík.“
„Ne, sundám ho.“
„Nemůžete se jen tak objevit za ním. Vyděsil byste ho k smrti,“ poznamenal pan Clark.
Při pohledu do Timovy tváře to Harrymu přišlo rozumné. Chlapec měl skelné oči a tak se třásl, že to i z té dálky bylo vidět.
„Donesu ten žebřík,“ prohlásil pan Clark pevně a ztratil se v kůlně. Za chvilku se vynořil a žebřík opřel o dům.
Harry z Tima nespustil oči. „Jsi v pořádku?“ zavolal.
Bez odpovědi. Ani žádnou nečekal.
Když lezl nahoru, byl rád, že si dnes oblékl džíny a mikinu a ne něco formálnějšího.
S výrazem maximálního uklidnění a za pozorného Timova dohledu se vyškrábal na střechu.
Hoch si vložil tvář do dlaní a Harry jej chytl. Chvění se tím však nezastavilo a dál slyšel jeho trhavé dýchání. Nechtěl v chlapci zvýšit paniku a jen se vedle něj posadil.
Tim na Harryho pohlédl skrz prsty. „Je tady hezky,“ prohodil Harry. „Musel ses přemístit náhodou. Jednou se mi to stalo, když jsem byl malý. Byl jsem opravdu, opravdu polekaný.“ Harry shlédl na zahradu a zamával na starého muže.
„Něco tě vyděsilo?“ zeptal se. Doufal, že chlapec nemá strach i z výšek, ale přesně to se mohlo skrývat za důvodem, proč stále nesundal ruce z obličeje.
„Nenávidím hady,“ zašeptal Tim. Jeho chvění se tak zvětšilo, že Harry dostal strach, aby je oba nesetřásl ze střechy.
„Ta užovka tě vyděsila?“ ujišťoval se Harry.
Tim přikývl.
„Můžu jí říct, aby odešla a nevracela se, dokud neodejdeme, jestli chceš,“ nabídl Harry. „Smím tě teď vzít dolů?“
Tim zavrtěl hlavou.
Harry si povzdechl – tak to by měl odpověď. „Zvládneš sám slézt po žebříku? Vadí ti výšky?“
„Je ten had pryč?“ ujišťoval se Tim.
„Ano. Vyděsil se víc než ty, víš,“ podotkl Harry.
Tim neodpověděl, a tak tam s ním Harry jen seděl. Po dlouhé chvíli se chlapcovo chvění zmírnilo, pak opatrně přešel střechu a velice, velice pomalu slezl dolů.
Dole stál pan Clark a Tim jej objal v pase. Starý pán si klekl a objetí vrátil. Chlapec něco řekl a pan Clark se usmál na Harryho a prohlásil: „Nemyslím, že to panu Potterovi vadí, Time.“
Harry slezl mnohem rychleji a pomohl panu Clarkovi uklidit žebřík, aby se mohli vrátit do domu k čaji. Starý pán vytáhl velkou krabici sušenek, stejnou, jakou měl Harry doma.
Tim se posadil na zem vedle pána domu a o jeho nohu si opřel hlavu. Pan Clark mu nalil čaj a podal sušenky. Tim se mlčky napil a pak hrnek položil vedle sebe.
„Vypadá to, že máte zkušenosti se sundáváním chlapců ze střech, pane Pottere,“ poznamenal pan Clark dobrosrdečně.
„Prosím, říkejte mi Harry,“ pobídl jej Harry. „A ano, všechny mé děti se někdy objevily na střeše. Asi to musí být nějaký znak kouzelnických dětí, abych byl upřímný.“
„Vidíš,“ obrátil se pan Clark na Tima, „říkal jsem ti, že mu to nevadí.“
Tim měl zavřené oči. Usnul opřený o nohu pana Clarka.
„Chuďátko. Tou hrůzou se vyčerpal,“ poznamenal starý pán.
„Má vás velmi rád,“ zhodnotil Harry. Tim mu ve spánku přišel roztomilý.
„Co kdybyste jej na chvíli položil na gauč,“ navrhl pan Clark. „Pojedete domů autobusem, nebo jste se sem dostali kouzelně?“
„Nu, domů nás přemístím,“ Harry chlapce zvedl a položil jej v obývacím pokoji.
Čas u pana Clarka Harry využil. Starý pán měl dost informací, které Harrymu pomohou vystopovat trestní spisy Timovy matky a Hermioně její psychiatrickou dokumentaci. Podle pana Clarka byla Mary ve vězení i v blázinci, ačkoli se mohlo jednat o protidrogovou léčbu.
Některé z podivných Maryiných příběhů možná vyplývaly z touhy onoho kouzelníka zůstat v anonymitě. Ale také mohlo jít o blábolení bláznivé ženské.
Podle popisu situace, pokud byl Timův otec kouzelník, těžko si bude moci dítě nárokovat. Harry musí zjistit, jestli Agnes Dawnsonová brala na Tima přídavky. Jedním z problémů ohledně informací o Timovi bylo i to, že Mary udávala několik falešných jmen sebe a svého syna.
„Velmi jste mi pomohl, pane Clarku,“ poděkoval Harry nakonec. „Uděláte pro mě ještě něco? Nevadilo by, kdybych občas přivedl Tima na návštěvu?“
Tvář pana Clarka se zkrabatila úsměvem. „Ach, ano, Harry,“ rozzářil se. „Jste s Timem vždy vítáni. A přiveďte s sebou i ostatní děti, miluju společnost.“
Harrymu se líbilo, jak pan Clark řekl ‚ostatní děti‘ a uvědomil si, že Tima již bere jako vlastního, jako Ala, Jamese nebo Lily.
„Tak pojď, Time,“ Harry s ním lehce zatřásl.
Tim ospale vzhlédl. „P-pane Pottere?“
„Mohl bys zkusit Harryho?“ povzdechl si Harry. „Nevadí, je skoro čas večeře. Teta Ginny na nás čeká.“
Tim si protřel oči, pousmál se na Harryho a opět usnul.
Pan Clark se na něj pobaveně podíval.
Harry se uchechtl. Věděl, že náhodná magie chlapce vyčerpala víc než celý ten úlek. Je docela možné, že bude spát až do rána. Zvedl Tima, pohodlně si jej umístil na rameni a přemístil se přímo z obývacího pokoje pana Clarka.
paganaidd: ( Lupina ) | 31.12. 2018 | Kapitola 32. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.12. 2018 | Kapitola 31. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 29.12. 2018 | Kapitola 30. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 28.12. 2018 | Kapitola 29. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 27.12. 2018 | Kapitola 28. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 26.12. 2018 | Kapitola 27. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 25.12. 2018 | Kapitola 26. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 24.12. 2018 | Kapitola 25. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 23.12. 2018 | Kapitola 24. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 22.12. 2018 | Kapitola 23. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 21.12. 2018 | Kapitola 22. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 20.12. 2018 | Kapitola 21. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 19.12. 2018 | Kapitola 20. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 18.12. 2018 | Kapitola 19. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 17.12. 2018 | Kapitola 18. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 16.12. 2018 | Kapitola 17. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 15.12. 2018 | Kapitola 16. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 14.12. 2018 | Kapitola 15. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 13.12. 2018 | Kapitola 14. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 12.12. 2018 | Kapitola 13. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 11.12. 2018 | Kapitola 12. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 10.12. 2018 | Kapitola 11. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 09.12. 2018 | Kapitola 10. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 08.12. 2018 | Kapitola 9. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 07.12. 2018 | Kapitola 8. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 06.12. 2018 | Kapitola 7. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 05.12. 2018 | Kapitola 6. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 04.12. 2018 | Kapitola 5. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 03.12. 2018 | Kapitola 4. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 02.12. 2018 | Kapitola 3. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 01.12. 2018 | Kapitola 2. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.11. 2018 | Kapitola 1. | |
. Úvod k poviedkam: ( Lupina ) | 31.10. 2018 | Úvod | |