Autor: paganaidd Překlad: Lupina Beta: marci Banner: arabeska
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/9/
Rating: 13+
Kapitola 9.
Harrymu pár minut trvalo, než vyplnil formuláře s žádostí o hodně starou dovolenou. Pak měli s Ginny vyzvednout Lily a Tima ze školy.
Léčitelka objednala Tima na zítřek. Nejdříve proběhne všeobecná prohlídka a pak je čeká posezení s další léčitelkou, odbornicí na oběti kletby Cruciatus. Vzhledem k chlapcovu věku bylo vysoce pravděpodobné, že trpí magickými i duševními následky.
„Zvládneme to, Ginny?“ zeptal se Harry, zatímco se chystali přeletaxovat do školy.
Ginny se na něj usmála. Svým zářivým, odhodlaným úsměvem se podobala bratrovi Georgeovi. „Samozřejmě,“ ujistila ho a vzala za ruku.
ooOOoo
Tim byl celý večer nervózní. Harry víc než dřív rozuměl jeho zvyku plížit se kolem, jeho trhání, když někdo zvedl hlas. Ten hoch také nebyl hloupý. Velmi dobře si uvědomoval, že Penny jej testovala. Harry jej zaslechl ptát se Lily, zda prošel.
Jak měli Ginny a Harry ve zvyku, po večeři všichni čtyři seděli v obývacím pokoji. Ženská část osazenstva pletla. Poněkud znuděný Tim se posadil vedle Lily a Ginny vykouzlila další jehlice. Trpělivě pak chlapci ukazovala, jak nahazovat očka. Měl opravdu mrštné prsty.
Harry si hodil nohy na konferenční stolek a rozložil kolem sebe pergameny. Čas od času vzhlédl k Ginny. Byla krásná a on byl velký šťastlivec.
„Time?“ začala Ginny po chvíli. Oči měla zabodnuté do pletení. Tuto taktiku mnohokrát použila na děti. Zjistila, že o obtížných tématech se jim snáze mluví, pokud mají ruce i oči zaneprázdněné. „Zítra odpoledne jsi objednaný k léčitelům. Vyzvednu tě ze školy.“
Tim se zarazil s očima přimhouřenýma podezřením, ale pak přikývl a pokračoval ve své práci.
Harry si všiml, jak několikrát otevřel a zavřel pusu, až nakonec cosi zašeptal Lily.
„Mami?“ zacvrlikala Lily. „Můžu jít s tebou?“
„Jestli chceš,“ odpověděla Ginny pokojně. „Vezmi si knihu, může to chvíli trvat, než léčitelé definitivně skončí.“
Tim znovu zašeptal něco Lily. Ta se na něj zmateně podívala. „Cože? Co tím myslíš?“
„Copak je, Time?“ zeptala se Ginny, ale oči od práce neodtrhla.
„Mají injekce?“ zeptal se Tim sotva slyšitelně.
Ginny rozpačitě vzhlédla k Harrymu.
Harry se na ni jen usmál, tak se trochu uvolnila. „Ne, Time. Kouzelníci nemají injekce. Pokud ti léčitel potřebuje dát léky, které nemůžeš spolknout, může je do tebe prostě zakouzlit,“ vysvětlil.
„Takže tohle je něco jako ty stehy, které tehdy zkusil taťka?“ zeptala se Ginny. Stále o hodně věcech z mudlovského světa nevěděla, protože Harry, na rozdíl od jiných mudlorozených, si nehodlal udržet vazby.
Harry přikývl. „Hodně mudlovských lektvarů nefunguje, když je spolkneš.“
„Tak jak je do tebe dostanou?“ zeptala se Lily.
„Používají duté jehly, které ti zabodnou pod kůži,“ odpověděl Harry.
Lily nakrčila nos: „Fuuuuj.“
Harry se zasmál a přikývl. „Naprosto souhlasím.“
Ne dlouho poté se děti odebraly do postelí. Harry přikryl Lily a přemýšlel, jak dlouho jej to ještě nechá dělat.
„Tati?“ začala dcerka. „Zůstane Tim s námi dlouho?“
„Ano, myslím, že ano. Proč?“ zeptal se Harry. Strachoval se, že už ji začíná Timova neustálá pozornost unavovat.
Tvářila se nezvykle vážně. „Dobře. Bojí se, že ho pošleme pryč. Řekla jsem mu, že ne, ale…“ zatvářila se. „Říká, že se všem zhnusí.“
Harry ji objal. „Je to těžké, když jsi mudlorozená a tvoje rodina ti nerozumí. A Timova máma je hodně nemocná.“ Harry nepřišel na lepší způsob, jak Lily vysvětlit drogovou závislost u mudlů.
„Umře?“ zeptala se Lily vyjeveně.
Harry si povzdechl. „Ne, ale je příliš nemocná, aby se o něj mohla postarat. A z něčeho takového se tak snadno nedostane. I kdyby ji do péče dostali kouzelničtí léčitelé, nedokázali by to napravit.“
„To je smutné,“ reagovala Lily.
Harry s ní souhlasil a políbil ji na dobrou noc.
Nakoukl do Timova pokoje. Chlapec byl schoulený s knihou pod dekou. Dlouze a vážně se na Harryho podíval.
„Dobrou noc, Time,“ usmál se Harry a vešel do pokoje.
„Dobrou noc, pane Pottere,“ ozval se Tim tiše.
Harry se natáhl a zastrčil kolem něj přikrývku.
„Kdy zase uvidím mámu?“ zeptal se najednou.
Harry ztuhl. Doufal, že k tomuto dojde spíš později, než dřív. Zhluboka se nadechl a posadil se na kraj postele. „No… nevím, jestli ji uvidíš brzy. Bude muset zůstat v nemocnici hodně dlouho a…“
„Nechce mě zpátky, že?“ přerušil jej Tim. „To je v pohodě. Pořád říkala, že se mě nějak zbaví.“
Timovy modré oči byly bezvýrazné, bez stop po slzách, i hlas postrádal zlost. Harryho to poněkud poplašilo.
Tim musel vzít Harryho ticho jako potvrzení, protože po něm loupl okem. „Takže kam mě pošlou teď?“ zeptal se plochým hlasem.
„S tetou Ginny jsme si mysleli, že bys mohl zůstat s námi,“ nadhodil Harry. Věděl, že bude těžké Tima ujistit, ale stejně to zkusil. „Můžeš s námi zůstat, jak dlouho budeš chtít.“
Tim přikývl. „Tedy… ano. Myslím tím, rád bych s vámi zůstal…“ Pak se poněkud nesvůj odmlčel a Harry slyšel nevyslovené: „Dokud se mě nebudete chtít zbavit.“
„Měl by ses uvelebit, je čas jít spát,“ pobídl jej.
Chlapec již měl oči ospalé a přikývl. Harry hůlkou rozsvítil kámen, který používali jako noční světýlko, a zamířil zpět do obývacího pokoje, kde na sedačce seděla Ginny se sklenkou vína u lokte.
Posadil se vedle ní. Podala mu plný pohár. „Díky,“ přijal vděčně a hodil nohy na stůl.
Nemluvili, jen zírali do ohně.
Po nějaké době se vzbudil a byl už sám. Ginny jej přikryla dekou a oheň hořel jen slabě. Asi odešla, když to zalomil.
„Ještě spíte, pane Pottere,“ ozval se odkudsi Snapeův hlas.
Harry se posadil a rozhlédl se. Zdálo se mu, že je v obývacím pokoji a Snape sedí v křesle s vysokým opěradlem.
„Bude se toto dít pravidelně?“ zeptal se.
Snape dnes nevypadal tak dobře. Byl unavený, uštvaný, jako si ho Harry pamatoval v Bradavicích. „Možná, Pottere.“
„Proč mě strašíte?“ položil Harry další otázku. Dnešek ho vyčerpal příliš, aby použil něco jiného než přímý přístup.
Snapeovi zacukalo koutky. „Jsem příliš hmotný, abych byl duchem, nemyslíte?“ To také byl. Neseděl tam jako průsvitný, šedavý duch, ale coby sklepní netopýr ve vší své kráse.
Harry si povzdechl a přemýšlel, co se mu jeho podvědomí snaží říct. „Asi máte znamenat to, co se stane pod příliš velkým stresem?“
Snape se ušklíbl. „Vskutku. Možná jsem i ‚nestrávené sousto hověziny, špetka hořčice, kůrka ze sýra, ždibec nedovařeného bramboru‘.“
Harry protočil očima. „Hodláte jít k věci?“
Snapeův úšklebek se změnil do pobaveného úsměvu, přesto se z jeho očí neztratily stíny a lícní kosti ostře vystupovaly. „Můžu vám něco nabídnout?“ zeptal se Harry, ve kterém hlodala potřeba být zdvořilý.
Na ta slova se mezi nimi na kávovém stolku objevil tác s čajem a Snape si nabídl z konvičky. „Víte, co nejhoršího bylo na mém posledním roce v Bradavicích, Pottere?“ zeptal se po chvíli tiše.
„Ne.“ Harryho napadla spousta možných věcí.
„Nemohl jsem zajít do Minervina kabinetu, abych ji popíchl kvůli famfrpálu. Nebo abych si s ní dal šálek čaje na konci dne.“ Snape se zachvěl. „Sotva se na mě podívala. Zůstala, aby chránila studenty, a nikdy se nevzdala svého úřadu,“ usrkl si čaje a zamyšleně pokračoval. „Když vaše matka zemřela, myslel jsem, že s ní zemřela i má schopnost cítit. Ten rok mi dokázal opak.“
„Co tím myslíte?“ Harryho to zmátlo.
„Za ty roky práce s Minervou jsem ji začal mít rád. Byla mou rádkyní, když jsem začal učit, víte. Byla pro mě asi jako laskavá teta.“
Harry se hořce usmál. „Laskavé tety neznám.“
„Ne,“ souhlasil Snape. „Ale měl jste Minervu a Molly Weasleyovou. Alespoň něco podobného mateřské postavě. Jen si představte, že by se na vás Molly dívala se strachem a odporem.“
„Minerva málem omdlela, když se doslechla, že jste zabil Brumbála.“
„Věděl jsem, že válku nepřežiju,“ pokračoval Snape. „Když už se mě Pán zla konečně chystal zabít, byl jsem víc než připravený s celou tou věcí skončit.“
Harry přikývl. Opět myslel na to, že Snape byl opravdu tím nejstatečnějším mužem, co znal.
„Skutečně jsem se vzdal asi v té chvíli, kdy jsem zjistil, co pro vás plánuje ten bastard. A jakou roli v tom mám sehrát já.“
„Voldemort?“ ujišťoval se Harry.
„Brumbál.“
Harry přikývl. Ta podivná zkušenost, když konfrontoval Voldemorta, jej smířila s Brumbálovými intrikami, ale ne zcela. „Já kvůli němu strávil přinejmenším dva roky na terapii.“
„Mrtví na terapie chodit nemohou,“ poznamenal Snape temně.
„To asi ne.“
„Je zajímavé, jak slepí jsme. Nikdy jsem si neuvědomil, nakolik jsem se stal závislým na přátelství kolegů, dokud jsem je neztratil,“ zhodnotil Snape. „Od dětství jsem pracoval na tom, abych se přesvědčil, že nepotřebuju nikoho dalšího. Jen Lily jsem si dovolil opravdu věřit. Nikdy jsem nemyslel, že ztráta úcty mých kolegů mě tak hluboce zasáhne. Každé jiné takzvané přátelství bylo založeno na strachu nebo ctižádosti.“
Harry přikývl.
„Už jako dítě jsem se rozhodl, že důvěra v kohokoli je příliš riskantní, že mě rozhodně oslabí. Bezpochyby to bylo jedním z důvodů mých schopností v nitrobraně.“ Snape náhle opět vstal. „Musím jít, Pottere. Můžete čekat, že se opět uvidíme. Jak jste řekl, toto se bude pravděpodobně dít ‚pravidelně‘.“
Harry sledoval, jak vstává. Nenásledoval jej, rozhodl se, že snová pohovka je docela pohodlná a že nejrozumnější bude zůstat na ní (vlastně si říkal, jestli právě nezačal s náměsíčností a nedokáže tak najít svůj pokoj).
Obalil kolem sebe deku a upadl do hlubokého, bezesného spánku.
Až později se vzbudil do zvuku křiku.
PP: Text tučně převzat z Vánoční koledy od Charlese Dickense, v překladu Vladimíra Pražáka z roku 1969. Scrooge citované říká ve chvíli, kdy ho navštíví první duch, a on nevěří, že je skutečný, považuje ho za jakýsi sen ze špatného zažívání.
Za dohledání a vysvětlení děkuji denici.
paganaidd: ( Lupina ) | 31.12. 2018 | Kapitola 32. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.12. 2018 | Kapitola 31. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 29.12. 2018 | Kapitola 30. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 28.12. 2018 | Kapitola 29. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 27.12. 2018 | Kapitola 28. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 26.12. 2018 | Kapitola 27. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 25.12. 2018 | Kapitola 26. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 24.12. 2018 | Kapitola 25. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 23.12. 2018 | Kapitola 24. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 22.12. 2018 | Kapitola 23. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 21.12. 2018 | Kapitola 22. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 20.12. 2018 | Kapitola 21. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 19.12. 2018 | Kapitola 20. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 18.12. 2018 | Kapitola 19. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 17.12. 2018 | Kapitola 18. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 16.12. 2018 | Kapitola 17. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 15.12. 2018 | Kapitola 16. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 14.12. 2018 | Kapitola 15. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 13.12. 2018 | Kapitola 14. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 12.12. 2018 | Kapitola 13. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 11.12. 2018 | Kapitola 12. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 10.12. 2018 | Kapitola 11. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 09.12. 2018 | Kapitola 10. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 08.12. 2018 | Kapitola 9. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 07.12. 2018 | Kapitola 8. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 06.12. 2018 | Kapitola 7. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 05.12. 2018 | Kapitola 6. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 04.12. 2018 | Kapitola 5. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 03.12. 2018 | Kapitola 4. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 02.12. 2018 | Kapitola 3. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 01.12. 2018 | Kapitola 2. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.11. 2018 | Kapitola 1. | |
. Úvod k poviedkam: ( Lupina ) | 31.10. 2018 | Úvod | |