Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Snapeovy vzpomínky

Kapitola 12.

Snapeovy vzpomínky
Vložené: Lupina - 11.12. 2018 Téma: Snapeovy vzpomínky
Lupina nám napísal:

Autor: paganaidd                  Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/12/

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 12.

„Co budeš dělat první den dovolené, lásko?“ zeptala se Ginny u snídaně následujícího rána.

„Záleží, jestli mě budeš odpoledne potřebovat,“ odpověděl Harry.

Ginny pohlédla na ještě ospalého Tima, který si pohrával s toustem. Snědl polovinu a druhou uklidil do ubrousku. Asi mu došlo jídlo.

„Zvládneme to sami,“ odvětila Ginny. „Je to jen kontrola. Léčitelka nám dá celou zprávu a zůstane ve spojení, kdybychom něco potřebovali.“

„Tak dobře. Musím navštívit Minervu,“ Harry zaváhal, o tomto nechtěl mluvit před dětmi. „Ginny, pamatuješ na lektvar, který dával profesor Snape každému, kdo měl v Bradavicích… ehm… trest s Carrowovými?“

Ginny přikývla.

„Myslíš, že mohl někde nechat návod na jeho přípravu?“

Jen na Harryho zírala. Když si uvědomila, kam míří, pomalu se začala usmívat. „Nevím. Nikdo nikdy jeho papíry neprošel.“ Snape ve své poslední vůli odkázal celý svůj výzkum bradavické knihovně.

„Možná by mi Poppy a Neville mohli pomoci.“

„S čímpak?“ zeptala se Lily vesele.

„Ale jen nějaký výzkum do zaměstnání,“ odpověděl Harry zlehka. „A taky bych mohl mít něco pro tetu Hermionu, jestli najdu, co hledám.“

„Mám tě čekat na večeři, nebo se najíš s kluky?“ zeptala se Ginny.

„Poobědvám s nimi, ale na večeři se vrátím.“

Ginny s dětmi odešla a Harry vypil další hrnek kávy. Přemýšlel, jestli si ty neklidné noci nezačnou vybírat svoji daň. Do kapsy si strčil pár Životobudičů a slíbil si, že dnes půjde spát s omladinou.

Přemístil se k hranicím Bradavic. Prošel branou, ale než zamířil do hradu, zašel k jezeru k památníku obětem války.

Z trávníku se zvedala Brumbálova bílá mramorová hrobka. Souběžně s ní Snapeova černá, také mramorová. Toto byl první úspěch, kterého Harry dosáhl použitím svého postavení hrdiny. Dokázal, že Snape byl pohřben zde, v Bradavicích. V jediném domově, který kdy měl.

Profesor svoji závěť napsal v posledním roce v Bradavicích ve stylu odkazu. Nalezli ji po závěrečné bitvě v ředitelově stole.

Dal ji tam s vědomím, že kdo ji najde, bude učitelem, nebo Smrtijedem. V případě Voldemortovy porážky chtěl být pohřbený v Bradavicích. Představoval si ovšem neoznačený hrob v lese, ne hrobku vedle Brumbálovy. To by však Harry nikdy nepřipustil a Minerva, Poppy a Hagrid jej podpořili.

Mezi hrobkami stál šedý obelisk s vyrytými jmény těch, kteří zemřeli jako hrdinové bitvy o Bradavice. Harry přejel rukou po jménech. Každý rok se konala výroční vzpomínková slavnost. V prvních letech se jich málokdy účastnil. Přišly mu příliš smutné. Vlastně sem zavítal jen zřídka, to jen po uplynulých dnech měl válku zase v hlavě.

Zachvěl se, nechtěl propadnout depresi. Měl jiné věci na přemýšlení, jen ho přepadl pocit, že by měl navštívit Snapeův hrob, než se začne prohrabávat jeho deníky a poznámkami.

„Harry?“ zavolal někdo.

Otočil se a uviděl Nevilla spěchat po pěšině.

„Ginny mi poslala sovu, že se tu dnes dopoledne ukážeš,“ pokračoval Neville. „Prý máš nějaký projekt? Budeš procházet Snapeovy poznámky?“

Harry se hořce usmál. „A hádala, že začnu tady?“

„Ano,“ odpověděl Neville prostě. „Takže, co je tak důležité?“

Harry překřížil paže a opřel se o černou hrobku. Povykládal Nevillovi o Timovi a o zjištění, že Timův otec na něj i na matku podle všeho použil nepromíjitelnou.

„To pak asi vysvětluje matčin heroin,“ poznamenal Neville tiše. „Už tak je zlé, co Cruciatus dělá s kouzelníky…“ otřásl se. Jeho otec, Frank, zemřel před pár lety. Nepromluvil od té doby, co jej Belatrix Lestrangeová připravila o rozum kletbou Cruciatus krátce po první porážce Voldemorta.

Harry přikývl. „Ginny ho dnes bere k léčitelce. Uvidíme, jak moc je postižený.“

Neville se nemusel ptát, věděl, že na tak malém dítěti nějaké postižení bude. „Takže počítáš s tím, že najdeš Snapeův lektvar?“

„Doufám.“

Neville přikývl. „Všechny jeho zápisníky jsou v knihovně. Ale zaznamenal by něco takového? Byl velmi opatrný.“

„Myslím, že tento lektvar bude hodně složitý. Asi by ho neudržel v hlavě,“ odpověděl Harry, zatímco se otočili zpět k hradu. „Ale nebyl jsem tady. Co ty na to – má cenu jej hledat, nebo je to falešná naděje?“

„Upřímně, Harry, nikdy jsem nechápal, jak jsme mohli přežít jen polovinu toho všeho bez ztráty rozumu. Ale ten lektvar… Snape jej vlil Michaelu Cornerovi do krku poté, co s ním Carrowovi skončili. Pamatuju si, že jej vzal zpět do havraspárské věže. Tehdy jsem myslel, že to věci jen zhorší, ale Michael pak zase mluvil smysluplně. Opravdu jsem nečekal, že po tom, co prožil, neztratí rozum.“ Neville si povzdechl. „Situace byla vážně špatná, ale kdyby tam Snape nebyl, bylo by to o hodně horší.“

„Ginny říkala to samé,“ souhlasil Harry.

„Pomůžu ti, jak budu moci,“ slíbil Neville. „A poprosím Millie – patřila k Snapeovým oblíbencům.“ Millicent Bulstrodeová byla současnou Mistryní lektvarů a ředitelkou zmijozelské koleje.

„Díky, zeptám se jí. Poppy už slíbila, že bude k dispozici.“

Harry strávil dopoledne s několika domácími skřítky, kteří mu ze skladu nosili krabici za krabicí plných pergamenů. Mohl to být celý Snapeův výzkum v Bradavicích, ale i papíry z doby, než se stal profesorem. Harry pochopil, že bude trvat, než je všechny projde.

Smutné, že doteď si nikdo nenašel čas ani motivaci k tomu, aby je prozkoumal.

V poledne si Harry vše zabalil a zmenšil. Požádal domácí skřítky, aby to doručili na Grimmauldovo náměstí, kde čekal Krátura, aby balíky převzal do péče.

Minerva se usmála, když Harryho uviděla. „Našel jste všechno?“ zeptala se.

„Snad ano,“ Harry s ní cestou do Velké síně sladil krok. „Opravdu jsem první, který ty papíry prochází?“

Minerva přikývla. „Víte, jaké to po válce bylo. Každý usiloval nějak se v životě posunout. A pak… no, lidé zapomněli.“

Harry zamyšleně přikývl.

„Tati!“ zavolal Jamesův hlas z davu studentů.

Minerva se usmála. „Dejte mi vědět, co zjistíte, ano?“ a zamířila k učitelskému stolu.

Harry se otočil a stihl zachytit syna, který se na něj vrhl. Bylo to čím dál těžší. Patnáctiletý James byl poněkud vyšší než Harry – zjevně svoji výšku podědil po Weasleyovské straně.

Navíc zvyk Dursleyů Harryho napůl vyhladovět jeho vzrůstu moc nepomohl.

„Kde máš bratra?“ zeptal se Harry, když objetí vrátil.

„Asi už jí,“ zazubil se James. „Pojď, najdeme ho.“

Albus již skutečně jedl – seděl vedle svého nejlepšího kamaráda Scorpiuse. Hermionina a Ronova dcera Rose seděla na jeho druhé straně. Scorpius Harryho postřehl první a zašeptal něco Alovi.

„Máš průšvih, Jamesi?“ zeptala se Rose podezřívavě, když se přiblížili. „Ahoj, strejdo Harry,“ pozdravila slušně.

„Nemám průšvih!“ protestoval James. „Táta mi ráno poslal sovu, že má nějaký výzkum v knihovně.“

„Díky, že ses zmínil,“ prohodil suše Albus.

„Jak se mají mí oblíbení Havraspáři?“ zeptal se Harry tria.

„Výborně, pane Pottere, děkuji,“ odvětil slušně Scorpius.

Albus vyskočil, aby také Harryho objal. „Příští týden hrajeme famfrpál proti Nebelvíru,“ oznámil Harrymu vzrušeně. „Je to můj první zápas proti nim.“ Albus se letos dostal do havraspárského týmu jako chytač.

James hrál v Nebelvíru na postu střelce. „Jo, škoda, že tentokrát Havraspár nevyhraje,“ prohodil zlehka.

„Být tebou, nebyl bych si tak jistý,“ odvětil Harry s úsměvem. „Tvůj bratr je přinejmenším tak dobrý chytač jako já v jeho věku.“

Albus se při té chvále úplně rozzářil.

„Samozřejmě, ty jsi tak dobrý střelec, jako byla vaše máma,“ pokračoval Harry s pokývnutím k Jamesovi. „Takže myslím, že všechno záleží na zbytku týmu. Dobře že nehrajete spolu, to by bylo neuvěřitelně nespravedlivé.“

James i Albus se na něj zazubili.

„Ale nepřišel jsem jen kvůli famfrpálu. Jak se vede ve škole?“ Harry strávil příjemnou hodinku s dětmi doháněním informací, než se musely vrátit do vyučování. James a Albus byli plní otázek na nového pěstounského bratra.

Před odchodem Harry chlapce naposledy objal. Zanedlouho přijdou letní prázdniny a už se těšil, až je bude mít doma.

Byl rád, že Tim má pár týdnů, aby si zvykl na nový život, než se do toho mixu přimíchají další lidé. Jen doufal, že Tima nepřemůže dav, který ve formě bratranců a kamarádů obvykle spolu s chlapci přicházel.

Harry se domů vrátil uprostřed odpoledne a požádal Kráturu o konvici čaje. Usadil se ve své pracovně a konečně ho dohnala neklidná noc. Než se skřítek objevil, tvrdě spal.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 02.03. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 12. Od: martik - 11.12. 2018
Čiší z toho poklidná atmosféra a krásné vztahy mezi otcem a syny. Co říct k Severusově hrobce. Svým způsobem je to tak správně, že se na něj nezapomnělo a že jeho hrob bude navždy připomínkou jeho statečnosti. Spíš si jen říkám, jestli by mu vyhovovalo být pochován zrovna vedle Brumbála. Aspoň, že mezi nimi je ten památník. Směs je to tedy pěkná - Milicent, ti dva v Havraspáru... A teď mě napadá - jestlipak v ředitelně visí Severusův portrét? Děkuji a těším se na příště. O to víc, že to vypadá na další snové setkání.

Re: Kapitola 12. Od: JSark - 11.12. 2018
Tak to som zvedavá, ako ten recept nájde.

Re: Kapitola 12. Od: Ani - 11.12. 2018
Konečně jsem se k povídce v klidu dostala. Ještě jsem si zopakovala Dudleyho vzpomínky, abych si to připomněla. Tak nějak očekávám, že se Timův otec ještě někde objeví... Pokud ho Severus znal, mohl vědět i o Timovi a teď na něj "dohlíží"? Těším se na další kapitoly, ještě že to jde tak rychle :)

Re: Kapitola 12. Od: miroslava - 11.12. 2018
Poklidná kapitolka, příjemná návštěva v Bradavicích, nádherné počteníčko. Děkuji moc za super překlad. A těším se na další.

Re: Kapitola 12. Od: margareta - 11.12. 2018
Safraporte. Scorpius jako Havraspár? Millicent Bullstrodeová, zastávající dřívější posty Severuse Snapea? A ještě k tomu jako jeho byvalá oblíbenkyně? Všechno je tu jinak, než mám zafixováno v kebuli! Musím koukat si na ten mix zvyknout, než se do něj, jak slibuje autorka, přimíchají ještě další osoby! Jinak mi hrozí, že mě ten dav, stejně jako chudáka Tima, totálně převálcuje a Snapeův lektvar budu potřebovat taky! Vůbec se Harrymu nedivím, že nevydržel na čaj. Já si též radši počkám. Kdoví, co nebo kdo ještě vyleze na světlo! Děkuji, Lupino a Marci! Je to moc hezké čtení! Jenom škoda, že ty kapitoly nemůžou být dvakrát denně!

Re: Kapitola 12. Od: sisi - 11.12. 2018
Povedená rodinka, Albus asi nechtěl přímo do Zmijozelu, Scorpius jakbysmet a tak skončili spolu v Havraspáru. Konečně se vrací staré pořádky a vláda žen se blíží. Sláva matriarchátu. Jsem ohromně zvědavá na Snapeovy zápisky v bednách, to je úkol hodný Hermiony, aby vykonala průzkum a začala projekt. Díky za krásný překlad.

Re: Kapitola 12. Od: Gift - 11.12. 2018
Moc me bavi podobne skoky do minulosti a vlastne i do novych lokaci a k novym postavam. Pribehu to propujcuje jeste vetsi hloubku. Navic, co si budeme povidat, rada ctu o Severusovi. :-) Moc dekuji za dalsi kapitoly. Jeste ze je do Vanoc daleko, tuto povidku jsem si zamilovala.

Re: Kapitola 12. Od: Jacomo - 11.12. 2018
To bylo krásné dopoledne v Bradavicích. Poklidné, milé setkání se "starými známými". A Millicent překvapila - mistryně lektvarů! Povídka nám chystá i zajímavá vedlejší překvapení :-) No a jelikož Harry na konci tak krásně sladce usnul, dá se očekávat jistá návštěva ;-) Uvidíme příště. Veliké díky, Lupinko a marci!

Re: Kapitola 12. Od: denice - 11.12. 2018
Moc pěkná Harryho návštěva Bradavic. Severus si sice přál hrob na tichém, klidném místě v lese, ne okázalou hrobku vedle Brumbála, ale myslím, že teď už je mu to asi jedno, a od světských záležitostí má jistý odstup. A třeba se tím vyjádřením špatného svědomí kouzelnického světa vůči němu upřímně baví. Díky.
Re: Kapitola 12. Od: Lupina - 11.12. 2018
Přesně to napadlo i mě. Severus si přál hrob úplně jinde. Nu, po smrti už je to asi jedno. Třeba ještě zjistíme, co si o tom myslí. Dík za první dnešní komentář, denice :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

paganaidd: ( Lupina )31.12. 2018Kapitola 32.
paganaidd: ( Lupina )30.12. 2018Kapitola 31.
paganaidd: ( Lupina )29.12. 2018Kapitola 30.
paganaidd: ( Lupina )28.12. 2018Kapitola 29.
paganaidd: ( Lupina )27.12. 2018Kapitola 28.
paganaidd: ( Lupina )26.12. 2018Kapitola 27.
paganaidd: ( Lupina )25.12. 2018Kapitola 26.
paganaidd: ( Lupina )24.12. 2018Kapitola 25.
paganaidd: ( Lupina )23.12. 2018Kapitola 24.
paganaidd: ( Lupina )22.12. 2018Kapitola 23.
paganaidd: ( Lupina )21.12. 2018Kapitola 22.
paganaidd: ( Lupina )20.12. 2018Kapitola 21.
paganaidd: ( Lupina )19.12. 2018Kapitola 20.
paganaidd: ( Lupina )18.12. 2018Kapitola 19.
paganaidd: ( Lupina )17.12. 2018Kapitola 18.
paganaidd: ( Lupina )16.12. 2018Kapitola 17.
paganaidd: ( Lupina )15.12. 2018Kapitola 16.
paganaidd: ( Lupina )14.12. 2018Kapitola 15.
paganaidd: ( Lupina )13.12. 2018Kapitola 14.
paganaidd: ( Lupina )12.12. 2018Kapitola 13.
paganaidd: ( Lupina )11.12. 2018Kapitola 12.
paganaidd: ( Lupina )10.12. 2018Kapitola 11.
paganaidd: ( Lupina )09.12. 2018Kapitola 10.
paganaidd: ( Lupina )08.12. 2018Kapitola 9.
paganaidd: ( Lupina )07.12. 2018Kapitola 8.
paganaidd: ( Lupina )06.12. 2018Kapitola 7.
paganaidd: ( Lupina )05.12. 2018Kapitola 6.
paganaidd: ( Lupina )04.12. 2018Kapitola 5.
paganaidd: ( Lupina )03.12. 2018Kapitola 4.
paganaidd: ( Lupina )02.12. 2018Kapitola 3.
paganaidd: ( Lupina )01.12. 2018Kapitola 2.
paganaidd: ( Lupina )30.11. 2018Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )31.10. 2018Úvod