Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 23.

„Ne, Harry,“ prohlásila Ginny pevně. „Už jsem s Nevillem mluvila. Nevadí mu to. Stejně jsem viděla, co to s ním udělalo. Byla jsem tam, pamatuješ?“

Harry si povzdechl a prohrábl si vlasy rukou. Připadal si hloupě. „Máš pravdu, máš pravdu. Jen jsem…“

„Myslel, že musíš všechno udělat sám,“ usmála se na něj a zavrtěla hlavou. „Tolik tě to pohltí, když máš nějakou hádanku k rozlousknutí.“ Podívala se na dopis v rukou. „Takže Ernie říká, že Snapeův výzkum nechá publikovat, jakmile ho projde.“ Harry Erniemu poslal upravené kopie Snapeova deníku, očištěné od osobních informací. „A myslí si, že Timovi pomůže, ale chce víc informací o možných vedlejších účincích. Říkal, že se dnes podívá na kopii Nevillovy vzpomínky. A pak mu Poppy pošle záznamy od Nevilla a ostatních lidí, kteří užili ten lektvar.“

„Proč o tom nemluví?“ zeptal se Harry. Nevillovi zpravidla nevadilo bavit se o válce.

„Přišla jsem až na konci,“ připomněla Ginny tiše, „když si prošel tím nejhorším. Nebyl v pořádku několik dní, ale my jsme předpokládali, že je to způsobeno vším, co zažil. Pak to vypadalo, že se probral k životu. Opravdu začal Carrowovým vzdorovat. A všechno cvičení, co jsme absolvovali s BA, jako by přes noc docvaklo. Myslela jsem, že to způsobila nově nabytá sebedůvěra, ale když se podívám zpět…“

Harry zamyšleně přikývl.

Během prvních šesti let studia v Bradavicích byl Neville vždy trochu pomalý v učení. Často kazil prostá kouzla a držel rekord v tavení kotlíků při lektvarech. Prokletím jeho existence však byla příšerná paměť a skutečnost, že životem proplouval jako v mlze.

Během posledního roku se Neville stal vůdcem bradavického odporu. Stal se velkým hrdinou bitvy o Bradavice, vzepřením se Voldemortovi tváří v tvář i zabitím Voldemortova hada. Vyžadovala-li to situace, znamenal nebezpečného nepřítele.

Osmnáctiměsíční Neville byl doma, když jeho rodiče umučili kletbou Cruciatus až ke ztrátě rozumu. Ke sklonům Belatrix Lastrangeové jistě patřilo i týrání batolete. Podle záznamů, které Neville získal, i jeho léčili kvůli Cruciatu.

„Připravená?“ zeptal se Harry. Divil se, proč je Ginny tak rozrušená, že nechce, aby to viděl sám.

Do myslánky vstoupili spolu.

Snapeova ředitelská kancelář se nesla v mnohem umírněnějším duchu než za dob Brumbála. Zmizela stříbrná udělátka a ozdoby. Zmizelo Fawkesovo bidýlko. Portrét bývalého ředitele stále dřímal.

Neville seděl na židli s vysokým opěradlem a Amycus a Alecto Carrowovi se nad ním čněli. Snape stál s rukama překříženýma na hrudi a lehce pobavený se opíral o stůl. Ústa měl stočená do nepříjemného úsměvu. „Takže, Longbottome, co jste to vyváděl tentokrát?“

Harry obešel Snapea, aby na Nevilla pořádně viděl.

Nevillova tvář měla barvu mléka. Kulatá brada se mu chvěla, ale rty měl sevřené v úzké linii. „Nic, pane,“ hlas se mu trochu třásl. Harryho ohromilo, jak mladě Neville vypadal. Jamesovi bylo jen o pár let méně.

„Lže,“ prohlásil Amycus pevně. „Plížil se kolem. Poslat jej s Hagridem do lesa k ničemu nevedlo.“

„Potřebujeme exemplární potrestání,“ zahihňala se Alecto.

Snape si povzdechl. „Asi ano. Bez trvalých následků,“ neurčitě mávl rukou a pokynul tak, aby se do toho pustili.

„Crucio.“

Neville první dvě vteřiny zadržoval křik.

Po první minutě Ginny popadla Harryho za ruku a pevně stiskla. Harry se na ni podíval, aby sledoval cokoliv, jen ne jejich kamaráda, který právě spadl ze židle a svíjel se na podlaze. Připlácla si ruku na pusu a přihlížela se zděšenou fascinací.

Po čtyřech minutách Nevillův křik utichl a nahradilo jej chraptění a sténání.

Alecto zvedla hůlku. „Hm, už je hotový, co?“ vysmívala se. „Není zvlášť houževnatý, že?“

Snape se se zájmem nahnul nad chlapce. Ten měl otevřené oči a prázdně zíral vpřed. Harry se zachvěl, protože vzpomínka nebledla následkem Nevillovy ztráty vědomí. Z Nevillových úst vycházely tiché zvuky.

„Hm,“ Snape mávl rukou před chlapcovýma očima. „Nemyslím, že omdlel.“ Jestli nastala reakce, Harry ji neviděl. „Domnívám se, že si poškodil hlasivky,“ narovnal se. „Víte, mám experimentální lektvar, který potřebuji otestovat.“ Snape se otočil, prošel kolem stolu a vytáhl malou krabičku. Byla to ta samá dřevěná, kterou teď vlastnil Harry. Uvnitř ležel flakónek s lektvarem.

Snape naplnil sklenici vínem. „Posaďte ho.“

Amycus a Alecto se ušklíbali, když Nevilla posadili, aby se zády opíral o ředitelův stůl. Neville hleděl skrz Snapea, který si k němu dřepl.

Přidržel mu sklenici u rtů. Nevillovi koutkem unikl proužek zelené tekutiny. Snape namířil hůlkou: „Sorbeo.“

Neville polkl.

„Takže – co to má udělat?“ zeptala se Alecto po několika vteřinách.

Neville vydal vysoký výkřik, při kterém všichni poskočili. Ginny si rukama zakryla uši.

„Silencio,“ vrhl Amycus na Nevilla kouzlo a po místnosti se rozhostilo ticho.

Neville zjevně trpěl příšernou bolestí. Pokračoval v bezhlesém křiku snad nekonečně dlouho. Když přestal, opět spadl, hlavou trhl dozadu a ruce a nohy se mu škubaly. Po minutě mu z úst začaly vycházet bílé a žluté bubliny a on sám nabral znepokojivě namodralou barvu.

„Zajímavé,“ pronesl Snape mírně a opět namířil hůlkou. „Vacuo respirum. Spiro adagio.“

Carrowovi byli bez sebe radostí. „To je skvělé, Seve!“ hihňala se žena.

Snape se na ni chladně a tvrdě podíval. „Myslíte, ‚pane řediteli‘,“ opravil ji s hrozivým podtónem.

„Ach, ano,“ zrudla. „Promiňte.“

Nevillova barva se zlepšila, ale stále v hrozných záchvatech kašlal a svaly se mu náhodně zatínaly a uvolňovaly. Vzpomínky v myslánce byly kouzelně rozšířené, ale nemohly vyjevit události, kterých se dotyčný skutečně nezúčastnil. Toto znamenalo, že Neville za plného vědomí trpěl strašnou bolestí. Harry chápal, proč to Neville nechtěl probírat.

Snape vstal a zdánlivě bezstarostný přešel ke stolu, aby zazvonil na malý křišťálový zvonek.

Objevil se domácí skřítek. „Ano, pane řediteli?“ zeptal se.

„Řekni madame Pomfreyové, že ji potřebujeme v mé kanceláři,“ prohodil zlehka. Podíval se z výšky na Nevilla, jehož svaly se uvolnily. „Ať vezme silný lék proti křečím a možná i něco proti bolesti a bezesný spánek.“ Obrátil se ke Carrowovým: „Pán zla říkal, že nechce, aby zbytečně zemřel nějaký čistokrevný. Asi jsem se s tímto předpisem přepočítal. Bylo to příliš silné.“

Domácí skřítek se s třesknutím ztratil.

Snape pohlédl k hodinám. „Už je po večerce, proč nejdete zkontrolovat ložnice?“

Carrowovi se zahihňali. „Dobře, necháme vás v tom, pane řediteli,“ odvětil Amycus. „Bavte se,“ a s Alecto odešel z místnosti.

Jakmile zmizeli, Snape opustil svoji masku nezájmu. Rychle přešel ke skříni ve zdi a vytáhl dvě lahvičky s lektvarem. U těchto se ani nesnažil, aby je Neville polkl, jen namířil hůlkou a jejich obsah zmizel. Harry předpokládal, že byl zakouzlen Nevillovi přímo do těla.

Nevillovy svaly se trochu uvolnily. Už nezatínal čelisti a začal zhluboka a pomalu dýchat.

„Finite,“ Snape namířil hůlkou na Nevilla, když se jeho dech stal mělčím. „Zatracení studenti,“ zamumlal Snape, který si neuvědomoval, že ho Neville slyší. Dal ucho k Nevillovým ústům, možná aby zachytil jeho dýchání. Posadil se a položil prsty na stranu Nevillova krku. Pak posvítil hůlkou do Nevillových očí, než je rukou zavřel. „Zatracení Nebelvíři. Jen se snaží nechat se zabít. Už tak je špatné, že…“ mumlání umlklo, když se aktivoval krb.

„Co potřebujete, pane řediteli?“ zeptala se madame Pomfreyová a přistoupila.

„Pan Longbottom měl jen příliš velkou reakci na lektvar,“ odvětil Snape chladně. „Stálé křeče. Více než deset minut. Musel jsem použít ‚Spiro‘, abych podpořil jeho dýchání. To se uklidnilo a také věřím, že z těchto lektvarů bude mít prospěch,“ ukázal na tři lahvičky v rukou. „Už jsem mu dal svalový relaxans a lék proti bolesti.“

Madame Pomfreyová zbledla, když uviděla Nevilla na podlaze. Vytáhla hůlku a začala jej prohlížet. „Co jste udělal, pane řediteli?“ ptala se.

„Nic, co by nepotřebovalo být uděláno,“ odvětil.

„Nic…? Vy…“ drmolila, jak hledala dostatečně ošklivé slovo. Zarazila se při pohledu na něj.

„Opravdu to chcete dokončit, Poppy?“ zeptal se Snape výhružně. „Opatrně – v tyto dny jsou slova nebezpečná.“

Madame Pomfreyová se otočila zády ke Snapeovi, aby se věnovala Nevillovi.

Musela mu vkouzlit do těla uspávací lektvar, protože vzpomínka nakonec vybledla.

Harry a Ginny vyšli z myslánky pevně ruku v ruce.

První promluvila zachmuřená Ginny: „Chápu, proč Snape navrhl něco na uspání.“

Harry otřeseně přikývl. „Takže říkáš, že po tomto se zlepšil?“ zeptal se nesměle.

„No, předtím říkával, že je téměř moták. Jak dlouho mu trvalo naučit se Expelliarmus?“ Ginny přešla ke kredenci a oběma jim nalila čaj, který pro ně nechal Krátura.

„Neville vždycky musel pracovat tvrději než ostatní,“ souhlasil Harry, vzal si šálek a posadil se na sedačku.

„Poté prostě najednou všechno pochopil,“ poznamenala Ginny.

„Hm, madame Pomfreyová souhlasí, že ten lektvar v Nevillově případě opravdu pomohl,“ pravil Harry tiše. „A podle jeho záznamů byl Nevillův případ podobný Timovu, ačkoliv jeho magie se spíš potlačovala, než aby se stala nekontrolovatelnou. Asi to závisí na délce trvání a počtu výskytů a tak.“

„Nemyslím, že byla potlačená,“ zamyslela se Ginny a zamíchala si čaj. „Pamatuješ, jak vybuchoval věci, když byl ve stresu? Myslím, že byl jako Tim, když už o tom mluvíme.“

„Za jak dlouho bude mít Ernie hotovou novou dávku lektvaru?“ zeptala se Ginny a posadila se vedle Harryho.

„Za měsíc.“

„Bylo od Nevilla pěkné, že poslal Erniemu kopii téhle vzpomínky.“

Harry přikývl. „Neville řekl, že mu to nevadí, dokud se na to nemusí dívat.“ Ne že by se Harry Nevillovi divil.

Ginnyino obočí se zkrabatilo do zamračeného výrazu. „Mohl by ten lektvar způsobit nějaké komplikace?“ zeptala se.

„Zeptej se Ernieho, až mu budeme psát. Ale podle přísad si myslí, že to nejhorší, co se může stát je, že se nestane nic.“ Harry přehodil paži kolem Ginny. „Ty složky samy o sobě jsou prý neškodné. Také většina použitých sedativ je prý slučitelná.“

„Takže si pořád myslíš, že je to správná věc?“ zeptala se Ginny vážně.

„Ano. A léčitelé taky. Ty o tom víš víc než já. Co myslíš ty?“

„Myslím…“ Ginny se zhluboka nadechla, „myslím, že ano, ale nesnáším, že musíme rozhodnout.“

Harry si povzdechl. „To já taky.“

PP: Marci pro vás sepsala význam kouzel:

Sorbeo – polknout, pohltit

Vacuo respirum. Spiro adagio – vacuo, nebo spíš vakuum je samozřejmě prázdnota, respiro pak vydechnout, oddechnout si, zotavit se. Spiro znamená dýchat a adagio, jak hudebníci dobře vědí, je italsky klidně, pohodlně. Takže volně řečeno Snape Nevillovi kouzly „poručil“ Uvolni se, dýchej klidně.