Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Snapeovy vzpomínky

Kapitola 29.

Snapeovy vzpomínky
Vložené: Lupina - 28.12. 2018 Téma: Snapeovy vzpomínky
Lupina nám napísal:

Autor: paganaidd                  Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/29/

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 29.

Zlaté sluneční světlo se odráželo od jezera a proteplovalo Harryho tvář. Dokonce prohřálo i černý mramor. Bylo velmi příjemné opírat se zády o něco teplého, zatímco seděl na zelené trávě. V jeho klíně, pečlivě omotaný pláštěm, zlehka oddechoval malý chlapec. Harry ospale dumal, jestli stojí za tu námahu zavolat Kráturu, aby mu přinesl máslový ležák.

Ginny, James, Lily a Al hráli famfrpál dva na dva na mýtině na kraji jezera, ale drželi se blíž k zemi než obvykle. Ginny patrně věděla, že se Harry dívá, a dobrosrdečně se tím vyhýbala Harryho mrtvici, když už mu dorostla plíce.

Harry zavřel oči a obrátil tvář k slunci. Ucítil, že mu přes tvář přeběhl stín. „Nevzbuď ho,“ pobídl kohokoliv. „Potřebuje spát.“

„Podle množství lektvaru na spaní, které do vás obou léčitelé vkouzlili, pochybuji, že by na vzbuzení stačil nukleární výbuch,“ odvětil sarkastický hlas.

Harry otevřel oči. Nezaměnitelná silueta Severuse Snapea zastínila světlo. „Smím se připojit?“ zeptal se ten muž s pozoruhodnou zdvořilostí.

„Asi ano,“ zašilhal na něj nahoru Harry.

„Je to docela idylické,“ poznamenal Snape a posadil se na zem vedle Harryho tak potichu, aby nevyrušil spící dítě. Jako posledně – toto byla mladší verze Snapea, než jakého potkával za života. Stejné byly černé vlasy a zahnutý nos, ale tvář měl méně zažloutlou, vrásčitou, utrápenou a celkově vypadal zdravěji.

„Jestli jsem mrtvý, neříkejte mi to asi tak pár tisíc let, ano?“ poznamenal Harry líně. Pakliže se objevil Snape, musel spát, ale taky mohl být mrtvý.

„Takto si představujete nebe, Pottere?“ zeptal se Snape vážně.

Harry otočil hlavu. Jako při ostatních setkáních Mistra lektvarů prozkoumal, jestli se mu nevysmívá. Nenašel žádný náznak, a tedy odvětil pomalu, uvážlivě: „Možná. Nevadilo by mi, kdybych tu našel rodiče, pokud jsem v nebi.“

Snape pokrčil rameny. Ve svém obvyklém černém hábitu vypadal spokojeně, když seděl se spojenýma rukama položenýma na ohnutých kolenou. Se stejně obvyklou bílou košilí pod hábitem vyvolával dojem, jako by truchlil pro manželku. Efekt byl propracovaný – límec košile nebyl jako bílá vázanka, ale podobal se tomu, co nosili kouzelničtí vdovci roky po smrti manželky. Harry přemýšlel, jestli Snape netruchlí za Lily.

Vysoký kouzelník trhl bradou k famfrpálovému zápasu. „Jsou tam, James Potter a Lily Evansová.“

Harry se usmál. „Jo. A Fred. Molly to taky říká. Říká, že v dětech občas vidí své bratry nebo rodiče. A Teddy je někdy věrná podoba Remuse.“

„Vskutku,“ odvětil Snape a koutky rtů mu škubly nahoru.

„Co chcete?“ zeptal se Harry, když už na slunci seděli dlouho. „Pokud si tedy jen neužíváte den, který jsem si vysnil.“ Chlapec v Harryho klíně se zavrtěl. Harry mu pohladil rameno, klučina si povzdechl a upadl do hlubšího spánku.

Právě teď bylo obtížné dělat si kvůli něčemu těžkou hlavu.

„Je krásný den,“ souhlasil Snape.

„Co mi to, sakra, ti léčitelé dávají, že sním o vás a diskuzi o počasí?“ zeptal se Harry lenivě, ale nebyl si jistý, jestli chce odpověď slyšet.

Snape se ušklíbl. „Lektvar na spaní a něco proti úzkosti, podle toho, jak uvolněný jste. Nemohou vám dávat bezesný spánek, ale jistě nechtějí, abyste si zranil novou plíci kvůli noční můře.“

To dávalo smysl. Asi mu to všechno léčitelé vysvětlili.

„Jak se cítíte?“ zeptal se Snape starostlivě.

„Udržují mě v pohodě, jestli se ptáte,“ zavtipkoval Harry. „Předpokládám, že se každou chvíli změníte na kočku Šklíbu.“

„Ve vašem stavu by to byla spíš housenka kouřící dýmku,“ odfrkl si muž.

„Zavtipkoval jste?“ zeptal se Harry. „Budu je muset poprosit o snížení dávky.“

Snape se na něj trochu nevrle podíval. To bylo lepší.

Chlapec s hlavou v Harryho klíně se neklidně zavrtěl, načež otevřel oči. „Nazdar,“ zašeptal a protřel si je rukou.

„Nazdar,“ odpověděl Harry a usmál se na něj. „Vyspal ses dobře?“

Tim přikývl, zívl a posadil se.

Snape na dítě zíral s tím nejpodivnějším výrazem ve tváři.

Chlapec se na profesora podíval a tvářil se při tom přesně jako on. „Ahoj,“ pozdravil.

K Harryho překvapení se Snape na Tima usmál a zvědavě a jemně se zeptal: „Ahoj drobku. V pohodě?“

Snový Tim nevykazoval málomluvnost skutečného Tima před někým cizím. Navíc bylo potěšující, že se to děje v přítomnosti muže, který byl proslavený tím, že dokázal rozplakat i třeťáky. Dotkl se Snapeovy ruky, jako by se chtěl ujistit. „Sním?“

„Ano,“ odvětil Snape tak laskavým hlasem, který od něj Harry nikdy neslyšel.

„Takže sním já o tobě, nebo se tobě sní o mně?“ zeptal se Harry pobaveně snového Tima.

Snape se podíval na Harryho. A vážně odpověděl: „Možná trochu od obojího.“

„Znáte ho, pane Pottere?“ zeptal se Tim. „Myslel jsem, že je jen můj.“

„Jsem tvůj, chlapče. Jen jsem chtěl zaskočit na slovíčko s panem Potterem.“ Snapeův baryton byl tichý. „Měl bys zase spát. Je moc pozdě.“

„Ale je odpoledne,“ rozhlédl se chlapec.

„Jen v mysli pana Pottera.“

„Ach,“ odvětil Tim, jako by ten rozhovor dával smysl.

„Pojď sem, chlapče,“ Snape rozpřáhl paže.

Tim sám rozpřáhl svoje, a než jej Harry stihl zastavit, stulil se u Snapeova ramene. Timovy plavé vlásky se promíchaly s mužovým černými.

Harry rozhodně musí promluvit s léčiteli o snížení dávky toho, co mu dávají.

„Použil jste smrtící kletbu, pane Pottere,“ pronesl Snape rozhodně. Tim teď tvrdě spal u něj.

Harry uhnul očima. „Jo. Překvapuje mě, že místo vás nepřišel Smith, aby mě strašil. I když, asi proto mají strach, že budu mít noční můry.“

„Hm,“ souhlasil Snape. „Zvláštní, že jste ji nepoužil proti Pánovi zla.“

„Bylo mi sedmnáct. Je hodně věcí, které si neumím představit, že bych v tom věku dělal, a čeho jsem schopný teď. Předpokládám, že to tak mají všichni,“ odpověděl Harry. Přestože lektvar na spaní bránil velkému rozčilení, cítil vzdálenou bolest.

„Někteří z nás jsou zcela protichůdní,“ Snape pohladil dítě po hlavě. „Asi jako v tom citátu, že život může být pochopen jedině při zpětném pohledu.“

Rozhostilo se mezi nimi ticho. Harry sledoval Ginny a děti při hře.

„Promluvil jste si o tom s Molly?“ zeptal se najednou Snape. „Mohla by mít k tomu co říct. Možná měl její žal po válce stejně tak co dělat s krví na jejích rukou, jako se synem.“

„Napadlo mě to.“

„Všiml jsem si, že slečna Roslynová byla užitečná,“ vypozoroval Snape. „Byla jednou z mých nejoblíbenějších studentek, víte, když jsem byl ředitelem její koleje. Inteligentní. Trpělivá. Zdatná v lektvarech. Ten rok jediná mudlorozená zařazená do Zmijozelu. Byla odhodlaná stát se nejlepší čarodějkou ročníku. Ale byla při tom tichá. Neměla ten iritující zvyk slečny Grangerové vychloubat se inteligencí a vyžadovat si pochvalu ode všech.“

Harry přikývl. „Roz je opravdu dobrá. Taky zvládá výborně politiku. Nevěděl jsem, že byla ve Zmijozelu, dokud jsem nezačal pročítat vaše deníky.“ Harry se křivě usmál. „Řekla, jak moc jste jí pomohl naučit se proplouvat v kouzelnické společnosti. Víte, taky řekla, že rozhodně nikdy nevěřila, že jste zabil Brumbála. Nemohla se smířit s představou, že zabíjíte ředitele, tak předpokládala, že s informací, kterou dostali, je něco špatně. To byla jedna z věcí, která ji dovedla myšlence, že by měla prchnout ze země.“ Útěk ze země, když zemřel Brumbál, byl hlavním důvodem, proč neskončila v Azkabanu jako tolik mudlorozených bystrozorů.

„Jsem rád, že na mě někdo vzpomíná v dobrém,“ další dlouhé ticho.

„Ernie Macmillan dal patentovat ten lektvar. Pod vaším jménem. Už má připravený článek na vydání v ‚Kotlíku‘. Někdo v Americe chce kopírovat studii pro jejich použití. Všeobecně se mu říká Snapeův lektvar.“ Harry natáhl ruku a prohrábl plavé vlásky. „Musím vám poděkovat. Je na tom o mnoho líp.“

Snape si odfrkl. „Nenechte ho pojmenovat ‚Snapeův lektvar‘. Je to trapné. Jeho správné jméno zní ‚Slzy‘. Jsem rád, že je chlapci lépe, ale nemylte se, má před sebou dlouhou cestu, než se doopravdy uzdraví.“ A pak, najednou: „Milujete toho chlapce, Pottere?“

Harry se otočil, aby odsekl něco sarkastického, tak ho podráždil Snapeův výslech.

Mužův výraz jej zastavil. Vypadal jen o něco málo starší než James. Sotva tak po škole. Vypadal jako Snape, který ve vzpomínce prosil Lily Evansovou o odpuštění. Vypadal jako ten muž, který o pár let později prosil Brumbála, aby ochránil Lily Potterovou a přísahal, že na oplátku dá cokoliv.

Zvláštní bylo, že chlapec se vzbudil a teď na Harryho zíral se stejným výrazem naděje, zoufalství a strachu.

Ano,“ prohlásil Harry pevně. „I když si ale nejsem jistý, co vás přesvědčí, abyste mi věřil.“

Snape se uvolnil a povzdechl. „Jen čas, myslím.“

Tim zase usnul.

„Takže, pane profesore, řekněte mi,“ ptal se Harry, „jaká je vaše představa nebe?“ Upřímně ho to zajímalo.

Koutky Snapeových úst se zvedly. „Kupodivu se neliší od tohoto.“

To bylo zajímavé.

„Líbí se vám, kde teď jste, ať už jste kdekoliv?“ položil otázku Harry a zapomněl, že ten muž je jen v jeho hlavě.

Snape si Harryho dlouze a zkoumavě prohlédl. „Asi ano.“

Najednou se vyšší muž neohrabaně postavil i s dítětem v náručí. Harry se taky vyškrábal nahoru.

„Kam jdete?“ zeptal se zostra.

Snape se na Harryho usmál, jako se předtím usmál na Tima, výrazem vřelým a zjemňujícím, který dosáhl až k temným očím. „Nespouštíte ho z dohledu ani ve snech?“

„Ne. Pokud to nevadí,“ odpověděl Harry strnule a spícího Tima si od Snapea zlehka převzal.

 

PP: Severus zmiňuje citát: „Život se musí žít dopředu, ale pochopen může být jedině zpátky,“ od Sørena Kierkegaarda (Zdroj: https://citaty.net/citaty/3224-soren-kierkegaard-zivot-se-musi-zit-dopredu-ale-pochopen-muze-byt-j/)

 

Záměrně nechávám otázku Severuse Harrymu: „Milujete…“ Ač se u nás používá hlavně ve vztahu k partnerovi, tady je na místě, protože Severus potřebuje zjistit, jestli Harry Tima vnímá jako vlastního syna. Nějak mi formulace: „Máte rád…“ nepřijde dostačující.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 03.03. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 29. Od: sisi - 28.12. 2018
Snový Snape se zjevil i spícímu Timovi a ten se mu stulil do náruče a zase usnul. Nakonec se Snape i s Timem zvedl a? To ho jako někam odnese, položí do houpací sítě, na lehátko, nebo předá nejbližšímu domácímu skřítkovi? V tak poklidné, zasněné kapitole to byly dva dramatické okamžiky, které posunou další děj. Jsem ráda, že Snape v době ředitelování hadí koleje uměl naučit mudlorozené studenty nejen vše potřebné o kouzelnickém světě, ale i v nich probudit zájem o studium, snahu vyniknout a nezůstat iritujícími všeználky /všeznalkyněmi, jako se Minervě nepovedlo usměrnit Hermionu. On to vlastně naučil i svou kamarádku,malou Lily Evansovou, společně pronikali do tajů lektvarů, přísad, bylinek, kouzel bez kouzlení. Odkazy na mudlovskou literaturu mě vždycky nějak potěší. Dost smutku, sice povídka pomalu končí a končí i letošní rok, ale otevírají se nové dveře, nový kalendář a budou i nové písně a bardi budou moci zase vyprávět. Děkuji, překlad se mi moc líbí, povídka je díky němu velice čtivá a osvěžující, jak jsem zmínila, odkazy na mudl. literaturu, odkazy na známé citáty, to vše pomáhá aby se v povídce čtenář cítil více jako doma. Lupino, marci, Arabesko, děkuji za Vaši píli a snahu, práce je to pořádná.

Re: Kapitola 29. Od: JSark - 28.12. 2018
Kto vie, či si Harry bude tentokrát niečo pamätať, alebo zase všetko zabudne.

Re: Kapitola 29. Od: miroslava - 28.12. 2018
Nádherná kapitola, opravdu nádherná. Děvčátka čarodějná, děkuji za překlad a těším se na zítřejší.

Re: Kapitola 29. Od: denice - 28.12. 2018
„Líbí se vám, kde teď jste, ať už jste kdekoliv?“ položil otázku Harry a zapomněl, že ten muž je jen v jeho hlavě. - No to bych řekla, že se tam Severusovi líbí ;-) Mně se v tom snu taky líbilo, krom jiného jsem si vychutnávala ty drobné zmínky a útržky informací, krásně doplňující celý kouzelný svět. Děkuji.

Re: Kapitola 29. Od: margareta - 28.12. 2018
Mám dojem, že ,onen svět' Severuse Snapea je Říše divů, kde funguje jako Moudrý Houseňák, poradce přes psychotropní látky a rádce zbloudilců, snažících se dostat do vytouženého ráje; tedy v případě Harryho do bezpečné reality pro všechny kolem, v případě Tima do bezpečí milující rodiny. Což je v podstatě totéž, co za života musel činit tajně a v náznacích a co teď už může říct naplno. Podle mě by ho měli prostě přijmout do rodiny a jeho moudrost začít využívat! Proti tomu by ani Roz nic nenamítala. Naopak, určitě by jim záviděla a snažila se připojit! Děkuji za moc hezké čtení! Škoda, že už bude končit, je to opravdu krásná povídka! Díky!!

Re: Kapitola 29. Od: Jacomo - 28.12. 2018
Kapitola byla krásně poklidná, milá a dojemná. Všem jim ten pokoj po všem tom chaosu moc přeju. Ovšem nejvíc se mého srdíčka dotkl odkaz na Alenku, tedy konkrétně na Absoloma. Ach ten hlas... :-D Děkuju autorce za tuhle krásnou narážku a tobě, Lupinko, za famózní překlad.
Re: Kapitola 29. Od: Lupina - 28.12. 2018
Jak mě těší, že kapitola vyvolala stejné emoce jako u mne... :-) Sedím tady a připitoměle se usmívám. Děkuji za komentář, Jacomo :-*

Re: Kapitola 29. Od: martik - 28.12. 2018
Je možné, že po tak idylické kapitole mám slzy v očích? Tolik bych si pro Severuse přála, aby to nebyl jen sen. A vidět ho usmívat se... Srdcervoucí. Děkuji, Lupino, marci, i tobě Absolone.
Re: Kapitola 29. Od: Lupina - 28.12. 2018
Je to možné. Já měla tyto poslední kapitoly slzy v očích pokaždé, když jsem to četla. Severus konečně dochází svého klidu... Děkuji, martiku, za komentář.

Re: Kapitola 29. Od: Sebelka - 28.12. 2018
Nádhera. Děkuji za fantastickou kapitolu.
Re: Kapitola 29. Od: Lupina - 28.12. 2018
Těší mě, že se líbí. Díky za komentík, sebelko.

Re: Kapitola 29. Od: kattyV - 28.12. 2018
Taková poklidná kapitola po těch všech dramatech, díky za ni. Nejvíce mě pobavilo, jak Tim trošku žárlí - Myslel jsem, že jste jen můj.
Re: Kapitola 29. Od: Lupina - 28.12. 2018
Je to jedna z mých oblíbených kapitol :-) Děkuji za dnešní první komentář, kattyV.

Prehľad článkov k tejto téme:

paganaidd: ( Lupina )31.12. 2018Kapitola 32.
paganaidd: ( Lupina )30.12. 2018Kapitola 31.
paganaidd: ( Lupina )29.12. 2018Kapitola 30.
paganaidd: ( Lupina )28.12. 2018Kapitola 29.
paganaidd: ( Lupina )27.12. 2018Kapitola 28.
paganaidd: ( Lupina )26.12. 2018Kapitola 27.
paganaidd: ( Lupina )25.12. 2018Kapitola 26.
paganaidd: ( Lupina )24.12. 2018Kapitola 25.
paganaidd: ( Lupina )23.12. 2018Kapitola 24.
paganaidd: ( Lupina )22.12. 2018Kapitola 23.
paganaidd: ( Lupina )21.12. 2018Kapitola 22.
paganaidd: ( Lupina )20.12. 2018Kapitola 21.
paganaidd: ( Lupina )19.12. 2018Kapitola 20.
paganaidd: ( Lupina )18.12. 2018Kapitola 19.
paganaidd: ( Lupina )17.12. 2018Kapitola 18.
paganaidd: ( Lupina )16.12. 2018Kapitola 17.
paganaidd: ( Lupina )15.12. 2018Kapitola 16.
paganaidd: ( Lupina )14.12. 2018Kapitola 15.
paganaidd: ( Lupina )13.12. 2018Kapitola 14.
paganaidd: ( Lupina )12.12. 2018Kapitola 13.
paganaidd: ( Lupina )11.12. 2018Kapitola 12.
paganaidd: ( Lupina )10.12. 2018Kapitola 11.
paganaidd: ( Lupina )09.12. 2018Kapitola 10.
paganaidd: ( Lupina )08.12. 2018Kapitola 9.
paganaidd: ( Lupina )07.12. 2018Kapitola 8.
paganaidd: ( Lupina )06.12. 2018Kapitola 7.
paganaidd: ( Lupina )05.12. 2018Kapitola 6.
paganaidd: ( Lupina )04.12. 2018Kapitola 5.
paganaidd: ( Lupina )03.12. 2018Kapitola 4.
paganaidd: ( Lupina )02.12. 2018Kapitola 3.
paganaidd: ( Lupina )01.12. 2018Kapitola 2.
paganaidd: ( Lupina )30.11. 2018Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )31.10. 2018Úvod