Autor: paganaidd Překlad: Lupina Beta: marci Banner: arabeska
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/29/
Rating: 13+
Kapitola 29.
Zlaté sluneční světlo se odráželo od jezera a proteplovalo Harryho tvář. Dokonce prohřálo i černý mramor. Bylo velmi příjemné opírat se zády o něco teplého, zatímco seděl na zelené trávě. V jeho klíně, pečlivě omotaný pláštěm, zlehka oddechoval malý chlapec. Harry ospale dumal, jestli stojí za tu námahu zavolat Kráturu, aby mu přinesl máslový ležák.
Ginny, James, Lily a Al hráli famfrpál dva na dva na mýtině na kraji jezera, ale drželi se blíž k zemi než obvykle. Ginny patrně věděla, že se Harry dívá, a dobrosrdečně se tím vyhýbala Harryho mrtvici, když už mu dorostla plíce.
Harry zavřel oči a obrátil tvář k slunci. Ucítil, že mu přes tvář přeběhl stín. „Nevzbuď ho,“ pobídl kohokoliv. „Potřebuje spát.“
„Podle množství lektvaru na spaní, které do vás obou léčitelé vkouzlili, pochybuji, že by na vzbuzení stačil nukleární výbuch,“ odvětil sarkastický hlas.
Harry otevřel oči. Nezaměnitelná silueta Severuse Snapea zastínila světlo. „Smím se připojit?“ zeptal se ten muž s pozoruhodnou zdvořilostí.
„Asi ano,“ zašilhal na něj nahoru Harry.
„Je to docela idylické,“ poznamenal Snape a posadil se na zem vedle Harryho tak potichu, aby nevyrušil spící dítě. Jako posledně – toto byla mladší verze Snapea, než jakého potkával za života. Stejné byly černé vlasy a zahnutý nos, ale tvář měl méně zažloutlou, vrásčitou, utrápenou a celkově vypadal zdravěji.
„Jestli jsem mrtvý, neříkejte mi to asi tak pár tisíc let, ano?“ poznamenal Harry líně. Pakliže se objevil Snape, musel spát, ale taky mohl být mrtvý.
„Takto si představujete nebe, Pottere?“ zeptal se Snape vážně.
Harry otočil hlavu. Jako při ostatních setkáních Mistra lektvarů prozkoumal, jestli se mu nevysmívá. Nenašel žádný náznak, a tedy odvětil pomalu, uvážlivě: „Možná. Nevadilo by mi, kdybych tu našel rodiče, pokud jsem v nebi.“
Snape pokrčil rameny. Ve svém obvyklém černém hábitu vypadal spokojeně, když seděl se spojenýma rukama položenýma na ohnutých kolenou. Se stejně obvyklou bílou košilí pod hábitem vyvolával dojem, jako by truchlil pro manželku. Efekt byl propracovaný – límec košile nebyl jako bílá vázanka, ale podobal se tomu, co nosili kouzelničtí vdovci roky po smrti manželky. Harry přemýšlel, jestli Snape netruchlí za Lily.
Vysoký kouzelník trhl bradou k famfrpálovému zápasu. „Jsou tam, James Potter a Lily Evansová.“
Harry se usmál. „Jo. A Fred. Molly to taky říká. Říká, že v dětech občas vidí své bratry nebo rodiče. A Teddy je někdy věrná podoba Remuse.“
„Vskutku,“ odvětil Snape a koutky rtů mu škubly nahoru.
„Co chcete?“ zeptal se Harry, když už na slunci seděli dlouho. „Pokud si tedy jen neužíváte den, který jsem si vysnil.“ Chlapec v Harryho klíně se zavrtěl. Harry mu pohladil rameno, klučina si povzdechl a upadl do hlubšího spánku.
Právě teď bylo obtížné dělat si kvůli něčemu těžkou hlavu.
„Je krásný den,“ souhlasil Snape.
„Co mi to, sakra, ti léčitelé dávají, že sním o vás a diskuzi o počasí?“ zeptal se Harry lenivě, ale nebyl si jistý, jestli chce odpověď slyšet.
Snape se ušklíbl. „Lektvar na spaní a něco proti úzkosti, podle toho, jak uvolněný jste. Nemohou vám dávat bezesný spánek, ale jistě nechtějí, abyste si zranil novou plíci kvůli noční můře.“
To dávalo smysl. Asi mu to všechno léčitelé vysvětlili.
„Jak se cítíte?“ zeptal se Snape starostlivě.
„Udržují mě v pohodě, jestli se ptáte,“ zavtipkoval Harry. „Předpokládám, že se každou chvíli změníte na kočku Šklíbu.“
„Ve vašem stavu by to byla spíš housenka kouřící dýmku,“ odfrkl si muž.
„Zavtipkoval jste?“ zeptal se Harry. „Budu je muset poprosit o snížení dávky.“
Snape se na něj trochu nevrle podíval. To bylo lepší.
Chlapec s hlavou v Harryho klíně se neklidně zavrtěl, načež otevřel oči. „Nazdar,“ zašeptal a protřel si je rukou.
„Nazdar,“ odpověděl Harry a usmál se na něj. „Vyspal ses dobře?“
Tim přikývl, zívl a posadil se.
Snape na dítě zíral s tím nejpodivnějším výrazem ve tváři.
Chlapec se na profesora podíval a tvářil se při tom přesně jako on. „Ahoj,“ pozdravil.
K Harryho překvapení se Snape na Tima usmál a zvědavě a jemně se zeptal: „Ahoj drobku. V pohodě?“
Snový Tim nevykazoval málomluvnost skutečného Tima před někým cizím. Navíc bylo potěšující, že se to děje v přítomnosti muže, který byl proslavený tím, že dokázal rozplakat i třeťáky. Dotkl se Snapeovy ruky, jako by se chtěl ujistit. „Sním?“
„Ano,“ odvětil Snape tak laskavým hlasem, který od něj Harry nikdy neslyšel.
„Takže sním já o tobě, nebo se tobě sní o mně?“ zeptal se Harry pobaveně snového Tima.
Snape se podíval na Harryho. A vážně odpověděl: „Možná trochu od obojího.“
„Znáte ho, pane Pottere?“ zeptal se Tim. „Myslel jsem, že je jen můj.“
„Jsem tvůj, chlapče. Jen jsem chtěl zaskočit na slovíčko s panem Potterem.“ Snapeův baryton byl tichý. „Měl bys zase spát. Je moc pozdě.“
„Ale je odpoledne,“ rozhlédl se chlapec.
„Jen v mysli pana Pottera.“
„Ach,“ odvětil Tim, jako by ten rozhovor dával smysl.
„Pojď sem, chlapče,“ Snape rozpřáhl paže.
Tim sám rozpřáhl svoje, a než jej Harry stihl zastavit, stulil se u Snapeova ramene. Timovy plavé vlásky se promíchaly s mužovým černými.
Harry rozhodně musí promluvit s léčiteli o snížení dávky toho, co mu dávají.
„Použil jste smrtící kletbu, pane Pottere,“ pronesl Snape rozhodně. Tim teď tvrdě spal u něj.
Harry uhnul očima. „Jo. Překvapuje mě, že místo vás nepřišel Smith, aby mě strašil. I když, asi proto mají strach, že budu mít noční můry.“
„Hm,“ souhlasil Snape. „Zvláštní, že jste ji nepoužil proti Pánovi zla.“
„Bylo mi sedmnáct. Je hodně věcí, které si neumím představit, že bych v tom věku dělal, a čeho jsem schopný teď. Předpokládám, že to tak mají všichni,“ odpověděl Harry. Přestože lektvar na spaní bránil velkému rozčilení, cítil vzdálenou bolest.
„Někteří z nás jsou zcela protichůdní,“ Snape pohladil dítě po hlavě. „Asi jako v tom citátu, že život může být pochopen jedině při zpětném pohledu.“
Rozhostilo se mezi nimi ticho. Harry sledoval Ginny a děti při hře.
„Promluvil jste si o tom s Molly?“ zeptal se najednou Snape. „Mohla by mít k tomu co říct. Možná měl její žal po válce stejně tak co dělat s krví na jejích rukou, jako se synem.“
„Napadlo mě to.“
„Všiml jsem si, že slečna Roslynová byla užitečná,“ vypozoroval Snape. „Byla jednou z mých nejoblíbenějších studentek, víte, když jsem byl ředitelem její koleje. Inteligentní. Trpělivá. Zdatná v lektvarech. Ten rok jediná mudlorozená zařazená do Zmijozelu. Byla odhodlaná stát se nejlepší čarodějkou ročníku. Ale byla při tom tichá. Neměla ten iritující zvyk slečny Grangerové vychloubat se inteligencí a vyžadovat si pochvalu ode všech.“
Harry přikývl. „Roz je opravdu dobrá. Taky zvládá výborně politiku. Nevěděl jsem, že byla ve Zmijozelu, dokud jsem nezačal pročítat vaše deníky.“ Harry se křivě usmál. „Řekla, jak moc jste jí pomohl naučit se proplouvat v kouzelnické společnosti. Víte, taky řekla, že rozhodně nikdy nevěřila, že jste zabil Brumbála. Nemohla se smířit s představou, že zabíjíte ředitele, tak předpokládala, že s informací, kterou dostali, je něco špatně. To byla jedna z věcí, která ji dovedla myšlence, že by měla prchnout ze země.“ Útěk ze země, když zemřel Brumbál, byl hlavním důvodem, proč neskončila v Azkabanu jako tolik mudlorozených bystrozorů.
„Jsem rád, že na mě někdo vzpomíná v dobrém,“ další dlouhé ticho.
„Ernie Macmillan dal patentovat ten lektvar. Pod vaším jménem. Už má připravený článek na vydání v ‚Kotlíku‘. Někdo v Americe chce kopírovat studii pro jejich použití. Všeobecně se mu říká Snapeův lektvar.“ Harry natáhl ruku a prohrábl plavé vlásky. „Musím vám poděkovat. Je na tom o mnoho líp.“
Snape si odfrkl. „Nenechte ho pojmenovat ‚Snapeův lektvar‘. Je to trapné. Jeho správné jméno zní ‚Slzy‘. Jsem rád, že je chlapci lépe, ale nemylte se, má před sebou dlouhou cestu, než se doopravdy uzdraví.“ A pak, najednou: „Milujete toho chlapce, Pottere?“
Harry se otočil, aby odsekl něco sarkastického, tak ho podráždil Snapeův výslech.
Mužův výraz jej zastavil. Vypadal jen o něco málo starší než James. Sotva tak po škole. Vypadal jako Snape, který ve vzpomínce prosil Lily Evansovou o odpuštění. Vypadal jako ten muž, který o pár let později prosil Brumbála, aby ochránil Lily Potterovou a přísahal, že na oplátku dá cokoliv.
Zvláštní bylo, že chlapec se vzbudil a teď na Harryho zíral se stejným výrazem naděje, zoufalství a strachu.
„Ano,“ prohlásil Harry pevně. „I když si ale nejsem jistý, co vás přesvědčí, abyste mi věřil.“
Snape se uvolnil a povzdechl. „Jen čas, myslím.“
Tim zase usnul.
„Takže, pane profesore, řekněte mi,“ ptal se Harry, „jaká je vaše představa nebe?“ Upřímně ho to zajímalo.
Koutky Snapeových úst se zvedly. „Kupodivu se neliší od tohoto.“
To bylo zajímavé.
„Líbí se vám, kde teď jste, ať už jste kdekoliv?“ položil otázku Harry a zapomněl, že ten muž je jen v jeho hlavě.
Snape si Harryho dlouze a zkoumavě prohlédl. „Asi ano.“
Najednou se vyšší muž neohrabaně postavil i s dítětem v náručí. Harry se taky vyškrábal nahoru.
„Kam jdete?“ zeptal se zostra.
Snape se na Harryho usmál, jako se předtím usmál na Tima, výrazem vřelým a zjemňujícím, který dosáhl až k temným očím. „Nespouštíte ho z dohledu ani ve snech?“
„Ne. Pokud to nevadí,“ odpověděl Harry strnule a spícího Tima si od Snapea zlehka převzal.
PP: Severus zmiňuje citát: „Život se musí žít dopředu, ale pochopen může být jedině zpátky,“ od Sørena Kierkegaarda (Zdroj: https://citaty.net/citaty/3224-soren-kierkegaard-zivot-se-musi-zit-dopredu-ale-pochopen-muze-byt-j/)
Záměrně nechávám otázku Severuse Harrymu: „Milujete…“ Ač se u nás používá hlavně ve vztahu k partnerovi, tady je na místě, protože Severus potřebuje zjistit, jestli Harry Tima vnímá jako vlastního syna. Nějak mi formulace: „Máte rád…“ nepřijde dostačující.
paganaidd: ( Lupina ) | 31.12. 2018 | Kapitola 32. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.12. 2018 | Kapitola 31. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 29.12. 2018 | Kapitola 30. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 28.12. 2018 | Kapitola 29. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 27.12. 2018 | Kapitola 28. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 26.12. 2018 | Kapitola 27. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 25.12. 2018 | Kapitola 26. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 24.12. 2018 | Kapitola 25. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 23.12. 2018 | Kapitola 24. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 22.12. 2018 | Kapitola 23. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 21.12. 2018 | Kapitola 22. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 20.12. 2018 | Kapitola 21. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 19.12. 2018 | Kapitola 20. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 18.12. 2018 | Kapitola 19. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 17.12. 2018 | Kapitola 18. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 16.12. 2018 | Kapitola 17. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 15.12. 2018 | Kapitola 16. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 14.12. 2018 | Kapitola 15. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 13.12. 2018 | Kapitola 14. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 12.12. 2018 | Kapitola 13. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 11.12. 2018 | Kapitola 12. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 10.12. 2018 | Kapitola 11. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 09.12. 2018 | Kapitola 10. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 08.12. 2018 | Kapitola 9. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 07.12. 2018 | Kapitola 8. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 06.12. 2018 | Kapitola 7. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 05.12. 2018 | Kapitola 6. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 04.12. 2018 | Kapitola 5. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 03.12. 2018 | Kapitola 4. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 02.12. 2018 | Kapitola 3. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 01.12. 2018 | Kapitola 2. | |
paganaidd: ( Lupina ) | 30.11. 2018 | Kapitola 1. | |
. Úvod k poviedkam: ( Lupina ) | 31.10. 2018 | Úvod | |