Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Utajovaná realita

15. Konec

Utajovaná realita
Vložené: arabeska - 27.01. 2019 Téma: Utajovaná realita
Online preklady nám napísal:

Autor: Tears of Ebon-Grey;   Překlad: silrien, AjvankaA, Lupina, arabeska;   Beta: arabeska;   Banner: arabeska

OriginálA Clandestine Reality

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Úterý, 21. května 2002

16:30


Nadešel velký den. Celé hodiny se tím trápila a užírala se, jestli se rozhodla správně, nebo ne. Nakonec musela uznat, že to bylo dokonalé řešení. Nejenže budou mít kde bydlet, ale také to dá Dracovi šanci poznat svou dceru. Tolik toho zmeškal. Její první slovo, první krůčky; Hermiona věděla, že pocitu viny se v současné situaci nevyhne, ale tento typ viny, její rozsah… bylo to horší, než si kdy dokázala představit.

Pět let byla vdaná za Rona, pět dlouhých a únavných let. Celé ty roky ji miloval. Ron ji miloval a do jisté míry milovala i ona jeho. Vina a znechucení, které k sobě cítila za to, co mu provedla, neznaly hranic. S Dracem se to však ještě zhoršilo. Nedošla k žádnému racionálnímu vysvětlení, proč cítí k Ronovi menší výčitky svědomí než Dracovi. To, co jim oběma udělala, bylo stejně hrozné, ne-li o něco horší v případě jejího manžela.

Hermiona si přála, aby mohla všechno napravit, vrátit se v čase a zabránit svému mladšímu já udělat tu nejhorší chybu v životě. Strašlivé věci se staly čarodějkám a kouzelníkům, kteří se pletli s časem. Tohle teď byl její život, nemohla ho změnit. Když ti život dá citrony, udělej limonádu.

"Hermiona, si si tým istá?" opýtala sa Alyson, zatiaľ čo levitovala posledný z jej kufrov dole schodmi. Nezdalo sa jej vhodné žiadať o pomoc Harryho, najmä preto, že bol na ňu už dosť nahnevaný kvôli zmene adresy. Prišiel minulú noc, po tom, ako Rose odišla do postele, a kričal na ňu snáď aj hodiny. Na konci už mala dosť a začala sa pred rozzúreným priateľom brániť, objasňovala a vysvetľovala mu svoje rozhodnutie. Harry síce stále nebol šťastný, ale zmieril sa s tým a stratený v myšlienkach odišiel.

"Je to nejlepší řešení, Ally," řekla a stáhla si vlasy do drdolu.

Celý deň bol hektický. Richard Hastings, jej nadriadený, jej odmietol zmeniť pracovný čas. Draco navrhol zmenu, keď povedal, že ona by mohla Rose vodiť do školy ráno a on alebo Mipsy by ju chodili vyzdvihnúť poobede. Pretože z racionálneho hľadiska by to pre ňu bolo lepšie aj dlhodobo, keďže by nemusela každé ráno vstávať o piatej. Musela s ním súhlasiť aj keď sa jej tá myšlienka protivila. Momentálne pracovala od ôsmej do piatej. Napriek tomu sa dnes rozhodla si vziať poobede voľno a doladiť pár posledných detailov.

"No a co Rose?"

Hermiona si povzdechla. "Zbožňuje ji a ten pocit se zdá být oboustranný. Od té doby, co jí dal toho pekelného psa, ho zbožňuje."

"Je to roztomilý pes," rozesmála se její kamarádka.

"Spíš démonický," zamumlala Hermiona a snažila se ignorovat skutečnost, že jí ten "pekelný pes" vlastně začíná přirůstat k srdci.

Alyson si zastrčila hůlku do zadní kapsy džínů a opřela se o schodiště. "Dobře, ale co ty? Nechápej mě špatně, vypadá jako opravdu skvělý chlap… Ale máte za sebou nějakou historii, Hermiono. Jsi si jistá, že s ním vydržíš bydlet?"

Věděla, že se Alyson jen snaží na ni dávat pozor, ale už se o tom bavila s matkou a otcem. Harry se dokonce uklidnil natolik, že jí položil tutéž otázku, než se pustil do dalšího manévru. Popravdě nevěděla, jak se s tímto životním uspořádáním vyrovná. Bude to trapné, ale snad se jim to podaří. Draco si zasloužil šanci poznat Rose a Hermiona ten sen nehodlala nechat plavat jen proto, že se cítila nepříjemně.

"Nebudu ti lhát, Ally," vyhlédla z okna na Draca a Rose, jak se smějí, když se Pipa válela na trávě. Na tváři se jí objevil úsměv. Přijel před půl hodinou, aby Rose zaměstnal, zatímco se Hermiona bude balit. "Nebude to jednoduché. Budou chvíle, kdy ho budu chtít uškrtit, tím jsem si jistá. Je to asi ten nejarogantnější člověk, kterého znám… ale má dobré úmysly a dobré srdce – většinou. Zapracujeme na tom. Už kvůli Rose."

"Nebudem ťa súdiť, Hermiona. Ty si tu pre mňa bola, keď som ťa potrebovala, a hovorila si mi pravdu, aj keď som ju nechcela počuť. Ale som znepokojená. Ja len skrátka nechcem, aby ti ublížil." Modré oči, ktoré na ňu pozerali, vyjadrovali súcit. Hrialo ju to pri srdci.

"Budu v pořádku. Dělám správnou věc," usmála se a doufala, že její výraz prozrazoval vše, co nevyslovila nahlas. Její rodiče byli ve vedlejší místnosti, a přestože je velmi milovala, nechtěla, aby slyšeli, jak se přiznává ke své chybě. Jedna věc byla říct, že se mýlila, ale něco úplně jiného bylo říct, že si přeje být mrtvá za to, co provedla. Hermiona to chtěla napravit, měla pocit, jako by to byla její zodpovědnost. Její rodiče by to nepochopili.

Alyson se smutně usmála a trochu si povzdechla. "Pokud nemůžu změnit tvůj názor…"

"To nemůžeš."

"Zatelefonuj mi, kdybys mě potřebovala, ano?" Někdy byla nesmírně vděčná, že je její přítelkyně mudlorozená stejně jako ona. Všechno to značně zjednodušovalo. Alyson ji objala. "Nechala jsem ti rozvodové papíry na posteli nahoře. Jestli chceš mou radu, udělej to raději dříve než později. Strhni tu náplast rychle, bude to bolet, ale udělat se to musí."

Hermiona přikývla a s popotáhnutím od ní odstoupila. Poslední, co teď potřebovala, bylo začít brečet. Rozloučila se s druhou čarodějkou a popřála jí hodně štěstí na rande. Jeden ze starších stážistů sebral odvahu ji někam pozvat – Nebelvír – a Alyson neochotně přijala. Hodili se k sobě. Z toho, co si Hermiona pamatovala, měl velmi chlapecké rysy – rozhodně atraktivní.

Když byla Alyson bezpečně za dveřmi, Hermiona se nahrbila. Její kamarádka se nemýlila, bylo lepší náplast rychle strhnout, než to zbytečně protahovat. Ron si zasloužil, aby mu řekla pravdu, aby mu prokázala nějakou úctu. Zasloužil si někoho lepšího než ona. Oba potřebovali nový začátek.

Když se vydala po schodech nahoru a zamířila ke své staré ložnici z dětství, vzpomínala na svůj svatební den, první výročí, třetí a všechny další. Nemohla popřít, že byla šťastná. První roky byly nejlepší, teprve v posledním roce se začala cítit nespokojená. Ron za ní vždycky stál, léta byl jejím nejlepším přítelem. Hermiona usoudila, že pravděpodobně právě z tohoto důvodu tak dlouho mlčela. Nechtěla mu ublížit.

Bylo to nevyhnutelné. Harry řekl, že má zlomené srdce. Ale nezmůže nic, aby zmírnila Ronovu bolest, alespoň ne v současné době. Musela myslet na Rose a na to, co je pro ni nejlepší. Noční můry se zmírnily, ale stále se probouzela s uslzenýma očima. Hermiona mu nechtěla bránit ve stýkání s Rose, nechtěla ho vyříznout z jejího života. Ron byl skvělý otec, i Draco to neochotně uznal. Přesto musela udělat to, co bylo pro dceru nejlepší. Možná se časem věci uklidní a ona bude natolik v pohodě, že ho pustí zpět do jejich životů.

Když Hermiona zvedla dokumenty z postele, na okamžik slabě zazářily. Nemusela se na ně podívat, aby věděla, že se její podpis právě objevil na spodní straně stránky. Jediné, co teď potřebovala, byl Ronův podpis. Ta myšlenka ji bolela víc, než očekávala. Znamenalo to konec. Po tomhle už je nebude nic poutat dohromady. Vazby se přeruší. Pocítila nával nostalgie.

Zavřela oči a představila si vstupní dveře jejich domu. O pár nepříjemných vteřin později tam byla. Několik minut tam jen tak stála a skoro nedýchala. Věděla, že musí jít dovnitř, věděla, že musí. Její nohy se prostě nepohnuly. Nešlo o to, že by se bála, jen mu opravdu nechtěla ublížit. Srdce se jí rozbušilo, zhluboka se nadechla a zavřela oči, než se přinutila pohnout. A pak byla v kuchyni a dívala se na tu bolestně dojemnou scénu před sebou.

Uprostřed stolu stála prázdná láhev od ohnivé whisky, obklopená několika kousky z její mudlovské sbírky. Zlomilo jí to srdce. Víc než jen pil, topil se v zármutku a utíkal před bolestí. Alkohol byl jen rychlá náprava, dříve nebo později se bolest vrátí. Když její strýc zemřel, otec jí to řekl až poté, co si propil cestu celou skříňkou s alkoholem. Cítila se příšerně.

Právě ve chvíli, kdy se chystala odejít – v žádném případě mu nemohla předat rozvodové papíry, pokud byl opilý – zahlédla koutkem oka prázdnou lahvičku od lektvaru. Zvědavě přešla k němu a přičichla k odzátkované láhvi. Okamžitě lektvar poznala – Vyprošťovák. Vzápětí se něžně usmála. Harry.

"Hermiono?" Ozval se jí zpoza zad přiškrcený hlas, který způsobil, že sebou bezděčně trhla.

Nakrátko zatvorila oči, otočila sa a vydýchla. "Ron."

Vyzeral strašne… ale triezvo, rozhodne bol triezvy. Vlasy mal neupravené a zrejme sa pár dní neoholil. Nevedela sa rozhodnúť, čo vyzeralo horšie, či jeho výzor, alebo ten strašný a bolestivý pohľad v jeho očiach. Neexistovala žiadna možnosť, ako napraviť, čo urobila. Hermiona vedela, že ho zničila, tak ako zničila aj každú predstavu, sen a nádej, aké kedy mal. Zobrala mu rodinu, zničila chuť do života a… zničila jeho srdce.

"Jak to, že jsme skončili takhle, Hermiono? Všechno – dopadlo to tak strašně špatně. Proč? Jak?" Jeho přiškrcený, poraženecký hlas ji bodal. Tohle bylo horší než křik, který předpokládala. Jako by byl nenapravitelně zlomený.

"Upřímně řečeno, nevím," odpověděla tiše a posadila se ke kuchyňskému stolu, zatímco prázdné lahve poslala mávnutím hůlky do dřezu. Nebyla ignorantka, samozřejmě že znala příčinu všech jejich problémů. Mohla za to ona.

Vypadal, jako by se zmítal mezi hněvem a zármutkem z porážky. Prohra zvítězila a on se sesul na sedadlo naproti ní, oči prosebné. "Byli jsme šťastní, ne?"

"Ano," odpověděla bez váhání. "Ano, Rone, byli jsme šťastní."

"Ale nestačilo to." To bylo konstatování, ne otázka.

"Ne, nestačilo," přiznala upřímně Hermiona a při pohledu do jeho tváře se jí tříštilo srdce.

Ron si prohrábl vlasy a odvrátil se od ní. "Zkoušel jsem volat do domu tvých rodičů, ale –"

"Nepustili tě dovnitř, já vím," odvětila pochmurně. Po ničem netoužila víc, než natáhnout se přes stůl a nějak ho utěšit. Ve skutečnosti ale věděla, že nemá na výběr. Vzhledem k okolnostem byl rozhovor to nejlepší, co mohli udělat.

"Řekla jsi jim, ať to nedělají." Další prohlášení, spíš obvinění.

Hermiona si povzdechla. "Ano."

"Proč?" Jeho hlas se pomalu měnil z poraženého na naštvaný, obviňující. Možná že ke křiku nakonec dojde…

"Bylo to ode mě sobecké, já vím, ale nebyla jsem připravena ti čelit." Ta výmluva, jakkoliv pravdivá, zněla uboze i jí. Byla Nebelvír a tímto se obhajovala? Možná měl Moudrý klobouk pravdu; možná by se víc hodila do Havraspáru. Ale četla Dějiny Bradavic a rozhodla se být v té koleji, kterou tehdy považovala za nejlepší.

"A teď jsi?" zeptal se Ron a probodl ji modrýma očima.

"Musím být," kousla se do spodního rtu. Srdce ji bolelo. "Rone, Rose a já se stěhujeme."

Jeho výraz se změnil. "Zpátky domů?" vypadal tak žalostně nadějně. Její srdce puklo snad ještě víc.

"Nie… nepôjdeme naspäť domov, Ron. Toto som nechcela urobiť, nie tebe, nie po tom všetkom, čo si pre nás za tie roky urobil," pomaly vytiahla zo zadného vrecka rozvodové papiere a položila ich na stôl.

"Hermiono -"

"Chcem sa rozviesť," skočila mu do reči a nakrátko zavrela oči. Zahalilo ich ticho a po niekoľkých napätých chvíľach pokračovala, no odvrátila pohľad od jeho prenikavých modrých očí. "Alyson pripravila papiere, stačí aby si sa ich dotkol a bude po všetkom. Termín súdu bude stanovený, aby sa určilo, čo kto dostane a -"

"Ty sa chceš rozviesť?" Oči mal ako nevidomé.

"Áno," opatrne odpovedala.

Náhle sa mu výraz zmenil. Už naďalej nebol prekvapený či rozrušený… bol nahnevaný, doslova zúril. "Má to niečo spoločné s ním?"

Cítila, že jej srdce vyskočilo až do krku. Vedel to. Bez ohľadu na to sa ale musela opýtať. "Vieš o Dracovi?"

Pohľad na jeho tvár bol hrozný. Nechcela si ani predstaviť rôzne spôsoby, akými to mohol zistiť. Jednou z možností bol Harry, ale verila, že ako jej priateľ si chcel udržať jej dôveru. Zhodli sa, že by bolo najlepšie, keby mu to povedala sama. Možno Harry zmenil názor. Ale zase, zdalo sa jej pravdepodobnejšie, že by dodržal, na čom sa dohodli. Molly si to možno uvedomila po spore, ktorý mala s Narcissou, po tom čo sa jej priznala so svojím zlým skutkom. To bolo najpravdepodobnejšie.

"Áno," odsekol Ron. "Viem o Malfoyovi." To meno vyslovil s takou zášťou, takou nenávisťou, až ju zatlačilo do operadla stoličky, na ktorej sedela.

"Je mi to líto," vypadla z ní omluva bez jejího vědomí, aniž by se stihla zamyslet nad svými slovy. Špatný tah. Ron se okamžitě naježil.

"Omluva je sakra málo," odsekl tak hrubě, až se jí zježily chloupky na šíji.

S pohledem upřeným na ruce se Hermiona zamyslela nad svými možnostmi. Právě teď hádka s Ronem nepovede k ničemu dobrému. Kromě toho na to ani neměla náladu. Instinkty jí našeptávaly, aby se bránila, aby mu pověděla celý příběh. Nemohla. Namísto toho se jen zhluboka nadechla a pokusila se ovládnout emoce. Už jí bylo zle ze vší té bezmoci a slabosti. Emoce u ní měly vždy navrch, vždy ji ovládaly. Ale ne dnes. Dnes si nemůže dovolit ztratit kontrolu.

"Máš pravdu, nestačí to," souhlasila s ním tiše a donutila se pohlédnout mu do očí. "Toto nemá nic společného s – rozvod je správný krok, Rone. Oba potřebujeme nový začátek." To odůvodnění znělo chabě i jejím vlastním uším, ale byla to pravda.

Ron se na ni dlouze zahleděl. "A tvůj zahrnuje jeho, co." To obvinění zabolelo, ale jeho muselo zranit ještě víc.

"Chová se hezky k Rose a -"

"Je mi u prdele, jestli je nějaká Mary Poppins, k mojí dceři se nepřiblíží!" zařval a náhle se vymrštil.

Trhla sebou, když jeho židle třískla o podlahu. Snažila se ignorovat narůstající strach. Rose milovala mudlovské filmy, zvlášť ty starší, které sama Hermiona sledovala jako malá. Jean, její matka, ji s nimi seznamovala. Ron se vždy staral o jejich "rodinné kino". A víc než samotná hrozba, právě ten odkaz na smyšlenou postavu hodně vypovídal. Byl připomínkou minulosti.

"Vůbec o ní nevěděl, Rone," zašeptala a obrátila k němu zastřené oči. Jeho výraz se změnil ze vzteku ve zmatek a pak v pochopení. "Já – mu to nikdy neřekla. Upřímně, opravdu jsem si myslela, že je tvoje, když jsem si tě brala. Po všem, co jsem provedla – jemu, tobě – nemůžu mu odepřít příležitost poznat ji. To je to nejmenší, co mohu udělat."

"A co já?" Hlas se mu změnil, zazněl v něm smutek a uvědomění. Pochopil, nebo v to aspoň doufala. Obličejem mu proběhlo množství emocí, ale nejvýraznější byl strach. Věděla, čeho se bojí. Ron si myslel, že je Draco náhrada.

"Vždycky budeš jejím otcem. Nedovolím, aby na to zapomněla." Přesvědčení v jejích slovech ho překvapilo, jako by čekal něco zcela jiného.

"Ale ani mi nedovolíš, abych se s ní vídal." Další prohlášení. Ve výrazu se mu odrážela naděje, ale povětšinou rezignace.

"Ne," odpověděla upřímně.

"Proč ne?"

Hermiona si povzdechla a promnula si tvář. "Je malá, Rone. Všechna ta nestálost pro ni není dobrá."

"Já jsem nestálý?" urazil se.

"Ne," vyhrkla. "Alespoň si to nemyslím. Nejdříve se všechno musí usadit, teď si musí zvyknout na všechny změny v jejím životě. Rose sice vypadá v pohodě, ale oba víme, jak zmatená a vyděšená je. Nechci, aby se rozrušovala víc, než je nutné."

"Já ji rozrušuju?" Oči se mu z té možnosti rozšířily hrůzou.

Při pohledu na něj se jí sevřelo srdce. Nechtěla mu ublížit ještě víc, ale musela být upřímná. "V jistém smyslu… ano. Co se stalo tehdy v noci, byla nehoda. To víme oba. Snažila jsem se jí to vysvětlit, ale prostě neposlouchala. Připouští si jen to, co viděla…"

Dlouho mlčel a skelnýma očima hleděl z okna. Nechtěla zasáhnout do jeho myšlenek, proto čekala. Nakonec se k ní obrátil s vážným výrazem. "Za jak dlouho ji budu moct vidět?"

"To nevím," nakrabatila čelo a kousla se do rtu. "Kdyby záleželo na mně, tak hned zítra. Ale záleží, kdy bude připravená ona. Rone, nechci na ni tlačit. Už toho zažila až moc. Dej jí čas, ať si zvykne, napiš jí dopis – začni malými krůčky a doufej, že to bude stačit."

"Vážně jsem to zmrvil," zamumlal Ron pro sebe. Hermiona se okamžitě předklonila, připravená se hádat, že to jeho chyba vůbec není. Na jeho následující slova však nebyla překvapená. "Má ho ráda?"

"Rone -" Nebyl správný čas a odpověď se mu určitě nebude zamlouvat.

"Má ho ráda?" zopakoval svoji otázku ostřeji.

"Ano, má," odpověděla zvolna a zřetelně. "Opravdu je k ní hodný, Rone, a vím jistě, že jí neublíží." Měla pocit, že ho musí přesvědčit, získat jeho souhlas – což bylo nemožné. Draca nikdy neschválí.

"Je to Malfoy," odvětil poraženecky. Vztekle, ale s rezignací.

"Ona je taky Malfoyová." Hermiona sledovala jeho ztrápený obličej.

"Pro mě bude vždycky Weasleyová," vydechl tak tiše, že jej sova slyšela. Opravdu jí to trhalo srdce. Ron se natáhl a prsty přejel po rozvodových papírech, na které úplně zapomněla. Se smutným úsměvem se na ni podíval. "Dej jí za mě pusu, ano?"

Hlas se jí v krku zadrhl, když mu lejstra pod prsty zazářila. Byl konec. Jejich manželství skončilo. Byla svobodná, rozvedená. "Dám, slibuju," donutila se vyslovit a ztěžka polkla.

S rozechvělým úsměvem vstala a přešla kolem stolu do vedlejšího pokoje. Kouzlem zabalila zbytek jejich věcí, které svižně připlachtily do korálkové kabelky. Oči se jí zalévaly slzami, ale odmítala se složit.

Když skončila, vrátila se do kuchyně. Ron se ani nepohnul, jen stál u stolu. "Ať se stane cokoliv, milovala jsem tě – vždycky budu." Jemně mu položila ruku na rameno a láskyplně se mu podívala do modrých očí. Prožili spolu příliš mnoho, aby jej nemilovala. Navždy zůstane jejím nejlepším přítelem.

Ron přikývl a něžně vzal její tvář do dlaní. "Nikdy nepochopíš, jak moc tě miluju," zašeptal a naklonil se, aby ji naposledy políbil na rty.

Vší silou se snažila neplakat. Odtáhla se a pohladila jej po tváři. "Dáš na sebe pozor, že ano?"

"Dám." A s tím ji pustil a odešel. Jeden z nich to musel ukončit.

Zavřela oči a třikrát se zhluboka a trhaně nadechla. Pak se přemístila a zanechala vše za zády.



19:02



Prožil klidný a báječný den. Zázraky se dějí, nevzal si volno už, no, měsíce. Blaise z toho byl v euforii. Celý den lenošil v bytě a ignoroval všechen nepořádek. Cítil se jako v nebi, jako v korábu, kde mohl jen existovat a nemyslet na práci ani na rodiče. Mohl jen předstírat, že neexistuje nic kromě zpola vybalených krabic a koženého polohovacího křesla. Hotový ráj.

Ani dramatické zvraty v životě jeho nejlepšího přítele ho dnes nevyváděly z rovnováhy. Jestli chce Draco bydlet s Grangerovou a se svým dítětem, fajn. Kdo byl, aby mohl někoho soudit? Navíc Rose za to stála, stála za všechno nepohodlí, které bude muset Draco podstoupit, když začne bydlet s její matkou. Všechno bylo koneckonců lepší než Daphne. Blaise jásal, když se Draco té bánší konečně zbavil. Daphne byla osinou ve všech zadcích světa.

Lekl se nečekaného zaklepání na dveře, až sebou trhl. Svraštil obočí. Nikoho neočekával, aspoň se tedy nikdo předem neohlásil. Neochotně se zvedl k pohodlného křesla a šel otevřít. Nestihl se ale připravit na to, co spatřil na prahu.

Líně se opírala o zábradlí a na tváři měla jeden z těch širokých svůdných úsměvů. Bohyně. Po zádech jí splývaly vlny dlouhých vlasů a skrývaly to, co odhalovalo bílé tričko. Nikdy ji takhle neviděl, s rozpuštěnými vlasy a v džínách. Ty by měli zakázat! Jak jí obepínaly boky…

"Lilo," zaskřehotal a nevěřícně ji sjel očima od hlavy až k patě. Vážně tam stála, celá klidná a s vítězným výrazem nad jeho reakcí.

Blonďatá čarodějka čekala, co řekne dál. Blaisovi se zřídkakdy nedostávalo slov, ale teď – no, rozhodně zapomněl, jak se mluví. Udržovali spolu přátelství, ale Lila nikdy nebyla u něj doma. Přísahal by, že ani nezná jeho adresu, ale evidentně ano. Až potom si všiml, že má v ruce lahev vína a na zábradlí vedle ní balancuje krabice pizzy.

Lila se nad otázkou v jeho očích pousmála a vešla dovnitř, aby položila věci na kuchyňský stůl. Po chvíli se na Blaise ztuhlého šokem otočila a odpověděla mu. "Unavovalo mě to čekání."

"Čekání na co?" nechápal. Zavřel dveře bytu.

Lila se zdrženlivě usmála. "Nehodlám čekat do konce věků, Blaisi. Buď mě pozveš ven, nebo ne. Už jsou to týdny, co jsem trousila náznaky, ale… no, vypadal jsi, že jde všechno mimo tebe. Tak jsem si řekla, že když mě nepozveš ty, pozvu tě já. Nechává to ale prostor na odmítnutí a ty víš, že odmítnutí moc nezvládám. Takže jsem přinesla rande s sebou. Teď už neřekneš ne."

Blaise na ni bezdeše civěl. Myslel si… měl dojem, že si s ním jenom pohrává, že je prostě jenom plná života! Lila od přírody ráda flirtovala, to byla jedna z mnoha jejích kvalit, které mu imponovaly. Ale kdyby věděl… kdyby to tušil, určitě by něco řekl. Jistě si o něm teď myslí, že je vypatlaný hňup, který nepozná rozdíl mezi úsměvem a úsměvem. Zcela očividně nepoznal, jinak by sem sama takhle nenakráčela.

"Tak já asi půjdu." Její úsměv pohasl a v očích se usídlilo ublížení.

"Ne!" vykřikl a přiskočil k ní, jako kdyby se chtěla pohnout k odchodu. Nestihla to.

Vzhlédla k němu s jiskrou naděje v očích. "Ne?" tázala se váhavě a trochu se předklonila.

"Ne," zakroutil Blaise hlavou a snažil se uchopit zbytky rovnováhy. Přejela prsty po kůži na jeho předloktí. "Nechoď."

Lila se usmála a prsty ho hravě zatahala za límec košile. "Nechceš, abych odešla," pronesla vesele.

"Ne, nechci," zahlásil rezolutně a nechal se pohltit jejíma očima. Pořád měl problém srovnat se s tím, že by ho tato žena, bohyně, mohla chtít.

Lila k němu přistoupila, omotala mu paže kolem krku a přitiskla se k němu. Blaise zatajil dech. Její rty byly něžné a měkké. Jako by spolu jejich těla mluvila primitivním jazykem, který znal jen touhu po kontaktu. Tak se topil v její přítomnosti, že málem zapomněl dýchat. Neochotně se odtáhl a zasněně se usmál.

"Co takhle vynechat večeři?" navrhla s Lila s úsměvem, když se nadechla.

Ó ano, večeře rozhodně počká.


Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 18.07. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Re: 15. Konec Od: sisi - 27.01. 2019
Mezi Hermioniny dary patří umění mluvit. To, jak dokázala promluvit s naprosto slitým Ronem o všem důležitém, klidně a jasně, chápu to tak, že Ron sice vypil lektvar "vyprošťovák", ale je to jen kouzlo, které vás přesvědčí uvěřit, že nejste opilý, ačkoliv ve skutečnosti jste pod obraz, no zvládla to výborně. Jejímu štěstí po rozvodu nebude již nic stát v cestě. A Ron bude muset začít znovu. Před magií neuteče a on nic jiného nechce. Jen kouzlo, aby zapomněl, nebo lépe, aby si nikdy nevzpomněl. Jeho osud je jen v jeho rukou. Děkuji za překlad, těším se na pokračování.

Re: 15. Konec Od: margareta - 27.01. 2019
To mi odlehlo! Konečně si to vyříkali a ani to neskončilo avadou! Jen mi tady Ron připadá takový, já nevím, takový moc průhledný? Je skutečně tak , zrazený a opuštěný ', jak se tu jeví nebo snaží jevit? Totiž, když se chlap cítí v manželství méněcenný, obvykle si to začne vynahrazovat jinde, protože na manželku žárlí. Ten jeho postoj - já jsem tu ten chudáček ublížená -mi vůbec k jeho temperamentu a povaze nesedí. Mám dojem, že o tom by mohl něco vědět Harry a potažmo i Lenka. Tak trochu jsem čekala, že mu něco v tom smyslu řeknou, když tak hrozně vyváděl, ale možná jenom čekali, až se dostane z nejhoršího? V tom stavu, v jakém byl, by je stejně neposlouchal. Teď už možná bude; a jestli Hermionu v manželství podváděl, musel by se sám chytit za nos! Děkuji za překlad, silrien, ajvanko, Lupino a arabesko! A moc doufám, že se zase dalšího překladu někdo ujme! Je to velmi krásná povídka, tak jen doufám, že budou kapitoly přibývat! Díky!!

Prehľad článkov k tejto téme:

Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )02.03. 201920. Epilog - o třináct let později
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )24.02. 201919. Předurčeni
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )17.02. 201918. Krutá pravda
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )10.02. 201917. Který táta?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )03.02. 201916. Vlastní chyba
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )27.01. 201915. Konec
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )06.01. 201914. Pomocná ruka
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )07.10. 201813. Sdílnost
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )23.09. 201812. Faleš
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )08.07. 201811. Malfoy nebo Weasley?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )06.05. 201810. Předjitří
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )29.04. 20189. Z Malfoyů
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )22.04. 20188. Překvapivá odhalení
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )15.04. 20187. Krev
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )08.04. 20186. Smršť vysvětlení
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )01.04. 20185. Budeš mě nenávidět?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )25.03. 20184. Znepokojivá návštěva
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )18.03. 20183. Uzření
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )11.03. 20182. Komplikace
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )04.03. 20181. Zastřená pravda
. Úvod k poviedkam: ( arabeska )01.03. 2018Úvod