Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Havran děl: Už víckrát ne

5. Ještě více opomíjené tradice

Havran děl: Už víckrát ne
Vložené: Jacomo - 02.02. 2019 Téma: Havran děl: Už víckrát ne
Jacomo nám napísal:

 

Havran děl: Už víckrát ne

Napsaly GenkaiFan a Frau

Z anglického originálu Quoth the Raven, Nevermore přeložila Jacomo za vydatné pomoci Ivet

Poděkování za úžasný banner náleží solace

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 5: Ještě více opomíjené tradice
(v orig. „More Forgotten Lore", překlad volný)

AN: I když jsme nenašly žádné důkazy o tom, že Její Veličenstvo královna Alžběta II. navštívila během své vlády Tower, můžeme předpokládat, že podniká jistý druh královské inspekce. A pokud ano, je možné, že veřejnost nebyla z bezpečnostních důvodů informována. Pokud se mýlíme, dejte nám prosím vědět.

 

Rváč byl velmi zmatený havran – ehm – chlapec. Byl havraní nebo lidské mládě? Vzpomínal si na dobu, kdy žil s lidmi. S ošklivými, nenávistnými lidmi, kteří mu říkali ´Zrůdo´a ´kluku´. Vzpomínal si, že býval zamčený ve tmě, měl pořád hlad a toužil po někom, kdo by se o něj staral. Vybavil si tehdejší bolest a jeho tělíčko se zachvělo.

Teď měl peří a za rodiče havrany. Svým způsobem. Thor a Hardey brali své rodičovské povinnosti velmi vážně, pravidelně mu nabízeli jídlo a on se naučil nebýt příliš vybíravý v tom, co mu dávali. Naštěstí ho ti muži v černočervených uniformách krmili mnohem chutnějšími věcmi. 'Mistři havranů', tak je nazývali.

Večer, když ošetřovatelé obešli své kolečko a havrani byli zamčeni ve voliéře, havran Rváč se stával chlapcem Hadrianem.

Přicházeli za ním stříbrně zářící lidé a učili ho spoustu věcí. Věcí jako čtení, historie a slušné chování. Hadrian se ušklíbl. Havrani nepotřebují slušné chování!

Jeho oblíbenou učitelkou byla královna Anna. Byla zábavná. Většinu času nosila hlavu pod paží a jen občas ji položila tam, kde měla být – na krk! Podle Rváčova názoru vyprávěla ty nejlepší příběhy. Příběhy o králích a rytířích. Taky ho učila písmena a dobré způsoby.

Pak tu byli dva chlapci v nočních košilích, Richard a Edward. Vymýšleli skvělé hry. Taky vykládali, že se jim líbí škádlit stráže. Hadrian je měl rád, ale přál by si, aby si s nimi mohl hrát přes den.

Hadrian se obával, že kdyby ho strážní našli, donutili by ho vrátit se. A to nechtěl. Takže se postaral, aby ho nikdy nezahlédli v lidské podobě.

„Tak, lorde Hadriane! Budeme se modlit, prosím, opakujte po mně!" nařídila mu královna Anna a zlehka se pokřižovala.

„Ano, Vaše Veličenstvo," odvětil Hadrian zdvořile. První věcí, kterou se naučil, bylo, jak oslovovat tohoto konkrétního královského ducha a několik dalších. Její Veličenstvo ho neustále plísnilo: „Řádné způsoby jsou velmi důležité a musí být vždy dodržovány. To odlišuje dobře vychované lidi od plebejců."

Thor si myslel, že je takové prohlášení legrační, ale Hadrian byl natolik zdvořilý, že se o jeho myšlenku nepodělil.

***

V areálu Toweru se něco dělo. Cítili to všichni strážní i mistři havranů. Duchové cosi skrývali. Byli příliš tiší. Tak se strašidla obvykle nechovají. Jako kdyby se zaměřili na něco mimo svoji obvyklou působnost. Lidé z toho začínali šílet.

Jak se s blížícím se podzimem stávaly dny živějšími, všichni, kteří žili a pracovali v Toweru, zaměřili své myšlenky na každoroční návštěvu královny Alžběty. Datum se rok od roku lišilo, ale vždy přijela zkontrolovat Tower, jak jí velela povinnost. Takže bylo třeba před jejím příjezdem všechno vyleštit, natřít a – nebo – opravit.

Voliéra byla důkladně vyčištěna a ptáci dvojnásob pečlivě prohlédnuti. Dokonce i duchové tím žili.

V noci před návštěvou Jejího Veličenstva se na ni Hadrian vyptával královny Anny.

„Jak můžou být dvě královny? Ty jsi taky královna, ne?"

Anna se zasmála: „Ale ne, dítě. Královna Alžběta II. je ještě zcela naživu."

„Aha..." hlesl Hadrian a přisunul se blíž. „Jaká je?"

„Ach, Hadriane. Jak ti to mám vyložit?" zamyslelo se Její Veličenstvo. „Královna má na svých panovnických bedrech tolik odpovědnosti. Takže dobrá královna, a ano, moje královská sestřenice je velmi dobrá královna, musí být něco jako dobrá matka."

„Netuším, jaká by měla být matka. Myslíš, že by byla dobrou matkou pro mě?"

„Ach, můj lorde Hadriane. Byla by to ta nejlepší matka." Královna Anna se naklonila, dotkla se vršku hlavy malého chlapce a usmála se. „Jakákoliv dobrá matka by milovala tak sladké dítě."

„Hadriane! Hadriane! Jde sem stráž!" ozval se Richardův hlas.

Jak strážný procházel kolem, měl dojem, že zahlédl koutkem oka mihnout se kousek od sebe jednoho z duchů princátek, ale nebyl si tím jistý. Zakroutil hlavou a pokračoval v hlídce. Ozvěnu šeptaného chichotání, která se nesla nočním vzduchem, ignoroval.

***

Konečně onen den nadešel. Její Veličenstvo královna Alžběta II. mělo dorazit každým okamžikem. Stráže i mistři havranů, všichni ve svých nejlepších uniformách, se řadili na přehlídku. Tower byl v den královniny inspekce pro veřejnost uzavřen. Jakmile královský konvoj dorazil k bráně, všichni se zatajeným dechem čekali na příchod panovnice.

Havrani se potulovali po trávníku, jak bylo jejich zvykem. Dokonce i Rváč si užíval jasný podzimní den.

Její Veličenstvo vystoupilo. Královna nebyla oblečená jako ze středověku, spíš vyhlížela jako elegantní starší dáma. Měla na sobě kvalitní, přiměřené šaty a starodávný hranatý klobouček s černou síťkou, který jí dokonale seděl na šedých vlasech. Nejvíc ze všeho vypadala jako něčí milá babička.

Poté, co se královská stráž seřadila po obou stranách chodníku, vešla spolu s manželem a dalším doprovodem do Toweru.

Rváč vše sledoval s nervózním očekáváním. Pozoroval, jak byla královna provázena přes towerské pozemky k předním dveřím kaple svatého Petra v okovech, kam měla umístit věnec.

'Alžběta. Královna... Matka... Maminka?' Ta slova rezonovala Hadrianovi v hlavě. 'Bylo by to možné?'

Když včera v noci usnul, slyšel Paní temnoty, jak k němu mluví. Říkala mu, že je její milované dítě a že má naslouchat tomu, co mu říká jeho srdce.

„Vaše Veličenstvo, mohu?" ozval se mistr havranů a upoutal pozornost dámy, která upevňovala věnec na dveře kaple. V tomto momentě byla sama, zbytek skupiny čekal stranou, dokud nenastane čas na kontrolu královských korunovačních klenotů. „Pokud se podíváte nalevo, uvidíte náš nejnovější přírůstek v Toweru. Předpokládám, že jste viděla zprávu?"

Všichni se na něj dívali! Stráž, ochranka i ta starší dáma. To je ono! Tady byla jeho šance získat matku. Paní říkala, ať poslouchá své srdce.

„Takže toto je ten mladý Rváč," řeklo Její Veličenstvo a popošlo blíž k havranímu mláděti.

„Opatrně, Vaše Veličenstvo, havrani jsou velice nepředvídatelní."

„Ano, ano. Rozumím," řekla žena a zastavila se.

'Ne! ... Ne! Pojďte blíž,' zaskřehotal Rváč.

„Je to velice šikovný chlapík, mistře havranů," podotkla ještě a otočila se.

'Počkejte! Ne-'

„-choďte!" změnilo se skřehotání na hlas malého, nahého dítěte.

Nad trávníkem se neslo lapání po dechu a tlumené klení, mnozí strážní vytáhli zbraně. Královna se kvůli tomu náhlému podivnému objevení chtě nechtě vrátila zpátky.

„Nechoďte! Chci matku! Prosím nechoďte pryč!" volal Rváč, kterému začaly téct slzy. „Pr-prosím, Vaše Veličenstvo."

„Kryndapána! To je dítě!" zvolal jeden ze strážných.

„Není oblečené! Kde se tu vzalo?"

„Přiveďte mi to dítě," poručilo Její Veličenstvo. „Je jasné, že v tomto stavu není žádnou hrozbou."

„S dovolením, Vaše Veličenstvo, myslíte si, že je to moudré? Co když je to past?"

„Nesmysl," odmrštila žena námitky a posadila se na kamennou lavičku na okraji trávníku, kterou mělo v oblibě mnoho turistů. „Každý může vidět, že to dítě není hrozba. Kam by asi něco schovalo?"

Chlapec byl předveden před Její Veličenstvo. Aspoň, že si vzpomněl na lekce od královny Anny, a klekl si na špinavá kolena. Pak sklonil hlavu a čekal, až bude podroben průzkumu.

„A jak se jmenuješ, dítě?" zeptalo se Její Veličenstvo laskavě. „Můžeš se na mě podívat," dodalo tiše s rozpačitým výrazem.

„Ehm... to závisí na tom, jak si budete přát, Vaše Veličenstvo. Když jsem pták, říkají mi Rváč. Když jsem chlapec, tak Hadrian, a než jsem přišel sem, byl jsem Zrůda, ale řekli mi, že to nebylo skutečné jméno."

„Chápu. A pověz mi, Hadriane, víš, jak ses sem dostal?"

Hadrian se na chvilku zamyslel. „Vzpomínám si na velkou bolest a na hlad. Pak si pamatuju, že jsem byl v teple a nakrmený. Velké ruce, které se o mě staraly a krmily mě. Pak jsem přišel k Thorovi a Hardey. Starají se o mě opravdu dobře. Pak přišla Paní. Dala mi tenhle náhrdelník a řekla průsvitným lidem, aby mě učili. Královna Anna říká, že jsem velice chytrý. Jejda! To jsem asi neměl říkat."

„Inu, já to na tebe nepovím. Pojď sem, dítě. Není ti zima?"

„Trochu, Vaše Veličenstvo. Když jsem Rváč, tak mi zima tolik nevadí."

Rozhovor přerušilo zakašlání. Jakýsi muž se naklonil blíž a tiše cosi sdělil Jejímu Veličenstvu do ucha.

„Ano, naprosto souhlasím. Přiveďte Madam Thatcherovou a prostředníka přes kouzelnické věci, ať už je jím kdokoliv. Pojďme tomu přijít na kloub, ano? A někdo tomu ubohému dítěti přineste deku!"

Hadrian ucítil, jak se kolem něj ovinulo cosi teplého, a vzhlédl. Setkal se s pohledem asistenta mistra havranů, který se o něj obvykle staral, usmál se na něj a řekl: „Vás znám. Dal jste mi jméno."

Ben McIntyre zvedl dítě ze země, aby ho mohl lépe zabalit a přikývl: „To je pravda, hochu."

Hadrian se stulil do mužova náručí. „Děkuju."

„Nemáš rodinu, Hadriane?" zeptalo se Její Veličenstvo.

Hadrian zakroutil hlavou. „Ne. Jen tetu 'Tuny a strýce Ve'nona. Nemají mě moc rádi."

„Chápu. Dobře. Víš, kde jsi žil, než jsi sem přišel?"

Hadrian se na chvíli zamyslel a pak zavrtěl hlavou. „Obvykle jsem žil v přístěnku u tety a strýce. Královna Anna říká, že to nebyli hodní lidé." Poté se rozzářil. „Teď žiju s Thorem a Hardey. Vyprávějí mi příběhy, krmí mě a zahřívají."

Všichni, kteří naslouchali otázkám, které Její Veličenstvo chlapci kladlo, se nad jeho plachou nevinností usmáli. Zároveň byli zděšeni zjevným týráním a zanedbáváním, které to dítě prodělalo. Až bude všechno zjištěno a dokončeno, někdo přijde minimálně o svobodu. Když šlo o týrání dětí, nemělo Její Veličenstvo ani za mák shovívavosti. Tisk čekají žně.

***

PA: Prosím, odpusťte dvěma starým dámám jejich popis královské rodiny. Nikdy bychom nezasahovaly do jejich osobních životů, tak jsme se snažily zůstat u toho, co je veřejně známé a doufat v co nejlepší výsledek.

Podle Wikipedie byla v té době premiérkou Margaret Thatcherová.

Pokud jde o Harryho věk, je mu asi pět, ale mohl by být pokládán za tříletého. (...)

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Dalsi necekany zlom! Nejdriv jsem byla prekvapena, ze vlastne ani nikdo moc prekvapeny neni, ale oni budou mit duchove a starodavne tradice hlubsi koreny, nez jsme si asi vsichni mysleli. Predstava Toweru jako statu ve state se mi vlastne moc libi. Pekne se nam to posouva dal. Moc dekuji za preklad!
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 11.02. 2019
Přesně tak! To, že kouzelnický svět funguje v utajení, ještě neznamená, že o něm zasvěcení nevědí. Konec konců, existuje vedle toho mudlovského už spoustu staletí. A kdo ví, jak to je s Towerem a zapojením královské rodiny doopravdy? ;-) Díky za komentář, Gift. Doufám, že tě příběh bude poutat i nadále.

To som zvedavá, ako sa to vyvrbí.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 11.02. 2019
Zvědavé čtenáře mám nejradši ;-) Díky!

Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: zuzule - 04.02. 2019
Sikovne vyuzil situace. Moc se mi libi zapojeni kralovny do pribehu. Uz se mooc tesim na dalsi. Dekuju!
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 11.02. 2019
Vypadá to, že v malém Harrym-Hadrianovi bude i kus mazaného zmijozela. Díky!

Asi bych místo svého komentáře mohla vypracovat kompilát komentářů, které jsou přede mnou a bylo by :) Obě královny - Alžbětu i Annu - v příběhu "hltám". A upřímně doufám, že jestli Alžběta přikáže malého lorda Hadriána někam odvést, s duchy se tím nerozloučíme :) Prostředník přes kouzelnické věci, ať už je jím kdokoli - je vidět, že Alžbětu hned tak něco nezaskočí :) Hm, moc se mi líbilo, jak byla královna rozpačitá, když před ní Hadrián klečel se skloněnou hlavou :) Věřím, že jste s Ivet probíraly tykání x vykání - Anna Hadriánovi vyká a on jí tyká, přičemž Alžbětě vyká a ona jemu tyká :) Což je logické pro všechny zúčastněné a pro mne překladatelská třešínka na dortu :) Díky moc, Jacomo, Ivet - příběh je opravdu strhující a moc se těším na pokračování!
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 11.02. 2019
Královny se budou činit - obě dvě, ta éterická i ta z masa a kostí. Každá po svém, ale obě ku prospěchu věci. Pevně věřím, že anglická královna (stejně jako prezident Spojených států v mých milovaných Lovcích pokladů) zná pravdu o věcech, které ostatní pokládají jen za mýty a divoké konspirace. Tudíž i o magii. A na to, aby podobné záležitosti řešili, má ty správné lidi. A víš, že tykání/vykání jsme moc s Ivet neřešily? Já to přeložila tak, jak to cítím, a ona to naprosto jednoznačně akceptovala. Ale jestli si to takto užíváš, vypadá to, že můj překladatelský instinkt funguje správně :-) O to víc mě to těší. Díky za krásný komentář, marci!

Jacomo, Ivet, Solace, děkuji vám. příběh začínající tak záhadně, nyní dostává jasný rámec a královskou péči. Hadrián se učí od jedné královské výsosti a druhá, dosud žijící se o něj bude starat. Pak přejde do péče kouzelného lidu, ať už je to kdokoliv. :-) První ministryně je do věci zaangažována také, takže bude velká mela a veřejné mínění na sebe nenechá čekat. Zase budu brečet, Harryho osudy jsou tak zapletené, Durslayovi sejdou věkem v žaláři Toweru, než jim dá někdo milost. Jak znám lidi, tak asi sotva. To by jinak nebyla literatura plná opuštěných dětí a sirotků, viz Jana Eyrová, Oliver Twist, ... je jich příliš. Děkuji za překlad a obrázek ke krásné kapitole, moc se těším na další.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 11.02. 2019
Naštěstí už nežijeme v dobách Olivera Twista nebo Jana Eyrové. Současná společnosti - i ta kouzelnická a britská - má prostředky, jak se postarat o dítě-sirotka, nota bene potenciálního zachránce světa. Prostředky, které paní autorka kánonu jaksi opoměla. Ale autorky tohoto příběhu si pěkně zavolají na pomoc nejen královskou rodinu a vládnoucí představitele země... I na to uvěznění dojde, jen co začnou mlít královské mlýny... Díky, sisi, jsem ráda, že si příběh našel tak nadšené čtenáře.

Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: margareta - 03.02. 2019
Královnu sice nijak nemiluju, ale uznávám, že má ocelové nervy a jen tak něco ji nevyleká. Na duchy je určitě zvyklá odmalička a co se týče neohlášených návštěvníků - je všeobecně známo, že když se k ní jednou ráno nějak dostal jakýsi cizí ,, návštěvník", klidně dál jedla v posteli svou snídani, vyzvala ho, aby si sedl a jen se ho zdvořile otázala, kdo je a kdy jí byl představen. Pro všechny stráže, ať viditelné či průhledné, to byl tehdy asi černý den! A určitě ji teď bude zajímat osud malého Hadriana víc, než královský protokol. Nejspíš z toho bude ještě pěkný mazec. Děkuji za kapitolu a těším se, jak to bude dál.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Tak tuhle historku o královně neznám, ale přesně zapadá do situace - tady také zachovala chladnou hlavu a především začala jednat ve prospěch dítěte. Já osobně mám k britské královské rodině lehce zvědavý přístup, tj. nijak je nesoudím, ale zajímá mě, co se u nich děje. Připadají mi trochu jako takový ostrůvek starých dobrých časů v dnešní uspěchané chaotické době. Čili tady zapojení Alžběty II. vítám, protože tu působí přesně tak, jak by jako královna, žena, matka a babička měla. Hadrian porazil protokol na hlavu, ale co se dá čekat od chmýřím opeřeného ptáčete, že ano? .-) Díky za komentář, margareto.

Zajímalo by mě, co vlastně dělají Dursleyovi - oznámili zmizení Harryho? Je pohřešovaný? Jak jej asi zlegalizovali, když jim ho Brumbál položil na práh? Že by spolu s ním položil upravené doklady a nechal provést jisté úpravy v matrikách a dalších úředních záznamech?
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Kladeš naprosto správné otázky - a na rozdíl od kánonu, tady si je autorky kladou rovněž. Čili se dostaneme i k odpovědím a následně dojde i na odpovědnost. Díky za komentář, Elzo.

Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Lupina - 02.02. 2019
Docela krátká kapitola, ale co všechno obsahuje. Moc se mi líbí, jak stráže vnímají duchy. Jak se raději nevměšují. A Hadriánovi se dostává řádná výchova. Když přišla na scénu královna, tak to bylo něco. Jek si ji Harry spojil s mateřskou postavou, to bylo kouzelné. A zavolal o pomoc a pomoci se mu určitě dostane. Královna nenechá jen tak týrané dítě a navíc v Toweru. Strašně moc se těším na pokračování. Děkuji, Jacomo.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Krásně jsi to shrnula - Hadrian se má skvěle, ale sám cítí, že by to ještě něco chtělo. A jak zavětřil příležitost, využil ji. Příště uvidíme, jak moc královna zasáhne - ale na rovinu, asi nepronikla na banner omylem, že? ;-) Díky za komentář a přízeň, Lupinko!

Zdá se,že přišel zlom v ději. Jsem opravdu moc zvědavá na pokračování.Že by se Harrymu konečně dostalo něco lepšíno,než doposud zažil? Moc se těším! Díky za kapitolu
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Ano, trochu se nám zamíchaly karty. Ale trumfy pořád drží ti, kterým na Rváčkovi Harrym opravdu záleží, takže šance na příznivý vývoj jsou veliké. Jde jen o to, jak dlouhé prsty má druhá strana... Díky, weras.

Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: denice - 02.02. 2019
Tak tohle je pořádný zvrat! Líbilo se mi, jak strážní cosi čuli, duchové se nechovali normálně, ale strážní to moudře ignorovali .-) A pak Hadrian vycítil svoji příležitost a popadl ji za pačesy. Královna je tu vylíčená velice sympaticky, takhle nějak si ji taky představuji - žena na svém místě, nenechá se ničím zaskočit, řídí se zdravým rozumem a je zvyklá řešit problémy v okamžiku, kdy nastanou. Hadrianovi se při hledání náhradní matky povedl majstrštyk. Pobavila mě Anna Boleynová - 'moje královská sestřenice'... Díky za prima kapitolu.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Strážní mají bohaté zkušenosti - ona to asi nebude první nezvyklá věc, která se v Toweru udála. Ano, mateřská královna je příjemným překvapením a navíc to vypadá, že nebude jen přihlížet, ale začne i konat. Kdopak má asi větší slovo - Její Veličenstvo královna Commonwealthu nebo Nejvyšší divotvorce ve Starostolci? ;-) Jo, Anna je takové svéhlavé (nechtěná hříčka) zlatíčko :-) Moc děkuju za komentář, denice.

Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: kakostka - 02.02. 2019
Ty jo, to je solidní průlom:-))) živě je vidím jak spolu konverzují na lavičce... moc se těším na pokračování a děkuju za překlad. To, že královna navštěvuje Tower považuju za samozřejmost, jen to (a my víme proč:-)) nevytrubuje do světa... jen nevím, jeslti je moudré zapojit tisk, no, snad to někdo včas zaretušuje.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: kattyV - 02.02. 2019
Taky doufám, že to do tisku moc nepronikne a hlavně, že se nepokusí vrátit Harryho k jeho zákonným opatrovníkům. Ale předpokládám, že tomu už královna zabrání.
Re: 5. Ještě více opomíjené tradice Od: Jacomo - 04.02. 2019
Ano, průlom to je. Ale přiznejme si to - Harryho život mezi havrany byl sice zajímavý, ale nevím, jestli by nám vystačil na celý velký příběh. Tak teď tu máme další královské veličenstvo - tentokrát živé - a nechme se překvapit, kam až to povede. Pokud jde o zapojení tisku - královské návštěvy Toweru také nejsou vytrubovány do světa, věřím tedy, že zúčastnění zváží, co je a co není dobré svěřit novinářům. Možná tedy bude mít ve finále žně někdo jiný :-) Díky za komentář, kakostko.

Prehľad článkov k tejto téme:

GenkaiFan: ( Jacomo )29.11. 201947. Nevzchopí se - víckrát ne!
GenkaiFan: ( Jacomo )24.11. 201946. Nezanechej ani pírka
GenkaiFan: ( Jacomo )23.11. 201945. Nad ránem opustí mě
GenkaiFan: ( Jacomo )17.11. 201944. Až k žalozpěvům beznaděje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.11. 201943. Zas ten klepot slyším
GenkaiFan: ( Jacomo )10.11. 201942. Zpátky v komnatu se vrací
GenkaiFan: ( Jacomo )09.11. 201941. Podívám se, kdo to asi je
GenkaiFan: ( Jacomo )02.11. 201940. Jen jediné zašeptání
GenkaiFan: ( Jacomo )26.10. 201939. Kde hrůza vládne
GenkaiFan: ( Jacomo )19.10. 201938. Lapen jakýmsi nešťastníkem
GenkaiFan: ( Jacomo )12.10. 201937. Havran stále ponoukající
GenkaiFan: ( Jacomo )05.10. 201936. Pták či ďábel!
GenkaiFan: ( Jacomo )28.09. 201935. Kliď se zpět do bouře
GenkaiFan: ( Jacomo )21.09. 201934. Co poslové nebes nesou tobě
GenkaiFan: ( Jacomo )14.09. 201933. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )07.09. 201932. Což nenajdu utišení?
GenkaiFan: ( Jacomo )31.08. 201931. Pověz, jak tě nazývat
GenkaiFan: ( Jacomo )24.08. 201930. Vůně z kadidelnic kdesi skrytých
GenkaiFan: ( Jacomo )17.08. 201929. Vznešeně jak pán či paní
GenkaiFan: ( Jacomo )10.08. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 2. část
GenkaiFan: ( Jacomo )20.07. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 1. část
GenkaiFan: ( Jacomo )13.07. 201927. Ztiš se, srdce
GenkaiFan: ( Jacomo )06.07. 201926. Zahořelo srdce moje
GenkaiFan: ( Jacomo )29.06. 201925. Trhal mého smutku flór
GenkaiFan: ( Jacomo )22.06. 201924. Used´ na Pallady bustě
GenkaiFan: ( Jacomo )15.06. 201923. Tmou pohlcený
GenkaiFan: ( Jacomo )08.06. 201922. Toužebně jsem čekal rána
GenkaiFan: ( Jacomo )01.06. 201921. Ani na chvilku se nezastavit
GenkaiFan: ( Jacomo )25.05. 201920. Záhada ta vysvětlí se
GenkaiFan: ( Jacomo )18.05. 201919. Toť se ještě pranikomu nestalo
GenkaiFan: ( Jacomo )04.05. 201918. Vlastních myšlenek se lekám
GenkaiFan: ( Jacomo )27.04. 201917. Dokořán otevřel jsem dveře
GenkaiFan: ( Jacomo )20.04. 201916. Pro tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )13.04. 201915. A ozvalo se tiché zaťukání
GenkaiFan: ( Jacomo )06.04. 201914. A ozvalo se tiché zaklepání
GenkaiFan: ( Jacomo )30.03. 201913. Na ráno jsem se už těšil
GenkaiFan: ( Jacomo )23.03. 201912. Duch můj zas nabývá síly
GenkaiFan: ( Jacomo )16.03. 201911. Jakás návštěva
GenkaiFan: ( Jacomo )09.03. 201910. Pochmurný prosinec
GenkaiFan: ( Jacomo )02.03. 20199. O vstup naléhavě žádá
GenkaiFan: ( Jacomo )23.02. 20198. Marně hledaje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.02. 20197. Jednou jen a pak již ne
GenkaiFan: ( Jacomo )09.02. 20196. Již vím
GenkaiFan: ( Jacomo )02.02. 20195. Ještě více opomíjené tradice
GenkaiFan: ( Jacomo )26.01. 20194. Zřídkakdy se tak stane
GenkaiFan: ( Jacomo )19.01. 20193. Cos jemně klepe
GenkaiFan: ( Jacomo )12.01. 20192. Věd zapomněných svazky
GenkaiFan: ( Jacomo )05.01. 20191. Churavý a bez pomoci
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )29.11. 2018Úvod k povídce