Preklady fanfiction Harryho Pottera

Štíhlý muž, jehož světle hnědé vlasy a modré oči prozrazovaly částečný skandinávský původ, stál v předpisovém postoji před velmi neobvyklou výběrovou komisí. Neobvyklou zejména podle jeho měřítek.

Protože samotář a svým způsobem nezávislý filozof seržant Paul „Wolf" Wolfram^*) nemohl pochopit, proč byl před tuto konkrétní komisi vlastně předvolán.

Kladli mu velice zajímavé, ne-li přímo záhadné otázky. Kromě něj podrobovala tříčlenná porota složená ze starších důstojníků důkladné prověrce dalších pět vojáků královského námořnictva. On i všichni ostatní dotazovaní byli v minulosti či v současnosti členy vojenské jednotky s unikátními a speciálními vlohami - jinými slovy, všichni byli kouzelníci.

„Máte rád děti?" zeptal se ho generál sedící uprostřed.

„Ano, pane generále. Děti vidí a chápou víc, než si dospělí myslí. Takže, ano, pane, mám rád děti. Mám několik synovců a neteří."

„Byl byste schopen sestavit vojenský výcvik tak, aby bavil osmileté dítě?" zeptal se jiný důstojník.

No, to je tedy otázka... „Ano, pane. Myslím, že bych mohl vymyslet mnoho tréninkových cvičení, která by bavila osmiletého chlapce."

Všech šest vojáků stojících před komisí bylo zasypáváno dalšími a dalšími otázkami. Jaký je jeho názor na současné vůdce kouzelnického světa? Všichni tázaní byli mudlovského původu, kteří ztratili iluze o kouzelnickém světě a rozhodli se hledat svou budoucnost jinde.

Wolfram vysvětlil, že opustil kouzelnický svět z mnoha důvodů, ke kterým patřila i neschopnost a korupce ve vedení tohoto světa.

„Souhlasíte s politikou, kterou tito současní vůdci uplatňují?"

Jeho názory na aktuální politické klima v kouzelnickém světě hraničily s absolutním opovržením. Čistokrevní ho měli ve svých rukách už příliš dlouho a mudlorození a ti, kteří vyrostli mezi mudly, byli braní na hůl. Poté, co dokončili školu, neexistoval žádný podnět, který by je udržel v kouzelnickém světě. Monopol čistokrevných na všechny klíčové pozice na ministerstvu jim likvidoval jakoukoliv budoucnost v této komunitě.

Samozřejmě, že takto to neřekl. Dobře věděl, jak má nadřízeným předkládat své názory.

„Ne, pane," odpověděl seržant. „Kouzelnický svět uvízl ve viktoriánské době jak v otázce morálky, tak i světového názoru. Protože jsem neměl naději, že jejich politiku změním, usoudil jsem, že si budu budovat své štěstí v reálném světě." Slovo 'mudla' fakt nesnášel.

„Opravdu věříte, že patnáctiměsíční batole mohlo zničit velmi mocného Pána zla, který si pohrával s černou magií?"

„Prosím o prominutí, ale ne, pane, ve skutečnosti ne." Prostudoval veškeré veřejné důkazy, které se po oné události daly najít, a podle jeho názoru se Lily Potterová tím, co pro ochranu dítěte udělala, zachovala naprosto brilantně. Vážně to bylo smutné; to ona měla být velebena jako hrdina, ne to dítě.

Dál nechal, aby jeho záznamy mluvily za něj. Ve svých oborech získal špičkové hodnocení. Byl velmi zkušený v práci se zbraněmi, ve vojenských operacích a bojových uměních. Jeho známky z NKÚ, včetně OPČM, ho vynesly mezi horních deset procent studentů v ročníku - na mudlorozeného nebelvíra slušný výsledek.

Wolfram netušil, co se děje, mohlo to být cokoliv, ale vypadalo to na nový úkol. Byl příliš opatrný, než aby vyložil najednou všechny karty, což možná nebylo příliš nebelvírské, ale teď už měl leccos za sebou a moc dobře si uvědomoval, jak armáda funguje.

Ať už ta komise zjišťovala cokoliv, brzy poté se Wolfram spolu s dalšími dvěma důstojníky ocitl v Downing Street číslo deset. O těch dvou věděl jen to, že mají dobrou pověst - jsou to muži, kteří umí krýt druhým záda a jistit je - ale nikdy s žádným z nich nepracoval.

Setkání s premiérkou bylo krátké. Prověřili je kvůli nástupu na desetiletou misi velmi důležité a vysoce utajené povahy. Vzhledem k tomu, že byli kouzelníci, neznamenalo to v jejich životech tak velký časový úsek. Pokud nebyli čarodějové v armádě zraněni nebo zabiti, mohli počítat s velmi dlouhou kariérou.

„Vy tři jste byli vybráni, protože zaprvé jste svobodní bez rodinných závazků, zadruhé jste kouzelníci a zatřetí jste schopni trénovat nováčky," prohlásila premiérka. „Nicméně se nemůžeme rozhodnout, který z vás odvede lepší práci, takže vás představíme vašemu potenciálnímu novému úkolu a necháme výběr na něm."

Muži se napřímili, aniž by spustili oči z předsedkyně vlády, která pokračovala: „Všichni jste přísahali Koruně, že jí budete sloužit jakýmkoliv způsobem, a právě tuto službu teď potřebujeme. Pojďte, pánové."

***

John Hadrian hleděl do sněžítka, které leželo vedle toho s postavičkami jeho rodičů ve svatební den. Tato koule byla dalším dárkem od Paní k poslednímu Slunovratu. Sdělila mu, že muž, který je v něm vyobrazen, bude jeho velký učitel a instruktor a časem by se dokonce mohl stát jeho velkým bratrem.

John se usmál a zatřásl sněžítkem. Nemohl se dočkat, až se s tím mužem dnes odpoledne setká. Užijou si spoustu zábavy! A pak bude voják jako strýček Ben!

***

Cesta do Toweru proběhla bez komplikací. Muži v hovoru ohledně úkolu nijak nespekulovali. Všichni tři věděli, co znamená nejvyšší utajení...

Ale když prošli branou Toweru, zbledli. Cítili, jak silné ochrany testují jejich záměry a nejsou potěšeny.

„Jen dál, pánové, díky svým přísahám jste v bezpečí," popoháněla je premiérka a její vysoké podpatky cestou k bytům v kasárnách Waterloo hlasitě klapaly o dláždění.

Bylo pozdní odpoledne; většina turistů už odcházela, protože Tower se na noc zavíral. Na trávníku si pod dozorem strážného tiše hrál chlapec, který vypadal asi na osm let.

„Paní premiérko," pozdravil strážný ženu napřímením se do pozoru. „To jsou oni?"

„Ano, pane McIntyre. Domníváme se, že představují to nejlepší, co může armáda nabídnout," odpověděla předsedkyně vlády.

Dítě vzhlédlo a vykřiklo: „Teto Margaret!"

Když jí vyběhlo vstříc, usmála se na něj: „Ahoj, Johne Hadriane. Jak se dneska máš?"

Seržant Wolfram ustoupil stranou, aby dítě mohlo živě rozprávět s premiérkou. Podle jeho zkušeností neměli děti ponětí o protokolu, ale nemohl popřít, že to dítě je šťastné, že ženu vidí.

„Pánové, tohle je jeho lordstvo John Hadrian. Žije tady v Toweru. Vy tři zde týden zůstanete, aby se ukázalo, který z vás bude vybrán na pozici bodyguarda a lektora. Johne, Její Veličenstvo chce, aby ses rozhodl, který z těchto mužů ti bude připadat jako nejlepší učitel pro tebe."

„Tenhle!" zvolal John a ukázal na Wolframa.

Strážný i premiérka se zamračili. „Nechceš si, Johne Hadriane, nechat ten týden na rozmyšlenou, abys je lépe poznal?"

Chlapec zavrtěl hlavou: „Já už všechno vím. Paní mi řekla, že dostanu nového učitele. Dokonce mi ukázala, jak vypadá. Řekla, že se mi bude líbit."

Premiérka si povzdechla, ale odhodlaně vzhlédla. „Omlouvám se, pánové, a děkuji za váš čas a ochotu. Prosím, vraťte se zpět k vašim jednotkám. Za svou vstřícnost budete náležitě finančně odškodněni. Ještě jednou vám děkuji a pamatujte na vaše přísahy. To, co jste tady viděli, je bez jakékoliv diskuse klasifikováno jako tajné."

Muži zasalutovali a se zmatenými výrazy odešli, ale oba byli dobře vycvičeni neklást žádné otázky.

„Seržante, dovolte mi, abych vám formálně představila Jeho Výsost lorda Johna Hadriana Jamese Pottera McIntyrea, vévodu z Nebelvíru, hlavu vznešeného a starobylého rodu Potterů a Chlapce, který přežil. Vaše nová povinnost."

***

Ohromený seržant shledal své pokoje umístěné v towerských kasárnách jako celkem pohodlné. Nacházely se poblíž bytů zdejších manželských párů a nabízely dostatek soukromí.

Jeho přísahy královně a Koruně ho ochraňovaly před většinou místních krevních štítů a obdržel amulet odemykající mu ty ostatní. Za ten malý odznak byl vděčný, protože už mu jakožto nekompletnímu strážnému začínaly ochrany brnkat na nervy.

Tlustý fascikl dokumentů ležící nevinně na jeho stole se mu poškleboval. Když zjistil, co jeho mise obnáší, nemohl tomu uvěřit. Projde si vše znovu později, nejlépe se sklenicí skotské. Právě teď musel vyrazit na schůzku se strážným McIntyrem do jeho bytu.

***

Byt byl na vojenské poměry rozlehlý. Vykazoval nepochybné známky, že tu bydlí dítě - hračky spořádaně uklizené v krabicích vedle knihovny, pracovní sešity a tužky připravené na kraji kuchyňského stolu a obrázky dotyčného dítěte a staršího páru, který ho vychovával, rozmístěné po zdech.

„Ach, seržante, pojďte dál," ozval se drsný hlas strážného. „Maggie dohlíží na Johna, aby se před svačinou umyl."

„Vždycky ho necháváte hrát si venku na veřejném trávníku?" zeptal se Wolfram, když si potřásl s mužem rukou a následoval ho ke kuchyňskému stolu.

John a Maggie se objevili dřív, než Ben stihl odpovědět. Maggie zamířila do kuchyně, aby zkontrolovala vodu a John se posadil naproti Wolframovi. „Ahoj, pane."

„Ahoj, lorde Johne Hadriane," pozdravil ho Wolfram a uvelebil se na nabídnuté židli.

Ben si odkašlal a posadil se do čela stolu. „Přečetl jste si složku, seržante?"

Wolfram přikývl, ale to už před ně Maggie postavila čajový servis. Nejprve nalila čaj dospělým, zatímco John tiše seděl a čekal, až přijde na řadu, jak ho to učili.

„Jak ses dnes měl, Johne?" zeptala se ho, když muži tlumeně rozprávěli mezi sebou.

„Jak vždycky, teto Maggie," odpověděl John a sledoval talíř se sušenkami, který k němu přisunula „Thor říká, že si u západní zdi udělala kočka pelech a bude mít koťata!"

„Zkontroluju to," přikývl Ben a dodal, „jsi šikulka. Kočky jsou zhouba zdejších havranů."

John se nadmul pýchou a Ben se otočil ke zmatenému Wolframovi.

„Tady John je zvěromág. Bere na sebe podobu havraního mláděte. Mezi turisty je docela oblíbený. Thor a Hardey, vůdci hejna, si ho vzali pod svá křídla." Ben se odmlčel a osladil si čaj. „Čas od času přijde John s informací, kterou od nich zaslechne. Pomáhá mi udržovat je z dosahu predátorů."

„Chápu," odvětil Wolf a odmítl tác se sladkostmi. Trochu při tom vysvětlení nakrčil zamračeně obočí, ale něco ho stále mátlo. „Předtím zmínil nějakou paní. Koho tím myslel?"

John se usmál a vzhlédl od talíře se sušenkami. „Je to Paní," spustil s plnou pusou. „Teta Amanda jí říká 'Morrigan'." Vzápětí se přikrčil, protože Maggie se zamračila a podala mu ubrousek. Když si otřel pusu, pokračoval: „Promiňte. Paní říká, že jsem její 'malý havran' a vykládá mi o věcech, které podle Ní potřebuju vědět."

Maggie mu pohledem naznačil, aby si potichu dopil čaj. John přikývl a toužebně se podíval na další čokoládovou sušenku. Usmála se a kývnutím odsouhlasila, ať si ji vezme.

„Seržante, jako mudlorozený jste pravděpodobně členem anglikánské církve, že? Když jste studoval v Bradavicích, měl jste možnost navštěvovat předmět zabývající se kouzelnickou kulturou?" zeptal se Ben.

Wolfram přikývl, ale nechápal, kam tím muž směřuje.

„Johna sem k nám přivedla bohyně Morrigan. Označila ho za svého 'Vyvoleného' a čas od času ho navštěvuje, většinou o Slunovratu," vysvětlil Ben.

„Dala mi takovou kouli s vámi uvnitř. Mám ji v pokoji," vypískl John, až se mu drobečky rozprskly po bradě. Maggie mu podala další ubrousek a tiše ho pokárala za to, jak se chová.

„Merline!" zaskočil Wolfovi čaj.

„Přesně tak."

***

Poznámka autorek (s úpravami překladatelky):

Omlouváme se, že se dosud neobjevila slíbená kanonická postava. Už brzy vejde na scénu, slibujeme. Ale pokud jde o Harryho nástup do Bradavic, na ten si budete muset ještě počkat.

(...)

Poznámka překladatelky:

*) Wolf znamená v angličtině vlk, takže Ivetka navrhovala počeštit jméno i této postavy, např. na Pavel "Vlk" Vlkoš. Mě to ale tentokrát tahalo za uši, navíc většinou překládám jen ta jména, co se anglicky nemluvícím špatně čtou. Nicméně tentokrát jsem byla v pokušení, zejména proto, že tato slovní hříčka o dané osobě leccos vyjadřuje, proto jsem se rozhodla podělit se o Ivetčin nápad alespoň touto cestou.

Druhou věcí, kde jsem se ale úpravě nebránila, je Wolframova hodnost, která v originále zní "Sergeant-Major". Nejsem odborník na vojenské záležitosti, ale podle toho, co jsem vygooglila, tady se autorky buď sekly, nebo Wolfram sloužil ve Spojených státech. V seznamu britských vojenských hodností jsem totiž toto označení neobjevila, kdežto v americké armádě se objevuje hned dvakrát: v námořní pěchotě (překládá se jako štábní rotmistr) a v klasické armádě (nadpraporčík). Myslím, že tyto české pojmy by se ale v příběhu moc dobře nevyjímaly, tak jsem z něj udělala "jen" seržanta. Doufám, že jsem ho tím příliš nedegradovala a nepřijde si to se mnou vyřídit.

Zdroje:

Wikipedie - Seznam hodností ozbrojených sil USA

http://vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/problematika-prekladu-vojenskych-hodnosti