Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 7.

Modré oči dítěte byly upřeny do dědečkových černých. Drobná ručka se natáhla a neobratně chňapla po výrazném nosu, jediné části jeho tváře, která byla v dosahu. Severuse těšilo, že Amanda Weasleyová měla hnědé vlasy, nepochybně zděděné po babičce, čímž se vhodně obešel veškerý méně kvalitní genetický materiál, který mohla zdědit po druhém dědečkovi - Ronaldu Weasleym. Po Tom, jehož existenci bylo třeba maximálně ignorovat.

Bylo to poprvé od Amandina narození, co Hugo s Jenny večer odešli. Severus neměl nic proti tomu přijít k nim domů a pohlídat své druhé vnouče. V jejích osmi týdnech s ní nebyly žádné potíže a užívala si něžná objetí.

Hermiona měla to potěšení dát jí láhev a pak ji přebalit. Jak se slušelo a patřilo, vzal si ji pak dědeček a usadil se s ní v houpacím křesle. V malé chvíli usne.

Samozřejmě až po tom, co bude dostatečně pomazlená, to se rozumí.

„Má tvoje vlasy,“ poznamenal Severus, když za nimi Hermiona přišla do pokoje. „Mám dojem, že bude mít i tvůj nos,“ dodal.

Hermiona k nim přistoupila, shýbla se a políbila Severuse na spánek. S jednou rukou kolem jeho ramen a druhou opírající se o područku křesla spolu s ním pohlížela na svou novou vnučku.

„V tomto věku jsou tak nádherné,“ řekla a zamilovaně se na dítě usmívala, zatímco hladila manžela po rameni.

„To je součást plánu přírody na přežití druhu,“ poznamenal. „Udělala je v této fázi malé a bezmocné, takže je budeme milovat a neopustíme je, až z nich budou teenageři.“

Hermiona se uchechtla.

 „Nebyla jsem v pokušení přizabít Huga a Rose v období jejich dospívání tak moc, jako když jim byly dva roky,“ vzpomínala. „Hugův slovník se zúžil na „NE“, ovšem Rose byla o něco výmluvnější. Její oblíbené slovo bylo „zatracený“, což pochytila od svého otce.

Bylo to na Hugových křtinách. Rose seděla s Molly a Arthurem. Viděla, jak Bill s Fleur drží Huga, a pak jsme slyšeli, jak zařvala „zatracený Ugo“. Arthur s ní rychle vystřelil z kaple. Myslela jsem, že Molly trefí šlak. Rose se na té frázi opravdu zasekla. Překvapuje mě, že Hugo nevyrostl v představě, že se jmenuje Zatracený Ugo.“

Severus se zasmál, v hrudi mu zaburácelo. Amanda vykulila oči a plácla se přes pusinku. Dva prstíky vklouzly do úst a začala tiše sát, zatímco dál hleděla na dědečka.

„Amanda se nespokojí jen s palečkem,“ prohlásila suše Hermiona.

„V šestnácti letech bylo Elizabethinou specialitou štvát Catherine a mě vzájemně proti sobě,“ poznamenal Severus. „Dokázala Catherine rozzuřit doběla. Pokud se mě týkalo, nebylo nic, co mohla udělat, aby to už předtím nezkusili studenti. Nekonečně ji frustrovalo, že mě nedokázala vyvést z rovnováhy.

Stephenova adolescentní vzpoura byla ve srovnání s její menší. Skládala se z nervy drásajících riskantních letů na koštěti a smrtících famfrpálových zápasů. Své šediny připisuji faktu, že jsem sledoval jeho hru za Nebelvír.“

„Je mnohem snadnější být prarodiči,“ konstatovala Hermiona a prsty přejela vlasy svého manžela. „Jakmile je pořádně rozmazlíme, pošleme je domů.“

Amandina očka se zavřela a sání prstů se zpomalilo. Ještě pár minut houpání a spala, s prstíky stále v růžové puse.

„Je připravená se uložit,“ oznámil Severus.

Hermiona se natáhla a opatrně vnučku zvedla. V mžiku Amandu uložila do spacího koše a její prarodiče se pohodlně usadili na pohovku.

„Nový život,“ řekla tiše Hermiona. „Cyklus začátků a konců.“

Severus pochopil, na co myslí, natáhl paži a vzal ji za ruku.

 „Po léčení žil pěkný život,“ prohlásil tiše. „Archie měl v duši klid.“

„Chtěla bych ho ještě vidět,“ povzdechla si.

„Chápal, že pomáháš Hugovi a Jenny,“ řekl Severus a objal ji. Hermiona mu položila hlavu na rameno.

„Řekl něco takového mezi větami o dětech, které jsou poměrně náročná stvoření.“

Smutně se usmála. „Jen mě trochu bolí pomyšlení, že tahle malá dostane svou hůlku od Olivera a ne od Archieho.“

„Naposledy mi o mé hůlce řekl něco, co jsem nevěděl,“ řekl Severus zadumaně.

Hermiona na něj pohlédla. „Opravdu?“

„Archie říkal, že od chvíle, kdy nás poprvé spatřil v léčebném centru, věděl, že budeme mít hůlky se stejným jádrem,“ odpověděl zamyšleně.

„To je překvapivý vhled,“ prohlásila Hermiona.

„Rozhodně,“ opáčil Severus. „Pamatuješ, jak nám řekl, že potřebujeme jádra z fénixe, protože jsme byli očištěni ohněm války. Mluvil o znovuzrození.“

Přikývla.

„Svěřil se mi, že první hůlka, kterou po válce udělal, byla ta moje. Vyrobil ji speciálně pro mě, i když nevěděl, kdy na ni budu připravený,“ pokračoval Severus. „Vybral si dřevo dubu zasaženého bleskem, protože musel projít svou vlastní zkouškou, aby se na hůlku hodil. Archie říkal, že duby přitahují blesky, spojují se s Jupiterem, vládcem nebes, a jeho manželkou Juno, bohyní manželství. V tomto případě zvolil dub jako naplnění manželství.“

„Chceš tím říct, že Archie věděl, už když jsme se poprvé setkali to odpoledne u svatého Munga, že se vezmeme?“ ptala se užasle.

„Ano,“ odpověděl. „Měl pravdu, když řekl, že začínáme něco nového.“

Hermiona položila svou levici přes jeho, srovnala k sobě jejich stejné prsteny.

„Dub zasažený bleskem?“ otázala se.

Severus přikývl.

„Nikdy nepochybuj o vhodnosti této volby, Severusi,“ zdůraznila Hermiona. Pohlédla na něj upřímně jako vždy. „Jsi pěkně potlučený, ale to tě posílilo.“

„Ty jsi pěkně přizpůsobivá,“ odpověděl Severus s úsměvem. „Ollivander měl pravdu. Jsme pár, který se k sobě opravdu velmi dobře hodí.“

„Miluji tě, Severusi Snape,“ zašeptala Hermiona. „Navždy a stále.“

„Stále a navždy,“ šeptl Severus.

Amanda zabroukala.

Poznámka překladatelky: Jako vždy velmi děkuji betám. Občas mám chuť vložit sem pro srovnání i první verzi překladu - to by byla úplně jiná kapitola:-)