Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Havran děl: Už víckrát ne

33. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou

Havran děl: Už víckrát ne
Vložené: Jacomo - 14.09. 2019 Téma: Havran děl: Už víckrát ne
Jacomo nám napísal:

Havran děl: Už víckrát ne

 

Napsaly GenkaiFan a Frau

Z anglického originálu Quoth the Raven, Nevermore překládá Jacomo za vydatné pomoci Ivet

Poděkování za úžasný banner náleží solace

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 33: Obejmout tu duši vzácnou, jasnou

(v orig. Clasp a Rare and Radiant Maiden, překlad volný)

 

„Pane Pottere, uchopte prosím hůlku a proveďte to kouzlo. Čekáme!" nařídila profesorka McGonagallová netrpělivě.

Harry natáhl paži a objevila se hůlka. V duchu si povzdechl. Wolf a Harryho instruktoři už dřív diskutovali o tom, kdy by měl ukázat své schopnosti. Věděli, že až přijde do Bradavic, nevyhne se tomu. Minulý týden se snažil neprovádět žádný druh magie, pokud to šlo, ale teď to vypadalo, že ho štěstí opustilo.

Hermiona si hryzala spodní ret a vyčkávala. Oba věděli, že ať se stane cokoliv, bude to okamžitě hlášeno nejen Brumbálovi, ale také Pánu zla. Na konci léta jí Harry předvedl své skutečné schopnosti a ona byla z jeho moci vykulená.

Když Harry před pěti lety dostal svou hůl, začal mu přísný tréninkový režim. Strávil hodiny cvičením s Ollivanderem a s Wolfem. I když seržant nebyl tak mocný jako Harry a nemohl se svému žákovi, pokud by tento uvolnil veškerý svůj potenciál, rovnat, stále byli schopni společně trénovat.

Wolf čekal v pozoru na chodbě před učebnou přeměňování. Jeho klidný výraz a nonšalantní postoj neodpovídal pečlivému monitorování všeho, co se ve třídě dělo, za pomoci odposlouchávacího kouzla. S Harrym se vsadili a vypadalo to, že chlapec nakonec vyhraje. Oba věděli, že k prozrazení dojde v hodině McGonagallové, ale sázka se netýkala toho, u koho to ΄vyjde najevo΄, ale kdy.

Wolf tušil, že Harry přísné profesorce nakonec ustoupí, ale ne okamžitě. Mladík namítal, že žena až příliš horlivě následuje Brumbála, a ten starý kocour na ni bude tlačit, aby přiměla Harryho použít magii. Brumbál čím dál netrpělivěji toužil zjistit rozsah chlapcovy síly.

Harry se ovládal tak dlouho, jak jen to šlo. Teď se zmenšenou holí v ruce lenivě provedl kouzlo na proměnu kamene v myš. Dokázal si při tom udržet velmi přísnou kontrolu nad svou magií i nad holí. Kouzlo zafungovalo tak, jak by při prvním pokusu mělo, přestože hůl měla jen velikost hůlky.

Profesorku McGonagallovou jako kdyby to potěšilo i trochu rozladilo. Připadalo jí to jen jako trochu nadprůměrný výkon studenta. Doufala, že uvidí víc; konec konců Lily a James byli velmi mocní.

Hermiona vydechla úlevou. Zatím to bylo dobré. Rozhlédla se po spolužácích a viděla pár zklamaných tváří, ale i několik náznaků spekulací. Havraspáry bylo málokdy možné oklamat. Zároveň se k ní donesly zvěsti, že Harry je možná téměř moták. Ty vycházely z jeho nedostatečného výkonu na hodinách. Napadlo ji, co asi roztočí mlýny drbů příště.

„Víc toho nezvládnete, pane Pottere?" zeptala se McGonagallová trochu ostře.

Harry vrátil hůlku do pouzdra. „V této hodině ne, paní profesorko. Víc toho nezvládnu." Což byla napůl pravda. V této hodině se snažil, co mohl – být líný. Nebylo možné, aby se vzdal výhody a odhalil svou skutečnou sílu jen proto, aby se předvedl.

Naštěstí zatím jen profesor Kratiknot zjistil, jak Harry umí ovládat magii a že používá hůl, nikoliv hůlku. Ve skutečnosti mu maličký profesor ukázal několik pohybů, které mohl se svou holí provádět. Neučili se primárně pro souboje, ale ve světě skřetů patřily k běžným znalostem.

Profesorka McGonagallová se na Harryho pronikavě zadívala, protože doufala, že ho přichytí při lži. „Víte, váš otec používal tenhle výraz, když si myslel, že se z něčeho vyvlékne."

„Budu muset věřit vašemu slovu, paní profesorko," odpověděl Harry chladně.

„Uvidíme se po hodině, pane Pottere."

„Ano, paní profesorko."

Hermiona a Harry si vyměnili pohled, protože očekávali, že si Harry za svůj výraz vyslouží trest. Protože nebyl formálně zařazený do žádné koleje, odebírání bodu nemělo smysl. Trest představoval jediný způsob, jak ho pokárat, pokud vybočil z řady. Co však profesoři nevěděli, protože Albus jim to neřekl, že všechny tresty týkající se lorda Pottera musí být konzultovány se samotnou královnou. Od počátku pololetí se ale Harry choval zdvořile, slušně a velmi disciplinovaně, takže dosud nebylo nutné jeho královského opatrovníka kontaktovat.

***

Došlo k tomu ve chvíli, kdy se ve Velké síni podával oběd. Minerva u učitelského stolu referovala řediteli o nedostatečné ukázce magie, kterou v její hodině Harry Potter předvedl. Albus přestal jíst, zahleděl se na mladíka sedícího u havraspárského stolu a dumal o záhadě, kterou představoval.

„Hej, Pottere!" ozval se přes síň hlas Rona Weasleyho. „Slyšel jsem o tvé hodině přeměňování. Takže ty drby jsou pravdivé: jsi jen o trochu víc než moták, přesně jako Longbottom!" Zrzek se zlomyslně zachechtal a ostatní se k jeho smíchu přidali.

Ředitel sledoval, jak si Harry povzdechl a zabořil se do sedadla. Mladík tiše promluvil ke svým spolužákům u stolu a poté vstal.

„Hej, Pottere! Já s tebou mluvím!" křikl Weasley drze. Učitelé to zatím jen tiše pozorovali.

Harry zamířil ke dveřím, ale zastavil se na tak dlouho, aby mohl říct: „Ne, Weasley, ty na mě křičíš. Jako nevychovaný trouba, což přesně jsi."

Zmijozelský stůl explodoval drsným řehotem. „Dobrá hláška, lorde Pottere!" neslo se z druhé strany síně. Výtržnost u stolu ale zklidnil temný přísný pohled ředitele jejich koleje.

Wolf stojící u dveří se napřímil, připravený zasáhnout, kdyby bylo potřeba. Harry mu ale pokynem ruky sdělil, že to zvládne.

Jakmile se Harry otočil k východu z Velké síně, do zad mu vystřelila kletba. Protože ji vycítil přicházet, padl k zemi a odkulil se jí z cesty. Zvedl se ze dřepu do bojového postoje a místo, aby odpověděl rovněž kletbou, hodil po svém útočníkovi malý vrhací nůž.

Dýka zasáhla Ronalda Weasleyho do pravého ramene a zrzek zaječel bolestí. Úlekem upustil hůlku, zhroutil se na podlahu, kde sténal bolestí a hábitem mu prosakovala krev.

Místnost se naplnila jekotem a vřavou, dokud se od učitelského stolu neozvala rána.

Harry se narovnal a přešel k zasaženému spolužákovi. Cestu mu zastoupila dvojice totožných zrzků a oba na něj vrhali odhodlané pohledy. Uhnuli, když spatřili v očích lorda Pottera výzvu.

Harry rychlým pohybem zápěstí vytáhl dýku z rány. „Buď rád, že jsem tě zasáhl tam, kam jsem mířil, jinak bys byl mrtvý, Weasley. A že moje dýka není napuštěná žádným jedem," ušklíbl se na sténajícího mladíka.

„Pane Pottere!" zvolala McGonagallová, když se prodrala davem studentů. „Za všechny ty roky, co tu učím, jsem se nesetkala s tak vulgárním projevem. Vysvětlete to!"

Harry stál vzpřímeně a velmi jasným a velitelským hlasem spustil: „Bránil jsem se, paní profesorko, před neopodstatněným a zbabělým útokem do zad. Vypadalo to, že mě pan Weasley chtěl konfrontovat před co největším počtem svědků. Odmítl jsem. Odcházel jsem z Velké síně, když v tom na mě pan Weasley zezadu seslal kletbu. Reagoval jsem tak, jak jsem naučený, a odpověděl na sílu silou."

„Snažil se mě zabít!" vřískal Ron, držel se za krvácející rameno a kňoural jako děcko. Dvojčata mu pomáhala vstát ze země.

Harry se podíval McGonagallové do očí a vyrovnaným hlasem řekl: „Kdybych chtěl, aby byl mrtvý, byl by."

Žena zaprskala a chystala se promluvit, ale Wolf vystoupil vpřed.

„Jestli mi teď udělíte trest, když jsem jednoznačně v právu, podkopáte všechno, co kdysi Bradavice a nebelvírská kolej znamenaly," poznamenal Harry smutně. „Ale bohužel se zdá, že kvality, na kterých si vaše kolej kdysi tolik zakládala, už neexistují. Nebelvírská rytířskost a čest je mrtvá. Tato škola je na tom hůř, než jsem podle toho, co mi řekli moji předchozí instruktoři, očekával. Pojďte, seržante, mám vyučování a Weasley potřebuje ošetřit, nebo tu vykrvácí."

„Pane Potter, do mé kanceláře. Ihned," prohlásil Albus.

***

Cesta do ředitelovy pracovny proběhla v tichu. Wolf šel těsně za svým svěřencem a připojil se k nim i Filius Kratiknot, protože Harry požadoval, aby byl ředitel jeho adoptivní koleje přítomen.

Harry si byl jistý, že ředitel bude kontaktovat rodinu Weasleyových. Mohl jen spekulovat, co jim hodlá říct. Věděl, že šlo o sebeobranu, protože tak ho to Wolf a další instruktoři léta učili, ale Albus Brumbál upřednostňoval nebelvíry. A v tom ho následovali všichni profesoři kromě Snapea a umožňovali tak koleji lvů chovat se ve škole poněkud drsněji. Zmijozelové na to odmítali přistoupit – jako každý správný jedovatý had – a to přiživovalo letitý spor mezi oběma kolejemi.

No, lord Harry nepatřil do žádné koleje a Bradavice ho uznaly jako svého dědice, přičemž od chvíle, kdy vstoupil do hradních zdí, mu vyprávěly příběhy o svých strastech. A jestli si někdo myslel, že Harry ustoupí, když bylo jasné, že se jen bránil, tak ještě něco uslyší!

Po letaxovém hovoru čekali, až dorazí Weasleyho rodiče. Harry se odmítl nechat zatáhnout do jakékoliv diskuse. ΄Nikdy ve špatné situaci nedej najevo slabost, zůstaň hrdě stát, a když mluvíš, hrdě se všem dívej do očí,΄ zněla rada, kterou během let mnohokrát dostal, když ho Ben nebo Wolf předvolali na kobereček.

***

Když Molly Weasleyová vykročila z krbu, byla ve výtečné formě. Měla chuť osobě nebo osobám, které jejímu malému Ronánkovi ublížily, napráskat! Zaplatí, nebo ať se nejmenuje Molly Weasleyová!

Artur Weasley k tomu přistupoval umírněněji. Obával se, že Ronův temperament se nakonec projevil a chlapec teď bude muset nést následky.

„Molly, Arture," pozdravil je Brumbál a přitáhl pozornost všech zpět k aktuální záležitosti. „Jsme zde, abychom se vypořádali s vulgárním projevem násilí pana Pottera proti Ronaldovi. Obávám se, že na vašeho syna použil mudlovskou zbraň."

Když Molly začala křičet jako bánší, Harry pozvedl obočí. Chystala se po něm vystartovat, ale manžel ji zadržel.

„Už jste s tím dětinským chováním skončila?" zeptal se Harry chladně. Pyšně se napřímil, přesně jako šlechtic tohoto království a lord dvou starobylých rodů, kterým byl.

„Co se týče mého ΄vulgárního použití΄ takzvané ΄mudlovské zbraně΄, měl jsem dojem, že čepel je ve vašem světě naprosto přijatelná. Nebo můj meč visí na vaší zdi jen pro ozdobu, pane řediteli? A také bych rád dodal, že mě učili odpovídat na sílu silou. Každý student v této škole je vybaven smrtící zbraní. Pokud budu znovu napaden, budu se adekvátně bránit. Domnívám, že celý tento incident byl trik, jak získat informace o mé magické síle, připravený ředitelem a panem Weasleym," pohlédl Harry pohrdavě na Brumbála. „Mohu vás ujistit, že kdybych použil magii, byl by pan Ronald Weasley zabit, nikoliv jen zraněn."

To všechny zaujalo. Wolf popošel vpřed: „Hodlám vás informovat, že magická síla a dovednosti lorda Pottera jsou utajenou záležitostí od doby, kdy byl jako dítě nalezen. Vypilovali jsme jeho schopnost vyhodnotit, co je v dané situaci potřeba udělat, a naučili ho používat adekvátní a nikoliv větší sílu v případech, kdy není ohrožen na životě. Potvrdím, že když pan Weasley vyslal do zad lorda Pottera omračující kletbu, bylo to kvůli tomu, aby byl jeho spolužák zesměšněn nebo aby před celou školou odhalil velkou taktickou výhodu. A učitelé a ostatní personál dopustili, aby k tomu došlo, protože jako obvykle jen seděli a nic neudělali, protože šlo o nebelvíra."

„Naprosto souhlasím se seržantovým prohlášením," zapištěl Filius. „Měl jsem možnost s lordem Potterem podstoupit cvičný souboj a je to vysoce schopný a trénovaný mladý kouzelník, a to v takové míře, že kdybychom spolu bojovali, bylo by těžké ho porazit. Pan Weasley může pokládat za štěstí, že po tak zbabělém a ostudném útoku žije."

Harrymu, který pečlivě sledoval ředitele, se nelíbilo, jak se ve starcově hlavě viditelně otáčejí kolečka. Nastal čas zařadit jiný rychlostní stupeň.

„Já, lord Potter, vévoda z Nebelvíru, dědic zakladatelů Bradavic, tímto prohlašuji, že Ronald Weasley podnikl zbabělý, nevyprovokovaný útok na hlavu starobylého a vznešeného rodu. Jak je mým právem, požaduji formální omluvu ve Velké síni a jeho vyloučení z Bradavic na dobu nepřesahující jeden rok, ale trvající nejméně šest měsíců." Poté se Harry odmlčel, nechal svá slova chvíli působit a až pak pokračoval.

„Pokud tak neučiníte, bude to mít za následek uzavření této školy, protože jsem zjistil, že ředitel a zaměstnanci neodpovídají standardům, na nichž byla škola založena, a k bezpečí studentů je přistupováno poněkud nonšalantně. Staniž se."*)

Harry věděl, že je to drsné, ale musel ředitele držet na uzdě. Pokud měl v úmyslu postavit se na stranu Weasleyových, tak to tak bude. Harry nebyl jako ti, kteří vzhlíželi k Albusi Brumbálovi jako k neomylné modle, tedy jako většina kouzelnického světa. Bradavice už volaly po krvi Rona Weasleyho za to, že napadl jejich dědice, ale to nemusel nikdo vědět.

Albus si povzdechl. Kdykoliv si začínal myslet, že má toho chlapce v hrsti, něco mu vždy odstrčilo ruku. Věděl, že Harry má právo tohle udělat. Pokud odmítne splnit to, co mladík požaduje, jako ředitel Bradavic skončil, protože sám hrad bude dbát na to, aby byl výnos dědice naplněn. Bradavice byly silně podrážděné a v poslední době ho několikrát setřely.

Molly a Artur zůstali stát jako solné sloupy, zděšení z toho, k čemu vlastně došlo. Vedli své děti k ohleduplnosti a laskavosti, ale Ronald měl vždy sklon k žárlivosti a násilnické povaze. Ale jít po jiném studentovi a útočit do zad! To bylo neomluvitelné!

„Vezmeme Ronalda domů a zůstane tam, dokud se nebude moci vrátit. Bude to přijatelné, lorde Pottere?" zeptal se Artur, protože věděl, že z toho Ron ještě vyšel lehce. Za tohle mohl být poslán do Azkabanu.

Harry se mírně uklonil: „Ano, bude." Poté se otočil na patě a odkráčel.

Wolf počkal, až Harry vyjde ze dveří, a rovněž zamířil pryč.

Albus teď věděl, že nemá nad ničím kontrolu, zejména ne nad Harrym Potterem. Momentálně se stalo nevyhnutelným zjistit, jak je ten chlapec mocný, a osobně nad ním převzít vedení! Musí sestavit další plány; nechtěl ani pomyslet, co by se stalo, kdyby se chlapec obrátil k temnotě.

***

Harry opustil pracovnu se stěží kontrolovaným hněvem. ΄Zatracený staroch! Já prostě vím, že něco chystá; téměř jsem mu viděl na očích, jak se mu v hlavě otáčí kolečka! ΄

Wolf ho tiše následoval. Bylo krátce po obědě a studenti po chodbě pospíchali na další vyučování. Harry kráčel rychle a věnoval okolí jen minimální pozornost, dokud neucítil naléhavé zatahání za rukáv.

„Lorde Pottere," ozval se měkký hlas, jak Ginny Weasleyová svůdně zapředla, „ráda bych se omluvila za hloupost svého bratra. Možná to s tebou můžu nějak urovnat, Harry?" Přitiskla se blíž k jeho boku a zvedla k němu zbožňující pohled.

„Promiňte, slečno, byli jsme představeni?" optal se ledově. Když sklopil zrak k nabízené ruce, oči měl chladné, v barvě arktické zeleně, načež si oprášil hábit a couvl. Okolojdoucí studenti se zastavili a sledovali dění.

Ginny šokovaně vytřeštila oči. Jeho pronikavý, chladný pohled způsobil, že jí přejel po páteři záchvěv strachu. Rychlý pohled na tolik svědků jejího ponížení vedl k tomu, že krvavě zrudla a ke slovu se dostal weasleyovský temperament. ΄Jak se opovažuje! Harry Potter měl být můj! Máma to slíbila!΄

Náhle se dav rozdělil na dvě části a prošla jím Hermiona Grangerová, tvář svraštělou zamračením. „Harry? Co se tu děje? Myslela jsem, že půjdeme na formule?"

Harry se k ní otočil a usmál se. „Tady jsem, má paní," uklonil se mírně. „Jen jsem se vypořádal s nepatrnou nepříjemností." Když nabídl Hermioně rámě, z přihlížejícího publika se ozvalo pár zalapání po dechu a smích.

Pár zamířil pryč a Ginny Weasleyová si dupla. Poté nespokojeně vyjekla a vytáhla hůlku. „Jak se opovažuješ dát té hnusné havraspárské vševědce přednost přede mnou?"

Wolf, který rozpoznal, že se schyluje k útoku, přistoupil za zrzčina záda. Jakmile Ginny vyřkla první slabiku toho, o čem byl přesvědčen, že jde o kletbu, zareagoval s překvapivou rychlostí. Jednou rukou ji popadl za zápěstí, druhou ji udeřil do lokte a s ochromující silou jí zkroutil předloktí. Špatně namířená kletba vystřelila vzhůru a zasáhla strop. Ginny vykřikla bolestí a kdyby ji Wolf tak pevně nedržel, padla by na kolena.

Harry slyšel kouzlo narazit do stropu a ohlédl se přes rameno. „Vidím, že máte věci pod kontrolou, seržante. Tak dobrá, jdeme dál. Můžu ti vzít učebnice, Hermiono?"

„Harry, možná bychom se měli vrátit a pomoct..." začala namítat, ale pak se podívala na Harryho a Wolfa a pokrčila rameny. „Nevadí."

Wolf svíral Ginny Weasleyovou jako ve svěráku, i když k nim z chodby dolehl velmi hlasitý a přísný hlas: „Co se to tu u Merlina děje?"

Ginny se pokusila Wolfovi vysmeknout. Vyrůstala sice v šarvátkách se staršími bratry, ale nikdy dřív nečelila trénovanému vojákovi, a tak její úsilí bylo marné.

„Co má tohle znamenat?!" promluvila znovu McGonagallová a rozehnala studenty jako hejno vyděšených ptáků.

***

 

Poznámka autorky: Zůstaňte naladěni na to, co se stane příště.

Předtím je třeba objasnit několik věcí.

Zaprvé: Morrigan/Cerridwen jsou dva aspekty téže bohyně. Je to trojjediná bohyně. Lenka uctívá Cerridwen, což je její mateřská stránka; Harry a Severus Snape uctívají Morrigan, která je bohyní válečníků. Pokud jde o třetí aspekt, pátrejte u keltských božstev.

Zadruhé: Hermiona prodělala trénink k fyzickému boji a dokáže v něm držet krok s Harrym. Její kanonické ´autority nemohou dělat nic špatného´ ji tady Wolf a Harry odnaučili. Pokud jde o její magické schopnosti, odpovídají kánonu. S pomocí profesora Kratiknota se bude zlepšovat rychleji.

To by měly být všechny nejpalčivější otázky, které byla potřeba v tuto chvíli vyjasnit.

*) V orig. "So mote it be" - viz https://en.wikipedia.org/wiki/So_mote_it_be

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Tak, konečne mám trochu času dobehnúť, čo som nestíhala. :) Molly ma teda dosť sklamala, myslím, že Lonánka rozmaznala. A Ginny je tu opísaná ako priblblá puťka / zlatokopka, čo je voči nej asi dosť nefér, inak ju mám rada, ale tu by som ju prerazila.

Re: 33. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou Od: larkinh - 18.09. 2019
Přibylo tu pár kapitol a bylo prima si je přečíst najednou... tohle je jedno z mých nejoblíbenějších ff děl, už jsem to přečetla 2x v AJ, ale v tý češtině je to prostě lepší... si to tak nějak víc vychutnávám. Děkuji za překlad a těším se na pokračování

Jak psala denice, rozhodně antidepresivum. Zbožňuju, když je Harry nad věcí. Ve Velké síni, u Brumbála i po odchodu z ředitelny. Naladěná rozhodně zůstávám. A těším se na pokračování. Díky moc, Jacomo.
Je to vlastně snový svět. Mocní jsou moudří a spravedliví, dobro vítězí, hloupost je odhalována a trestána. Dobré skutky jsou odměňovány. Prostě idylka. Proto je nám u toho tak příjemně. I já děkuju, Lupinko.

Tuhle povídku vážně miluji - ano, vím, že už jsem to psala, ale je to silnější než já - čím dál víc. Tohle je bezvadné antidepresivum.Tower byl skvělý, ale Bradavice jsou ještě lepší. Brumbál a spol. jsou tak rozkošně přitroublí! Jak vždycky udělají přesně to nejhorší, aniž by jen na okamžik uvažovali o následcích, to je balada. Rozhodně zůstávám naladěná a doufám v další stěr Minervy, Brumbála, Weasleyových, opravdu se to moc pěkně čte. Díky.
Klidně to opakuj u každé kapitoly, denice, protože já se s tebou ztotožňuju, taky už to je moje srdcovka - kapitolu od kapitoly víc a víc. Nemusíš se obávat, všichni zaslepení budou i nadále stavěni do latě, otázka je jen, zdali to není jako v tom pořekadlu u perlách a sviních... ;-) A budou se dít věci i z jiného soudku. Veliké díky za potěšující komentář, denice.

Re: 33. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou Od: prodavacka - 14.09. 2019
Ahoj, to bylo krásné.Postavit Brumbála do pozoru a dokázat se bránit. A je pěkné, že hrad pomáhá.Je to kouzelná povídka. Těším se na další díl. Zdraví Prodavačka
Musím říct, že to zhmotnění hradu se mi tu hodně líbí. A to, že se sám projevuje. V kánonu je to sice naznačené, ale tady toho vidíme víc. Dělá to příběh bohatší a magičtější. Díky za komentář, Prodavačko.

Ahojky v sobotu, ve spolek, jako fakt mě ti Weasleyovi nepřestávají překvapovat. Ronald a jeho sklony k dramatickým scénám na veřejnosti, Ginny se svou vírou v život z pohádky o krásném zelenookém princi, Molly křičící jako, a to je fakt pecka, Bánší. Mohli by ji nechat vyřídit Voldyho do pěti minut. Ona by to určitě zmákla. Pak by byl na světě klid a mír. Ale je tu ještě Albus (mnoho jmen a titulů) Brumbál z věže. Chystá nějakou levotu, nebo už konečně začne pracovat podle pravidel? Minerva ho musí víc hlídat. Děkuji, dnešní kapitolu jsem si moc užila, je to tak perfektně přeložené, až srdce jásá. Caridwen je i mou oblíbenou postavu z kotlíku. Na třetí podobu Trojjedinné si počkám, pokud to není ve stylu: panna matka, smrtka, pak to bude něco jako "uječená domovnice v činžáku", nebo naopak vyznavačka umění a krásy. Fakt nevím,nechám se překvapit. Možná o ní vypovídají tři dary na obětním oltáři, když s ní chtějí mluvit Harry nebo Severus, nebo kdokoliv jiný.
Na Molly by neměl Voldy ani v kánonu, to je jasné. Ony tyhle bojovné ženy... ;-) Ovšem tady je trošku mimo, i když z pochopitelných důvodů. Hodit mi někdo nožem po dítěti, asi taky ječím jako bánší. Uvidíme, jestli Minerva a ostatní Brumbála uhlídají. Myslím, že by mu měli víc říkat námitky do očí, ne se navzájem tišit. Měl by vědět, že to jeho zbožňování se z větší části odehrává jen v jeho hlavě. Nejsem si jistá, jestli tu třetí část Bohyně uvidíme v akci. Ale i to, co zatím ukázala, už stálo za to, a rozhodně ještě neřekla poslední slovo. Veliké díky za krásný komentář, sisi.

Prehľad článkov k tejto téme:

GenkaiFan: ( Jacomo )29.11. 201947. Nevzchopí se - víckrát ne!
GenkaiFan: ( Jacomo )24.11. 201946. Nezanechej ani pírka
GenkaiFan: ( Jacomo )23.11. 201945. Nad ránem opustí mě
GenkaiFan: ( Jacomo )17.11. 201944. Až k žalozpěvům beznaděje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.11. 201943. Zas ten klepot slyším
GenkaiFan: ( Jacomo )10.11. 201942. Zpátky v komnatu se vrací
GenkaiFan: ( Jacomo )09.11. 201941. Podívám se, kdo to asi je
GenkaiFan: ( Jacomo )02.11. 201940. Jen jediné zašeptání
GenkaiFan: ( Jacomo )26.10. 201939. Kde hrůza vládne
GenkaiFan: ( Jacomo )19.10. 201938. Lapen jakýmsi nešťastníkem
GenkaiFan: ( Jacomo )12.10. 201937. Havran stále ponoukající
GenkaiFan: ( Jacomo )05.10. 201936. Pták či ďábel!
GenkaiFan: ( Jacomo )28.09. 201935. Kliď se zpět do bouře
GenkaiFan: ( Jacomo )21.09. 201934. Co poslové nebes nesou tobě
GenkaiFan: ( Jacomo )14.09. 201933. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )07.09. 201932. Což nenajdu utišení?
GenkaiFan: ( Jacomo )31.08. 201931. Pověz, jak tě nazývat
GenkaiFan: ( Jacomo )24.08. 201930. Vůně z kadidelnic kdesi skrytých
GenkaiFan: ( Jacomo )17.08. 201929. Vznešeně jak pán či paní
GenkaiFan: ( Jacomo )10.08. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 2. část
GenkaiFan: ( Jacomo )20.07. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 1. část
GenkaiFan: ( Jacomo )13.07. 201927. Ztiš se, srdce
GenkaiFan: ( Jacomo )06.07. 201926. Zahořelo srdce moje
GenkaiFan: ( Jacomo )29.06. 201925. Trhal mého smutku flór
GenkaiFan: ( Jacomo )22.06. 201924. Used´ na Pallady bustě
GenkaiFan: ( Jacomo )15.06. 201923. Tmou pohlcený
GenkaiFan: ( Jacomo )08.06. 201922. Toužebně jsem čekal rána
GenkaiFan: ( Jacomo )01.06. 201921. Ani na chvilku se nezastavit
GenkaiFan: ( Jacomo )25.05. 201920. Záhada ta vysvětlí se
GenkaiFan: ( Jacomo )18.05. 201919. Toť se ještě pranikomu nestalo
GenkaiFan: ( Jacomo )04.05. 201918. Vlastních myšlenek se lekám
GenkaiFan: ( Jacomo )27.04. 201917. Dokořán otevřel jsem dveře
GenkaiFan: ( Jacomo )20.04. 201916. Pro tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )13.04. 201915. A ozvalo se tiché zaťukání
GenkaiFan: ( Jacomo )06.04. 201914. A ozvalo se tiché zaklepání
GenkaiFan: ( Jacomo )30.03. 201913. Na ráno jsem se už těšil
GenkaiFan: ( Jacomo )23.03. 201912. Duch můj zas nabývá síly
GenkaiFan: ( Jacomo )16.03. 201911. Jakás návštěva
GenkaiFan: ( Jacomo )09.03. 201910. Pochmurný prosinec
GenkaiFan: ( Jacomo )02.03. 20199. O vstup naléhavě žádá
GenkaiFan: ( Jacomo )23.02. 20198. Marně hledaje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.02. 20197. Jednou jen a pak již ne
GenkaiFan: ( Jacomo )09.02. 20196. Již vím
GenkaiFan: ( Jacomo )02.02. 20195. Ještě více opomíjené tradice
GenkaiFan: ( Jacomo )26.01. 20194. Zřídkakdy se tak stane
GenkaiFan: ( Jacomo )19.01. 20193. Cos jemně klepe
GenkaiFan: ( Jacomo )12.01. 20192. Věd zapomněných svazky
GenkaiFan: ( Jacomo )05.01. 20191. Churavý a bez pomoci
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )29.11. 2018Úvod k povídce