Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Magie krve

80. Hadí jazyk - část první

Magie krve
Vložené: Coretta - 07.02. 2020 Téma: Magie krve
Coretta nám napísal:

AutorGatewayGirl

Překlad: Coretta   Beta: Avisavis    

Banner:  Coretta

Severus Snape-Hito76 ©2007-2017 snapefanclub

Severus Snape ©2006-2017 keeperofthedead

Originál:

 http://www.potionsandsnitches.org/fanfiction/viewstory.php?sid=2025 

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

80 - Hadí jazyk

 

Harry s Dracem kráčeli vpřed v obezřetném tichu pod neviditelným pláštěm. Číslo na Hledáčku Snapea stabilně klesalo, pod třicet, pod dvacet, pak pod deset a ještě dál, to už se zobrazila i desetinná čísla. Harry pomalu začínal pochybovat, jestli plánek funguje správně, když odpočítávadlo dosáhlo hodnoty 2,3. Suchou trávu před nimi z ničeho nic nahradila lovecká chata, vysoké žulové stavení pouhých pár metrů před nimi. Kouzlo, které ho předtím ukrývalo, zjevně pohlcovalo i zvuky – noc prořízl ostrý křik. Nezněl, jako by se trýzněný člověk právě nadechl, ale spíš jako by někdo náhle zesílil televizi naplno. Harry se zarazil na místě a popadl Draca za paži, jako by potřeboval oporu. Křik s přidušeným stenem odumřel.

Nesmím tam vpadnout. Musím to udělat správně. Jinak ho odtud nedostanu.

Harry se ohlédl zpět, kopec, který cestou sem zdolali, vypadal v měsíčním světle jako stříbřitě šedá pláň. Zahleděl se na obrys chaty. Pochmurnou hřmotnost stavení odlehčovalo mnoho vysokých oken zasazených hluboko do zdi, chata zřejmě v posledních pár stoletích prošla rekonstrukcí. Na jejím rohu stál jako nepohnutý stín rozložitý muž zahalený v černém plášti. Harry cítil, jak Draco vedle něj zděšeně ztuhl. „Pšt,“ snažil se ho tiše uklidnit. „Nemůže nás vidět.“ Jeho společník bezhlesně kývl.

Začal Draca táhnout k západní stěně budovy, která byla nejvíce ponořená do stínu. Doufal, že tam na žádnou hlídku nenarazí. Zachytil koutkem oka pohyb u dveří a ztuhl jako myš pod sovou na lovu, ale nově příchozí udělal ven jen jeden krok, aby mohl mávnout na muže na stráži. Když se otáčel, Harry zachytil záblesk bílé masky. Smrtijed.

Právě se dostali k rohu, když tmu prořízl další výkřik. Draco se vrhl vpřed a Harry ho musel stáhnout zpátky. Alespoň ho to zaneprázdnilo, takže nemusel bojovat s nutkáním udělat totéž. Zřejmě to byl strach nebo pouhá představivost, co mu říkalo, že je to hlas jeho otce. Snad by nemohl rozeznat křik jednoho člověka od jiného?

S očima na stopkách je zavedl do černočerného stínu chaty a odtud táhl Draca k jednomu z velkých nízko usazených oken, když k němu došli, křik opět dozníval a poslední zvuky pohltil vzrušený ryk davu sroceného uvnitř.

Oknem nahlédli do jediné prostorné místnosti, částečně zahalené do tmy a kouře a částečně osvětlené ohněm v krbu. Na moře černých plášťů z červeně vymalované zdi upřeně civěly hlavy jelenů se skelnýma očima a jedna hlava velšského zeleného draka nad obřím ohništěm. Harrymu prolétlo hlavou, že červené stěny by mu měly připadat příjemné a útulné, ale třepotající se plameny pochodní na ně vrhaly odlesky, takže se zdálo, jako by byly potřísněné čerstvou krví. 

Harry si také všiml hloučku lidí bez masek, který postával opodál, ale tváře všech postav, které soupeřily o lepší místo ve velkém kruhu přímo před ním, byly ukryté pod bílými maskami. Harry se rozhlédl po místě, ze kterého by mohl mít lepší výhled. Černý kruh se prolomil, jak jedna postava ustoupila vzad a druhá zaujala její místo, a Harrymu se tak na kratičkou chvilku naskytl pohled na cosi v jeho středu – cosi, co se hýbalo v krátkých záškubech – ale výhled mu téměř okamžitě zakryla masa vlnících se plášťů, jak se smrtijedi shlukli k sobě, dychtiví jako smečka vlků, dravě do sebe strkali a občas zazněl výbuch smíchu.  

Odtáhl Draca ke druhému oknu a odtud ke třetímu. Až u čtvrtého se mu podařilo získat lepší výhled na postavu, která se zmítala na podlaze. Její končetiny byly beznadějně zamotané do zváleného pláště, maska sklouzla a odhalila orlí nos, zadrhla se v ústech otevřených v němém výkřiku. Zabarvené prsty se zarývaly do ochozených podlahových prken.

Harrymu se podařilo potlačit nutkání vrhnout se vpřed, ale Draco vedle něj začal tichounce kňučet. Harry se obrátil zády ke zdi a přitáhl si ho proti sobě.

„Tiše.“

„Omlouvám se.“ Draco vypadal vyděšeně, ale téměř se Harrymu vzpouzel, vzepřel se jeho sevření a vzápětí se mu poddal, polekaný vlastním jednáním, jen aby se s dalším výkřikem zevnitř opět napjal. „Prosím, odpusť! Musím! Dostat ho ven. Prosím, dovol mi dostat ho ven!“ Zdálo se, že hodil za hlavu veškeré své pečlivě pěstěné vytříbené chování, jak se v něm svářily protichůdné potřeby pomoci Harrymu a zachránit svého učitele.

Harry se proklel, že Dracovi nedůvěřoval. Měl nejasný plán, že by mu Draco mohl pomoci a poskytnout rozptýlení, a poté se přenášedlem bezpečně přesunout do místnosti u nebelvírské věže, ale nyní bylo zjevné, že to v žádném případě nebude možné. Draco byl příliš pohlcen účinky kouzla, aby dokázal rozpoznat, kdy má vzít nohy na ramena.

Tohle by ve skutečnosti bylo snazší bez Kouzla věrnosti, uvědomil si Harry. Jako Draco Malfoy by mohl udělat spoustu věcí – prohlásit, že se k nim přišel přidat, nebo že následoval některého ze svých přátel, možná by se k Severusovi pod rouškou snahy dokázat svou oddanost dokonce zvládl přiblížit natolik, aby se mohl pokusit o záchranu.

Nyní je jen schránkou bez duše, které můžu svěřit jakýkoliv úkol, ale nemůžu mu věřit, že se do ničeho nezaplete, když si bude myslet, že mi hrozí nebezpečí. Jsem takový pitomec! Navíc v žádném případě nemůžu dopustit, aby se mu něco stalo. Nikdy bych si neodpustil, kdyby zemřel, protože jsem mu nedokázal důvěřovat. Ztratit Siriuse bylo strašné, a za to jsem nemohl jenom já. Tohle by byla čistě moje vina.

Rozhodl se, že Draca nesmí zapojit do záchranné akce. „Uvnitř je to moje starost,“ šeptl a pokusil se znít přesvědčivě. „Potřebuju, abys mi s něčím pomohl.“

„Mám je rozptýlit?“

Draco zněl dychtivě, ale Harry zavrtěl hlavou. „Ne. Vrať se do Bradavic...“ zaváhal. Stále měl přenášedlo, které Draca mohlo zpátky přemístit – bylo by to nejbezpečnější řešení. „Dám ti přenášedlo.“ Vtiskl Dracovi do rukou Hledáček Snapea, a natáhl se po řetízku, který měl na krku. „Je uvnitř tohohle medailonku, vezme tě do jedné místnosti v Bradavicích nedaleko nebelvírské věže. Najdi Brumbála nebo McGonagallovou nebo Lupina; nebo jestli se ti to nepodaří, Hermionu; a jestli ji taky nebudeš moci najít, zkus Rona nebo Ginny Weasleyovi. Zkontroluj, že vás nemůže slyšet někdo cizí, a řekni jim, kde jsi mě nechal, a že mám v plánu dostat Seve- profesora Snapea zpátky do jeho komnat nebo na ošetřovnu. Je to důležité – pokud se mi ho nepodaří zachránit nebo pokud nás pak zajmou, budou potřebovat Hledáček Snapea, aby nás dokázali najít. Rozumíš všemu?“

Draco přikývl. „Brumbál, McGonagallová, tvoje parta nebo Weasleyová, o samotě. A jestli se nevrátíš, přivedu ti... a jemu pomoc, správně?“ Zakončil s obavami, že by mu Harry mohl něco vytknout.

„Přesně tak.“ Během Harryho řeči křik opět umlkl, ale nyní začal nanovo. Příšerný zvuk, chraplavější než předtím, potlačil jeho obavu o Draca. Stáhl svého dočasného služebníka zpátky k oknu. Jeho otec se znovu bezútěšně zmítal.

„Vezmu si plášť. Ty se pomocí přenášedla dostaneš pryč, než tě někdo zahlédne. Tady mi nemůžeš pomoct.“

„Ale-“

„Musíš přežít, rozumíš? To je absolutní příkaz. Tohle není poprvé, co budu na jednom ze setkání smrtijedů.“ Harry neupřesňoval, že první takové setkání bylo jen malé a samotní smrtijedi byli vyvedení z míry. On byl koneckonců také malý a vyvedený z míry.

Šedé oči se zahleděly k zemi, která pod nimi ležela ve stínu. „Ano, Harry.“

„Dobře.“ Harry odstoupil od Draca, přetáhl přes sebe neviditelný plášť a odvrátil se od černě oděné postavy. Neodvážil se ohlédnout a oba je pokoušet tím, že si pod falešnou záminkou většího bezpečí vzájemně pomůžou. Plíživě obešel část budovy k otevřenému oknu. Kožené kalhoty za chůze vrzaly, což mu připomnělo, že si na to bude muset dávat pozor.

Nahlédl oknem do místnosti. Hm. Shromážděný dav byl dostatečně hlučný, aby zakryl tiché zvuky kůže, a Nagini ho neucítí, ani kdyby jí přišlápl jazyk. Vzhledem k těžkému pachu kouře a vlhkého kamene tyto obavy u ostatních účastníků shromáždění mít nemusel. Navíc byl neviditelný. Jak se tak díval, zatoužil, aby také nebyl cítit na dotek. Jakákoliv naděje, že se mu pod úkrytem pláště podaří jednoduše doplížit k otci a přenést se i s ním do bezpečí svého pokoje ve sklepení se rozplynula dříve, než se vyhoupl na parapet. Dostat se do středu davu, aniž by se někoho dotknul, bude obtížnější než probít se na plese davem tančících studentů ke stolku s občerstvením.

Otřásl se, když viděl, jak doznívá další Cruciatus. Čas mezi nástupem nové křeče se postupně prodlužoval, až jeho otec zůstal nepohnutě ležet. Právě na tuto nehybnost obecenstvo bez dechu čekalo, jako návštěvníci koncertu, kteří visí na posledním doznívajícím tónu. Pak vždy nastoupil nový trýznitel.

Harry mrkáním rozehnal slzy, které mu zamlžovaly vidění. Nemohl odvrátit pohled. I kdyby nebylo v jeho silách udělat nic jiného, než jen stát a sledovat, jak se propadá do náruče smrti, udělá to. Možná se Dracovi podaří vyběhnout všechny schody a... Ne. Tolik času nemají.

Zatraceně, ještě před hodinou si užíval života! Mučil svého otce pohledem na kožené kalhoty a odpovídáním na Dracovo flirtování, které nemělo hlubší význam (asi), v kapse břichomluvecké pastilky dvojčat, kterými ho chtěl obalamutit v zahradě-

Břichomluvecké pastilky. Harry ztuhl. Dokážu si obstarat vlastní rozptýlení, nebo ne? Schválně, jestli si zvládnu vyčistit malou cestičku.

Harry vyskočil na parapet. Stáhl si boty a otřel o ně ponožky, aby na ně nanesl lektvar tajného lovce, poté je tiše odložil na zem. Vylovil z kapsy pastilku, rozbalil ji a strčil si ji do pusy, poté si chvíli prohlížel přeplněnou místnost.

Pochyboval, že by v této fázi vůbec potřeboval plášť. Všichni v místnosti byli naprosto pohlceni – ať už se jednalo o fascinaci nebo zděšení – mučením jeho otce. I Nagini držela hlavu zvednutou, aby měla výhled na jeho zmítající se tělo, dlouhý jazyk kmital ve snaze zachytit ve vzduchu pach jeho strachu. Harry cítil její predátorské uspokojení. Znovu si přeměřil místnost a vybral málo osvětlený kout s menší hustotou lidí asi třetinu vzdálenosti obvodu místnosti od okna, kde seděl.

Už měl slova na jazyku, když se zarazil, jak jeho pozornost něco upoutalo. V rohu, na který se zaměřil, stála žena v dlouhých černých šatech – měly praktický střih, ale byly to šaty. Na chvilku ho omámeně napadlo, že je to Bellatrix Lestrangeová, ale pak ztuhl ještě větším šokem. Byla to Parkinsonová – malicherná drbna Pansy Parkinsonová. Nemohl se ubránit, aby pohledem nepřejel zbytek hloučku lidí s odhalenými tvářemi. Uviděl další známou tvář, a pak další, a pak jednu rozložitou postavu, která od něj měla odvrácenou tvář, ale v níž poznával Crabbea.

Ze zaujetí ho vytrhl další výkřik, který stáhl jeho pozornost zpět k otci. S obtížemi se zaměřil na zvolené místo – místo, ne lidi, kteří se v něm nacházeli – vyhledal Nagini a připravil se promluvit hadím jazykem.

„Hade!“

Zasyčel slovo tak hlasitě, jak to jen hadí jazyk dovoloval, a pomocí břichomluveckých pastilek promítl svůj hlas do vybraného místa. Účinek byl okamžitý. Hlavy v celé místnosti se otočily, některé po zdroji zvuku, většinou však s notnou dávkou zmatku k Voldemortovi. Had i jeho pán se oba zadívali do místa, které Harry vybral. Severus zůstal ležet pod nimi, zapomenutý. Lidé si šeptem vyměňovali otázky, což vytvořilo dostatečnou hladinu hluku, a Harry tiše sklouzl na podlahu. Opět vyslal svůj hlas.

„Tvůj pán a já budeme bojovat. Zůstaň stranou, a nic se ti nestane.“

Voldemort se rozesmál vysokým mrazivých smíchem. „Jsem poctěn, že ses rozhodl navštívit mé skromné shromáždění, Pottere. Stýskalo se ti po učiteli? Chtěl sis domů odnést další tělo, abys ho mohl pohřbít?“

Při zaznění Harryho jména se smrtijedi houfně vrhli do Harrym vybraného kouta, ale Voldemort je mávnutím ruky zarazil. „Držte se stranou! Postaráme se o toho zbrklého hlupáka s Nagini sami.“ Voldemortova zvláštní bezretá ústa se roztáhla v krutém úsměvu, když se otočil po zdroji Harryho hlasu. Napodobil Harryho sykot. „Že, miláčku?“

„Sssamozřejmě, můj pane.“

Harry udělal krok kupředu, poté další. „S tebou nejsem v žádné při, hade.“

„Ale nemůžeš mi nic nabídnout.“ Nagini se plazila za zdrojem hlasu, její sykot zněl stejně krutě jako mluva jejího pána. „Jsi slabý, jen drobná kořist. Cítím v tvé krvi tvůj lidský soucit jako horkou oprátku, na které se oběsíš.“ 

Zvedla svou tupou hlavu a zatřepetala jazykem, pak se zarazila, zmatená, když se jí nepodařilo zachytit pach její kořisti.

„Jenže ty mou krev necítíš, nemám pravdu?“ Harry se začal opatrně proplétat skulinkami, které se tu a tam vytvořily v davu, směrem k místu, kde byl středový kruh prolomen, jak se smrtijedi otáčeli ve snaze zahlédnout Voldemortův cíl. Jemné vrzání kalhot mu v uších znělo bolestivě hlasitě, ale nikdo si ho nevšímal, všichni byli příliš zaměstnáni, jak se jim nedařilo vyhledat zdroj frustrace jejich pána, jehož sykot zněl čím dál hlasitěji a rozezleněji.

„Nagini! Kde je? Najdi ho!“

Harry se ponuře usmál. Skvělé! Jen ať ztratí sebekontrolu. Čím víc se mi podaří ho vytočit, tím déle mu bude trvat, než zjistí, že nejsem, kde si myslí. Přesunul zvuk svého hlasu do středu okounějící skupinky blíže ohništi. „Jsem ukryt před pohledem lidí a čichem hadů.“

Smrtijedi začali pošilhávat jeden po druhém, díky maskám bez výrazu nedokázali rozeznat, zda se vetřelec, který mezi ně vnikl, neukrývá právě v jejich sousedovi. Harry neměl čas vychutnávat si pobavení. Věděl, že musí dál mluvit, cokoliv, aby udržel jejich pozornost od svého neskutečně pomalého postupu k Severusově bezvládnému tělu. Nikdy předtím nepoužil hadí jazyk k podobnému účelu, aby si získal pozornost, zesměšnil. Nyní dovolil, aby jeho mysl zaplavila krutá elegance hadů. „A můj soucit je pouhým mýtem, velký hade, zástěrkou. Pomoz mu a oddělím tvou nádhernou kůži od masa a tvé maso od kostí, tvou páteř použiju jako řetěz, kterým spoutám své nepřátele.“ Tak! To by je mělo dostatečně zmást. Potlačil nervózní smích. Škoda, pomyslel si, že jeho slovům žádný ze smrtijedů nerozuměl.

Jeho otec ležel bez hnutí na tmavé podlaze. Z úst mu vytékal pramínek krve, jak si v agonii prokousl ret. Byl od něj jen pár kroků, ale stále je odděloval kruh smrtijedů. Ti už nestáli bok po boku jako předtím, shlukli se do nahodilých zmatených skupinek.

Harry se zaměřil na mezeru mezi několika smrtijedy před sebou, kteří diskrétně přihlíželi Voldemortově pátrání, a dvojicí vedle nich, která poodstoupila, aby si šeptem mohla vyměňovat postřehy. Pomalu se rozšiřovala, ale jestli kterýkoli z nich ucítí, jak se mezi nimi protahuje, najdou ho a bude po všem. Severus sebou škubl a končetinami mu proběhl záchvěv, Harry musel zatnout zuby, aby potlačil nutkání zavolat na něj.

Nagini se přestala plazit kupředu, nyní byla na půli cesty mezi Harryho skutečnou polohou a tou předstíranou. Harry cítil, jak z ní srší zloba. Voldemort se také zastavil, aby se Harrymu mohl vysmát – přesně jak Harry doufal. Hlasem mu proznívalo vítězství. „To byla ale kouzelná řeč! Hlupáku. Mudlovská výchova ti zjevně zatemnila zrak, když nedokážeš rozeznat, že tento had je můj! Neexistuje hrozba ani lákadlo, jakým by ji kdokoliv mohl přesvědčit, aby nestála po mém boku.“

Harry se s nejvyšší opatrností začal protahovat mezerou, ale byl nucen uskočit zpět, když smrtijed vedle něj máchl rukou a málem mu přejel prsty po obličeji. Počkal, než se otočí ke svému společníkovi, a prolétl kolem něj do středu kruhu. Nyní potřeboval jen vytáhnout přenášedlo. Nagini začala pročesávat prostor, odkud předtím zazníval Harryho hlas, co nevidět jeho úskok odhalí a obrátí se. Na chvilku ustal ve snaze dostat prsty do kapsy příliš těsných kalhot, a znovu vyslal svůj hlas, tentokrát o kousek dál za novou skupinku přihlížejících.

„To bylo blízko, červe. Ale já se tak snadno chytit nenechám.“

Obří had vystřelil kupředu, lidé před ním v panice uskakovali.

 

***********

 

Všudypřítomná agonie Cruciatu začala pozvolna odeznívat, takže mu v plicích zbýval dostatek vzduchu, aby se mohl pokusit rozdýchat obyčejnou palčivou bolest. Svaly se mu křečovitě stahovaly doznívajícími účinky kletby, chvíli – netušil jak dlouhou – trvalo, než dokázal vnímat něco víc než jen uzlíček obnažených nervů, v nějž se nyní proměnilo jeho tělo.

Jako první rozpoznal hadí jazyk. Chvíli mu nešlo do hlavy, jak se jeho zdroj může tak rychle přemisťovat. Zůstala jeho mysl poškozená natolik, že slyšel ozvěnu? Najednou poznal tichý posměšný hlas, který provokoval Severusovým uším známější sykot Pána zla. V tu chvíli se tlukot jeho trýzněného srdce málem zastavil. Harry! V místnosti byl jeho syn, který – soudě podle zběsilého škrábání šupin po hrubé podlaze – přiváděl Nagini k šílenství.

„Ne!“ Pokusil se vykřiknout. „Uteč!“ Ale jeho hlas vyšel jen jako slabé zaskřehotání sotva slyšitelné jeho uším, docela jistě ne cizím. Hrdlo měl zhrublé křikem a oteklé tolik, že se pomalu začínal dusit.

Zemře. Hlupák! Selhal jsem. Severus si sobecky přál, aby mu bylo dáno umřít první. Nechtěl být svědkem smrti svého syna. Po ní by mu na světě nezbylo nic, k čemu by se toužil vrátit. Napjal se, doufal, že se mu podaří postavit a přitáhnout na sebe pozornost svých bývalých druhů. Třeba tak Harry získá šanci Voldemortovi ublížit – nebo dokonce uprchnout – než se na něj smrtijedi vrhnou.

Nebylo to nic platné. Jeho zmučené tělo mu odmítlo poslušnost, nedokázal se vytáhnout ani na kolena.

Tak blízko! Byli jsme tak blizoučko. Kde je spravedlnost?!

Něco se mu sevřelo kolem ramene – dlaň. Pokusil se odtáhnout, ale víc než drobné cuknutí bylo nad jeho síly.

„Ššš, uvolni se,“ promluvil Harryho hlas tiše do jeho ucha a hlasitě v jednom z koutů místnosti.

„Není tady! Vysílá svůj hlas!“ Vykřikl Voldemort. „Všude! Hledejte všude!“

„Kruci!“ Harry popadl otcovu ruku a propletl jim prsty v hladovém, drtivém sevření.

„Tamhle!“ Vykřikl nedaleký hlas. „U vězně!“

„Ty idiotský nebelvírský sprat-“ Známý pocit spojený s přenášedlem Severusovi škubl za břicho přesně ve chvíli, kdy ho sežehla nová vlna Cruciatu. Ruka propletená s jeho prsty se sevřela, jak se zazmítal pod náporem bolesti. Vděčně se propadl do prázdnoty.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 28.12. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 27.02. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre


Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: samba - 14.02. 2020
Moje nervy. Dokonalé, Harry je prostě mistr v řešení situací. Impulzivní, ale učínné. Dokázal si poradit i v situaci moci nad Drakem. Děkuji

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: MichelleF - 11.02. 2020
Uf, to teda bylo napínavé.. ani jsem.nedychala..

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: zuzule - 10.02. 2020
Sakris! Nervy mam napnuty k prasknuti. Super! Diky!

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: sisi - 08.02. 2020
Asi si musím pořídit dýchací přístroj. Kapitola byla tak napínavá, že jsem jen zalapala po dechu u každé druhé tečky za větou, ale tento problém má asi víc lidí. Tak abych se neopakovala. Jenže takhle šíleně to utnout, než se dočteme, že Severus i Harry bezpečně doputovali kamkoliv mimo nebezpečí smrti Voldemortem či smrtijedovsky, či kousnutím hada. Připusťme. že až to budu číst po druhé, nebo po desáté, už to nebude tak napínavé, ale momentálně jsem na pokraji čtenářského deliria, protože nic nevím. Nevím, kam doputovali s přenášedlem, v jakém jsou stavu, nevím, co se stalo s Dracem, jak pochodil v Bradavicích, jak se mu Ronald vysměje, nevíme ani co se děje v chýši- chatce v lese. Naštěstí má Draco onu "Snape navigaci", takže tentokrát to snad nezmastí žádný další nebelvířan. Moc děkuji za překlad, nádherně se čte.

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: kakostka - 08.02. 2020
Coretto, až teď jsem si všimla, že ten parádní banner si dělala ty. Ty joooooo, jsi žena mnoha talentů:-)) povedený kousek.

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: Jacomo - 07.02. 2020
Mám dojem, že jsem celou kapitolu nedýchala, takové to bylo drama! Dokonalý popis situace v naprosto bravurním překladu, Coretto. Tleskám a smekám. Jen nevím, jak vydržím nedýchat do příští kapitoly, protože ten konec mě připravil i o ten malý zbytek vzduchu, co jsem měla v plicích :-))

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: Jacomo - 07.02. 2020
Mám dojem, že jsem celou kapitolu nedýchala, takové to bylo drama! Dokonalý popis situace v naprosto bravurním překladu, Coretto. Tleskám a smekám. Jen nevím, jak vydržím nedýchat do příští kapitoly, protože ten konec mě připravil i o ten malý zbytek vzduchu, co jsem měla v plicích :-))

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: prodavacka - 07.02. 2020
Ahoj, přečetla jsem to jedním dechem a málem jsem ke konci přestala dýchat. Snad bude v dalších kapitolách dýchat Harry i Severus.Těším se na pokračování Zdraví Prodavačka

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: hapr - 07.02. 2020
Moc dekuji za preklad a ze byl neobetovany vubec nevadi, uz jsem se bala se tento tyden nebude. Doufam ze do pristiho patku bude prelozen dalsi kousek a napor na nase nervy povoli :-)

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: Pejsan - 07.02. 2020
Aááá, skončit to v tak napínavém okamžiku! Ale bavila jsem se, jak Harry hezky tu přerostlou dešťovku přečural. Moc děkuji za krásný překlad a těším se na další díl :-).

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: kakostka - 07.02. 2020
Milá Coretto, děkuju za to, že si to neusekla dřív, než si naznačila přemístění... takže máme naději, že se oba dostanou do bezpečí. Doufám, že pokračování bude příští pátek, další napínání by bylo příliš kruté. Harry si poradil fakt mazaně, včetně masti neviditelného lovce, to byl geniální tah. Dráždění Voldyho a Nagini, za to si od Severuse určitě vyslechne svoje.... Děkuju za překlad a těším se moc. PS. vrzající kožené kalhoty pobavily... mohl si na ně poslat tišící kouzlo, nebo to nejde?
Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: Coretta - 07.02. 2020
No taky jsem to nechápala, že toho vymyslí tolik a obyčejné Silencio na kalhoty ne.. ;) ale co se dá dělat..

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: denice - 07.02. 2020
To jsou teda nervy! Ale zdá se, že únik se podařil, ovšem nezbývá než držet palce a těšit se na příští pátek.. Díky.

Re: 80. Hadí jazyk - část první Od: luisakralickova - 07.02. 2020
No tohle je ale fakt mučení, takový závěr už není vážně možný;) Coretto, díky za parádní překlad, ale pokračování to chce brzy.

Prehľad článkov k tejto téme:

GatewayGirl: ( Coretta )27.03. 202084. Epilog
GatewayGirl: ( Coretta )20.03. 202083. Zpátky doma - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )13.03. 202083. Zpátky doma - část první
GatewayGirl: ( Coretta )06.03. 202082. Opatrovnictví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )28.02. 202082. Opatrovnictví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )21.02. 202081. Ráno poté
GatewayGirl: ( Coretta )14.02. 202080. Hadí jazyk - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )07.02. 202080. Hadí jazyk - část první
GatewayGirl: ( Coretta )31.01. 202079. Pánem
GatewayGirl: ( Coretta )24.01. 202078. Halloweenský ples - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.01. 202078. Halloweenský ples - část první
GatewayGirl: ( Coretta )14.06. 201977. Nejisté časy - část třetí
GatewayGirl: ( Coretta )07.06. 201977. Nejisté časy - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )31.05. 201977. Nejisté časy
GatewayGirl: ( Coretta )24.05. 201976. Kletby a tesáky - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.05. 201976. Kletby a tesáky
GatewayGirl: ( Coretta )10.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )03.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 1
GatewayGirl: ( Coretta )05.04. 201974. Neopatrnost
GatewayGirl: ( Coretta )15.03. 201973. Dárky a obavy - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )08.03. 201973 - Dárky a obavy
GatewayGirl: ( Coretta )22.02. 201972. Nová spojenectví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )15.02. 201972. Nová spojenectví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )08.02. 201971. Důsledky
GatewayGirl: ( Coretta )01.02. 201970. Nebezpečí důvěry
GatewayGirl: ( Coretta )25.01. 201969. Úrovně
GatewayGirl: ( Coretta )18.01. 201968. Rituál
GatewayGirl: ( Coretta )09.11. 201867. Masky
GatewayGirl: ( Coretta )02.11. 201866. Vzájemnost
GatewayGirl: ( Coretta )26.10. 201865. Smlouvání
GatewayGirl: ( Coretta )19.10. 201864. Zachovat dekorum
GatewayGirl: ( Coretta )12.10. 201863. Nový úhel pohledu
GatewayGirl: ( Coretta )05.10. 201862. Na špatném místě
GatewayGirl: ( Coretta )28.09. 201861. Zasedání Weasleyových
GatewayGirl: ( Coretta )21.09. 201860. Hry a žertíky
GatewayGirl: ( Coretta )24.08. 201859. Změny
GatewayGirl: ( Coretta )17.08. 201858 - Abstraktní pojem
GatewayGirl: ( Coretta )10.08. 201857. Osobní záležitosti
GatewayGirl: ( Coretta )03.08. 201856. Nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )27.07. 201855. Útoky
GatewayGirl: ( Coretta )20.07. 201854. Sdílení tajemství
GatewayGirl: ( Coretta )13.07. 201853. Inkriminující fotografie
GatewayGirl: ( Coretta )06.07. 201852. Nabídka míru
GatewayGirl: ( Coretta )29.06. 201851. Střet
GatewayGirl: ( Coretta )22.06. 201850. Proměnlivá spojenectví
GatewayGirl: ( Coretta )15.06. 201849. Mapování nepřátelského území
GatewayGirl: ( Coretta )08.06. 201848. Jiná místnost
GatewayGirl: ( Coretta )01.06. 201847. Světlo svítání
GatewayGirl: ( Coretta )25.05. 201846. Hra
GatewayGirl: ( Coretta )18.05. 201845. Udržte mě tady
GatewayGirl: ( Coretta )11.05. 201844. Hadi a zmije
GatewayGirl: ( Coretta )04.05. 201843. Hudba duše
GatewayGirl: ( Coretta )27.04. 201842. Vraždy a vzpomínky
GatewayGirl: ( Coretta )20.04. 201841. Ročník 77
GatewayGirl: ( Coretta )13.04. 201840. Zmírnění následků škod
GatewayGirl: ( Coretta )06.04. 201839. Špatná odpověď
GatewayGirl: ( Coretta )30.03. 201838. Konspirační teorie
GatewayGirl: ( Coretta )23.03. 201837. Vztahy
GatewayGirl: ( Coretta )16.03. 201836. Přechodné nepřátelství
GatewayGirl: ( Coretta )09.03. 201835. Vlkodlačí čest
GatewayGirl: ( Coretta )02.03. 201834. Magická berlička
GatewayGirl: ( Coretta )23.02. 201833. Experimentování
GatewayGirl: ( Coretta )16.02. 201832. Létání a vyšetřování
GatewayGirl: ( Coretta )09.02. 201831. Můj život jako camrál
GatewayGirl: ( Coretta )02.02. 201830. Další komplikace
GatewayGirl: ( Coretta )26.01. 201829. Nový režim
GatewayGirl: ( Coretta )19.01. 201828. Mimoškolní aktivity
GatewayGirl: ( Coretta )12.01. 201827. Opět doma
GatewayGirl: ( Coretta )24.11. 201726. Léto u konce
GatewayGirl: ( Coretta )17.11. 201725. Na čí stranu?
GatewayGirl: ( Coretta )11.11. 201724. Pozměněný stav mysli
GatewayGirl: ( Coretta )03.11. 201723. Možnost volby
GatewayGirl: ( Coretta )27.10. 201722. Pravda
GatewayGirl: ( Coretta )20.10. 201721. Příčná ulice
GatewayGirl: ( Coretta )13.10. 201720. Nejnovější trik dvojčat
GatewayGirl: ( Coretta )06.10. 201719. Ozvěna minulosti
GatewayGirl: ( Coretta )29.09. 201718. Vzájemná nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )22.09. 201717. Neřesti a čiré zlo
GatewayGirl: ( Coretta )15.09. 201716. Vzpomínky z dětství
GatewayGirl: ( Coretta )08.09. 201715. Rizika povolání
GatewayGirl: ( Coretta )01.09. 201714. Napětí a trocha nudy
GatewayGirl: ( Coretta )25.08. 201713. Ctnosti a vzhled
GatewayGirl: ( Coretta )18.08. 201712. Odstíny viny
GatewayGirl: ( Coretta )11.08. 201711. Veřejné mínění
GatewayGirl: ( Coretta )04.08. 201710. Jedy
GatewayGirl: ( Coretta )28.07. 20179. Prsten
GatewayGirl: ( Coretta )21.07. 20178. Sklepení
GatewayGirl: ( Coretta )14.07. 20177. Útok
GatewayGirl: ( Coretta )07.07. 20176. Útěk
GatewayGirl: ( Coretta )30.06. 20175. Zaskočený návštěvník
GatewayGirl: ( Coretta )23.06. 20174. Neočekávaný dopis
GatewayGirl: ( Coretta )16.06. 20173. Očekávané dopisy
GatewayGirl: ( Coretta )10.06. 20172. Z čistého nebe
GatewayGirl: ( Coretta )02.06. 20171. Z minulosti zbyl jen popel
. Úvod k poviedkam: ( Coretta )19.05. 2017Úvod k povídce