Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Za trest s Hermionou Grangerovou

Kapitola 7. Epilog: Jen zákusek, aneb Kánon je fajn, pokud se vám to tak líbí

Za trest s Hermionou Grangerovou
Vložené: denice - 01.04. 2020 Téma: Za trest s Hermionou Grangerovou
denice nám napísal:

 

Autor: Kailin          Překlad: denice          Beta: Jimmi a Sevik99          Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/3962021/1/Doing-Time-with-Hermione-Granger

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

 

Kapitola 7. Epilog: Jen zákusek, aneb Kánon je fajn, pokud se vám to tak líbí

 

Hermiona, znepokojená tím, že se Ronald Weasley dozví o jejím novém vztahu od někoho jiného, mu o nás pověděla den po našem setkání na ministerstvu. Řekla mi, že to vzal spíš špatně, i když už dávno překonal jejich zrušené zasnoubení a vídal se s někým jiným.

„Kolikrát mne nazval ‚umaštěným prevítem‘?“ prohodil jsem nezúčastněně. Ani v nejmenším mne nepřekvapilo, že Weasley reagoval takto.

„Dvakrát,“ připustila, a já jsem si uvědomil, že Weasley nebyl ani zdaleka tak rozrušený, jak si myslela. Očekával jsem alespoň deset ‚umaštěných prevítů‘ a ‚černých netopýrů‘, spolu s několika urážkami mého původu a předků.

Ostatní Weasleyovi byli shovívavější, což bylo velkorysé vzhledem k tomu, kolik let se domnívali, že se Hermiona stane členkou jejich rodiny. Potter překvapivě nebyl novinkou nijak šokován.

„Nikdy bych si nemyslel, že to řeknu,“ přiznal později, „ale vy dva k sobě nějakým divným způsobem pasujete.“

„Děkuji, myslím,“ suše jsem odsekl.

Zašklebil se. „No tak dobrá. Hermiona vypadá opravdu šťastně, a to se počítá.“

„Zjevně.“

„Jenom...“

Obrnil jsem se. „Jenom?“ obezřetně jsem opakoval.

„Jsem bystrozor, Severusi. Jestli uslyším, že ses na Hermionu třeba jen špatně podíval, tvůj zadek se octne v Azkabanu dřív, než vůbec pomyslíš na to, abys zvedl hůlku. Jasný?“

Potter se pořád šklebil, ale měl jsem dojem, že jeho varování nebylo míněno tak úplně žertem.

„Jasný.“

Svatba byla malá. Kromě úředníka ministerstva a nevěsty s ženichem tu byli jen dva hosté a manželé Grangerovi. Podle Hermionina přání jsme byli oddáni v zahradě Grangerových za přítomnosti Harryho a Ginny Potterových. Když tříminutový obřad skončil, otevřel Martin Granger láhev šampaňského a naše šestice – úředník odmítl s tím, že spěchá, protože má permanentky na zápas Kenmarských káňat – si připila na nový svazek i na sebe vzájemně.

Pak jsme s Grangerovými odcestovali do Ameriky. Martin vtipkoval, že nikdy neslyšel o novomanželském páru, který by s sebou táhl na líbánky tchána a tchyni, ale dělali jsme to kvůli Lynettině každoroční kontrole v Experimentální lektvarové laboratoři. S Hermionou jsme se rozhodli, že bychom mohli naše líbánky docela dobře zkombinovat s kouzelnickým doprovodem, který potřebovala její matka. Záměrně jsme se však ubytovali v různých patrech hotelu. Jsem si jistý, že Hermionini rodiče si nepřáli spekulovat o tom, co se děje za dveřmi sousední místnosti, stejně jako se to nezamlouvalo nám. Jak se ukázalo, během týdne v New Yorku jsme se s Grangerovými potkávali velice málo. Měli jsme svůj program a Martin s Lynette svůj, takže celá ta myšlenka cestování s tchány byla méně bizarní, než se zpočátku zdálo.

Když jsme dorazili, přiznal jsem se své novomanželce, že mi minule nabídli místo ve Spojených státech, a že jsem byl připravený ho přijmout, pokud by náš vztah nevyšel. Zvídavě mne pozorovala.

„Zajímala by tě práce v ELL?“

„Ano, považoval bych ji za docela podnětnou.“

V hlubokém zamyšlení svraštila obočí. „Nikdy jsem neplánovala opustit Británii, ale jestli je to něco, co bys opravdu chtěl dělat, byla bych ochotná to zvážit.“

To mne zaskočilo. „Ale co tvé plány na nápravu nedostatků britského kouzelnického společenství?“

Pokrčila rameny. „Může to být ztracený boj, Severusi. Mění se tak pomalu.“

Zvedl jsem jí bradu, abychom si viděli do očí. „Jsi nebelvír, Hermiono Grangerová-Snapeová. Ty před výzvou neutíkáš.“

Skřítkovsky se na mne usmála. „Znamená to, že jsi ochotný příští měsíc pomáhat na slavnosti domácích skřítků?“

Cítil jsem, jak se můj žaludek bouří, což nemělo nic společného s faktem, že jsme se nacházeli v rychle klesajícím výtahu Empire State Building.

„Ale moje veřejně prospěšné práce skončily,“ namítl jsem chabě.

„Ale já vím, že mi budeš chtít pomoct, že?“

Stačil mi jediný pohled na její široce rozevřené hnědé oči a nevinný výraz, a bylo mi jasné, že jsem naprosto, totálně ztracen. Po zbytek svého života budu bavit a povzbuzovat domácí skřítky.

A nechtěl bych to jinak.

 

Poznámka autorky: Nejdříve musím poděkovat své betě, Keladry Lupin, za povzbuzování a nalezení všech chybějících čárek. 

Věřte tomu nebo ne, toto začalo jako úzkostná fikce o posttraumatickém stresu. Protože jsem byla deprimovaná a absolutně nikam to nevedlo, vzdala jsem to a vrátila se k žánru romantické komedie, k němuž, jak se zdá, mám přirozený sklon.

Tento příběh byl mým prvním pokusem dát dohromady Severuse s mladší Hermionou. Byla to změna oproti mému obvyklému typickému stylu. Na konci je Hermioně dvacet tři let – a níž už zajít nemůžu!

Měla jsem silný dojem, že Severus se musí zbavit jistého pocitu viny a hněvu, aby dokázal jít dál, a to podnítilo prolog a setkání s Albusem a Lily. Mým záměrem bylo ukázat Severuse Snapea, který je v důsledku této události trochu laskavější a jemnější, ale stále ho velice baví, když může uplatnit své jízlivé poznámky a postřehy (ať už nahlas nebo jednoduše jen sám pro sebe). Byla tu však velmi reálná možnost, že Severus díky své ‚proměně‘ vyklouzne z charakteru, a doufám, že se mi povedlo se této hnusné pasti vyhnout.

Také jsem myslela, že je nezbytné, aby brali věci spíš pomalu – proto pětiletý časový rámec. Jeden z komentujících to vyjádřil nejlíp, když to nazval ‚dlouhé, pomalé sklouznutí do vztahu‘. Málem jako by se k těm dvěma musela láska propašovat, aby měla šanci, vzhledem k tomu, jak inteligentní oba jsou, jinak by si toho všimli na kilometry daleko a zvedli obrany, které by trvalo překonat léta a léta. Musela jsem je oklamat.

I když jsem od začátku věděla, že kanoničtí Ron a Hermiona jsou určeni jeden pro druhého (úplně jsem slyšela, jak Ron říká jednomu z dětí „když jsem se poprvé setkal s tvou mamkou, řekla mi, že mám na nose špínu“), zastávám názor, že se k sobě skutečně moc nehodí. A vím, že pokud toto čtete, pravděpodobně se mnou souhlasíte. Moje motto zní: „Kánon je fajn, pokud se vám to tak líbí...“

Děkuji všem za přečtení a komentáře. Věřte mi, že mi zlepší den, když zjistím, že někdo věnoval čas tomu, aby si opravdu přečetl něco, co jsem napsala, a příznivě to okomentoval.

A mimochodem – nevydělám na tom ani cent, a slovo ‚lexikon‘ se v celém příběhu nenachází, takže soudní proces by byl opravdu, opravdu špatný nápad...

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Kopretina - 15.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 26.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Marty - 11.12. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 20.01. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 05.02. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre


Častejšie nachadzam poviedky, v ktorých sa Severus ani po vojne až tak radikálne nezmenil - a mna bavi jeho sarkazmus a časté ironické poznámky. Ale toto je druha poviedka, v ktorej sa dej opisuje z jeho pohľadu a pozitívna zmena Severusovej povahy je výrazná… A musím povedať, že ma to baví rovnako! Dakujem za preklad :)

díky, byl to příjemně strávený čas ... díky
Já děkuji, komentář po tak dlouhé době potěší dvojnásob.

Jsem krásně naladěná na další den, bylo to jemné, lehké, vtipné a krásné...Děkuji za příběh:)

Chtěla bych dnes poděkovat za tuto povídku. Za Severuse Snapea, který si odpracoval pět let na galejích, ale vyhnul se pobytu v Azkabanu, za Hermionu, která dělá nerozumné věci schválené rozumbrady z ministerstva, za její rozhodnutí nezkazit si život svatbou se špatnou osobou, za Harryho, bystrozora par excelance, věrného kamaráda Hermiony a příkladného manžela a tatínka ve Weasleyovské tradici. Děkuji za překlad, za obrázek nahoře, děkuji betám a autorce. Děkuji a těším se na pokračování příběhu novomanželů Snapeovích v zemi za velkou louží. Předpokládám, že se tchánovstvo řádně odebere zpět domů, na Britské ostrovy.
A já děkuji za pěkné shrnutí příběhu i za komentář - jménem svým i bet. Ve čtvrtek začne povídka, která je pokračováním příběhu Na sever, ten najdeš v archivu. Doufám, že se ti bude také líbit.

Som rada, že som si túto poviedku mohla prečítať preloženú do češtiny. Je to milý kúsok plný vtipných Severusových komentárov, na ktorých sa človek baví od začiatku do konca. Tak ešte raz ďakujem za preklad, denice.
Jsem ráda, že jsi ji dočetla i v češtině. Pro mě to znamená, že společné úsilí překladatelského týmu nevyšlo nazmar, že se ty vtipné komentáře snad neztratily. Děkujeme.

Dakujem za krasny pribeh. Ron bol jeden prosty človek... Nechapem ze to Hermiona nevidela, on chcel byačo a hned sa usadiť ale to co chcela ona to nevidel? Dobre mu tak ze ho nechala v svadobny den. Severus je Severus ❤️
Ron tu měl úplně jiné představy o společném životě, tak je moc dobře, že na to přišli ještě před svatbou. Skoro bych se vsadila, že do večera se vemluví do myšlenky, že ji vlastně nechal on, když si dostatečně nevážila možnosti usadit se s ním .-) Děkuji.

Zhltla som to na jeden obedny detský spánok, luxus! Úplne krásna oddychovka, nevtieravy prirodzený vznik ich vzťahu a neboli sme ochudobneni dokonca ani o sarkasticke Severusove myšlienky. Hlavne, že sa zmieril so životom po boku domácich škriatkov ???? Ďakujem mockrat za preklad =)
Moc se mi líbil vývoj jejich vztahu - celých pět let kolem sebe chodili, ale konec vše vynahradil. Nejdřív jsem příběh začala překládat právě kvůli Severusovým glosám, ale pak jsem si zamilovala Hermionu - stejně jako Severus :-) Děkuji.

To je moc milé zakončení nádherné povídky. Úsměvná od začátku do konce. Děkuji
Přesně tak, měla být milá a hladící duši. Děkuji.

Denice, betušky, děkuji za skvělý překlad této moc pěkné povídky. Nádherně se četla a budu se k ní ráda vracet. Děkuji
Jsem moc ráda, že se líbí - moc mě bavilo ji překládat. Děkujeme.

Krásný příběh, úplně pohladil po duši :)
Jsem ráda, tak to mělo být :-)

Tahle povídka byla takové pohlazení po duši. Žádné nervy drásající akce, ale klidně plynoucí příběh, který vyvolá úsměv a na konci takovéto přikývnutí - jo, přesně takhle by to mělo dopadnout. Moc děkuji za překlad a doufám, že se tu nějaká další Snamionka brzo zase objeví :-)
Přesně tak působila i na mě, a proto jsem si ji taky vybrala, po těch nervy drásajících povídkách před ní, Hodiny Nietzscheho mi daly pěkně zabrat. Další Snamionka už příští čtvrtek :-) Děkuji.

Sladká tečka nakonec a chutnala jako nejsladší zákusek. Moc děkuji za celou povídku.
Bez sladké tečky by to nebylo ono, něco by chybělo. Děkuji.

Ze začátku jsem patřila mezi ty, kteří souhlasili s kánonem a Hermiona s Ronem prostě museli být spolu. Čím víc a pozorněji ale sleduju reprízy jednotlivých dílů a zvláště pak ten závěrečný, tím víc, se můj názor mění. Hermiona by měla být s někým, kdo se jí intelektuálně vyrovná a (teď se vážně omlouvám všem milovníkům kánonu) ne se zahodit s někým, kdo je citlivý jako pařez a má emoce na úrovni čajové lžičky (vážně se omlouvám). Musela se v manželství nudit. A proto se mi líbil její pomalu vzkvétající a formující se vztah se Severusem, který pokládal správné otázky, i když sarkasticky. :) Děkuji za poslední tečku, ten sladký zákusek pro dnešní dopoledne. Díky, díky, díky :)
Po přečtení všech dílů kánonu jsem si říkala, že Hermiona má doma tři děti, vždyť Ron se epilogu Harrymu vychloubal, jak nezvládl ani udělat řidičák a musel instruktora zmást kouzlem - ale pšt, manželce ani slovo - vážně jako malý kluk. Možná se věnovala své práci natolik, že jí tohle nevadilo, Ron si doma hrál s dětmi a na jídlo chodili k Molly :-) Mám radost, že se ti povídka líbila, děkuji:-)
Rozhodně si nemyslím, že babičky vaří špatně. Pro početnou rodinu se zaměstnanými a plně vytíženými rodiči je babička něco jako požehnání. Nedocenitelná pomoc. Obzvlášť, když máte třeba nějaký problém, nebo když máte dítě se speciálními potřebami, nějaké vaření, nebo nakupování, hospodaření na statku nepřipadá v úvahu. O to víc je potřeba si cenit babiček a pokud jsme u kánonického páru Hermiona + Ronald, je tím dítětem se speciálními potřebami přes všechnu srandu, kterou dělá, Ronald. Hermiona potřebuje někoho kdo je tak říkajíc nad věcí, všechno zvládne, na všechno najde řešení. Potřebuje partnera na úrovni, takového, kterého si může vážit. Ne někoho, okolo kterého by celý den běhala a říkala mu, co má dělat. Nic proti kánonu, pokud se Vám líbí. ... :-)
Je od tebe moc hezké, že si tak vážíš babiček a pomoci, kterou můžou poskytovat svým rodinám. To je myslím stejné v mudlovském i kouzelnickém světě.

Konec dobry, vsechno dobre. Libi se mi, ze Hermiona se Severusem se rozhodli pro trochu nekonvencnejsi cestu -jak s libankami, tak jejich budoucim manzelstvi. "Klasicky" romanticky vztah mi k nim rozhodne nepasuje. Moc dekuji za tak milou povidku a budu se tesit (nad) na dalsi! ;-)
Ano, Severus s Hermionou trefili dvě mouchy jednou ranou. Taky si docela dovedu představit, jak pendlují mezi oběma kontinenty od špičkového výzkumu k přípravě radovánek pro skřítky a kdo ví, třeba i vlkodlaky :-) Děkuji, další povídka už příští čtvrtek.

Á, tak už jen malá svatba a líbánky ve Státech pod dohledem tchánů :-) No na Severuse docela poklidné... :-)) Musím souhlasit s Lupinkou, taky se mi tenhle Severus hodně líbil. Lehce nad věcí, s břitkým humorem a sarkasmem, ale bez toho letitého závaží odpovědnosti a viny - s Hermionou k sobě pěkně pasují. Kánon je fajn - kdyby v něm nebylo tolik prostoru pro další motivy, o čem by byla fanfiction? Moc moc moc děkuju za překlad, Denice a betušky, a nezřízeně se těším Na sever!
Líbánky s dohledem na tchány, řekla bych :-) A samozřejmě jiné patro hotelu, takže se oba páry mohly tvářit, že noci neexistují. Severus byl prima, ovšem Hermiona neměla vadu, s těmi vlkodlačími a skřítčími radostmi. My děkujeme a příští čtvrtek - Přímo na sever!

Děkuji za přeložení povídky i závěrečnou mňamku.
Rádo se překládalo :-) Děkuji za komentáře.

Krásný konec. Mně se tento Severus moc líbil. Chtěl žít dál, nestal se z něj tragický hrdina a my si ještě užili jeho nadhledu na věc. I Hermiona se povedla. Prostě parádní povídka k zlepšení nálady. Moc děkuji, denice a betušky. Byla to krásná jízda.
Občas si tragického, horko těžko zachraňovaného Severuse užívám, ale tenhle civilní chlapík se mi líbil moc, stejně jako většinou příjemná Hermiona, která taky občas udělá chybu :-) Děkujeme!

Mňam, tenhle zákusek je fajni před obědem... povedené zakončení, chápu, že to Ron nevzal moc dobře, i v kánonu po letech bylo vidět, že ho Hermiona přesahuje. Ale co už, ještě že tu je FF, kde to funguje jinak. Doufám, že Severus dostane nabídku aspn na několika měsíční stáž, případně časté hostování, zasloužil by si to a kompenzoval si tak vázání stužek na dárky pro domácí skřítky... (chudák:-) Děkuju za krásnou povídku, užila jsem si ji moc. Dnešní kapitola mne vede k úvaze, jestli existuje nějaká ff, kde je Hermiona s Ronem a funguje jim to?
Ron to moc dobře nevzal, ale mohlo být hůř - jak Severus konstatoval, umaštěných prevítů bylo pomálu. Hostování mezi vázáním stužek na dárky :-) To by se Severusovi jistě líbilo. Ff, kde to Ronovi a Hermioně funguje, bude jistě víc, ale vzpomínám si jen na Prasklinku v čase od Tira Nog, tam je Ron borec. Děkuji.
Jo, v Prasklince byl borec... a v pár dalších asi taky. Ale jak napsal někdo dál v komentáři, chlubit se řidičákem s matoucím kouzlem... Tak snad se kanonická Mione realizovala hlavně v práci. Štěstí, že nám svět FF dopřeje i jiné konce. Není nutné aby končila s Dracem či Severusem, ale ono tam zas tolik jinejch chytrejch chlapů, co by ji stačili není, že? Jedině lovit ve vyšších ročnících.
Včera večer jsem si pár kapitol Prasklinky přečetla znova, Ron tam opravdu stál za to. To o řidičáku jsem psala já - vážně mě to zarazilo, jak malej, no... ale kupodivu výstižná charakteristika jejich vztahu, myslím. Ono je poměrně těžké rozhodnout se, jestli k Hermioně líp sedne Draco nebo Severus, aspoň pro mě občas. Poslední dobou jsem četla pár ff, kdy Hermiona skončí s Harrym, tak proč ne, když dozrál v dobrého mužského, že :-)
Jo, i Harry je dobrá volba, od prváku čelil smrti, takže vyzrál víc než Ron. Přirovnání s řidičákem sedí... chápu, že být 6 synem a bratrem vytoužené holčičky dost pošramotí seběvědomí. Navíc když jeden bratr ošetřuje draky, další maká pro Gringotty, dvojčata zářila od narození... a mezitím už jen extrém jmenem Percival... škoda, že v kánonu Ron nepřekročil svůj stín. O to víc si cením fanfiction, kde se fantazie vyřádí:-)
Rozumný Harry, který si srovná myšlenky a nespoléhá ve všem na Brumbála, se mi moc líbí. A pokud se Rona týká - i ten extrém Percival byl akademicky zdatný a celkem schopný prefekt, později tajemník ministra (i když patolízal), takže Ron byl vážně v háji...