Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 5.

Harry ze svého pobytu na ošetřovně vytěžil, co se dalo. Občas se na něj upřel tázavý pohled madame Pomfreyové, která byla zvyklá, že při nejbližší příležitosti mizel z její péče. Tentokrát však Harry o rychlé uzdravení neměl zájem.

Nasadil tedy odvážný výraz, když mu dloubala do nově zaléčené nohy, a v patřičném okamžiku sebou nezapomněl trhnout bolestí. Taky neopomněl vyklouznout z postele, jen aby se v předstírané nemohoucnosti zachytil vedlejší. Madame Pomfreyová nadělala povyk a vyplísnila ho, že vstal  bez povolení, a okamžitě mu napařila dva další dny na ošetřovně.

„Jak dlouho to ještě chceš natahovat?“ zeptal se jednou Severus, když předstírali, že procházejí nějakou páťáckou látku.

„No – zkusme, jestli to dotáhnu na dva týdny, ne?“ zazubil se Harry. „Víc už to tu sám nezvládnu, ale stojí za to vidět Blacka, jak se provinile a znepokojeně kroutí.“

„Ředitel dokázal přesvědčit madame Pomfreyovou, aby to hlásila jako ‚nehodu‘, když pořád trvala na informování rady,“ povzdechl si Severus.

„No, to je nesmysl,“ Harry našpulil pusu, „rozhodně to nehoda nebyla! Udělal jsem to stoprocentně schválně.“

Severus si odfrkl. „Byl to docela brilantní tah,“ připustil. „Máš teď významné množství materiálu k vydírání.“

Harry se rozzářil. „To mám, že?“

ooOOoo

Jeden týden a šest dní po ‚nehodě‘, byl Harry z ošetřovny vykopnut, protože madame Pomfreyová už z něho byla unavená. Vrátil se do komnat, které se Severusem dostali, a vesele se na muže zazubil.

„Ó jé. Co jsi provedl?“

„Ještě nic,“ prohodil Harry nevinně. „Mohl bys mi něco sehnat?“

Severus si jej zvědavě prohlédl.

ooOOoo

Druhého dne zažili zmijozelští prváci největší šok jejich životů, když se k nim na lektvary připojil Harry Potter. Protože to však profesor Snape neokomentoval, přestali se zajímat a soustředili se na dobroty této hodiny.

„Dnes budeme připravovat želé,“ oznámil Mistr lektvarů.

„Profesore Snape, pane?“ zeptalo se jedno dítě. „Proč připravujeme tolik jídla a žádné lektvary?“

„Nuže, mladý muži,“ odvětil profesor, „prozradím vám jednu pravdu, kterou byste si měli pamatovat. Lektvary jsou jako vaření.“

Harry se zasunul pod pracovní desku, jak se zoufale snažil potlačit smích.

Po lektvarech Harry zamířil s havraspárskými studenty na přeměňování, kde se na něj profesorka McGonagallová zamračila.

„Pane Pottere. Co tady děláte?“

Harry na ni nevinně pohlédl. „Po útoku profesora Blacka jsem se rozhodl, že raději začnu znovu s prvními ročníky, paní profesorko. Tak se sníží pravděpodobnost, že zase skončím s nějakým hrozným zraněním.“

„Jsem si jistá, že profesor Black neměl v úmyslu vás zranit,“ poznamenala zástupkyně ředitele rozpačitě, když si všimla, jak děti, které měly mít příští hodinu obranu, zbledly.

„S těmi kletbami, které na mě seslal? Na úrovni bystrozorů? Rozhodně mi připadalo, že se chystá zabíjet,“ protestoval Harry.

Několik dětí se rozplakalo.

„Ano, tedy, pokračujme,“ začala McGonagallová rychle s výukou.

ooOOoo

Sirius Black byl přesvědčený, že měl po obědě učit prváky ze Zmijozelu a Havraspáru. Vlastně si tím byl jistý. Ale když uběhlo pět minut a žádné dítě nedorazilo, začal mít starosti.

Za čtvrt hodiny došel do učebny formulí a kývl na profesora Kratiknota, aby vyšel na chodbu.

„Vaši prváci nedorazili na obranu,“ vysvětloval, „ani zmijozelská půlka třídy. Copak jsem dostal nějaký popletený rozvrh?“

Kratiknot zavrtěl hlavou. „Ne, co vím, mají mít toto odpoledne OPČM. Mohl byste se zkusit zeptat Severuse.“

Blackovo obočí se ztratilo ve vlasech. „Není ředitelem koleje.“

„Ne,“ vykvíkl Kratiknot netrpělivě, „ale pravděpodobně v tom má s Harrym prsty. Neměli mít děti před obědem přeměňování? Třeba by do intrik těch dvou mohla vnést světlo Minerva.“

Black zbledl. Krátce se mu vybavil obraz toho, jak Harry zabíjí všechny prváky a pak z toho činu viní Siriuse, ale zapudil jej. Namísto toho zamířil do učebny přeměňování, odkud okamžitě vyšla nervózní McGonagallová, aniž by na ni musel mávnout.

„Prváci…“ začal.

„… se neukázali na vaší hodině,“ dokončila se zavřenýma očima. „Běda, ach běda.“

„Jak to víte? Co se stalo?“

Čarodějka si povzdechla. „Harry se dnes ukázal na hodině přeměňování s prváky a říkal, že bude teď chodit na výuku s nimi, protože se bojí, že byste… nu, že byste ho znovu zranil. Děti to poněkud znepokojilo, takže jsem Harrymu řekla, že byste ho úmyslně nezranil…“

Sirius v tváři téměř zpopelavěl a čarodějka své vyprávění zdráhavě dokončila. „Pak řekl, že to rozhodně vypadalo, že se chystáte zabíjet, soudě podle kleteb, které jste sesílal. Poté vypuklo peklo – nejsem překvapená, že se děti bály a neukázaly se na vaší hodině. On… on v nich vyvolal dojem, že by mohly snadno přijít o život…“

Tentokrát ji nepřekvapilo, když se její kolega sesypal na podlahu, a jen jej odlevitovala na ošetřovnu.

ooOOoo

Ve chvíli, kdy byl Black dopraven na ošetřovnu, Severus Snape rozděloval horkou čokoládu mezi rozrušené prváky ze Zmijozelu i Havraspáru.

„Nuže, profesor Black může být výbušný a mentálně labilní,“ začal, „ale nesmí mu být dovoleno ublížit vám. Pokud udělá něco, z čeho se budete cítit v nebezpečí, hlaste to mně, rodičům a řediteli koleje. I když si myslíte, že to není důležité.“

Děti odešly, uklidněné a odhodlané postavit se ve svorném šiku jejich nebezpečnému učiteli obrany.

„Tak – zítra druhé ročníky?“ zeptal se Harry s bezbožným zábleskem v očích. Severus se jen usmál a přikývl.

ooOOoo

Harryho a Severuse nekonečně bavilo, že byli každé ráno ředitel a profesor OPČM bombardováni huláky od rozzlobených rodičů, nicméně je jejich pobyt v Bradavicích už poněkud unavoval. Jistě, vybavení knihovny bylo báječné, ale existovaly alternativy a Harryho vyčerpávalo vyhýbat se bývalým kamarádům. Severus se úspěšně zbavil kolegů, ale ředitel byl tvrdší oříšek. Stařec pravidelně Severusovi domlouval, jak se zjevně snažil přesvědčit jej, že poslat je do Azkabanu bylo zcela logickým a rozumným krokem, a opravdu hlavně pro Harryho a Severusovo dobro.

„Teď už jen čekám, kdy mi řekne, že bych mu za naše uvěznění měl děkovat,“ zavrčel Snape jednoho dne po dalším odpoledni nuceného posezení u čaje.

Naštěstí pro něj se tři týdny po incidentu v OPČM do hradu vrátil Remus Lupin s šedivějící ženou v mudlovském kostýmu. Okamžitě zamířil do Harryho a Severusových komnat.

„Našel jsem právničku,“ začal okamžitě. „Toto je paní Trotwoodová. Váš dopis obdržela večer před mojí návštěvou.“

„Opravdu lituji, že mě sova nenašla dřív,“ žena si s nimi potřásla rukama, „ale byla jsem připoutaná k jednomu z těch náročných případů, které se často konají v budovách chráněných před sovami. Musím říct, že hned jak dorazila sova, měla jsem v plánu váš případ vzít, a vysvětlení pana Lupina odehnalo veškeré pochybnosti, které bych mohla mít.“

„Existuje nějaký způsob, jak nás odsud dostat?“ zeptal se Harry dychtivě. „Jednali vůbec… no, podle práva?“

Žena se pochmurně usmála. „Ne, nejednali. Je to naprosto nesmyslné. Nicméně čeká nás pár komplikací. Bude to muset jít před Starostolec…“

„Jemuž předsedá ředitel,“ povzdechl si Snape.

„Přesně. Takže než půjdeme před soud, budeme muset odstranit ředitele. Není nemožné vyhrát s ním ve zmíněné instituci, nicméně by to bylo mnohem náročnější. Podnikl ředitel nějaké další nelegální akce proti vám? Remus zmínil incident během obrany proti černé magii.“

„Black kompletně zmasakroval moji nohu, měl jsem štěstí, že jsem o ni nepřišel,“ zaskučel Harry.

Paní Trotwoodová se na něj důvtipně podívala. „Pane Pottere, poznám lež, když ji vidím. Taky disponuji drobnou schopností vycítit magickou sílu. Nezapomeňte, jsem na vaší straně. Lhát svému právníkovi je špatný nápad.“

„Aha, tak dobře,“ povzdechl si Harry. „Nastražil jsem to na něj. Ale i tak, který učitel by seslal Reducto a pár dalších kleteb bystrozorské úrovně na někoho s ne více než čtyřmi lety vzdělávání? Koneckonců nemohl vědět, že jsem trošku lépe trénovaný než jen ty čtyři roky.“

„Tys to na něj nastražil?“ zeptal se Remus lehce naštvaně.

„Nechtěl jsem, aby viděl moji plnou sílu,“ vysvětlovat Harry, „tak jsem se držel jen toho, co bych podle něj mohl znát. Neseslal jsem před tou kletbou štít, ale pokusil jsem se uskočit – mířil mi na hruď.“

Severus žasl nad obratností, s jakou Harry pracoval na vlkodlakově potenciální rozrušené reakci. Samozřejmě že jeho vysvětlení bylo pravdivé. Že Harry Blacka záměrně podnítil k souboji, nemohl nikdo dokázat. Harryho vysvětlení, že uskočení bylo jediným důvodem, proč místo díry v hrudi měl nohu na kaši, jen vyvolalo další hněv, který ten muž cítil ke svému někdejšímu kamarádovi.

Mezitím si paní Trotwoodová dělala poznámky. „A ředitel profesora Blacka nijak nepokáral?“

„Nijak, madame,“ odpověděl Harry. „Když školní ošetřovatelka, madame Pomfreyová, řekla, že nahlásí incident a mé zranění školní radě, ředitel zakročil a pronesl, že šlo pouze o nehodu, která nemusí být hlášena. Na ošetřovně jsem byl skoro dva týdny a on se na mě vůbec nepřišel podívat, ani nezařídil, abych mohl chodit do hodin se čtvrtými ročníky. Trval na tom, že zůstanu s bývalými spolužáky, i když jsem zmeškal celé dva roky vzdělávání. A to nezmiňuju mé NKÚ, ke kterým taky nedal žádný pokyn.“

„A samozřejmě je tady ta záležitost, že je poslal do Azkabanu,“ zavrčel Remus.

„Ano, to vskutku. Pane Snape, proč si ředitel přál vidět vás v Azkabanu?“

Snape ztuhl a jen Harry, který žil v jeho těsné blízkosti poslední dva roky, v černých očích poznal bolest a rozrušení.

„Byl jsem ředitelovým špehem v řadách Pána zla,“ vysvětloval úsečně. „Také mě donutil učit Harryho nitrobranu navzdory našim pochybnostem. Náš vztah v té době byl méně než přátelský, nicméně se zlepšil a my zašli dál za nitrobranu. Ředitel mě následně obvinil z toho, že svádím Harryho k temnu. Obhajoval se, že nás do Azkabanu poslal pro naše vlastní dobro.“

Paní Trotwoodová si neobyčejně nedůstojně odfrkla. „Jak tam může jít někdo pro jeho vlastní dobro? Je to peklo na zemi. Čas od času tam navštěvuji klienty.“

Harry pokrčil rameny. „No, vyskytly se další různé příhody, když jsem byl ještě ve škole – Quirrell… bazilišek… ilegální cestování časem kvůli záchraně Siriuse Blacka, zatracená zbytečnost, jak se ukázalo… Turnaj tří kouzelníků a Skrk. Myslíš, že bych ho mohl zažalovat za umístění k Dursleyovým?“ obrátil se k Severusovi.

„Jestli to chápu dobře, ředitel vás umístil k tetě a strýci?“ právnička si zkontrolovala papíry. „To je vysoce protiprávní. Nechápu, kdo mu dal právo. Starostolec se nezabývá umístěním osiřelých dětí, to je práce oddělení dětí a sociální péče. Tedy alespoň pokud rodiče nesepsali závěť.“

Harry se zamračil. „Remusi, moji rodiče šli do úkrytu. Věděli, že jsou ve smrtelném nebezpečí. Proč nesepsali závěť? Myslel bych, že to je to první, co by udělali.“

Vlkodlak se zamračil. „James ne, ale nedovedu si představit, že Lily by něco takového ponechala náhodě. Jsi si jistý, že ji nesepsali? Mohl bych se jít povrtat v ministerských archivech…“

„To není třeba, Remusi,“ zavrtěla hlavou paní Trotwoodová. „Mohu nařídit, aby nám poslali sovu s kopií pro mě a Harryho, pokud se rozhodnete mě najmout. V archivech ať se vrtají ministerští idioti, je to jejich práce. Takže – nejdříve plán. Zdiskreditovat ředitele a profesora Blacka. Jakmile budou vykopnuti z Bradavic, Starostolec bude muset provést vyšetřování a my zároveň můžeme vznést několik obvinění. Jakmile bude Brumbál odstraněn, odvolat ten falešný výnos bude snadné. Že mezitím uděláme Brumbálovi a Blackovi ze života peklo, jen dodá na zábavě.“

Harry poskočil. „Trvám na tom, že ji najmeme, Severusi!“

Mistr lektvarů se usmál. Zjistí si profil té ženy. Paní Trotwoodová to věděla a nebude to brát jako urážku. Vypadala, že by mohla být skvělým spojencem v jejich věci.