Preklady fanfiction Harryho Pottera

Výzva #6 – ozdobený stromeček

6. prosince – Papír a provázek

Ráno je Harry o dost vyrovnanější. Přispěla k tomu kombinace úspěšného dne v obchodě, vydatného spánku a Sophiiny celkem smysluplné rady. Včera večer při hraní deskovek dokonce dokázal potlačit své přecitlivělé chování vůči Dracovi. Vždycky se považoval za přehnaně soutěživého, ale to, jak se sám na sebe naštve Draco, když s ním prohrává, je neuvěřitelná zábava.

Vstane časně, rozsvítí lampy a co nejtišeji si připraví čaj. Je příliš brzy zabývat se něčím vážným, a tak se uvelebí na pohovce, rukama obejme horký hrneček a nechá myšlenky volně plynout. Mávnutím ruky rozsvítí vánoční stromeček a usměje se, když pokoj ozáří pestrobarevná světýlka. Pokaždé, když se na stromek podívá, si vzpomene na to, jak ho poprvé zdobili s Dracem. Draco Malfoy nikdy nezdobil vánoční stromeček, dokud nezačal bydlet s Harrym. Ten tomu nejprve nemohl uvěřit, ale když mu Draco vysvětlil, že vánoční výzdobu u nich doma měli na starost domácí skřítkové, přišlo mu to smutné. V Zobí ulici ­chtěl Dudley pokaždé se stromečkem ‚pomáhat’, ale obvykle ho to přestalo bavit poté, co pověsil první dvě ozdoby. Většinou tak tenhle úkol zbyl na Harryho a on to miloval.

Zpočátku se do toho Draco moc nehrnul, ale rychle ho pohltil rituál hledání dokonalého stromku, dokonalého místa, kam tento dokonalý stromek umístit, a dokonalé kombinace pestrobarevných ozdobiček¹, světýlek a řetězů tak, aby pokoj vypadal dokonale slavnostně. I tak stále brblá a stěžuje si, když Harry trvá na tom, že budou zdobit co nejdříve. Nedokáže tím ale zakrýt skutečnost, že miluje mít hezky nazdobený vánoční stromeček, a Harry z toho má velkou radost.

Draco navíc důsledně sbírá opadané jehličí, vzpomene si Harry vděčně, když se bosky vydá přes pokoj přerovnat balíčky pod stromečkem. Je jich tam zatím jen pár, ale bez dárků by to nebyl žádný vánoční stromek, takže Harry pokaždé koupí pár maličkostí dopředu. Zabalí je, jak nejlépe dovede, do lesklých papírů a naskládá je pod větve. Na Victorii tam čeká šachová souprava, protože z ní roste nadějná šachová mistryně, kreativní Teddy dostane výtvarné potřeby a Andromeda nový klobouk, protože těch podle ní není nikdy dost.

Harry balíčky pečlivě upravuje, aby vypadaly co nejlépe – narovnává jmenovky a vyhlazuje záhyby na nedbale nalepené izolepě. Při práci si tiše brouká a… ano, je to zase ta zatracená koleda. Usměje se, na chvíli se posadí na paty, vdechuje vůni jehličí a šťastně pozoruje zářící světýlka. Vánoce se blíží a už brzy budou všechny tyhle dárečky mít nové majitele.

Jsou ale lidé, kteří nedostanou vůbec žádný dárek, uvažuje zamračeně. Pomalu se zvedne, přejde k oknu, rukama se opře o zahnutý parapet a přitiskne nos na chladné sklo. Dívku dokáže rozeznat, i když je venku ještě napůl tma. Sešle na ni další ohřívací kouzlo a vrátí se na pohovku, ledové nohy složí pod sebe a zamyslí se.

Dívka i pes spí, když Harry o hodinu později vyjde z obchodu. Nejsou vzhůru, ani když se vrací s velkým měkkým balíkem pod paží. Vejde do bytu a shání se po balicím papíru. Draco zvědavě vzhlédne od novin, ale na nic se nezeptá. Harry vytáhne z balíku tlustý červený svetr, zabalí ho do lesklého stříbrného papíru a ováže provázkem. Nakonec na papírovou jmenovku napíše:

Dívka s krásnými vlasy

Přední schodiště

Prvotřídní potřeby pro famfrpál

Příčná ulice

Londýn

Opatrně zastrčí kartičku pod provázek a usměje se. Připadá si trošku jako profesorka McGonagallová.

„Koupil jsi té dívce dárek,“ prohodí Draco.

„Ani slovo, pokud si nechceš promluvit o tvé šále,“ varuje ho Harry a Draco pevně semkne rty.

Harry na něj pobaveně pohlédne a uleví se mu, že už se v jeho přítomnosti necítí divně. Ani trochu. No dobře, při pohledu na Dracův úsměv se lehce zachvěje, ale to může být taky tím, že oheň v krbu skoro vyhasnul. Balíček vezme s sebou dolů do obchodu a vyčkává, než dívka zvedne do náruče psa a vydá se ke stánkům na trhu. Potom vyběhne ven a položí ho na dlažbu.

Hned o další pauze, kdy nemusí obsluhovat zákazníky, spěchá k oknu. Potěšeně pozoruje, jak dívka zamyšleně čte jmenovku, roztrhne balicí papír a na klín jí vypadne svetr. Rukou přejede po měkké vlně a rozhlédne se provinile kolem sebe. Kouše se přitom do spodního rtu, jako by přemýšlela, jestli je dárek vážně pro ni. Ještě jednou zvedne jmenovku a pozorně si ji prohlíží. Potom se otočí a zadívá se na okno vedoucí do obchodu.

„Sakra,“ zamumlá Harry a uteče z dohledu.

Draco, který zrovna leští pult včelím voskem, se rozesměje.

Když se Harry znovu odváží připlížit k oknu, dívka má svetr na sobě.

„Oblékla si ho,“ sdělí Dracovi vítězoslavně.

„A co jsi čekal, že s ním udělá?“

Harry pokývá hlavou. „Je jí trochu větší, ale myslím, že se jí líbí!“

Dívka teď sedí trochu vzpřímeněji a dlouhé vlasy jí spadají přes pruhovanou šálu až na červený svetr. Vypadá, že se nemůže rozhodnout, jestli se má usmát nebo dál podezíravě sledovat okolí. Po chvilce zvítězí úsměv a uvnitř obchodu se usměje i Harry.

Pejsek vyleze ze spacáku, aby prozkoumal novou věc, a čenichá kolem ní. Má pootevřenou vousatou tlamičku, ze které mu čouhají zuby, a vypadá skoro jako by se usmíval. Bílo-hnědou srst má rozcuchanou a jeho strnulé pohyby Harrymu napoví, že nebude tak mladý, jak si myslel. Přesto vesele poskakuje kolem své paničky a trojúhelníkové uši mu přitom plandají až přes oči. V tom si Harry na tvorečkovi něčeho všimne.

„Ten pes má jen tři nohy!“ vyhrkne, odvrátí se od okna a upřeně Draca pozoruje.

„Já vím,“ odpoví Draco, aniž by přestal cídit pult.

„A nenapadlo tě to zmínit?“

Draco vzhlédne a obočí má tázavě zdvižené. „Co přesně tě fascinuje na zvířatech, kterým něco chybí?“

Harry se pokusí o úšklebek, ale potom si uvědomí, že Draco ho má přečteného, a otočí se zpátky k oknu.

„Nevím,“ přizná, ale v jedné věci má jasno. Tenhle třínohý pes bude taky potřebovat dárek.

¹ Ohledně tohoto slova proběhl náš jediný „střet“ s Violetou. Použila jsem slovo baňky, ale vrátil se mi komentář: „Toto slovo by ŽÁDNÝ PRAŽÁK NIKDY NEPOUŽIL, ale LadyF ho taky furt říká, zřejmě nějaká vaše společná východní deformace“, hlasovaly jsme, Violetu jsme přehlasovaly, ale v rámci srozumitelnosti textu pro celou republiku jsem se sebezapřením použila ozdobičky (kouličky nepřicházely v úvahu!)